ROZŠÍŘENÝ OBSAH Rozhovor eRecepty: Jsme připraveni nejlíp ze všech Záběr z televizní kampaně Dr.Max zaměřené na informování o eReceptu Ale od začátku: eRecepty jakožto součást systému eHealth vešly v platnost zákonem o léčivech z roku 2007. Zákonem bylo zřízeno Centrální úložiště elektronických receptů, jehož zřizovatelem se stal Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL). Provoz zahájilo 31. prosince 2008, v lednu 2009 se začaly připojovat první lékárny. Čekalo se na připojení lékařů, těm se však kvůli složitosti do Matrixu nechtělo. Státní úřad pro kontrolu léčiv pojal úlohu úložiště po svém a bez zákonného zmocnění začal se sběrem dat z vydaných (neelektronických) receptů a nutil lékárny k připojování k úložišti přes dodané CISCO routery. Za sběr dat byla později ústavu udělena pokuta 2,3 milionu korun od Úřadu pro ochranu osobních údajů, který sběr zakázal. Nashromážděná data musel ústav zlikvidovat. Počáteční problémy eReceptů pokračovaly například tím, že někteří provozovatelé zdravotnických zařízení vymysleli pro jimi vydávané recepty unikátní kód, který bylo možné načíst jen ve vlastní lékárně provozovatele. Avšak největší rána celému systému přišla v prosinci 2015, kdy Městský soud v Praze vydal předběžné opatření, kterým zakázal SÚKL používat aplikace elektronického receptu, hlášení závad léčiv a další. O předběžné opatření požádala firma Tronevia, která označila systémy za svá autorská díla. A tak SÚKL nezbylo než vyhlásit výběrové řízení na dodávku nového programu. Podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vynaložil SÚKL na budování a provoz eReceptu do konce roku 2016 minimálně 317 660 609 Kč. Od srpna 2011 do října 2016 bylo podle NKÚ vystaveno 308 318 916 lékařských předpisů, z toho 4 784 850 eReceptů, což představuje 1,55 procenta. Lékárny mezi mlýnskými kameny Od 1. ledna máme tedy v České republice povinnou elektronickou preskripci. Ačkoliv poté, co některé organizace v průběhu roku 2017 prohlašovaly, že se podaří tuto povinnost odsunout o dva roky, většina ordinací s žádostí o přístup otálela. Následně, když bylo zřejmé, že povinnost elektronické preskripce posunuta nebude, prohlásil nový ministr zdravotnictví, že vystavování papírových receptů v těch případech, kdy se má vystavit eRecept, nebude sankcionováno. Chápu. Bylo potřeba lékařskou veřejnost uklidnit. Také jsem pochopil, že bude třeba se v naší republice připravit na den, kdy ministr vnitra prohlásí, že krást se sice nemá, ale zloděje nikdo rok chytat nebude. Pěkná vymahatelnost práva, jen co je pravda. Ale aspoň nějaký začátek je lepší než žádný. Dá se říct, že s eReceptem nadělila zdravotníkům státní správa hračku. Opravdu si s ním totiž v řadě oblastí hrajeme, testujeme schůdné cestičky, trneme, co úložiště pobere. Pro malou účast lékařů na elektronické preskripci v minulých letech nebylo možné systém pořádně otestovat, některá zákoutí v předepisování léčiv se programovala na poslední chvíli. A testuje i SÚKL. Rozruch způsobila téměř utajená změna rozhraní, po které jedno pondělní ráno nebylo možné vydávat IPLP, včetně dětských sirupů. Analogický postup u jiného úřadu, například Řízení letového provozu ČR, by byl dost fatální. My lékárníci jsme se opět ocitli mezi mlýnskými kameny. Z jedné strany budeme muset lékařům trpělivě vysvětlovat, že některé postupy běžné pro papírový recept pro eRecept použít nelze. A z druhé strany máme pojišťovny, u kterých budeme doufat, že po létech nevrátí složitěji vykázané případy. Navíc nám při novém systému (elektronická preskripce) zůstane i systém starý (papírový), který budeme využívat pro předpisy veterinářů, penzistů, prokrastinátorů a sabotérů. Proto se nám stává, že zapomínáme vkládat recept a snímáme do počítače rovnou přípravek. Odvykáme si podepisovat a razítkovat klasické předpisy. I když nás Farmis na řadu pochybení upozorní, zádrhelů se při výdeji může objevit mnoho. Pro co nejlepší náběh širšího výdeje eReceptů vznikla v polovině minulého roku expertní skupina Farmis. Vedoucími skupiny jsou Mgr. Petra Jebavá a Mgr. Petr Bolom. Scházejí se poměrně často, zhruba s měsíční frekvencí. V součinnosti s vývojáři programu Farmis a dalšími odborníky v oblasti informačních technologií se snaží řešit především úskalí elektronické preskripce od zajišťování certifikátů přes optimalizaci procesů při výdeji a retaxaci až po řešení kolizních případů z praxe. Výstupem jsou nové funkce a vylepšení Farmisu a doporučení směrem k expedientům. Jak vidno, nedostatků na straně státní správy při tvorbě funkčního systému elektronické preskripce byla v průběhu času celá řada. Ještě nějakou dobu bude trvat, než se s touto revolucí v oblasti předepisování léčiv plně sžijí lékaři, lékárníci i pojišťovny. Ale skončím pozitivně: věřím, že naše společnost je pořád, díky úsilí provozního oddělení, členů expertní skupiny a podpory ze strany Farmis, na výdej eReceptů připravena nejlépe ze všech. ¤ V roce 2011 otiskl časopis Týden článek, jehož titulek zněl „Elektronické recepty se připravují roky. Výsledek? Čárový kód“. Již tehdy se článkem vinula linka zklamání nad tím, jak dlouho trvá vytvořit funkční systém elektronického předepisování, kolik to stálo a kolik funkcí systému chybí. Dnes, v roce 2018, mají lékaři povinnost vystavovat recepty elektronicky, ve funkcionalitě jsme se však za těch sedm let posunuli pramálo. Tweet ministra zdravotnictví na obhajobu eReceptu a k uklidnění vzdorujících lékařů (Zdroj: Twitter) Dotykem zvětšit text: PharmDr. Roman Čech, OZ Teplice, člen expertní skupiny foto: PharmDr. Roman Čech Klasický recept a eRecept v papírové podobě se liší jen unikátním kódem (zdroj: SÚKL) … a eRecept v praxi. Síť Dr.Max je byla schopna stoprocentně přijímat už v říjnu 2014 VIDEO DOSTUPNÉ POUZE POKUD JSTE ONLINE