12022MM

Touto cestou se Vám ozývám po delší době, než jsem plánoval, ale člověk míní a život (v tomto případě spíše politika) mění. Připravovali jsme pro Vás vydání Max Magazínu s hlavní myšlenkou, že se po dvou letech konečně zase dostáváme do normálu, protože covid pomalu ustupuje, ale bohužel napadení Ukrajiny Ruskem to změnilo. Nicméně jsme se s Michalem Petrovem, šéfredaktorem Max Magazínu, rozhodli původní záměr dodržet, protože negativních zpráv za poslední dva roky bylo víc než dost a byla by škoda si nepřipomenout, že se alespoň něco k normálu přece jen vrací. Proto v tomto svém úvodníku nechám covid úplně stranou a války na Ukrajině se dotknu jen okrajově.

• Titulka

  
  

  
  

  UKRAJINA SPECIÁL

  max magazín

  jaro/léto 2022

  Firemní časopis

  
  

• Editorial

  Sloupek GŘ

  ►

  Sloupek GŘ

  
  

  Milé kolegyně / Milí kolegové,

  touto cestou se Vám ozývám po delší době, než jsem plánoval, ale člověk míní a život (v tomto případě spíše politika) mění. Připravovali jsme pro Vás vydání Max Magazínu s hlavní myšlenkou, že se po dvou letech konečně zase dostáváme do normálu, protože covid pomalu ustupuje, ale bohužel napadení Ukrajiny Ruskem to změnilo. Nicméně jsme se s Michalem Petrovem, šéfredaktorem Max Magazínu, rozhodli původní záměr dodržet, protože negativních zpráv za poslední dva roky bylo víc než dost a byla by škoda si nepřipomenout, že se alespoň něco k normálu přece jen vrací. Proto v tomto svém úvodníku nechám covid úplně stranou a války na Ukrajině se dotknu jen okrajově.

  Především se k normálu vrací chod lékáren, a to i z pohledu klientů. Znovu k nám klienti chodí zejména pro klasický lékárenský sortiment a vrací se i tradiční fázování sezónnosti ať již respiračních chorob, alergií, nebo třeba opalovacích přípravků. A to se propsalo i do našich výsledků za první čtvrtletí. Pacienti a klienti se k nám nejen vrací, ale znovu přibývají. To nám dělá jednak radost, ale zároveň je to příslib toho, že se jako společnost snadněji popereme s dopady současné ekonomické situace. Dotýká se nás zejména v enormním nárůstu nákladů na energie, na dopravu (ViaPharma), na výstavbu nových lékáren. Postupně na nás dopadají i inflační efekty, například v podobě růstu nájmů. Samozřejmě, že úsporná opatření jsou způsob, jak dopad těchto vlivů minimalizovat, ale dlouhodobě je mnohem chytřejší cesta k ekonomické stabilitě zvyšováním tržeb prostřednictvím větší atraktivity našich lékáren pro klienty a pacienty. A to se Vám od začátku roku daří. DĚKUJI VÁM za tento přístup. Odměnou je nám práce ve firmě, která je ekonomicky stabilní. 

  Velké potěšení nám přináší i e-shop. V době, kdy každý den slýcháte v médiích stesky onlinových společností po covidu a informace o propouštění u velkých e-shopových hráčů, je výkon DRMAX.CZ s růstem okolo 20 % a posilujícím tržním podílem velmi příjemnou zprávou. A zároveň potvrzením toho, že sázka na kombinaci kamenných lékáren a silného e-shopu je úspěšná strategie. Úspěch e-shopu závisí na mnoha faktorech, jedním z nich je rychlá a spolehlivá logistika. Proto právě spouštíme zkušební provoz boxů Dr.Max, prozatím v Praze a okolí. Ale do konce roku plánujeme rozšíření i do Brna a postupně do dalších míst.

  Do normálu se vrací i kontakty s médii, což za zmínku stojí, i když to má k naší vlastní činnosti na poli lékárenské péče dost daleko. Ale pokud jde o představení naší velké novinky roku 2022 – nové centrální laboratoře –, byla by škoda, aby ji novináři z řad laické i odborné veřejnosti nemohli vidět naživo. Viděli, obdivovali a díky tomu se i se čtenáři a diváky podělili. Laboratoř jsme vybudovali za téměř padesát milionů korun a posunuli tak české lékárenství zase o kousek dál. Toto zařízení je v ČR naprosto unikátní. Věřím, že kromě své hlavní činnosti – zásobování lékáren IPLP – zvýší naši prestiž u odborné veřejnosti, ale zejména u studentů fakult farmacie a VOŠ. 

  Slíbil jsem, že se v tomto úvodníku vyhnu válce, ale rád bych Vám poděkoval za příspěvky do zaměstnanecké sbírky na pomoc Ukrajině. Postupně z vybrané částky čerpáme prostředky na pomoc konkrétním lidem na základě Vašich podnětů. A protože nemáme zdaleka vyčerpáno, můžete své žádosti posílat i nadále. 

  Na závěr bych Vám rád popřál normální léto se vším, co k tomu patří, cestování bez omezení, radost z kontaktu s lidmi a spoustu nových zážitků. 

  „Cestování je krásná věc, jestliže máme domov, kam se můžeme vrátit.“ (Irwin Shaw)

  Váš generální ředitel

  
  

  Daniel Horák

  OVLÁDÁNÍ DIGITÁLNÍHO MAGAZÍNU:

  Články zpravidla pokračují pod spodním okrajem obrazovky, tažením obrazovky nahoru se můžete v článku posouvat dolů.

  Tažením stránky vlevo přejdete na další článek.

  Interaktivní prvky jsou označeny šipkami nebo modrou bublinou s textem. 

  Obrázky v galerii posouváte tažením obrázku do stran.

  Z celostránkové galerie se vrátíte na článek v kterém jste ji otovřeli.

  Opětovné tažení nebo klepnutí na interaktivní prvek ho zavře/zmenší, pokud nemá vlastní zavírací tlačítko. 

  Jestli chcete můžete si zvětšit písmo; v iOS (iPhone, iPad…) se zvětšení písma se provádí ve stavové liště nahoře nalevo přes ikonu “aA”, u Androidu a PC v nastavení prohlížeče v podsekci “Usnadnění”. 

  Vydavatel: ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, a. s., a ViaPharma, s. r. o. 

  Adresa redakce: ČLH, a. s., Florentinum / Budova D, Na Florenci 2116/15, 110 00, Praha 1 

  Kontakt: redakce@drmax.cz | Šéfredaktor: Michal Petrov | Redakční rada: Věra Červenková, Petra Horáková, Veronika Luňáková

  Inzerce: Lucie Skoblíková | Grafika: No Limits Art, s. r. o. a MoveUp, s. r. o. | Tisk: Tisk Centrum s. r. o.  / Triobo

  Redakce si vyhrazuje právo na běžnou redakční úpravu textů včetně jejich krácení. Příspěvky nejsou honorovány. Publikování nebo šíření jakéhokoliv materiálu z časopisu bez předchozího písemného souhlasu vydavatele je zakázáno. Vydavatel neodpovídá za pravdivost údajů obsažených v reklamě a inzerci. Cílem tohoto projektu není podpora předepisování, prodeje či spotřeby léčivých přípravků. Tento časopis nenahrazuje poradenství lékařů ani lékárníků. Jen pro vnitřní potřebu společnosti ČLH, a. s., a ViaPharma, s. r. o.

  Ilustrace na titulní straně: archiv redakce

• Bionect

  Koupit ZDE

• Lékárenský unikát: Nová centrální laboratoř

  Farmacie

  ►

  Farmacie

  Lékárenský unikát: Nová centrální laboratoř

  Na jaře se veřejně představila nová centrální laboratoř Dr.Max. Je největší a nejmodernější v Česku a síť Dr.Max ji vybudovala v pražských Řepích, o čemž už jsme na stránkách Max Magazínu informovali. Tehdy jsme přinesli fotografie prostor, které zhusta teprve čekaly na vybavení, ačkoliv něco už na svém místě bylo. Teď ale můžete nahlédnout do dokončené „centrálky“. 
  

  Nová centrální laboratoř Dr.Max je ukrytá v horním podlaží rekonstruovaného obchodního centra. Nahradila svou předchůdkyni, která byla mimo Prahu, a tak jednou z výhod otevřeného farmaceutického pracoviště je určitě mnohem lepší dostupnost. Z Nučic následovalo do Řep sto procent zaměstnanců „staré“ laborky. A určitě to sehrálo pozitivní roli v tom, že se oficiálního startu provozu mohlo zúčastnit poměrně dost novinářů – asi třicítka. Laboratoř sklidila uznání ode všech, včetně odborných médií. 

  Text a foto: Michal Petrov a David Bruner (spolupráce Petr Harant)

  Fotky posouváte tažením

  To, co je v pražské laboratoři absolutně unikátní, je sterilní příprava. Prostory, kde probíhá, byly naprojektovány tak, aby bylo možné činnost uvnitř pozorovat i zvenčí. Je to praktické a atraktivní řešení například pro stážisty. Nové dispozice umožňují rozšíření odborných stáží pořádaných v rámci katedry technologie IPVZ i předatestačních stáží pro specializaci praktické lékárenství.

  Za otevřením laboratoře se skrývá hodně vynaložených prostředků – přes 45 milionů korun – a taky úsilí. Vedení laboratoře, reprezentované farmaceuty Petrem Harantem a Terezou Šabartovou, je na výsledek opravdu hrdé. Těší je nejen modernizované vybavení, ale i čtvereční metry navíc – 1600 m2, což je dvaapůlnásobek nučické plochy.

  Poptávka po individuálně připravovaných lécích neustále roste, a tak bylo efektivní v rámci sterilních prostor zřídit i plnicí linku. Odtud se k pacientům dostávají například oční kapky. O prudkém nárůstu objednávek od spuštění první centrální laboratoře před necelými osmi lety svědčí fakt, že v roce 2014 jich bylo v průměru 1850 měsíčně, vloni už tento ukazatel překročil hranici osmi tisíc.

  Oficiální otevření proběhlo v dubnu. Zprava generální ředitel Daniel Horák, Petr Harant, Tereza Šabartová a David Mendl stříhají pásku. Nůžky stačily jen tak tak. 

  Daniel Horák v rozhovoru s redaktorkou České televize zdůraznil, že v jednotlivých lékárnách Dr.Max se také stále připravuje laboratorně v jejich zázemí. Na tento způsob Dr.Max rozhodně nerezignuje, ale je fakt, že efektivnější centrální příprava je dnes už majoritní. Šedesát procent laboratorní přípravy probíhá mimo tradiční lékárny.

  Laborantka u míchacího přístroje při individuální přípravě masti. Laboratoř může sehrát důležitou roli při tržních výpadcích průmyslově vyráběných léčiv, jako se to už v minulosti stalo např. při nedostatku framykoinové masti, ophtalmo septonexu a dalších přípravků.

  Ředitel provozu David Mendl při představování pracoviště „choking hazard“ pro zpracování rizikových léčiv. Plánuje se tu například příprava léků z konopí. Tepelné zpracování takové suroviny v horkovzdušném sterilizátoru obtěžuje okolí zápachem, ale speciální odtah a čištění vzduchu u tohoto pracoviště problém eliminuje. V Řepích je navíc 5 odtahových boxů.

  Laboratoř momentálně zaměstnává pětačtyřicet lidí, dimenzovaná je ale na dvojnásobek. Práce v jednorázovém oblečení s rukavicemi a respirátory uvnitř sterilních prostor je velmi náročná, ale není vyhnutí – je tu potřeba zachovat absolutní čistotu prostředí. 

  Součástí laboratoře je i školicí centrum, které posloužilo jako místo pro úvodní část tiskového brífinku. Otázky padaly, ale během exkurze samotné jich přišlo ještě mnohem víc.

  Po odchodu novinářů se konečně dostalo i na to nejdůležitější – poděkování zaměstnancům laboratoře.

  Poptávka roste

  Ke startu projektu centrální laboratoře měla síť Dr.Max dobrý důvod – poptávka po individuálně připravovaných lécích neustále roste. Dokládá to i graf zobrazující počet objednávek v uplynulých letech a měsících.

  e-laboratoř Dr.Max: Jak šel čas

  Předchůdkyně řepské centrální laboratoře se otvírala v roce 2014 v Nučicích u Prahy. Pak ve tříletých intervalech následovaly její mladší příbuzné v Brně a Ostravě. Jejich vedení bylo svěřeno Tomášovi Urešovi a Róbertovi Lukáčovi. Od pražské „centrálky“ se liší tím, že nemají sterilní prostory. Oba moravské provozy se zabývají jen přípravou na základě konkrétního individuálního receptu a zásobují výhradně lékárny Dr.Max. Řepská laboratoř naproti tomu dodává i do jiných a také např. veterinářům, očním klinikám a nemocnicím.

  2014 Nučice

  2017 brno

  2020 ostrava

• Kaleidoskop

  Velké malé zprávy

  ►

  Velké malé zprávy

  kaleidoskop
  

  Dr.Max: 

  Opět meziroční růst

  Síť Dr.Max dosáhla v roce 2021 celkových tržeb ve výši 22,6 mld. Kč. Meziročně to představuje růst 7 %, vyšší než předchozí rok 2020, kdy to bylo bezmála 5,5 %. Online se na celkovém obratu podílel 1,9 mld. Kč, což ve volném prodeji představuje pětinový podíl na obratu Dr.Max. Meziroční růst e-shopu Dr.Max se tak pohybuje kolem 32 %. Sortiment se na e-shopu Dr.Max rozšířil během roku 2021 ze 13 na 20 tisíc položek. Virtuální lékárna zaznamenala v témže období 2,5 milionu transakcí a s podílem bezmála 40 % si udržela postavení jedničky na trhu. Významný růst zaznamenal rezervační systém. Robustnost výkonu e-Commerce si v roce 2022 vyžádá další logistické kapacity, konkrétně novou skladovou základnu v Nučicích u Prahy.
  

  Obchodník roku: 

  Obhajoba

  Podle všeho kvalitu oceňují i naši klienti a odměňují se nám loajalitou, protože se síti Dr.Max podařilo obhájit titul Absolutního vítěze soutěže o titul MasterCard Obchodník roku a triumfovat i v ročníku 2021. Výsledek byl ještě jednoznačnější než v roce 2020. Jde o nejprestižnější spotřebitelskou soutěž v ČR, v níž po léta dominoval švédský nábytkářský obr IKEA. Výsledky vycházejí z reprezentativního průzkumu mezi klienty. Při vyhodnocení hrají roli například ochota doporučit  návštěvu či ji opakovat anebo naplněná očekávání.  Vedle tohoto titulu si v téže soutěži odnesla značka Dr.Max i vítězství v kategorii Lékárna roku evropských zemí.
  

  SÚKL: Kvalita péče 

  u Dr.Max dále stoupla

  Úspěšný rok má síť Dr.Max za sebou, i pokud jde o kvalitu poskytované péče, za což patří velký dík všem v lékárnách. Vyhodnocení kontrol SÚKL u ní znamenají další zlepšení průměrné známky i procentní zastoupení hodnocení stupněm „1“, kterým se klasifikují lékárny bez závad, popřípadě jen se závadami mírnými. Oproti zbytku trhu má síť Dr.Max jednoznačně lepší hodnocení. 

  Lékárníci – mistři 

  ve zvládnutí pandemie

  Podle průzkumu SC&C se vloni dále zvýšila důvěra veřejnosti k lékárnám jako instituci v první zdravotnické linii. Ze šetření také vyplynulo, že lékárny kvůli pomoci stále vyhledává nejvyšší podíl pacientů při lehčích zdravotních obtížích, i když je tu patrná snaha omezit osobní kontakty. Výsledky odrážejí nejen úsilí, které personál lékáren vynakládal v obtížných covidových letech ve prospěch svých klientů, ale i to, že jim to klienti nezapomněli.
  

  Mystery Shopping 

  Market Vision

  Aby grafů v této rubrice nebylo málo, nabízíme ještě jeden. Na jarním kongresu PharmaProfit ho představila Jana Klusáčková z agentury Market Vision, která zpracovala koncem roku 2021 studii opírající se o mystery shopping v českých lékárenských sítích. Studie se zaměřila na odbornost expedice a využití obchodního potenciálu při řešení konkrétních zdravotních obtíží. Dr.Max dopadl jednoznačně nejlépe, na dalších místech se umístily sítě Moje lékárna, Alphega lékárna a lékárny Benu.

  Rádi bychom Vám poděkovali za Vaši účast v průzkumu motivovanosti zaměstnanců, který proběhl 6. 6. – 26. 6. 2022, a za zpětnou vazbu, kterou jste nám tím poskytli.

  Průzkumu se zúčastnily dvě třetiny všech našich zaměstnanců. Je to výborné číslo a jsme rádi, že Vám na situaci ve společnosti a v jednotlivých kolektivech záleží. Jakmile obdržíme výsledky průzkumu, budeme Vás informovat.

  Následně na základě Vaší zpětné vazby navrhneme a společně připravíme konkrétní plány a jednotlivé kroky s cílem posílení anebo zlepšení v oblastech identifikovaných v průzkumu.

  
  

  Novinky 

  u e-shopu

  E-commerce Dr.Max přišly se dvěma novinkami, které vzbudily zájem u laické i odborné veřejnosti. Už zkraje roku se rozjel pilotní provoz doručování v den objednávky, tzv. Same Day Delivery, zatím pouze v Praze, tedy pro adresy s PSČ začínajícím jedničkou. Služba se rozběhla v samém závěru loňského roku a od té chvíle počet zavezených objednávek vytrvale rostl. V poslední době překročil už i tisícovku týdně. Službu provozujeme ve spolupráci s přepravní společností DoDo. Další novinku představují výdejní boxy, kterých plánuje Dr.Max do konce roku zprovoznit asi padesát. První začaly fungovat v Praze, další mají být klientům k dispozici i v Brně a okolí.
  

  Dr.Max 

  mezinárodní

  Snímek celkem dobře dokresluje atmosféru na vůbec prvním setkání uskutečněném v rámci Akademie Evropské federace lékárenských sítí (EFPC), jejímž je síť Dr.Max členem. Federace dosud fungovala jen jako platforma pro setkávání manažerů, což už dnes není pravda, protože se v červnu podařilo vytvořit příležitost i pro výměnu názorů samotných lékárníků. Na základě ohlasu u účastníků je jisté, že ne naposledy. Spoustu praktikujících lékárníků zajímá, jak funguje jejich obor za hranicemi – jaké zákony ho upravují, jaké regulace v něm platí, jaké služby lze poskytovat vedle výdeje léků, který se v detailech taky může lišit. V Praze o tom mohli spolu mluvit kolegové z 10 sítí zastupujících 6 evropských zemí.
  

  Taxíky Maxíky 

  předány už kompletně

  Loňský covid opět zabránil tomu, aby se nová várka vozů sociální autodopravy Taxík Maxík předávala se vším, co k tomu patří, ale na rozdíl od roku 2020 jsme se slavnostní ceremoniál nerozhodli zrušit, nýbrž jen odložit na jaro 2022. Dějištěm se stala dvorana Národního muzea v Praze, kdy bylo chvílemi na pódiu pěkně rušno, právě proto, že se na něm sešli provozovatelé za dva ročníky najednou. Taxíky jsou tedy předány se vším všudy, celkem je jich dneska už dvaadvacet.
  

  Slova chvály 

  na Vaši adresu

  Redakce ráda zveřejňuje pochvaly, které se v poštovní schránce díky dobré práci lidí v lékáren v poště Max Magazínu scházejí. Tady jsou alespoň dvě za všechny:

  
  

  Chtěla bych pochválit personál lékárny (ze dne 2. 2. 2022, kdy mě ve vaší Dr.Max lékárně v Praze 8, Bohnice, Lodžská ulice, obsluhovala PharmDr. Barbora Kučerová) za velmi profesionální a milé chování. A měla jsem možnost slyšet i projev dalšího pracovníka, mladého muže – taktéž velmi profesionální a vstřícné chování k zákazníkům. Asi se jedná o dobře vedenou lékárnu. Prosím o předání pochvaly na příslušné oddělení Vaší společnosti.

  Děkuji, s pozdravem, I. Hrudová

  
  

  Chtěl bych touto cestou poděkovat obsluhujícímu personálu lékárny MAX v Blansku na Seifertové ulici 1683 za příkladnou a perfektní službu nám zákazníkům-seniorům. Dne 19. 1. jsem si přijel vyzvednout objednané léky, ale vzhledem ke komplikacím v systému E receptů se mi nepodařilo léky vyzvednout. Jsem v současné době po úrazu páteře (zlomený beder. obratel) a tedy s omezenou pohyblivostí. I přes všechny uvedené potíže mi p.Francová pomohla můj problém vyřešit a své léky jsem včas obdržel. Ještě jednou velice děkuji za nevšední přístup Vaší lékárny a přeji mnoho úspěchů ve Vaší práci pro nás pacienty. 

  Zdraví Pavel Kurečka, Rudice 198, okr. Blansko

  Foto: archiv Dr.Max

• Voltaren

  Koupit ZDE

• Hledání ztraceného času po našem

  Historie

  Historie

  ►

  Hledání ztraceného času

  po našem

  O historické lékárně U zlatého hada, kterou provozujeme na Národní třídě v Praze, už jsme na stránkách Max Magazínu psali. Když se ale najdou nové fotografie (které ale vlastně vůbec nové nejsou) dovolující historii téhle apatyky poznat ještě líp, určitě je to dobrý důvod se k tématu vrátit.
  

  Mnoho obrazových dokladů toho, jak v historii lékárna U zlatého hada na Národní třídě vypadala, se podařilo najít díky úsilí archivářky Národního památkového ústavu Markéty Seidlové. V ústavních dokumentačních fondech nalezla například i snímek původního klasicistního průčelí, kde lze nad vchodem ještě přečíst jména magistrů Vladimíra Práchenského a Alexandra Bartha, majitelů, kteří o přestěhování na Národní z pražského Starého města svého času rozhodli. Na další fotografii je vidět osazování parteru výlohou v sedmatřicátém. Těžko říct, zda muž zírající skrz otvor čekající na nový výklad je jen okounějící kolemjdoucí, anebo stavební dozor. Za ním, v místě, kde za socialismu vyroste obchodní dům Máj, zeje ještě proluka. Jiná fotografie zachycuje stejnou situaci, ale pozadí tvoří projíždějící souprava tramvají. A my najednou zjišťujeme, že přímo před lékárnou byla tehdy zřízená refýž. Nejbližší je přitom dnes ve Spálené ulici, anebo až u Národního divadla. Další snímek zachycuje už hotový vstup po přestavbě v sedmatřicátém. Slogan vedle postavičky sněhuláka prozrazuje, že fotograf zmáčkl spoušť na prahu zimy. Ve vitríně lze spatřit reklamu na přípravek Roga Hormon, což musel být úplný zázrak. Sliboval totiž, že jako preparát obsahující pravé sexuální hormony ze žláz mladých zvířat dodá tělu veškeré látky, které organismus potřebuje k odstranění pohlavní slabosti, a krom toho si ještě poradí s vráskami, zpevní tělesnou konstituci a dodá svěží vzhled. Na obrázku pořízeném za protektorátu, kde českému označení „lékárna“ předchází povinné německé „Apotheke“, už vitrína chybí.

  Jinde už je té lékárničiny o trochu víc. Na fotce z interiéru – rovněž z období okupace – je vidět smaltovaný štítek s nápisem Respharma. Takto byly označovány přípravky, které se zhotovovaly v souladu s českým (a za války samozřejmě i německým) lékopisem, jak říkají lékárníci, „magistraliter“. Tím, že se lékárna přihlásila ke značce Respharma, garantovala kvalitu léčivých přípravků ve svém sortimentu a distancovala se zároveň od nabídek všelijakých podvodníků, kteří se na nemocech lidí chtěli přiživit bez špetky etiky i odbornosti. A samozřejmě šlo i o obchodní, dnes bychom řekli marketingový, tah. Staré fotografie k nám mluví vždycky, když se na ně díváme. Potíž je někdy jen v tom, že jejich jazyku už dneska nerozumíme tolik jako současníci tehdejších fotografů.

  
  

  Lékárenský rekordman

  I když je nejstarší dosud sloužící lékárnou v hlavním městě ta Fragnerova U zlatého orla na Malé Straně, nejstarší, dodnes používaný a památkově chráněný mobiliář najdou pacienti právě na Národní. Původ těch nejletitějších částí sahá do první poloviny 19. století. Když dům, kde lékárna U zlatého hada funguje, před první světovou válkou dostavěli, byly v jeho přízemí prostě obchodní prostory a jeden z nich si pronajal lékárník. A protože tehdy bylo zvykem, že si při stěhování apatykář bral vybavení oficíny s sebou, tak se v novostavbě na tehdejší Ferdinandově třídě ocitl klasicistní mobiliář lékárny, která byla původně v domě U tří lvů na nároží ulic Železné a Kožné a pak na dalších adresách: nábytek z leštěného a zlaceného ořechu, repozitoria orámovaná napodobeninami řemenů s přezkou, které nejsou z kůže, ale z ohýbaného dřeva. V policích stojí klasické lékárnické nádobky, lahvičky a láhve se zábrusem – stojatky, čili štandky –, porcelánové, dřevěné, z čirého i hyalitového skla i z porcelánu, z manufaktur v Lokti a Březové (Pirkenhammer). Všechny, stejně jako emailové štítky na šuplících či stojanové hodiny, zdobí společný motiv – uroboros, tedy had pohlcující vlastní ocas, symbolické vyjádření koloběhu života a smrti. Dřív bylo běžné, že lékárny měly své symboly, které pak zdobily celý inventář. Častý byl třeba motiv jednorožce, bájného zvířete obdařeného nadpřirozenou mocí, a leckde měli dokonce jeho údajný roh, ačkoli už se dneska ví, že šlo ve skutečnosti o roh narvala.

  Skutečnou perlou lékárny na Národní třídě v Praze je tára, pult zdobený intarzií, opět s vyobrazením hada. Původně tu byla jen jedna. Dvě jsou tu právě deset let – od doby, kdy tu lékárnu začala provozovat síť Dr.Max, která se rozhodla vrátit lékárně někdejší krásu. Do té doby měla lékárna jen jeden portál, oficína byla o třetinu menší než dnes, protože zbytek prostoru zabírala kancelář lékárníka. Vstup byl možná v době socialismu považován za „lepší“, ale vzhledný určitě nebyl. Kombinace nerezu a skla z osmdesátých let je v posudku památkářů popsána jako „nehodnotná“. 

  V době rekonstrukce se ukázalo, že svého času byly portály dva, jakkoli ten druhý pro úplně jiného nájemce. Už neexistující vstup, který mezitím zmizel, se tedy rozhodl architekt obnovit a vnitřek oficíny rozšířit o menší dvojče původního pultu. Dva vchody zlepšují cirkulaci lidí a nově přidaná tára zrychluje výdej přípravků. Druhá tára a za ní stojící replika repozitoria od truhlářských mistrů z Pardubic přišla na víc než půl druhého milionu. „Víte, interiéry, to je často jen dočasná záležitost, ale tady doufám, že vydrží,“ říká architekt Michal Flašar, který rekonstrukci před deseti lety vedl, „tím spíš, že historických lékáren na území hlavního města dnes najdete už jen asi desítku.“ 

  Michal Petrov

  
  

  Foto: Michal Petrov, Archiv NPÚ, archiv Dr.Max

  Fotky posouváte tažením

  Současný pohled na lékárnu U zlatého hada

  Předválečný vzhled, který inspiroval rekonstrukci před 10 lety

  Osazování nového výkladu v roce 1937

  Původní vstup ještě před rekonstrukcí v roce 1937

  Štítek Respharma, umístěný na táře, jako garance odbornosti lékárny a kvality přípravků

  Dobový inzerát na označení Respharma a související prvorepubliková nabídka z lékárnického časopisu

  Pohled na vstup za války jako by odrážel truchlivost protektorátních let

  Lept s hadím motivem od poslední rekonstrukce zůstával skrytý. Původní dekorace zádveří sice není pod památkovou ochranou, ale jde o historické dědictví. Dnes zdobí kancelář generálního ředitele

• „Privátka“ do další dekády

  Vlastní značka

  ►

  Vlastní značka

  „Privátka“
  do další dekády

  Rozhovor s Karlem Zbrojem, nestorem vlastní značky Dr.Max, vznikl v únoru 2022. Zrovna začala válka na Ukrajině, ale zatím neměla ekonomické dopady. V průběhu času se to změnilo – i naši „privátku“ zasahuje jako výrobce zdražování vstupů, ale o tom si budeme povídat někdy příště. Toto interview mělo být vzpomínkové, protože vlastní značka právě vstupovala do druhé dekády své existence.
  

  Karel Zbroj před vlakovým terminálem v Šanghaji. Po dlouhé řadě zelených čajů konečně kafe!

  Společnost Horien vyrábí pro naši vlastní značku roztoky na kontaktní čočky

  Je to už několik let, co se jako výrobce volně prodejných přípravků usadila vlastní značka reprezentovaná Dr.Max Pharmou na místě tržní jedničky v Česku. Během své existence už stačila obsáhnout vedle volného prodeje i receptové přípravky, ale kategorie OTC byla tím, co ji zapsalo do podvědomí klientů lékáren Dr.Max, a stále zůstává pilířem „privátkového“ sortimentu. Karel Zbroj je v Dr.Max Pharma odpovědný právě za tzv. nelicencované portfolio, tedy všechno, co nejsou léčiva, a u jeho vstupu na trh byl od samého počátku v roce 2012.

  Jak ten projekt vlastně celý začal?

  Ještě než vůbec odstartoval, jsme se historicky znali s Lubošem Korbelářem (současný komerční ředitel Dr.Max Group, před tím dlouhá léta ve stejné pozici u české sítě – pozn. red.), já tenkrát působil u Lékáren Lloyds. Ty potom skupina Penta Investments koupila, aby je začlenila do sítě Dr.Max. U Lloyds jsem právě končil a rozhodoval se, co dál. Luboš byl jeden z těch, kterým jsem dal vědět, že jsem volný. Už tehdy u toho byl Ivan Berkeš, šéf projektu a první ředitel Dr.Max Pharma. Ivan je Slovák, konzultant žijící v Londýně a vždycky říkal: „Nahovoril som Pentu, aby išla robiť privátku“. Takže Ivan vlastníka „nahovoril“ a já měl to štěstí, že jsem se toho mohl účastnit jako člověk, který měl za sebou roky zkušeností v prodejních pozicích různých lékárenských sítích. Díky předchozí praxi jsem věděl, co lékárny potřebují. S Ivanem jsme se poprvé potkali poslední květnový den 2011. S Lubošem jsme za ním jeli do Mliečan u Dunajské Stredy na Slovensku, kde byl jeden z našich možných budoucích partnerů. Ta firma se jmenuje Innopharma, subdodavatelem se pak opravdu stala a je jím dodneška, mimochodem. Ivan řekl „ja som Ivan“, já řekl „já jsem Karel“ a na to on řekl: „Tak ideme robiť private label.“ Tak jsme šli. (Smích.)

  V tom připomínání desetiletí vlastní značky se moc nemluví o tom, že už před rokem 2012 Dr.Max už nějakou „privátku“ měl…

  To je pravda, měl. Odhadem šlo asi o třicet produktů. Byl to nějaký sortiment doplňků stravy a třeba těhotenské testy, které pro nás vyráběly Wallmark a GreenSwan, a taky tam bylo několik čajů od Apotheke. Tohle portfolio jsem zdědil. Jednalo se vlastně o testovací prodej. Ivan to celé ale chtěl dělat úplně jinak. Nechtěl se obracet na lokální prostředníky, věděl, že je důležité jít za skutečnými výrobci v zahraničí. Ne za těmi, co to tady v Česku od nich sami nakupují a rádi by nám to přeprodali.

  Od začátku jsi věděl, že budeš mít na starosti nelicencované portfolio, tedy volně prodejné přípravky?

  V podstatě ano. Ona ta myšlenka přijít i s léky, ať už na předpis, nebo bez receptu, samozřejmě taky existovala už na začátku, jenže tam je cesta podstatně delší. Start byl jasný: doplňky stravy – tedy vitamin C, magnesium, různé efervescenty… Takhle jsme nutně museli začít. Okamžitě. Samozřejmě se to neobešlo bez počátečních zmatků. On Ivan byl  sice vizionář, ale taky někdy příliš rychlý střelec. (Smích.) Ono už to v nějakém rozhovoru v Max Magazínu, myslím, padlo, jak jsem se najednou dozvěděl, že mi stojí kontejner na hranicích, a do toho telefonuje Ivan z Londýna a říká „sežeň někoho, kdo to zabalí“. Musel jsem si hodně oživit vzpomínky na to, jak vůbec ty věci proclít, ale dobře to dopadlo, nakonec jsme i na to zabalení dodavatele našli.

  Jak těžko se partneři hledali?

  Na začátku jsem se setkával s velkou skepsí. Narážel jsem na reakce typu „Co to je za podivný projekt? Na tom my se podílet vůbec nechceme a nebudeme“. Ale byly výjimky. Získal jsem kontakt na pana doktora Müllera z Hradce Králové. Patří k firmám, které to opravdu dělají poctivě, a má v oboru respekt. A s ní se nám podařilo spolupráci navázat a dnes lze říct, že Dr. Müller Pharma je určitě součástí úspěchu vlastní značky Dr.Max. 

  
  

  Vůbec první registrované léčivo Dr.Max – Paracetamol 500 mg na archivních fotkách ze září 2015
  

  
  

  Zatím to vypadá, jako by vám stačilo se pohybovat na domácím písečku, ale ono je to trochu jinak. Protože jsem viděl spoustu tvých fotografií, vím, že k tvé práci patří i hodně cestování, zejména na Dálný východ…

  Zase to souvisí s tím, jak byl zvyklý Ivan pracovat. Když se mu člověk dovolal, nikdy nevěděl, kam vlastně – jestli do Londýna, nebo třeba Kuala Lumpuru. Pro mě to byla velká škola. On se v tom velkém světě pohyboval velmi přirozeně a mně do něj otevřel dveře. Ze začátku jsem jen koukal, protože to byly pro mě úplně nové situace. Především šlo o veletrhy. Účastnili jsme se jich jako maličká firma Dr.Max Pharma. Sice jsme měli londýnskou adresu, ale za sebou značku lékáren odněkud z východní Evropy, které v té době nikdo pořádně neznal. Dneska je situace už úplně jiná – když řekneme, že jsme od Dr.Max, plácají nás po zádech. Dr.Max i Dr.Max Pharma mají zvuk. 

  Když nepočítám období covidu, tak se pravidelně koná jeden z největších oborových veletrhů CPHI v Šanghaji. Pravidelně se ho účastníme a snažíme se to vždycky spojit s takovým auditem svých dodavatelů. Je to zhruba dvoutýdenní záležitost, během které navštívíme tak dva partnery za den. Zejména s čínskými dodavateli je potřeba udržovat osobní vztah, je to hodně o důvěře. 

  A ta se buduje jak?

  Ta se buduje hlavně dlouho.

  Fungovalo historicky všechno bezchybně?

  Chyby se vloudí vždycky. Ale máme své mechanismy kontroly a ty třeba zabránily tomu, aby se nekvalitní produkty dostaly vůbec na trh. S tím souvisí i určitý stupeň poznání, ke kterému jsem za deset let dospěl. S tím, jak jsme si začali věci sami analyzovat v laboratořích, vybudoval jsem si velkou nedůvěru k výrobě doplňků stravy, které se na českém trhu vyskytují, a jsem rád, že českému zákazníkovi nabízíme něco, co má za sebou přísné testy. A to je věc, na kterou zejména malé firmy dávají buď málo, nebo vůbec nic. A je úplně jedno, jestli je ten zpracovatel ve Švýcarsku nebo v Německu, protože suroviny má z Číny nebo z Indie. A spolehnout se na nějaké certifikáty ze země původu není vždycky bezpečné. Jsem si jist, že konkurence naše přípravky pečlivě analyzuje, a kvůli tomu – ale především v zájmu klientů Dr.Max – se snažíme  maximálně o to, aby v našich produktech bylo, co tam být má, a nebylo, co tam být nemá. My si taky děláme své rozbory a víme o konkurenčních výrobcích své.

  Na začátku před vámi bylo vlastně neorané pole a rozhodovat se, kam dál, bylo asi jednoduché. Teď už jste obsadili skoro všechny kategorie. Jak se rozhodujete o dalším vývoji sortimentu?

  Vymetáme rohy a trpělivě opakujeme návrhy, které byly před několika lety zamítnuty. (Smích.) A když jeden rok slyšíme „ne“, říkáme na to „jasně, rozumíme, že teď ještě ne, ale třeba jednou…“. Ale na tohle má vliv i to, jak roste síť Dr.Max v celé Evropě. Trh se zvětšuje a věci, které dřív potenciál neměly, ho teď mají, protože jsme zkrátka větší. Mění se optika. Na jaře nám startuje proces tzv. NPD (New Produsts´ Development) a zhruba v polovině roku už víme, co budeme dál dělat. Dlouho nám chyběla konsolidovaná data za celou Skupinu, ale teď už je zaplaťbůh máme a čteme si v nich jako v knize. Dává nám to mnohem lepší představu o tom, co bychom měli dělat dál. A slibujeme si od toho i otevřenější diskusi. A ještě k tomu hledání novinek: je strašně těžké najít něco nového, ale pořád tu něco je. Vždyť my už si několik let klademe tu samou otázku – co budeme dělat dál. A rok co rok jsme schopni dávat dohromady seznam se stovkou produktů. Dobře, už to nejsou ty největší kategorie, ale na druhou stranu se nám zase rozrůstá trh. Co nebylo zajímavé v roce 2020, to už může v roce 2023 dávat smysl.

  Jaké jsou mezi zeměmi, kam dodáváte, rozdíly?

  Každá je v úplně jiné fázi vývoje. Je samozřejmě obtížné říci, čím ještě obohatit trh v Česku, kde máme stovky produktů. Ale je těžké i rozhodnout o tom, jak bude vypadat startovací balíček pro země, kde se s „privátkou“ teprve začíná. Že jsou tam mnohem větší rezervy, je jasné. A ještě něco bych k tomu řekl – stejně důležité jako šířka sortimentu je i práce s „privátkou“ jako takovou v lékárnách. Ty vidíš, jak se k ní staví v českých lékárnách, jak si ji vzali za svou, ale zdaleka to neznamená, že podobně mají prodej „zmáknutý“ i v jiných zemích. Tam je ten potenciál ještě obrovský. Na některých projektech je vidět, jak vysokou míru aktivizace je potřeba v síti vyvinout. Jak to musí uchopit všechny složky – od lékáren přes marketing až po interní vzdělávání. Ale k tomu je zapotřebí hodně energie, nedá se to dělat u plného sortimentu, týká se to priorit, jako je třeba dětská řada Bebelo, zejména výživa.

  
  

  Na cestu obyčejným vlakem v Číně vzpomíná Karel Zbroj navzdory výrazu na fotce s úsměvem. Kromě týmu Dr.Max už cestovali na palubě jen místní

  Někdy Dr.Max Pharma nespolupracuje jen s farmaceuty, ale třeba i se švadlenou – tady konkrétně kvůli zakázce pro Slovensko. Do tašek na dětský kočárek finálně přišel balíček produktů pro novopečené maminky

  
  

  Takže o dalším směřování rozhodují data?

  Samozřejmě. A pak také to, co vidíme na veletrzích, nové trendy. I když tady byl během covidu velký problém, protože se akce nekonaly. Ale za běžných okolností jsme třeba už dva roky dopředu mohli tušit, s čím tzv. značkoví výrobci na trh přijdou. 

  Jaká je strategie ve vztahu k exkluzivitě „privátky“? V Polsku dodávaly vlastní značku i jiné firmy než Dr.Max Pharma, v Rumunsku je to vidět taky…

  Vždycky jde o historická rezidua, tak jako my jsme měli ta svá, o kterých už byla řeč. Všude se s nimi vypořádávají, ovšem z různých důvodů  různě dlouho. V Česku a na Slovensku nám to trvalo asi půl roku,  respektive vždy v okamžiku, kdy jsme měli vlastní alternativu od Dr.Max Pharma. V Polsku už jsme taky jediný dodavatel a v Rumunsku jde o nějakou setrvačnost ve vnímání produktů u klientů a řekl bych, že tam závisí další vývoj na rozhodnutí holdingu. Ale je fakt, že třeba v Rumunsku se pod značkou Trussa prodává řada produktů, které nejsou v celé síti ani replikovatelné, takže vedle sebe umíme do jisté míry žít.

  Co národní odlišnosti?

  Je potřeba říct, že z 90 procent je trh všude stejný, ale drobné rozdíly jsou. V Polsku třeba chtějí pacienti menší balení. U nás si klienti dělají tak tříměsíční zásobu, tam jsou ochotni chodit do lékárny častěji. V Rumunsku zase prodávají prášky třeba po jednom, prostě ho odstřihnou z blistru. Vyprávěl mi kolega, jak ho tam kdysi rozbolela hlava a šel si do lékárny pro ibuprofen. Měl štěstí – měli poslední tabletu! Jiná mentalita akceptuje i kusovku. Nejspíš to souvisí s kupní silou. Koneckonců i od nás pamatuju, jak se dražší preparáty – třeba wobenzym – prodávaly po tabletách. Ale to bylo kdysi. 

  Potom jsou tu produktová specifika. Dejme tomu, že v portfoliu máme jeden přípravek, který se prodává všude, ale někde extrémně dobře. To je třeba případ silymarinu na podporu jater v Rumunsku. Ostropestřec je něco, čeho Rumuni dokážou spotřebovat skutečně kvanta, a je to pro nás na tamním trhu top produkt srovnatelný v Česku asi s magnesiem. V různých zemích prostě jednotlivé produkty různě performují. V rámci indikace si třeba u dětských kolik průzkumníci všimli, že někde maminky užívají kapky se simethiconem, ovšem v Polsku mnohem častěji probiotické kapky. My máme obojí, dokážeme vyhovět oběma skupinám. Pak jsou tu výhradně lokálně specifické produkty, u nás třeba úplně neznámé nebo považované za totálně obsolentní. S tím se setkáváme hlavně v Rumunsku.

  Když se vybírá úvodní balíček toho, co se bude v dané zemi launchovat jako první, co rozhoduje o sortimentní skladbě?

  Odhadujeme prodejní potenciál a jsme tak zpátky u celkových prodejních dat, která analyzujeme. A vidíme třeba, že u nějaké kategorie se prodává dost produktů celkem od třech „značkových“ výrobců, celkový objem pak dává smysl i pro „privátku“. To je základní úvaha, do které pak vstupují nějaké lokální parametry.

  Když už byla řeč o tom rozšíření odbytu – kdyby privátka neměla šest trhů, ale třeba jen dva v Česku a na Slovensku, co by v sortimentu chybělo?

  Třeba spoustu věcí ze zdravotnického materiálu, který jsme uváděli na trh vloni. Moc se to nekomunikuje, ale my dneska máme v tomto ohledu hodně široký rejstřík: různé obvazy, komprese, speciální náplasti. To jsou relativně levné položky a přitom relativně objemné. Ale část z nich je z Asie a na to, aby člověk naplnil kontejner, nějaký objem, aby to dávalo smysl, potřebuje. Na to, než se dostaneme na potřebnou masu, jsme čekali několik let.

  
  

  Číňané si dají na přivítání záležet, zvláště v odlehlejších částech. Takhle vítali tým Dr.Max – Tomáše Fecka a Karla Zbroje – ve společnosti Hongyu v Če-ťiangu na jihovýchodě země. Pro Dr.Max tam vyrábějí zdravotnický materiál

  
  

  U vlastní značky máme zavedený systém zpětné vazby. Jak to funguje?

  Za Dr.Max Pharma můžu říct, že absolutně. Všem podnětům se věnujeme. A je úplně jedno, jestli se k nám ohlas dostane přes klientskou linku, anebo nám někdo u večeře řekne, že ty naše věci nejsou ono. Naše manažerka kvality Barbora Tajčová všechny připomínky eviduje – ze všech zemí, nic nepadá pod stůl. Děláme si statistické výstupy, které souhrnně hodnotíme každý měsíc, a všechno se archivuje. Jakmile se u nějakého produktu zvedne četnost negativních komentářů, řešíme to, a je-li to nutné, třeba něco i zásadně změníme. A víme, že když dostaneme tři stížnosti, může to být ve skutečnosti třeba tři sta nespokojených klientů, jen ti zbylí holt nenapsali. Nechceme nechat problém klíčit. Je-li to nutné, nic není problém: něco přidat nebo ubrat, inovovat, doplnit obal o nějaké varování, změnit piktogram… cokoliv je třeba. Občas se ale stane – asi tak z 10 procent –, že nás někdo taky pochválí. I to je potřeba říct. To si taky evidujeme, pak si to říkáme a radujeme se společně.

  Když se mění evropská regulatorika – třeba teď ve vztahu k oxidu titaničitému –, jak dlouho dopředu to víte a stíháte se na to připravit?

  Máme nastavený legislativní monitoring, na pravidelné bázi se setkáváme s právníky. Definujeme jim okruh toho, co je potřeba sledovat. Ten je mimochodem čím dál širší. Snaží se nás varovat už ve fázi, kdy se o něčem teprve diskutuje, a odhadovat další vývoj. Bohužel ne vždy je legislativní vývoj v Evropě přímočarý. Třeba se může stát, že se najednou něco přijme bez přechodného období a  implementuje se něco nového velmi rychle. Takže dostanete tzv. alert (varování) v okamžiku ani ne půl roku před absolutním zákazem prodeje. To může být problém, protože pracujete s nějakými prodejními odhady a máte ty věci třeba už na skladě. Ale někdy usoudíme, že problém není ani tak na straně regulátora trhu, ale mohl by vyvstat kvůli médiím. I když bychom se nemuseli ocitnout pod tlakem legislativy, stejně raději složení změníme, protože nechceme, aby naše produkty byly skandalizovány. Dobře si sám vzpomínáš na aféru s košenilou.

  Co je ale horší, tak fakt, že jsme si sice mysleli, že jsme v Evropě, která je unifikovaná, ale tak úplně to neplatí. A může být na něco jediný zákon, ale ten má v různých zemích různou interpretaci. Takže pořád existují lokální legislativní specifika, což je nejhorší asi v Polsku. Tam se k evropským restrikcím přidávají ještě národní mantinely. Třeba vyžadují na obalech varování, která nikde jinde v Evropě nejsou, a v poslední době začínají měnit limity vitaminů a minerálů. Mění to způsobem, který jde mimo legislativní proces, takže to nesplňuje standardy běžné právní normy. A prakticky se na to nelze připravit včas. Pak následují licitace, jestli vůbec můžeme přípravek doprodat. Je to velice nepříjemné a jsme z toho nešťastní. 

  Michal Petrov

  Foto: archiv Dr.Max

  Poslední péefko z Londýna, sídlo Dr.Max Pharma se záhy přestěhovalo do Prahy, kde je dosud

  Trh pro „privátku“ se rozšiřuje díky expanzi Dr.Max – ke starým zemím přibývají nové. Takhle vypadají letáky na Slovensku a v Rumunsku

• Systane Hydration

  Koupit ZDE

• Energie důležitější než kdy dřív

  Řízení kvality

  ►

  Řízení kvality

  Energie důležitější než kdy dřív
  

  Energetické ISO u nás není žádná novinka. Naše společnost je už od roku 2016 držitelem certifikátu ISO 50001, který specifikuje požadavky na systém energetického managementu. Systém sledování, zpracování a vyhodnocení energií musela naše společnost zavést na základě požadavků zákona o hospodaření s energií. Nikdy dřív to nebylo tak důležité jako dnes, kdy ceny energií letí vzhůru.

  Jako všechny začátky, i počátky implementace systému ISO 50001 byly nelehké, ale s odstupem šesti let fungování v praxi je vidět značný přínos zavedení tohoto systému v naší společnosti. 

  V současné době je k odečtům:

  •  elektřiny zapojeno přibližně 350 lékáren, což je přibližně 75 %;

  •  vody zapojeno přibližně 300 lékáren, což je přibližně 65 %;

  •  plynu zapojeno přibližně 65 lékáren, což je přibližně 80 % lékáren s dodávkou plynu.

  Průměrná roční spotřeba elektřiny na lékárně: 220 MWh, což odpovídá cca 160 000 Kč ročně.

  Průměrná roční spotřeba zemního plynu na lékárně typu ulice je 33 MWh, což odpovídá 85 000 Kč ročně.

  Průměrná roční spotřeba zemního plynu na lékárně typu retail je 15 MWh, což odpovídá 40 000 Kč ročně.

  Ne všechny lékárny jsou zapojeny do odečtů, počet lékáren zařazených k odečtům se průběžně mění podle možností získávání odečtů. Některé lékárny nemají přístupný elektroměr, vodoměr či plynoměr, který by jim umožnil pravidelné odečty, případně jsou lékárně náklady na energie pronajímatelem účtovány poměrnou částí na základě nájemních smluv. O zařazení lékárny k odečtům rozhoduje technik TEO, který má danou lékárnu na starosti a v případě zařazení lékárny k odečtům ji o tomto faktu informuje a předává jí veškeré informace o tom, jak a kdy odečty provádět. Pro případnou technickou podporu se zadáváním odečtů, konzultace a rady se mohou lékárny průběžně obracet na technika lékárny nebo energetika. 

  Díky pravidelným odečtům zapojených lékáren máme představu o spotřebě, což je důležité např. pro nastavení smluv s dodavateli energií. Dále odečty napomáhají odhalit případné poruchy a nadlimitní spotřeby, a tím i přispívají k šetření nemalých částek za spotřebu energií. Sledování spotřeb umožňuje efektivní vytipování lékáren, ve kterých je třeba provést výměnu světel nebo spotřebičů s vysokou energetickou náročností. 

  Díky odečtům a vyhodnocení nadlimitních spotřeb bylo např. zjištěno, že: 

  • Na více lékárnách byl identifikován technický problém typu: vadný pojišťovací ventil, protékající WC apod. 

  Z dalších řešených případů uvádíme i několik úsměvných příkladů:

  • Na vodovodní přípojku lékárny byl v předvánočním období pronajímatelem připojen stánek s prodejem ryb, aniž by o tom byla lékárna informována. 

  • Obdobně bylo zjištěno, že na vodovodní přípojku lékárny byl připojen další prostor bez vědomí lékárny. 

  Díky pravidelnému odečtu bylo možné nadlimitní spotřebu odhalit téměř okamžitě a sjednat nápravu. 

  Nadlimitní spotřeby sledujeme nejen na vodě, ale i na elektřině a plynu. Na základě těchto údajů můžeme správně nastavit vzduchotechniku, klimatizaci i topení. Nebo například nově doplnit radiátory na odběrném místě o termostatické hlavice. Díky těmto opatřením dochází k poklesu spotřeby plynu při zachování tepelného komfortu. 

  Lékárnám patří velký dík za to, že téma šetření energií neberou na lehkou váhu a aktivně se účastní systému hospodaření s energiemi v naší společnosti, a to jak pravidelnými odečty, tak dodržováním energetického desatera. 

  Každý z nás může přispět ke zlepšení energetické hospodárnosti, a to: 

  • Včasným nahlášením jakýchkoliv abnormalit ve spotřebě, závad, protékajících kohoutků apod.  prostřednictvím helpdesku, přes který lze zadat požadavek na opravu, nebo kontaktováním technika dané lékárny či energetika. 

  • Důsledným vypínáním nepoužívaných spotřebičů ze zásuvky.  Díky tomu se ušetří nejen náklady na zbytečně spotřebovanou energii, ale také se omezí riziko vzniku požáru. Například když budeme na každé z našich lékáren mít trvale zapnutou nabíječku notebooku nebo telefonu se spotřebou pouhé 2 W/h, budou celkové roční náklady přibližně 63 000 Kč.

  • Správným nastavením teploty, klimatizace a větrání. Je lepší větrat nárazově než mít trvale otevřená okna. Přitápět přímotopem nebo klimatizací doporučujeme pouze v nutných případech. Je-li topení vybavené termostatickými hlavicemi, není vhodné mít je otevřené naplno. 

  • Zprávu o závadách na oknech, dveřích apod. je nezbytné ihned hlásit helpdesku.

  Vzájemná spolupráce a důsledné zadávání spotřeb do systému je klíčovým prvkem při evidenci spotřebované energie, hledání možnosti úspor a řešení mimořádných stavů. 

  Vít Kocián, energetik, a Lenka Peterková, představitel vedení kvality

  Foto: Adobe Stock

• Pomoc Ukrajině: Adresnost na prvním místě

  Pomáháme – SPECIÁL

  ►

  Pomáháme – SPECIÁL

  Pomoc Ukrajině: Adresnost na prvním místě

  Hned v prvních okamžicích ruské agrese namířené proti Ukrajině se rozjela pomoc Dr.Max. Otevřelo se konto pro zaměstnaneckou sbírku a postupně přibývaly další aktivity.
  

  Účet pro solidární fond zřídil Dr.Max ve spolupráci s osvědčeným partnerem – Kontem Bariéry Nadace Charty 77. Aby se nemuselo startovat od nuly, hned zkraje vložila společnost milion korun, prakticky ihned se ale začaly přičítat zaměstnanecké příspěvky a zůstatek rostl velmi rychle. Vedení firmy se s ohledem na tento projev solidarity vzápětí rozhodlo, že celkovou sumu prostředků, které se zásluhou zaměstnanců Dr.Max a ViaPharma podaří shromáždit během dvou týdnů, ještě zdvojnásobí. Bylo to v době, kdy byl díky zaměstnancům na účtě už půlmilion korun, nakonec se zdvojnásobovala částka 647 tisíc. Podstatná je ale celková částka, kterou se vůbec povedlo na účtu shromáždit: 4 374 000 korun. Všem dárcům by na tomto místě chtěla redakce Max Magazínu vyslovit poděkování. Zřízení konta vzbudilo v naší síti pozitivní odezvu – tady aspoň jeden ohlas za všechny, který přišel do redakční pošty: „Děkuji za tuto aktivitu naší firmě, našim vlastníkům a všem, kteří se angažují. I na svých lékárnách se snažíme organizovat pomoc a vítáme sjednocení v rámci firmy, protože to usnadní logistiku.“ A dlužno dodat, že stranou nezůstaly ani ostatní společnosti, které v rámci Skupiny působí i v jiných státech Evropy. Například nemocnice Penta Hospitals v Česku a na Slovensku poskytovaly ukrajinským uprchlíkům bezplatnou péči a podobně.

  
  

  Receptové léky vypravil Dr.Max a ViaPharma na Ukrajinu v rámci konsolidované pomoci organizované ministerstvem zdravotnictví

  Balíčky s pomocí Ukrajině ze slovenského Dr.Max

  
  

  A co s vybranými penězi? Na prvním místě jde o podporu projektů, které se bezprostředně týkají právě zaměstnanců. Mezi nimi máme desítky kolegů s ukrajinskými kořeny. Pracují na nejrůznějších pozicích. Co je ale podstatné: jsou v kontaktu s rodinami ve své vlasti. Řada z nich příbuzným poskytla po vypuknutí války útočiště v Česku – nakolik trvalé, to se ještě ukáže, boje zuří stále. Jakákoli finanční podpora je samozřejmě vítaná, protože je potřeba najednou kupovat víc jídla, nějaké to oblečení, spotřeba energií a vody v náhle zvětšených domácnostech roste rychleji než jinde. A právě na tyto účely Dr.Max díky zaměstnanecké sbírce může přispět. A protože se podařilo shromáždit relativně dost peněz, je možné pomoc také fázovat – nemuseli jsme ji utratit v prvních dnech konfliktu, kdy koneckonců vždy dárcovská aktivita vystřelí strmě vzhůru (aby po pár týdnech, když už se mimořádná událost „okouká“, stejně strmě taky padla dolů). Pomoc může být dlouhodobější. Máme jednoznačnou výhodu v tom, že přispíváme v případech, které se vážou k lidem, které dobře známe, pomoc je adresná, vždy má garanta v osobě některého z našich kolegů. Doporučení musí podpořit regionální ředitelé. A stále je možné o pomoc žádat prostřednictvím speciální e-mailové adresy pomocukrajine@drmax.cz. V tomto vydání Max Magazínu naleznete výpovědi ilustrující, komu a na co část peněz ze zaměstnanecké sbírky plynula. Zejména svědectví ukrajinských kolegyň jsou velmi silná.  Také jsme zařadili jeden velmi netradiční příklad pomoci pro talentovanou ukrajinskou sportovkyni, kterou válka zastihla v Polsku, odkud se už domů nevracela a musela vzít zavděk náhradním domovem v Olomouci. 

  
  

  K řešení problému s chybějícími léky na Ukrajině přispěla i naše společnost 

  Výzva Národního muzea, které nás oslovilo kvůli partnerství na projektu záchrany ukrajinského kulturního dědictví

  
  

  Finanční sbírka na speciálním účtu, ze kterého zatím odplynulo asi 800 tisíc korun, není jediná forma, kterou se Dr.Max rozhodl pomoci. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví jsme darovali receptové léky v hodnotě přes milion korun. I když žádostí o takovou podporu se u nás sešlo několik, rozhodli jsme se pro partnerství s vládou, protože receptová léčiva představují velmi rizikovou položku, která by se neměla ocitat v nepovolaných rukách. Zmiňme tu dál třeba dvousetkorunové poukázky na nákup v lékárnách Dr.Max distribuovaných prostřednictvím charity. Těch jsme připravili 300 tisíc. A v době uzávěrky Max Magazínu byla na dosah dohoda s Národním muzeem, které nás oslovilo kvůli podpoře ukrajinských muzeí snažících se před válečným běsněním ukrýt ohrožené ukrajinské kulturní dědictví. Taková ochrana taky něco stojí – vzácné archivy je potřeba zabalit, okna muzeí zabednit.

  Michal Petrov

  
  

  Informační leták přikládaný k poukázkám na nákup v lékárnách Dr.Max

  Do pomoci Ukrajině se zapojil Dr.Max napříč Evropou – další příklad je z Polska

  
  

  
  

  
  

  
  

  Foto: David Bruner

• ACC Long

  Koupit ZDE

• S Nohavicou za zády

  Pomáháme – SPECIÁL

  ►

  Pomáháme – SPECIÁL

  Pro ředitele bíloveckého gymnázia Pavla Mrvu nejsou žádné problémy nepřekonatelné. Se svými kolegy je prostě řeší

  S Nohavicou za zády

  Gymnázium v Bílovci je úctyhodně rozměrný areál, rozhodně zahrnuje víc než jednu budovu. Žádný div, tohle lyceum platilo desítky let za nejprestižnější na Moravě, studenti se sem za přírodními vědami táhli ze široka daleka a tomu musela odpovídat i školní infrastruktura. V poslední době už nebyly ubytovací kapacity ani náhodou tak využívané jako kdysi. Teď ukrajinská uprchlická vlna tedy vdechla koleji nový život. A příspěvek od Dr.Max taky.

  Gymnázium Mikuláše Koperníka vede Mgr. Pavel Mrva.  Sedíme s ním v ředitelně za teplého květnového dopoledne. Na nástěnce hned po ředitelské levici upoutá plakát Jarka Nohavici. V souvislosti s Ruskem vyvolanou válkou byl ostravský bard zmiňovaný sice hodně často, ale ne v tak dobrém, jak o něm mluví ředitel Mrva. Má své důvody.

  Z ředitelny se pak vydáváme na prohlídku areálu gymnázia. V ředitelské ruce chrastí objemný svazek klíčů. Ale k tomu, na co je Pavel Mrva opravdu pyšný – budované dětské centrum –, žádné klíče nepotřebuje. Vchod ještě v době naší návštěvy kryjí jen igelitové plachty. Jdeme přes dvůr, kde stojí míchačka, která sice pamatuje, ale slouží pořád. Míjíme školní pozemky připravené na pěstitelské úsilí nových ukrajinských nájemníků a nakonec vstupujeme do objektu ubytovny, která díky vlně čerstvě příchozích rozhodně nezeje prázdnotou: ve společné kuchyni připravují dvě ženy oběd, v jídelně si parta ukrajinských prcků pochutnává na nudlové polévce, dvojice už větších kluků se na ni asi taky těší, zrovna přišli ze školy. Na chodbě potkáváme celkem veselé dámy, se kterými sice na válku zkoušíme zavést řeč, ale je zřejmé, že jazyková bariéra tu pořád existuje. A aspoň ty úsměvy nezačaly mizet. Ukrajinská pomocná síla v kuchyni potvrzuje ředitelova slova o tom, že se nově příchozí neofrňují nad žádnou prací. 

  Samozřejmě se tu všechno neutápí ve sluneční záři. To by byl chybný dojem, ale ředitel Pavel Mrva je zkrátka ten typ člověka, jenž bere problémy prostě jen jako věc, kterou je potřeba vyřešit. Následující rozhovor to jen potvrzuje.

  Jak jste dokázali shromáždit prostředky na to, co tady děláte? A co všechno tu vůbec děláte?

  V rámci pomoci pro uprchlíky narážíme na jeden problém: pokud chtějí být rodiče – zejména maminky – zaměstnaní, tak potřebují místo, kam by odložili své děti. U těch, co jsou školou povinné, se to už celkem podařilo vyřešit, protože v Bílovci máme dvě základky, ale u dětí do šesti let je to složitější. Rozhodli jsme se proto, že z nich uděláme neformální skupinu, ve které by se mohly někde scházet. Prostory jsme měli, ale nebylo dost peněz na to, abychom je vybavili. Využili jsme tedy nadační fond Copernicus, kam přispěl i Dr.Max, který nám část nákladů pokryl.

  O tu další se postaral Jarek Nohavica. Jelikož není z daleka, máme na něj kontakty a existují tu nějaké vazby. Tak jsem ho poprosil, zda by nebyl ochotný uspořádat benefiční koncert. Chytl se toho s nadšením a okamžitě. Dohoda s ním trvala asi dvě minuty. Vystoupil bez nároku na honorář, veškerý výtěžek z prodeje vstupenek šel na tu zmíněnou dětskou skupinu. Podařilo se tak získat přes čtvrt milionu korun. Celkem se nám povedlo shromáždit nějakých 860 tisíc. A k tomu ještě musíme připočítat materiální pomoc zhruba za půl milionu. Pomáhá nám i Moravskoslezský kraj jako náš zřizovatel. A to myslím opravdu tak, jak to říkám: vycházejí nám vstříc zásadním způsobem, což tvrdím bez ohledu na to, že mi vyplácejí odměny.  

  Cílem je vytvořit pro uprchlíky bydlení dlouhodobějšího charakteru. Předpokládáme totiž, že tu budou žít delší čas. Už se nám povedlo vytvořit jim společné kuchyně na každém patře, mají tam i prádelny a kolegové se starají o organizaci jak volnočasových aktivit, tak o vzdělávání dospělých i dětí. Především jde samozřejmě o kurzy češtiny. Pokoušíme se pomáhat jim i s hledáním práce. U nás na gymnáziu zaměstnáváme čtyři ukrajinské občany na pomocné práce. I na tyhle úvazky jsme sehnali prostředky – jednak od soukromých investorů, jednak od kraje. K březnu moji kolegové vykázali v součtu nějakých 600 dobrovolnických hodin. Teď už to klesá, ale je to dobře. Dávat každý den osm hodin po své práci na jinou, byť užitečnou věc není zdravé. V takovém režimu nelze fungovat dlouhodobě. Teď je to tak 5 hodin měsíčně na každého, což při 40 pedagozích představuje 200 hodin. To je rozumné.

  Už tu uprchlíci měli nějaké zázemí předtím, než přišli?

  Je to různé. Když ten konflikt vypukl, oslovil jsem všechny možné subjekty – jak kraj, tak humanitární organizace, jako je Člověk v tísni nebo Červený kříž – s nabídkou ubytování a čekal na odezvu. Mezitím se na nás ale obrátily místní firmy, které historicky Ukrajince zaměstnávaly, že by pro ně zase měly práci. Zpočátku to byly čtyři společnosti, dnes už je jich pět. Lidé přišli a my jsme jim zajistili bydlení. Koncem února už jsme tu měli nějakých třináct Ukrajinců, teď už je jich osmdesát (ke 20. květnu, pozn. red.).

  Jaká je jejich struktura?

  Polovina jsou děti, polovina dospělí – z těch jsou jen tři muži. Většinou jde tedy o mámy s dětmi. Nejmladšímu děcku je… to nejmladší se má vlastně asi za měsíc teprve narodit. (Smích.)

  Mluvil jste o dlouhodobějším bydlení. Znamená to, že už počítají s tím, že se u vás usadí natrvalo?

  S tím samozřejmě nepočítají. Ale my s tím počítat musíme. Z naší strany to bylo pragmatické rozhodnutí. Od začátku jsme totiž preferovali kvalitu před kvantitou. Chtěli jsme, aby rodiny byly schopny fungovat dlouhodobě a samostatně, jako toho byly schopny doma. To žádné provizorium nabídnout nemůže. Proto mají možnost si uvařit, proto jedna rodina nesdílí jednu buňku s jinou. Buňkou přitom označujeme dvě místnosti a sociální zázemí. Tuto zásadu porušujeme jen výjimečně. Nemáme obsazený maximální počet lůžek, která by připadala podle metrů v úvahu, protože chceme garantovat určitý komfort a poskytnout prostor pro vlastní realizaci a soukromí. Nechceme, aby vznikaly uvnitř ukrajinské komunity nějaké třecí plochy. Tomu se snažíme maximálně předcházet. Proto mluvím o bydlení trvalejšího charakteru. Nikdo neví, jestli válka bude trvat tři měsíce, nebo rok. 

  Kdo to má u vás všechno na starost?

  Hned zkraje jsme si vytvořili funkční tým. Každý v něm má svou roli.  Máme tu paní, která se stará pouze o hmotnou sbírku, další se zabývá jen formálním i neformálním vzděláváním a jiná zase zajišťuje výhradně ubytování. Já to koordinuju, takže vlastně jen pozoruju zvenčí a nic moc nedělám (smích). A pak tu ještě máme koordinátorku z ukrajinských řad. Ta dělá takovou správcovou a styčného důstojníka 24 hodin denně. I to nám hodně pomáhá při předcházení konfliktům. Díky tomu jsou vlastní problémy schopni Ukrajinci řešit sami uvnitř své komunity. A ještě jedno je potřeba říct – dlouhodobě je naším sociálním partnerem bílovecká nemocnice. Tradičně pomáháme s ubytováním jejích zdravotních sester s ukrajinskými kořeny. Ty nám byly taky hodně prospěšné při komunikaci s nově příchozími. A podobnou roli sehrála místní firma Incofarma, tradičně orientovaná na východní trhy. Mezi svými zaměstnanci našla taky dva Ukrajince, kteří nám byli k dispozici třeba kvůli překladům pravidel, aby noví obyvatelé naší ubytovny měli jasno v tom, co lze a co nelze. 

  Funguje nám to. A je to i díky tomu, že máme štěstí na klienty. Útočiště u nás našli zástupci střední třídy. Naším cílem je, aby byli co nejvíce samostatní. Od prvního dne, co se u nás octnou, jim vlastně pomáháme jen s úvodními procedurami – vyřízením dokumentů, podpor, zařízením ubytování a podobně, ale pak už je aktivita na jejich straně. Ne že bychom se o ně odmítali starat, ale oni sami chtějí obejít se co možná bez cizí pomoci.

  Odkud příchozí původně jsou – ze západu Ukrajiny, nebo z východu? A jak se k vám vlastně dostali?

  V první fázi přicházeli především z východu, pak přijeli i z jiných částí Ukrajiny. Dnes tu máme zastoupení odevšud. Systematicky to nijak nezjišťujeme, to je jen odhad na základě neformálních rozhovorů, které s nimi vedeme. A jak přišli na Bílovec? Právě díky místním firmám s kontakty na Ukrajinu. Zejména proto, že ty zaměstnávaly nebo zaměstnávají lidi odtamtud. A pak prostřednictvím nemocničního personálu, o kterém jsem už mluvil. V první fázi nám to hodně pomohlo. Zpočátku si uprchlíky koordinovali sami a mohli už předem eliminovat nějaké problémy. Máme výhodu v tom, že Bílovec je obec s rozšířenou působností, takže tu máme všechny potřebné úřady. A všichni úředníci byli už od počátku nesmírně vstřícní, včetně cizinecké policie, které musíme ze zákona všechny ubytované hlásit. Dneska už je to zase o něco jednodušší – uprchlíci přijíždějí přes Ostravu, kde všechno vyřídí u jednoho stolu. Na začátku se to každý úředník teprve učil.

  Jak se místní veřejnost dívá na to, že se cizincům dostává takové vstřícnosti?

  To je složitější a já tu můžu odpovídat jen za sebe. Otázka je, zda jde skutečně o tak masivní pomoc. V lepším případě odjeli ti lidé z domova s funkčními kreditkami a přijeli svým autem, což bylo asi to nejcennější, co měli. A když přijeli, jejich první otázka, když dostali talíř polévky, byla: kolik platím? To byla moje vůbec první zkušenost s tím, jak se k pomoci stavěli. Nechtěli nic zadarmo, i když třeba přijeli jen s igelitkou. A když se dozvěděly, že to jídlo zadarmo je, hned se ty maminky ptaly, jestli můžou pomoct aspoň s nádobím. Nebo s úklidem. 

  Když jsme je něco nechali dělat, nic za to nechtěly, cítily, že když něco dostaly, měly by to nějak vrátit. 

  Nevím, jakou zkušenost udělali jinde, ale my máme tuhle. A myslím, že když naši lidé po pražském jaru opouštěli republiku, taky dostali pomoc, a my teď můžeme vlastně udělat totéž co tenkrát třeba západní Němci. Ti emigranty z Československa taky nenechali na holičkách. Ukrajinci k nám mají kulturně velice blízko. A my se každopádně snažíme o to, aby co nejdříve mohli stát na vlastních nohách a nemuseli pobírat sociální dávky. A těch pět tisíc? Ani na bílovecké poměry to není moc. Když si za to musíte koupit jídlo, obléknout děti a zařídit domácnost, není to na žádné velké vyskakování. Plus samozřejmě přijde doba, kdy si začnou platit někde nájem. A to už se potom bavíme o úplně jiných penězích. Chápu, že někoho může dráždit, že někdo jiný dostává něco jen tak, ale Ukrajinci tady u nás o nic takového nestojí. Od prvního okamžiku se zajímají o to, kde sehnat práci. 

  A jsou ti lidé zaměstnatelní? Je tu dost pracovních příležitostí – takových, aby na potřebné peníze vůbec dosáhli?

  Já si myslím, že ano. Máme tu třeba jednu ženu, která na Ukrajině pracovala jako středoškolská chemikářka. U nás myje nádobí v kuchyni. Dvě, které jsme zaměstnali jako pomocné uklízečky a myjí nám tu okna, to byly taky učitelky – jedna v mateřské škole, druhá už na penzi. Koordinátorka, o které jsem mluvil, je původně vysoce postavená manažerka v IT firmě. Na tom chci demonstrovat, že nejsou vybíravé. Vezmou u nás v podstatě cokoliv. Samozřejmě nemůžu paušalizovat, jde o naši, dílčí zkušenost. Ale na to, abyste našel lidi, kteří nejsou ochotni pracovat za žádných okolností, nemusíte chodit na Ukrajinu. Stačí se podívat na naše úřady práce. Jsou všude na světě. A tady v okolí je spousta firem, které aktivně hledají nové zaměstnance, dokonce jim platí i rekvalifikační kurzy. Věřím, že uprchlíci zaměstnatelní budou. Dřív nebo později – to třeba když budou chtít najít uplatnění v rámci své původní kvalifikace. Máme tu ženu, která na Ukrajině pracovala jako vrchní účetní. Jenže u nás je úplně jiná legislativa a na to, aby ji cizinec vstřebal, potřebuje čas. U odborných profesí může nastat prostě problém. I jazyková bariéra je značná. Ukrajinci, co k nám přišli, umí sice trochu anglicky, ale k čemu jim je angličtina v Bílovci? Nejflexibilnější jsou děti. 

  Jak se začleňují ty?

  Jsme gymnázium, ty nejmenší tedy začlenit mezi své studenty nemůžeme, ale už jsme přijali aspoň prvního. Neformálně se ale postarat lze. Dvanáct dětí nám stabilně navštěvuje kurzy češtiny a nasávají nové věci jako houby.  

  Když už je řeč o škole: když vypukla válka a zprávám o ní nešlo uniknout, jak se s tím vůbec vyrovnávali vaši čeští studenti? Zajímali se o ten problém? Měli otázky?

  Učím jen čtyři hodiny týdně, ale kolegové z profesorského sboru pochopitelně víc. Diskutovali jsme to spolu na poradách. Pokud jde o žáky, ti byli hodně aktivní, zajímali se živě, minimálně po celý březen. Teď už zájem opadává. Měli jsme metodická doporučení jak od ministerstva školství, tak různých neziskovek. Spolupracovali jsme i se školní psycholožkou. Nechtěli jsme to přehánět a zároveň se nesnažili ani nic bagatelizovat. I když mezinárodní ozbrojené konflikty probíhají na celém světě každý den, tahle válka je po osmdesáti letech v Evropě první a týká se nás víc a viditelně – právě díky uprchlíkům, například. Takže jsme se o tom bavili živě, ale žádnou hysterii nebo přemrštěné obavy jsem nezaznamenal. Zkraje žáci byli hodně aktivní, zapojovali se do pomoci, dneska už to také opadá. Ale to je totéž jako při covidu. Ještě si vzpomenete na to, jak každý šil roušky a pak to ustalo. S organizací volnočasových aktivit ale studenti pomáhat nepřestali a to mi dělá obrovskou radost. 

  Jak žáci berou přítomnost cizích lidí?

  Ubytovací buňky jsou přímo součást objektu školy, je to bývalá žákovská ubytovna. Už jsou to „naši“ Ukrajinci a přesně tak se k nim žáci staví. Normálně je pozdraví, už je bez problému poznají. Berou je jako součást svých životů, ne jako vetřelce nebo nějakou atrakci. A respektují jejich právo na rozhodnutí, jak dlouho zůstanou – jestli na pár měsíců, několik let, nebo napořád.

  Michal Petrov 

  (spolupráce Věra Červenková)

  Foto: archiv Dr.Max

  Fotky posouváte tažením

  Tak kde začneme?

  Chodby bíloveckého gymnázia nejsou díky uprchlíkům pusté ani po vyučování

  Buduje se ostošest, někdy za cenu dočasných omezení. Ta ale brzy skončí

  Na společnou kuchyni je potřeba si trochu zvyknout, ale jde to

  Prckům je stůl v jídelně trochu velký a kluci jako vždycky mají větší hlad než holky

  Je pátek kolem poledne a starší kluci se vracejí ze školy „domů“

  Ať už byly Ukrajinky doma čímkoliv, v Bílovci vezmou zavděk každou prací

  Školní pozemky hlásí na jaře „připraveno“

  Chlouba bíloveckého ředitele – budoucí dětské centrum

  Chlouba bíloveckého ředitele – budoucí dětské centrum

  Sice už pamatuje, ale pořád slouží. Míchačka se na dvoře gymnázia točí často

  Areál gymnázia při pohledu z ulice trochu klame. 

  Letecká fotografie ale prozrazuje jeho skutečnou rozlohu

• Modlím se, aby aspoň bylo teplo

  Pomáháme – SPECIÁL

  ►

  Pomáháme – SPECIÁL

  Modlím se, aby aspoň

  bylo teplo 

  Kateryna Blokhyna je naše karlovarská magistra, schůzku jsme si dali sice za studeného deštivého dne, ale aspoň v kavárně hotelu Pupp. Nad šálky espressa a cappuccina se nesl od okolních stolů cinkot vidliček ukrajujících ze zákusků a lžiček narážejících na stěny hrnků, k čemuž by se hodil rozhovor na úplně jiné téma. Ale kvůli tomu jsme tu, na rozdíl od ostatních hostů, nebyli.
  

  Do kavárny Puppu by se hodilo úplně jiné téma

  Kateryně se musí nechat, že do rozhovoru vstupovala statečně s úsměvem na rtech. Bylo ale jasné, že je jen otázka času, než ho vystřídá vážnější tvář. V Česku je už několik let a přijela dobrovolně. Spousta jejích krajanů to má dnes jinak. 

  Jak dlouho už jste v Čechách a jak jste se sem dostala?

  Šest a půl roku, z toho už pět let pracuju u Dr.Max – přesně to bude v červnu. O odchodu z Ukrajiny jsem uvažovala dlouho a hledala jsem cestu. Nakonec se způsob našel – díky internetu. Byla tam spousta inzerátů. Tak jsem posílala životopisy… hodně životopisů, stovky. Do všech koutů České republiky. Přijela jsem sem se dvěma taškami – v jedné jsem měla oblečení, ve druhé boty. Na ten den nikdy nezapomenu.

  Kde jste v Česku začínala?

  Zrovna tady, v Karlových Varech. Zprvu jsem působila v soukromé lékárně, ale od samého začátku jsem chtěla do větší společnosti. Nejdřív se to sice seběhlo jinak, ale k Maxovi jsem šla, jakmile to bylo možné. Farmacii jsem studovala na Ukrajině už na střední a pak jsem pokračovala dál i na vysokou v Charkově, kde jsem se sice nenarodila, ale přestěhovala jsem se tam a bydlela asi deset let – těsně předtím, než jsem odešla do Česka. Jinak jsem z Lebedinu v Sumské oblasti. Lepší farmaceutickou školu než v Charkově byste na Ukrajině nenašli. Tedy až donedávna. Měla tu smůlu, že leží v té části města, kde se intenzivně bojovalo, a teď to tam vypadá strašně. V Česku mi dlouhou dobu zabrala příprava na potřebné zkoušky na IPVZ, nakonec mi vyšel druhý pokus. To mi zabralo rok, rok a půl. Přitom jsem ale pracovala v lékárně.

  Farmacie už od střední – to jste se vyhranila poměrně mladá. Z jaké jste rodiny?

  Moje máma je zdravotní sestra, donedávna na covidovém oddělení, ale pak začala válka a ta vlastně oddělení zrušila. Už tam žádná neexistují, jen nemocnice jako taková. Jedno velké oddělení, kde se stírá rozdíl mezi chirurgií, kardiologií nebo třeba pediatrií. Ptám se mámy, jak to zvládá, protože jsou to přece úplně odlišné specializace. A ona mi na to povídá: „Prostě musím.“ Dělají zkrátka všechno, co je potřeba, a když se rozezní siréna, každý musí do sklepního krytu. Nejenom personál, ale všichni. Takže ty ženy tam doslova odtahají všechny pacienty nemocnice. Takhle prostě ta jejich práce dneska vypadá. Ale aspoň ji pořád máma má – táta o tu svou, v chemičce, kde se dělaly automobilové oleje, kvůli válce přišel. Prostě mu řekli, že už by nebylo bezpečné, kdyby tam chodil, a tak ze dne na den skončil. Ta firma beztak vyvážela hlavně do Ruska, tak by asi neměla ani odbyt. Sourozence sice nemám, jen bratrance a sestřenice, ale pro mě jako by to byli bratr a sestry. Bratranec studoval do války architekturu, ale jak to začalo, studovat už taky nemůže. 

  Když jste se rozhodla Ukrajinu opustit, musela jste mít silné důvody. Přece jen to je nesmírně odvážný krok, všecko doma nechat, sebrat se a jít. Co byl ten hlavní důvod?

  Za tím právě stál můj táta. On v Praze ještě za Československa pracoval. Podílel se na stavbě nové budovy Hlavního nádraží. Když se pak vrátil domů, tak nám přivezl kiwi. Vůbec jsme to neznali, zprvu jsme si říkali, hele, táta přivez´ brambory (smích). A on na to, že ne, že to je ovoce. A pořád jsme od něj slýchali, jak skvělé to v Čechách je. A dodneška přemýšlí o tom, jestli by neměl do Česka jet zpátky. Tak si aspoň doma dělají knedlíky se zelím. Zrovna mi posílal fotku. On foto jídla miluje.

  Jak jste na Ukrajině mluvili – ukrajinsky, nebo rusky?

  Až do střední ukrajinsky, na vysoké převažovala ruština. A doma, vzhledem k tomu, že hranice s Ruskem byla asi třicet kilometrů, to byla taková směs. Ani jeden z jazyků mi nedělá problém a taky nemám žádný problém s nikým kvůli tomu, jak mluví. Kdo chce, ať si mluví ukrajinsky, kdo chce, tak rusky. U nás se to nikdy neřešilo.

  Mimochodem, v novinách jsem četl, jak z Karlových Varů Rusové zmizeli, ale když jsem šel teď za vámi, jinou řeč než ruštinu jsem neslyšel. 

  Jo, to tak prostě je. Někdo to může vnímat negativně. Ale já vyrůstala v Charkově, což je rusky mluvící město. Běžně jsem mluvila rusky a za normálních okolností bych ani nepřemýšlela o tom, jestli je to dobré, nebo ne. 

  Máte někoho z nejbližších příbuzných ve válce? A ztratili jste někoho?

  Z naší rodiny v ní nikdo přímo není – máma jednak chodí pracovat do nemocnice a pak se taky stará o ležící babičku. Táta už má svoje roky. Všichni se ale snažíme pomáhat, jak to jde. Já aspoň posílám peníze a věci, co chybí. Poslala jsem balíček s jídlem, ale vůbec nevím, jestli dojde, v tuhle chvíli se zdá, že se spíš ztratil. Už deset dní není v systému. 

  Ono se říká, že válka začala letos v únoru, a o aktivní válce to jistě platí, ale u nás už je to mnohem delší. A i když to nesouvisí s účastí v boji, mně v únoru zemřel dědeček. On ten konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem velmi prožíval, pamatoval si druhou světovou. Babička najednou zůstala sama, na vesnici, která přišla kvůli bojům o most. Ztratila tak spojení s okolním světem. Jen jednou za tři dny se k nim dostaly dodávky chleba. 

  Jak snadné je spojení s domovem?

  Existují sice mobily, ale je problém s elektřinou. Dneska jsem si telefonovala s mámou a ta mi říkala, že může volat jen chvilku, protože má vybitou baterii. Ale oni jsou stejně většinu času ve sklepě, kde není signál. Sice si voláme krátce, ale píšu esemesky, které si přečte, když je znovu na síti.

  Jak jste doma bydleli a vlastně ještě vaši bydlí?

  V paneláku. Ale se sklepem, kde dřív lidi měli kompoty a zeleninu. Teď je z toho kryt a je tam zima. Máma tam navíc chytila covid a nastydla se, měla horečky a zápal plic. Musela pak ležet v bytě v posteli, a když slyšela sirény, na to, aby šla znova do sklepa, neměla. Jenom jsme se modlili, aby ty bomby šly jinam.

  Jak vás ta zpráva o začátku války zastihla?

  Ve spánku – tady bylo pět, na Ukrajině šest hodin. Máma mi volala, nezvedla jsem to. Stávalo se totiž, že mě omylem vytočila z noční směny. Pak se ale ozvala i teta, a to už jsem otevřela oči dokořán a přečetla si od ní esemesku: „Začala válka“. A já píšu: „Jak válka?“ A ona: „Začali nás bombardovat!“ Teta taky bydlí v Charkově jako většina rodiny, která je celá na východě Ukrajiny. To místo se jmenuje Lebedin. Ukrajina je velká země a na většině území je situace přece jenom klidnější, ale tím, že jsme na hranicích, to schytáváme nejvíc. 

  Jste s nimi v častém kontaktu?

  Každou minutu! Přeháním, ale když jsou na drátě, musím toho využít. Volám často, každý den. Říkám si, k čemu jinému bych chodila do práce, kdybych za vydělané peníze ani nemohla zavolat rodičům a příbuzným?  Babička – té volám nejčastěji – mi sama říká: „Už zavěs, budeš to mít drahé.“ A na to já jí odpovídám, že je mi to jedno. Ale na to vyúčtování jsem zvědavá. Vlastně nejsem – když mi přišla minulý měsíc faktura, radši jsem se ani nepodívala, jaká částka na ní je.

  Když jste se dozvěděla, že válka začala, co vám proběhlo hlavou? Jak vidíte budoucnost toho konfliktu?

  Chtěla jsem se sebrat, někam běžet a někomu rovnou začít pomáhat. Jen jsem nevěděla komu. Nakonec se ukazuje, že je komu pomáhat, ale své rodině osobně nepomůžu. Zaplaťbůh fungují bankovní služby a můžu jim posílat aspoň ty peníze. A k té budoucnosti: upřímně nevím. Už před sedmi lety, když začal konflikt v Donbasu – to jsem se zrovna přistěhovala do Čech –, táta říkal, že z tohohle nic dobrého nevzejde.

  Jak se díváte na reakci české veřejnosti?

  Je skvělá. Řekla bych dokonce až moc. Protože já obecně nikdy od nikoho nic nečekám, v žádné životní situaci. Všechno, co jsem si tu vybojovala – zaměstnání, bydlení a teď díkybohu i atestaci –, jsem dokázala sama. Nehoním si tu ego, tak to neberte. A tu atestaci jsem udělala ani ne tak pro sebe, ale kvůli rodině, protože jsem chtěla, aby v téhle době měli aspoň nějakou dobrou zprávu. A když jsem to volala babičce, tak mi povídá: „Tak aspoň ty, Káťo, budeš možná někde žít jako člověk.“ Udělalo jim to velkou radost.

  Když vám teta sdělila, že začala válka, bylo ráno a vy jste se chystala do práce. To jste si ten den normálně stoupla za táru?

  Představte si, že ano. Celá směna mi začala tím, že mě kolegyně objala, jen tak beze slova, v té lékárně mezi zavezeným zbožím. A pak se na mě podívala a řekla: „Káťo, ty to tak hezky zvládáš!“ A já na to: „Nezvládám, ale musím fungovat jako normálně, protože co mi taky jiného zbývá?“ Byla jsem na dně a měla jsem jen jednu možnost, jak se od něj odrazit – pracovat jako každý jiný den. Jen tak jsem se zase mohla dostat nahoru.

  Jak jste se soustředila? Kolik chyb jste při retaxaci odhalili?

  Žádnou!

  Pouštíte si zprávy, anebo už toho máte dost a nemůžete to ani vidět?

  Nechci to vidět, stačí mi fotky, co mi posílá táta. A ten jich posílá hodně, i videí. Nečtu ani zprávy na internetu, informací mám od rodičů i tak víc než dost. A upřímně řečeno, věřím jen jim. Rodičů je mi strašně líto, protože to, co žijí, není život. Je to permanentní trápení. Ano, dřív jsme taky třeba žili bídně, ale byl to náš život, po kterém ještě můžou zůstat hezké vzpomínky. Teď je to jinak. Zrovna před hodinou jsem mluvila s tátou a on mi říkal, že nemají ani elektřinu, ani vodu, ani plyn. Nechápu, jak takhle může žít člověk v jedenadvacátém století. Jak se tohle může vůbec dít? Jak to, že musejí naši bydlet za okny přelepenými fóliemi kvůli tlakovým vlnám po explozích? V bytech, kde se po šesté večer nesmí rozsvěcet? Už měsíc a půl sedí každý večer doma potmě! A ven se večer taky nesmí. Jen když zazní siréna, to se jde do sklepa. Modlím se k Bohu, aby už to všechno skončilo, aby měli důstojný život, aby bylo teplo a nebyla jim zima. A aby byli zdraví.

  V Charkově, odkud je moje teta, postihl přede dvěma dny strejdu zánět slepého střeva. Museli ho operovat. A kde jinde než ve sklepě. Ne v nemocnici, ale ve sklepě se dneska operuje, rodí se tam děti! A víte, jak vypadají ukrajinské sklepy? A je neuvěřitelné, že ti lékaři a sestry i v takových podmínkách dokážou odvádět svou práci. A lidé zůstávají, neodjedou. Krom jiného i proto, že ani nemohou, protože i do civilních aut Rusové střílí. Jen proto, že jedou. 

  Problém je i s jídlem. V jednu chvíli nebylo prostě v obchodech vůbec nic. Teď už se něco objevuje, ale ceny jsou někde úplně jinde, než byly dřív. Pětkrát vyšší. Když jsem se mámy ptala, co dát do toho balíčku, posteskla si: „Já už tak dlouho neměla klobásu!“ Tak jsem zabalila klobásu. Ale už ji asi někdo snědl cestou. Spolehlivější je poslat peníze, ty dostanou. Když si tedy vystojí frontu – tuhle mi máma říkala, že čekala asi pět hodin.

  A v téhle situaci si přeju jen to, aby to naši všechno přežili. A pro to udělám všechno, co na tu dálku budu moct. Bohužel nemůžou přijet za mnou. A tak se snažím, aby mohl dorazit aspoň někdo jiný.

  Michal Petrov 

  (spolupráce Věra Červenková)

  Foto: Michal Petrov a archiv redakce

  Kataryna studovala v Charkově ještě v klidných časech. Dnes to vypadá jinak. Snímek tamní maturantky Anny Epiševy obletěl svět

  Maturitní tablo – tentokrát z Černigova

  Loving Any Time

  Zkusme si projít fotky ve svém mobilu a podívat se na ty, které nám chodí od našich nejbližších v době, kdy se ocitnou daleko od nás. Určitě nevypadají jako ty, které dostává Kateryna z domova. Jak říká, její tatínek fotí a točí rád. Ale toho, co on sám nebo Katerynini přátelé fotografují na mobil dneska, by jistě zůstali rádi ušetřeni. Titulek jsme si vypůjčili z displeje přehrávače cédéček na palubní desce auta, ze kterého byly pořízené snímky zdevastované Ukrajiny. Focené narychlo, jen z okýnka nebo přes čelní sklo auta, protože zastavit může být nebezpečné. Z normálního života zůstala jen ta písnička.

  Fotky posouváte tažením

• Otrivin

  Koupit ZDE

• Až se vrazi vrátí domů, zabíjet budou dál

  Pomáháme – SPECIÁL

  ►

  Pomáháme – SPECIÁL

  Až se vrazi vrátí domů, zabíjet budou dál
  

  Oksana Kolos, která u nás pracuje jako sanitářka, si vás svou bezprostředností podmaní. V rozhovoru, který jsme spolu vedli 70 dní po začátku války, byl neuvěřitelně otevřený. A ve výmluvných detailech odpovědi dobře ilustrují nejen dnešní válku, ale i to, jak těžké to měli přistěhovalci z Ukrajiny vlastně vždycky. O Oksaně by se dalo říct, že se u nás usadila všemu navzdory. Ale nadobro prý to není.Michal Petrov

  Jak dlouho už jste v Česku?

  Patnáct let. Začínala jsem tu jako uklízečka v budově, co je dnes banka Raiffeisen na Pankráci. Stavba měla teprve před kolaudací. My dávali do pucu aspoň jedno patro, aby bylo možné ho předvést – v noci jsme vysávali a myli okna. U toho úklidu jsem zůstala dva roky, následovalo šest let v jedné cukrárně, pak jsem pracovala v restauraci jako pomocná síla v kuchyni. To už jako zaměstnanec, takže jsem dosáhla na hypotéku. Potom jsem se „utrhla“: založila úklidovou živnost a dělala sama na sebe. A pak už přišel Dr.Max.

  Do Česka jsem se dostala přes jednu matčinu známou, která mi zařídila pracovní povolení a vízum. I tak jsem ale na ně musela před konzulátem ve Lvově vystát dvoudenní frontu. A zadarmo to taky nebylo, zadlužila jsem se. Musela jsem si u známé půjčit 300 dolarů, ale to by nestačilo, tak jsem si u ní zbytek odpracovala. Možná se těmhle prostředníkům říká mafiáni, ale já jsem vděčná, že mě vůbec někdo za ty hranice na práci dostal. Celkem mě cesta sem přišla na nějakých 1200 dolarů, ale nestěžuju si, protože to bylo zrovna v době, kdy Česko přestávalo pracovní víza udělovat. Moje kamarádka, která sem chtěla podobně jako já, jen o něco později, už to štěstí neměla. Ani já neměla úplně vyhráno, protože jsem to kolečko brzo musela absolvovat znovu – všechno bylo potřeba prodloužit na další dva roky. Navíc můj syn na Ukrajině havaroval s naším autem, zranil jednoho člověka a kvůli tomu jsem se znovu zadlužila, abychom mohli té oběti vyplatit odškodné. Pět tisíc dolarů. Kvůli tomu starší syn nechal školy – začal pracovat, nejdřív v Oděse a pak v Rusku. A stejně to pak udělal i ten mladší. A ta bouračka mě navíc stála rozchod s manželem, protože mě vinil z toho, že za ni můžu já – to já přece to auto klukovi půjčila. Mladšího mi pak nedovolil tři roky vídat, dokud nebyl plnoletý. Starší už si mohl dělat naštěstí, co chtěl, a tak za mnou jezdit nepřestal. Už má taky pracovní povolení, a tak občas vydělává v Česku, občas v Polsku. 

  Co ostatní z vašich příbuzných, které máte na východě?

  Bratra jsem měla v Rusku. Měl tam práci, manželku, všechno zařízené, ale když vypukla válka, rozhodl se, že odjede. Říkal, že možná pojede sem za mnou, protože tady je bezpečno, i jeho manželka (Ruska) s tím souhlasila, aby se dostal aspoň k někomu blízkému a nebyl úplně sám. A tak jel. Nejprve se rozhodl cestovat přes Finsko. Tam ho ale nepustili, protože s sebou vezl psa, svého vlčáka. Toho tedy musel nechat u kamaráda, aby ho zavezl zpátky k mé švagrové. Pak, už sám, se bratr dostal do Estonska, odtamtud pak do Polska a mezitím se rozhodl, že do Česka pokračovat nebude, a obloukem dojel zpátky na Ukrajinu – aby šel bojovat. Jako starší seržant už byl koneckonců kdysi členem mírových sborů v Kosovu. Takže místo toho, aby se uchýlil do bezpečí, vydal se do války. Když překročil ukrajinskou hranici, prověřovali ho osm hodin. S kuklou na hlavě ho přesouvali z místa na místo, než si ověřili, že je spolehlivý. Ale on si nestěžoval. Když jsem s ním o tom mluvila, řekl jen, že oni přece dělali jen svou práci. Na VoenKomu, vojenské správě, ho pak zařadili do nově vznikajícího útvaru, čerstvě založeného mechanizovaného praporu. Teď mají na starost opravu mostů a transport. Jsme často v kontaktu, občas mi řekne, co právě potřebuje, a tak už jsem mu kupovala oblečení a boty. Nemohl si to vyzkoušet, samozřejmě, tak mu bunda byla trochu velká, ale užil ji, protože je teplá, má vložku a kapuci. Na léto mu koupím další věci. Není sice přímo v první linii, ale stejně mám strach a odsud pomáhám, jak můžu. I u nás v rodině už počítáme mrtvé – bratranci už zabili syna a sestřenici taky.

  Je z vaší rodiny bratr jediný, kdo šel do války?

  Teď narukoval i sestřin manžel, specializací je řidič obrněného transportéru, takže ho povolali. Jeho jedenáctiletá dcera neustále pláče. Povolávali ho natřikrát. Poprvé se vrátil domů, protože nebylo pro vojáky oblečení, pak zase nebyla munice… 

  Říkáte, že váš bratr odešel z Ruska, kde trvale žil. Původně je ale vaše rodina z Ukrajiny, je to tak?

  Ano, jsme původem z místa asi 100 kilometrů od Lvova. Je to západní Ukrajina. Jsme ti, co jim Rusové říkají banderovci. Naši dědové i pradědové usilovali o nezávislou Ukrajinu. Moje babička se narodila v roce 1906. Vždycky vyprávěla, že prožila čtyři války. První světovou ještě jako občanka 

  Rakouska-Uherska,  pak bolševickou revoluci. Mezi válkami byl západ Ukrajiny polský, ale v roce 1939 ho násilně přebrali Rusové – to byla třetí válka. Zbytek Ukrajiny byl sovětský. A čtvrtá potom s Němci, tedy druhá světová. Přesto se dožila 97 let. V závěru života nejvíc vzpomínala na okupaci Rusy – na to, jak se kvůli nim báli chodit do lesa na houby, na to, jak si brali všechno, co chtěli, jak po nich zbývaly prázdné chlévy, na hladomor, který Sověti způsobili Ukrajině v roce 1933. A dneska sleduju ruské televizní reportáže, ve kterých se tamní novináři lidí ptají, co si myslí, že by se mělo stát. A dostávají odpověď, že všichni Ukrajinci by zasloužili vyhnat. A tohle vám říkají běžní obyvatelé Ruska! Bratr mi vyprávěl, jak dva týdny před vypuknutím téhle války běžela v Rusku televizní kampaň o hrozícím vpádu Ukrajinců. A Rusové tomu věřili.

  Je v Rusku Ukrajinců hodně?

  Spousta. Za Sovětského svazu jich tam hodně studovalo. A tehdy byla praxe taková, že dva roky po škole se pracovalo s umístěnkou. Všichni specialisté tak putovali na ruskou Sibiř. Spousta jich tam zůstala, dostali byt, dobrý plat, založili rodiny. Můj táta taky takhle pracoval v Rusku, aby si vydělal víc, daleko za Uralem – na stavbě v Surgutu. Později jsem se tam taky dostala a shodou okolností bydlela v paneláku, který otec pomáhal stavět. Žil tam až do roku 1982, kdy zemřel. Já studovala stavařinu a absolvovala v roce 2000 a přijela jsem do Ruska za manželem. Začínala jsem u štukování, taky jsem malovala a lepila tapety. 

  Ukrajinců tam bylo vážně hodně. Správně jde o oblast, které se říká Chanty-Mansijský okruh. A protože Rusové, krom toho, že nás označují jako banderovce, hanlivě říkají Ukrajincům taky chocholové, dostalo se jí přezdívky Chochol-Mansijská. Já tam pracovala jako stavební mistrová. Třeba jsme od základů opravovali policejní stanici, nějakých 150 kilometrů od Surgutu. Bydleli jsme tam v autě. Chodilo to tak, že když se někdo z našinců posunul ve firmě na vyšší pozici, pozval příbuzné a vytvářely se tak celé ukrajinské party. Já tam ale nakonec nezůstala a vrátila se na Ukrajinu, i když i tam jsem toho měla plné zuby. Asi hlavně proto, že jsme si nesedly s tchýní. Já jsem moc upřímná, víte? A ne každému se to líbí. A ona do mě ryla, že můj muž musí někde daleko na mě vydělávat. Bylo to v době, kdy ukrajinská ekonomika byla v rozkladu, práce málo. Ne tak pro mě: měli jsme půl hektaru pole, krávu, prase a slepice. Jenže to holt nejsou peníze a občas bylo potřeba něco koupit, třeba olej nebo zaplatit za elektriku.

  Vaše mateřština je ukrajinština, nebo ruština?

  Právě že ukrajinština. Když k nám Rusové v devětatřicátém vtrhli – podobně jako do Československa v roce 1968 –, šlo jim o půdu. Ze čtyřiceti procent ji u nás tvoří úrodná černozem. A navíc jsou u nás učenliví a pracovití lidé. I bez škol. Jen si to vezměte: baráček, kde jsme bydleli, postavil můj dědeček bez jakéhokoli vzdělání a bez počítače nebo třeba jen kalkulačky. Základ z přesných kamenů, žádný beton, a ta tesařina! Měl přitom jenom sedm tříd základky. A pak šel hned na vojnu, s bratrem. Ten padl, ale děda ne. Vrátil se, vzal si tehdy čtrnáctiletou dívku, naši babičku. Byla mlaďoučká a děda ji ochraňoval, jak mohl, protože už neměla rodiče. Na téhle holčičce ležela tíha celé domácnosti! Ale o tom vlastně nechci mluvit. Jde o to, že i můj táta dokázal leccos postavit, a já už jako malá pokukovala, jak se co dělá, a dala se na stavařinu taky. Táhlo mě to k ní, a tak jsem si udělala stavební průmyslovku. Asi bych šla i dál, ale vdala jsem se a měla děti… 

  Ale zpátky k té otázce – po ruském vpádu na Ukrajinu v tom devětatřicátém dosazovala Moskva Rusy do všech vedoucích pozic. Ti lidé se samozřejmě na Ukrajině usadili a zakládali tam rodiny. Pro jejich děti byla mateřským jazykem ruština, mohly ji používat i ve školách, které byly ruské. Ani teď, po osamostatnění Ukrajiny, je ovšem nikdo nediskriminoval. Ale po roce 2014, kdy došlo k invazi na východní Ukrajinu, už rusky odmítám mluvit. Mluvím buď ukrajinsky, nebo česky, i když rusky umím. Ne že by mi vadili lidé, co mluví rusky, ale já ten jazyk používat nebudu. A ukrajinsky by se měl naučit každý Ukrajinec. Zvlášť když je třeba v roli uprchlíka. Když přijedou do Česka a budou mluvit rusky, tak i když mají ukrajinský pas, místní je jako Ukrajince nebudou nikdy brát. I bez toho je to těžké – spousta lidí nás tady dlouho všechny považovala prostě za „Rusáky“. Trochu se to změnilo, když Češi viděli, jak Ukrajinci žijí a pracují. Začali dělat rozdíl, i když dodnes ne každý Čech Rusa od Ukrajince rozezná.

  Ta dnešní situace na Ukrajině je úplně absurdní. Vezměte si, že tady taky kdysi bylo Československo a na Slovensku zůstala spousta Čechů. Dovedete si představit, že by vaše armáda vpadla na Slovensko, aby tam bránila nějaká práva Čechů? Určitě ne, a přitom něco podobného se teď děje u nás doma. 

  Česko má zase vlastně tu naši zkušenost s ruskou okupací – z osmašedesátého a podle mě se i proto zdvihla mezi zdejšími lidmi taková vlna solidarity s Ukrajinou hned z počátku agrese. Bavila jsem se o tom tady s jedním starším pánem, který mi říkal, že se při pohledu na statečnost, se kterou se Ukrajina brání, za tehdejší kapitulaci Československa stydí. Ale já dobře vím, že tenkrát to byla přece jenom úplně jiná situace. 

  Předpokládáte, že v Česku zůstanete nadobro, anebo se chcete na Ukrajinu vrátit?

  Chci se vrátit a dneska víc než kdykoliv dřív. Dokonce jsem se už dohodla i se svým českým přítelem, že si na Ukrajině koupíme baráček, kousek od vesnice, kde jsem se narodila. Ta se jmenuje Bujaniv, spádová obec je Monasterec, na půl cesty mezi Lvovem a Ivano-Frankivskem. Rozjednala jsem si to ještě před válkou, a když ta začala, majitelka se mě ptala, zda jsem si to nerozmyslela. Ale nerozmyslela a můj přítel taky ne. Ví, do čeho jde, už tam se mnou byl asi desetkrát. Chceme se na Ukrajině usadit v důchodu. Mezi lidmi, které máme rádi a kteří mají rádi nás. Můj partner byl překvapený, jak srdečně a s jakou pohostinností ho tam přijali. Že ho od začátku brali jako rodinu. Ještě tam mám sestru a bratra, ale s tím jsem se neviděla 11 let. Naposledy na mši, rok po maminčině pohřbu, to bylo v roce 2011. Žijí tam i strýc a sestřenice, se kterými jsem vyrůstala a v pubertě chodila na diskotéky. 

  Mimochodem, přes naši vesnici, naším lesem, vede ropovod Družba, kterým proudí plyn do České republiky. 

  Teď je ale moje místo tady, v Česku. I u sebe jsme ubytovali příbuzné, v bytě 2+KK se nás najednou ocitlo pět. Můj přítel a syn ani nejezdili domů, protože tam na ně už nezbylo místo, přespávali v práci. Dělají sice v režimu 10 dní práce a čtyři pět dní volna, ale i o volnu tam zůstávali. V jedné ložnici spíme já a dvě další holky, v druhé můj mladší syn s přítelkyní. Nikdo další se nevejde. 

  Jak se změnil život u vás doma na Ukrajině od začátku války?

  Jsem v kontaktu s dcerami své sestřenice a z toho, co říkají, je zřejmé, že svůj život hodně přehodnotily. Válka jim úplně změnila priority. Jsou to mladé holky po dvacítce. Jedna studuje matematicko-fyzikální fakultu, druhá se stará o děti ve školce. Hned po invazi začaly se sbírkou oblečení, pletly maskovací sítě. Jako dobrovolnice pomáhaly uprchlíkům z Kyjeva a Charkova. Hodně dobrovolničí. Na Ukrajině teď všechno funguje jen díky dobrovolníkům a darům.

  Co já vím, i ve Lvově zní sirény denně, ale nejen tam. Moje sestra bydlí v Židačivu, asi 30 kilometrů od města, a její dcera se rozhodla jet za tátou do Polska. Sestra mou neteř doprovázela právě do Lvova, aby ji usadila do autobusu. Občas slyšela už dřív sirénu z dálky, ale teď ve městě to byl pro ni úplně jiný zážitek, šok. Říkala, že to bylo to nejdepresivnější, co zažila. 

  Jak si myslíte, že to skončí?

  Přála bych si, aby to skončilo rychle, ale znám Rusy. Jsou – jak to říct – zatrpklí a mají problém s egem. A není to jen o hlavě státu. Putin možná ani přesně neví, co se na Ukrajině děje. Ale to nic nemění na tom, že tam ta vojska poslal. V prvním sledu Kadyrovce, o kterých se mi ani nechce říct, že to jsou lidé. Pak tam šli odsouzenci z trestných praporů a vězni, kteří si odpykávali trest za těžké vraždy. A tihleti všichni dělali na Ukrajině to jediné, co uměli. Možná jim Putin neřekl „běžte tam a rabujte a znásilňujte“, ale oni tu krvavou práci dělali, protože nic jiného neumí. 

  A Rusům, kteří jim doma fandí, jejich ženám a matkám nedochází, že až se jim tito muži vrátí z války domů, nezmění se. Budou stejní i tam. Slyšela jsem rozhovor zachycený naší výzvědnou službou SBU mezi ruským vojákem a jeho manželkou, která mu na frontu vzkazovala, ať znásilní co nejvíc „Chochlušek“, tedy Ukrajinek. Ten hlas se v telefonátech chlubil, kolik zabili lidí, tím, že dvěma dětem před očima zavraždili jejich mámu. A manželka na druhém konci drátu řekla jenom, že to je dobře, protože ta mrtvá přece byla vrah. Komu co ta nebohá ženská udělala? Co komu udělaly tři těhotné, které Rusové oběsili na mostě? Že prý je zabili proto, „aby nemohly porodit banderovce“! Na jedné čtrnáctileté se vystřídalo pět chlapů, na jiné, devítileté, jedenáct! Tohle absolutně nedokážu pochopit. Nic jim není svaté.

  Michal Petrov 

  (spolupráce Věra Červenková)

  
  

  I během rozhovoru s Oksanou se výraz tváře rychle měnil. Od úsměvu k slzám, které nezůstaly jen na krajíčku, nebylo daleko

  Na Ukrajinu by se ráda Oksana vrátila – aspoň na penzi

  Taky na Oksanin mobil chodí fotky z válečného domova. Takhle vypadá ukrajinské jaro

  Foto: Michal Petrov a archiv redakce

• Fenistil

  Koupit ZDE

• Kamion pro Ukrajinu

  Pomáháme – SPECIÁL

  ►

  Pomáháme – SPECIÁL

  Kamion pro Ukrajinu

  Hned zkraje ruské invaze na Ukrajinu se v Česku zvedla obrovská vlna solidarity – lidé měli chuť pomáhat nejen příspěvky na speciálně otevřené účty, ale i materiálně. I v našich lékárnách jsme zaznamenali, jak se najednou prudce zvedla poptávka po zdravotnickém materiálu – zejména po obvazech a náplastech. Lékárny jsou samy o sobě zdravotnická zařízení, a tak bylo logické, že se tomuto zájmu o zdravotnické prostředky rozhodla vyjít vstříc i naše společnost. Dr.Max proto oslovil se svou nabídkou neziskový sektor, který se od počátku konfliktu na Ukrajině angažoval. Ten byl ale na prahu války podobnými nabídkami doslova zavalený, a tak na ně ani nestíhal reagovat. 

  Jako nejvíce akceschopná se nakonec ukázala slovenská neziskovka Magna, resp. její česká větev. Nic nebyl problém – jen bylo potřeba zhruba vědět, o kolik se jedná palet a kdy by mohly být připraveny u nakládací rampy. Kvůli koordinaci – protože na Ukrajinu Magna vychystávala celý kamion a bylo potřeba objet hned několik dárců v jeden den. Dr.Max by ho sám naplnit nedokázal. I tak jsme ale připravili dodávku zdravotnických prostředků a léků v hodnotě přes 850 tisíc korun.

  Palety stály včas podle dohody v určený den na konci března v expedici ViaPharmy. Iva Barešová z české sekce Magny dorazila taky na čas, jen kamion se drobet zdržel. Mezitím reprezentantka neziskovky nelenila, zkušeně „obrandovala“ zafóliovaný dárek od Dr.Max – obinadla, gázy, náplasti, tampony, obvazovou vatu, roušky, rukavice, antiseptika a dezinfekce a také dětskou výživu plus hygienické přípravky pro nejmenší – cedulkami s nepřehlédnutelným logem a heslem Magny „léčíme tady a teď“ (лічимо тут і зараз). A za pár desítek minut už mohly pod palety zajet lyžiny vysokozdvižného vozíku řízeného šéfem příjmu ViaPharmy Lukášem Gebouským. Začal přesun nákladu do útrob náklaďáku. Za chvilku bylo hotovo. 

  Dodnes Magna na svých webových stránkách uvádí, že vzhledem k probíhajícímu násilí nesděluje z bezpečnostních důvodů konkrétní místa, kam pomoc distribuuje, je ale jisté, že zásilka od Dr.Max putovala do nemocnic v kyjevské oblasti, jejichž potřeby má neziskovka dobře zmapované. Celkově se ukazuje, že potřebují veškerý dostupný zdravotnický materiál. Jak to je v těchto případech obvyklé, důležitá byla rychlost reakce a tady patří poděkování zejména komerčnímu oddělení a logistice. 

  Připravená pomoc Dr.Max u rampy pavlovské ViaPharmy. Neziskovka se postarala o odvoz – a také o to, aby byla vidět

  Nakládal se zdravotnický materiál i léky

  Šéf příjmu Lukáš Gebouský (vpravo) a řidič Magny v akci

  Poslední paleta z Pavlova – na dalších zastávkách se zaplní zbývající prostor, aby jel kamion plně naložený

  Náklaďák Magny mířil nejen na titulní stranu Max Magazínu, ale hlavně na slovensko-ukrajinskou hranici, kde se zboží překládalo na ukrajinské automobily

• Strepsils

  Koupit ZDE

• Na jedné lodi

  Pomáháme – SPECIÁL

  ►

  Pomáháme – SPECIÁL

  Na jedné lodi

  Kanoistický Národní kvalifikační závod je druhá nejdůležitější vodácká soutěž svého druhu u nás. O prvním červnovém víkendu se jel na kanálu ve Veltrusech a mimořádné na něm bylo to, že se ho neúčastnili jen Češi. Na startovní listině byla i juniorská reprezentantka Ukrajiny Mariia Lisovska. Logo Dr.Max na jejím zbrusu novém kajaku nešlo přehlédnout.

  Mariiu zastihl únorový začátek ruské invaze v době, kdy absolvovala soustředění ukrajinských juniorů v polském Krakově. Je z Pavlohradu na východě Ukrajiny a návrat domů byl tedy riskantní. Proto se jí (a několika dalších) hned na místě ujali kanoisté ze sportklubu olomoucké Univerzity Palackého, kteří jí pohotově vytvořili provizorní zázemí v České republice. A také se postarali o její veltruský start. Na čas se stali i její náhradní rodinou, maminka se totiž na Mariiu mohla přijet podívat až v červnu. 

  I když toho olomoučtí udělali pro válečnou uprchlici hodně, přáli si zůstat v anonymitě, o zveřejnění svých jmen a žádnou slávu prý nestojí. Hlavní pro ně bylo, aby Máša měla kde bydlet, co jíst a všechno potřebné pro trénink. První dvě položky na seznamu v jejich silách byly, s třetí pomohl Dr.Max. Nová loď, kompozitní kajak od brandýské firmy Mashua, se zaplatila díky našemu solidárnímu fondu. Mashua vyšla mimořádně vstříc, loď bylo potřeba připravit velmi rychle. Ale do Veltrus se to stihlo i s „maxím“ popepem.

  Ve Veltrusek se tak odehrála panenská plavba a Mariia byla ze svého nového plavidla nadšená. Právem – sobotu odjela ještě na staré, neděli už na nové a ve své kategorii (K1 ženy) zajela s novým kajakem podstatně líp. Z víc než pěti desítek startujících to celkově na výsledkové listině sice stačilo jen na druhou polovinu pole startujících, ale nová loď ji v neděli posunula o 5 příček výš. A Máša je ročník 2005, ještě má toho před sebou spoustu. A nejde přitom jen o lodě a vodu. Právě v době uzávěrky jí přišlo rozhodnutí Jihočeské univerzity o podmínečném přijetí na obor Ekonomika a management. Ta podmínka nebude snad tak složitá – jde o zkoušku z češtiny a Mariia se prý učí rychle a pilně.

  Foto: Michal Petrov a Jana Kutínová

  Fotky posouváte tažením

  Vodní propusť ve Veltrusech sloužila dřív vorařům, dnes sportovní kanoistice

  Mariia s novým plavidlem – má ho díky solidárnímu zaměstnaneckému fondu Dr.Max

  Veltruský slalomový kanál měří 350 metrů

  Máša si nový kajak pochvaluje

  Veltruský slalomový kanál patří k obtížným tratím

  Brandýská firma Mashua přes spoustu zakázek vyšla vstříc – plavidlo vyrobila velmi rychle

  O to, že Dr.Max mohl Ukrajině pomoci tímto netradičním způsobem, se zasloužil svou aktivitou kanoistický oddíl olomoucké Univerzity Palackého

• Prostamol

  Koupit ZDE

• Očkování v lékárnách stále s otazníkem

  Služby lékáren

  ►

  Služby lékáren

  Očkování v lékárnách stále s otazníkem

  V prosinci 2021 a v první polovině ledna 2022 vypadala možnost lékárníků očkovat v českých lékárnách víc než optimisticky, ale opakuje se stejný scénář jako v březnu 2021. Nová vláda tento návrh strčila na dno šuplíku a je ve hvězdách, kdy a zda vůbec ho někdo v budoucnu vytáhne a bude se jím zabývat. 

  Téma očkování sice není tak aktuální jako v době vrcholícího covidu a související masivní vakcinační kampaně, ale v budoucnu by zase mohlo nabýt na naléhavosti a známe to: kdo je připraven, nebývá zaskočen. Proto jsme se začátkem ledna vydali do Polska zjistit, jak očkování reálně probíhá v polských lékárnách Dr.Max. 

  Do očkování se tam v té době zapojilo 85 našich sesterských lékáren a 25 % lékárníků ze sítě Dr.Max (tj. asi 300). Celkově se v Polsku očkuje v 1750 lékárnách, které se na celkové vakcinaci podílely téměř z 10 procent. Takže desetina očkovaných Poláků nemusela k lékaři, ale stačilo jim zajít do lékárny. 

  Načerpat informace jsme vyrazili do Vratislav, kde má polský Dr.Max svou centrálu. Tam jsme taky strávili první část návštěvy. Sešli jsme se tu s magistrou Anitou Jeglińskou, vedoucí rozvoje a prodeje, která zároveň aktivně očkuje, a magistrem Michałem Morekem,  vedoucím oddělení farmaceutické péče. Polští kolegové nás teoreticky seznámili s tím, jak je očkování v lékárnách v Polsku nastaveno. 

  Polská vláda nejprve oslovila lékaře a lékárníky a společně vytvořili systém, který umožnil očkování v lékárnách i ordinacích lékařů. Vláda také zajistila očkujícím lékárníkům i lékařům maximální možné zdroje, od informačních systémů po očkovací látky včetně spotřebního materiálu. Poskytla i marketingovou podporu a vytvořila systém školení lékárníků.

  Jak to tedy v Polsku funguje? Pokud má lékárna a lékárník zájem očkovat, je třeba lékárnu registrovat u regionální pobočky Národního fondu zdraví (NFZ), obdoby naší Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jakmile je lékárna v registru, může začít očkovat, pokud má k dispozici proškoleného lékárníka. Veškerá agenda očkování je vedena v informačním systému NFZ – od registrace lékárny a lékárníka, objednávky materiálu potřebného k očkování, vakcín přes management očkovacích dnů a časů, objednávání a informování zájemců o očkování až po veškerou dokumentaci spojenou s očkováním (očkovací dotazník, zpráva z očkování, vyúčtování a platba). 

  Po teoretické části jsme se vydali podívat na to, jak očkování v lékárně probíhá v praxi. Navštívili jsme lékárnu, která disponuje konzultační místností. Čekárnu pro očkování zřídili přímo v oficíně – očkovaní mají rozmístěné židle okolo regálu s přípravky. 

  Denně je schopen lékárník naočkovat za osmihodinovou směnu asi 80 lidí. Přítomného lékárníka jsme se zeptali, zda ho očkovat baví, na což přitakává. Potvrzuje to, že zájemci o očkování ho vnímají jako právoplatného zdravotníka a mají k němu důvěru. Je rád, že Polsko umožnilo očkování v lékárnách a lékárníci mají možnost se profilovat v dalších oblastech a kompetencích.

  Navíc se námi navštívená lékárna věnovala přípravě léčivých přípravků s obsahem konopí, především standardizovaným olejům. Vratislavská lékárna je jedna z mála, která se přípravě olejových extraktů věnuje. Za přípravu extraktů v navštívené lékárně zodpovídá magistr Paweł Kozaczuk, který zároveň edukuje lékaře v jejich preskripci a použití. 

  Polští lékárníci prokázali, že lékárna i lékárníci jsou plnohodnotnou součástí zdravotnického systému a že nadstandardní služby, jako je očkování, mají v lékárně své místo a je o ně zájem. Díky tomu se dveře k poskytování dalších nadstandardních služeb v polských lékárnách otevřely dokořán. Nově tu mohou očkovat také proti chřipce, v přípravě je možnost očkování proti HPV a v jednání je také předepisování chronické medikace lékárníkem – u nás obdobně funguje nouzový výdej. 

  Osobně polským lékárnám a lékárníkům moc fandíme a závidíme. V jejich zemi se jasně ukazuje, že kde je vůle, tam je i cesta. 

  Lenka Peterková, Ondřej Celta, Jan Bureš

  Magistr Paweł Kozaczuk se těší z posílení autority polských lékárníků

  Foto: archiv Dr.Max

  Očkování v polských lékárnách v kostce

  Školení lékárníků

  Školení zajišťuje stát, je bezplatné. Jedná se o dvoudenní školení rozdělené na teoretickou a praktickou část. Teoretická část probíhá formou e-learningu. Praktická část probíhá v simulačních centrech lékařských univerzit a jejím cílem je rozvoj praktických dovedností při provádění očkování a seznámení se s postupy první pomoci.

  Prostor pro očkování

  Lze využít administrativní místnosti lékárny (konzultační místnost nebo kancelář) nebo může být vyčleněn prostor v oficíně a oddělený paravánem. Prostor musí zajistit dostatečné soukromí pro lékárníka a očkovaného.  

  Vybavení očkovacího místa 

  Nutné součásti: stůl na ředění očkovací látky a odkládání veškerého materiálu potřebného pro očkování, materiál pro poskytnutí první pomoci, nádoba na nebezpečný odpad, lehátko nebo židle pro očkovaného, stůl s počítačem pro administraci očkování. 

  
  

  Lékárny Dr.Max očkovaly v Polsku jako první

  Očkování v lékárnách nově umožňuje i jinak velmi konzervativní Německo

• Biopron 9 Immunity

  Koupit ZDE

• Uriage jako naděje pro lupénkáře

  Dr.Max exkluzivně

  ►

  Dr.Max exkluzivně

  Uriage jako naděje pro lupénkáře

  Od letoška nabízejí naše lékárny novinku od Uriage z řady Xémose, která má přívlastek PSO. Značka přichází s novinkami často, ale tato je naprosto zásadní, protože slibuje novou naději lupénkářům. Aby se ale tahle naděje dostala k co největšímu počtu pacientů, nestačí ji mít jen v regálech dermocenter. Klíčovou roli tu hrají lékařská doporučení. A o to, aby k pacientům doputovaly reference od dermatologů, se stará oddělení Profesionálního programu. Podporu Uriage tu řídí Leona Gajdušková, která se už teď může za letoškem ohlédnout jako za úspěšným, ba zlomovým rokem.

  Hlavním hrdinou tohoto příběhu je zmíněný zklidňující koncentrát Uriage PSO, určený pro pacienty léčící se s psoriázou. Jeho účinky nám otevřely dveře prakticky do všech fakultních nemocnic, kam jsme dřív vůbec neměli přístup. Kdy jste vy sama pochopila, že jde o mimořádný produkt?

  Už když jsem poprvé absolvovala školení zorganizované francouzskými partnery. Tehdy mi bylo úplně jasné, že jde o produkt s obrovským potenciálem. Navzdory tomu, že je velmi úzce zaměřený, protože cílí opravdu jen na pacienty s psoriázou. Tomu bylo potřeba přizpůsobit prezentaci produktu pro český trh. 

  Jak jste se do těch fakultek probojovala?

  Oslovila jsem několik odborníků – dermatologů, kterým jsem produkt představila ještě předtím, než se vůbec začal běžně prodávat. Zároveň jsem je požádala, zda by se Uriage Xémose PSO nemohl stát součástí jejich terapie, protože se dá kombinovat s biologickou i systémovou léčbou a jeho nasazení u lupénkářů zkrátka nic nebrání. A oni řekli, že ano. Byla jsem moc ráda, protože mě to utvrdilo v tom, že tenhle produkt své místo na českém trhu má.

  Takže co bylo dál?

  V té době, tedy v druhé polovině března, připravovala Česká dermatovenerologická společnost v Praze odborný kongres DermaUpdate 2022, kterého jsme se účastnili jako hlavní partner. Na této akci, která se konala letos už podesáté, se představují novinky v dermatologické terapii. Oslovila jsem paní doktorku Veroniku Slonkovou, primářku kožního oddělení znojemské nemocnice, zda by o účincích Uriage Xémose PSO na této platformě nepromluvila. Paní primářka se v oboru těší velké autoritě, přednáší u nás i v zahraničí. To, co řekne, má mezi jejími kolegy váhu. Souhlasila a o nových možnostech lokální terapie psoriázy, které se nabízejí díky nasazení novinky od Uriage, na konferenci promluvila. 

  Čím jste primářku Slonkovou přesvědčila?

  Měla jsem výhodu v tom, že značka Uriage pro ni nebyla nová. Už jsme ji oslovili dřív, a tak nebylo potřeba ji přesvědčovat o něčem, co by viděla vůbec poprvé. Účinky už si dávno ověřila. K novince tedy nepřistupovala s nějakou počáteční nedůvěrou. Než ale na kongresu vystoupila, už za sebou samozřejmě měla lékařskou zkušenost. Jejím pacientům léčba zabrala.

  To, co ji přesvědčilo kromě toho, pak byla reference doktora Maria-Antona Ionesca z kožního oddělení pařížské nemocnice Saint-Louis, která spolupracuje se společností Uriage na klinických studiích. A ty paní primářku přesvědčily o tom, že jde skutečně o jedinečný produkt.

  Jaký mělo vystoupení primářky Slonkové na konferenci ohlas?

  Přednáškový sál byl plný. A musím říct, že na místě byli dermatologové z celé České republiky i ze Slovenska. Přijeli s obrovským zájmem, protože setkání na téhle úrovni dlouho bránil covid. Šlo o ideální příležitost k tomu novinku Uriage představit. Hned po skončení přednášky náš stánek přítomní lékaři doslova obsypali. Psoriáza u nás trápí spoustu lidí, a jakmile se objeví novinka, která by jim mohla ulevit, budí to pochopitelnou pozornost. V Evropě trpí lupénkou každý padesátý člověk, u nás každý třicátý. Významně snižuje kvalitu života, a i když na ni třeba okamžitě mohou zabrat kortikoidy, dlouhodobě lidské kůži škodí. 

  A teď Uriage přišel s něčím novým, co má na jednu stranu protizánětlivý účinek a na druhou – na rozdíl od kortikoidů – posiluje kožní bariéru. Něco takového tu dosud nebylo a účastníci konference si to velmi dobře uvědomili. Získali jsme spoustu nových kontaktů, ale hlavně nám to pomohlo proniknout do fakultních nemocnic, které se k nám dosud stavěly odmítavě. Ale obejít se bez nich nelze, jsou příliš důležité.

  Jak silný ten dosavadní odpor byl?

  Dlouho se k nám stavěly tak, že jsme prostě jen další v řadě, kteří za nimi jdou s nějakou dermokosmetikou, navíc s takovou, kterou mají jen lékárny Dr.Max a ty jejich, nemocniční ne. A například jsme tam donedávna vůbec nemohli přednášet. To se změnilo. Když jsem po konferenci napsala primářům, případně přednostům ve fakultních nemocnicích, zda bych u nich nemohla novinku Uriage představit, všichni souhlasili. Mám z toho obrovskou radost. Fakultky jsou pro nás klíčové. Působí tam největší kapacity v oboru, soustředí se tam největší pacientský zájem. A dermatologů tam působí opravdu hodně. Na semináři v jedné nemocnici se nám sejde třeba patnáct lékařů i víc. To vážně není málo. A přenos informace o tom, že je na trhu tahle novinka, to významně urychluje.

  Už ji zařadili do své terapie?

  Ano, na svých prvních pacientech už účinky testují a já pevně věřím, že to povede k dalšímu doporučování. A na to, že se nám podařilo navázat spolupráci se všemi fakultními nemocnicemi, že už nás berou vážně, jsem hrdá.

  Michal Petrov

  
  

  Pokud jde o dermokosmetiku Uriage, je Leona srdcařka

  V rozhovoru s dermoporadkyní Petrou Wágnerovou na pražském Poříčí

  Kongres DermoUpdate 2022 znamenal pro náš Profesionální program zlom

  Foto: Michal Petrov

• Exoderil

  Koupit ZDE

• Apivita čili život včely

  Dr.Max exkluzivně

  ►

  Dr.Max exkluzivně

  Apivita čili život včely

  Kosmetických značek je na trhu spousta, dokonce i na tom poměrně malém českém. A pokud vaší pozornosti kosmetika neuniká ani při cestách do zahraničí, sami víte, kolik nových zajímavých značek se dá ještě objevit. A kolikrát nás napadne – kéž by to bylo k dostání i u nás!

  Ne každou značku ale můžeme – a hlavně chceme – začlenit do svého portfolia. V případě řecké dermokosmetiky Apivita se to ale stalo. Existovaly k tomu dobré důvody. 

  Nemůže nás nezaujmout samotný příběh značky, který se začal psát právě v lékárně. V roce 1972 se v řeckých Aténách pár mladých lékárníků, Niki a Nikos Koutsianovi, rozhodl vyvíjet přírodní kosmetiku ze včelích produktů a bylinných výtažků. A za pár let už spatřila světlo světa Apivita, dnes značka přírodní kosmetiky známá po celém světě. V lékárně to tedy celé začalo a v českých lékárnách se píše zatím poslední kapitola.

  Název Apivita pochází z latinských slov APIS (včela) a VITA (život), a co znamená, prozradil už titulek. Přípravky obsahují včelí produkty (např. propolis, med nebo mateří kašičku) a dá se říct, že láska, respekt a obdiv k těmto nejzázračnějším živočichům planety a k přírodě vůbec jsou patrné už v samotném sídle firmy v Athénách, kam jsme zavítali letos na jaře. Dalo by se říci, že jsou všudypřítomné. Včelí společenství je pro Apivitu očividně jedním z hlavních zdrojů inspirace, jsou si vědomi toho, že nám včely nejen poskytují své zázračné produkty, ale díky opylování také zajišťují udržitelnost ekosystémů na naší planetě. Včelí produkty ale nejsou jedinou složkou dermokosmetiky Apivita, další součástí jsou rostlinné výtažky z ekologicky čistých oblastí v Řecku. Tamní příroda je, co se týká rozmanitosti rostlinných druhů, jednou z nejbohatších na světě. Pestrost biodiverzity je ohromující – najdeme tam 36 tisíc rostlinných a živočišných druhů, tedy téměř čtvrtinu toho, co je popsáno pro celou Evropu. O toto bohatství se chce právě Apivita opírat.

  Provoz budovy v řecké metropoli částečně zajišťují inovativní systémy obnovitelných zdrojů energie, což je další z oblastí, která je pro Apivitu důležitá – vše tvořit v souladu s přírodou, co nejméně ji zatěžovat, podporovat ekologii a také se dělit s přírodou o část zisku. Celkem výstižně to řekl na místě šéf HR Apivity Thassos: „Je důležité ukazovat, co příroda umí a co nám dává a že je nutné ji chránit, protože ona bez nás přežije. My bez ní ne.“

  
  

  Konečně v Česku

  Pro zasazení do kontextu celé dermokosmetické „branže“ je vhodné dodat, že Apivita je součástí stejné rodiny jako značka Uriage, kterou už u nás dobře známe. Obě patří do portfolia společnosti Puig. Ta signalizuje po covidovém propadu značné oživení trhu. Už vloni zaznamenala oproti roku 2020 růst přes 40 procent. Na tom se podílí i Apivita, která se letos na jaře konečně dostala oficiálně i do Česka.

  Launch se uskutečnil stylově, v zahradě pražského hotelu Grand Marc, kam letošní skrblické jaro přece jen pustilo i trochu slunečních paprsků. Byla u toho i nejznámější česká včelařka Vladimíra Gottwaldová, která – jak jinak – složila hold včelám a trochu rozptýlila obavy vyvolané občasnými mediálními zprávami o úbytku včel u nás. Nejen v Řecku, ale i v Česku je podle ní díkybohu včel dost. Zatímco jedni ochutnávali panenský med z Vladimírou nabízené plástve, druzí už mohli na vlastní kůži zkoušet účinky přípravků Apivita anebo podstoupit u dermoporadkyň Dr.Max diagnostiku pleti.

  Ty si sem odskočily z našich dermocenter, kde se Apivita bude prodávat. A jak řekla při představování značky v Praze komerční ředitelka Hana Bambulová: „Jsem si jistá, že Apivita bude našim Bio & Organic koutkům slušet – a po jejím použití to snad bude víc slušet i nám.“ 

  Petra Horáková a Michal Petrov

  Apivita má v moderních aténských lékárnách prvotřídní vystavení

  Foto: Petra Horáková a Michal Petrov

  Fotky posouváte tažením

  V centru Atén najdete tzv. experience store, kde je možné si produkty Apivita nejen koupit, ale taky je zkusit na vlastní kůži. Kromě toho tu nabízejí i masáže a provozují dokonce kadeřnictví

  Paní včelařka Vladimíra Gottwaldová s pláství plnou panenského medu. Včely jsou zázrak, říká

  Při pražské „představovačce“ si mohli přítomní na vlastní kůži zkusit nejen kosmetiku, ale i včelařský oblek

  Starý olivovník ve vstupní hale aténského sídla firmy, místní talisman, o který je příkladně postaráno

  Včelí úly, které Apivita využívá k edukaci především mladé generace

  Apivita konečně v Praze. V tuto chvíli už se prodává v našich lékárnách

• Gynekologické záněty

• Provozní controlling v lékárnách Dr.MAX

  Ekonomika lékáren

  ►

  Ekonomika lékáren

  Provozní controlling v lékárnách Dr.MAX

  Uplynulý rok 2021 byl z hlediska controllingu velmi úspěšný. Říká to Jana Klámrtová, interní controller provozu Dr.Max. U firmy pracuje už 15 let, a tak, když říká, že došlo k velkému pokroku, může to opřít o roky zkušeností. Ale nejen o ně, taky o čísla. Máme ještě prostor k dalšímu zlepšení, anebo už jsme na maximu svých možností? 

  Co lze obecně říct o posunu v provozním controllingu?

  Za poslední roky jsme byli součástí významných projektů jako PER.INV, ABC nebo AUP. Všechny tyto projekty vedly ke zlepšení práce se skladem a na všech se významně podíleli kolegové z lékáren. 

  Nejčastější kontrolní oblasti jsou zejména inventury a ztráty. Jak se tu kontroly změnily?

  Ještě před několika lety jsme dělali povinné roční inventury pouze v říjnu, listopadu, prosinci a lednu, za dozoru nezávislých osob. Dnes provádíme inventury celoročně, na denní bázi, a pro provoz i zaměstnance je to mnohem praktičtější. Průběh a systém inventur se v posledních 3 letech měnil a zdokonaloval. V konceptu změn jsme vycházeli z doporučení zaměstnanců pilotního vzorku lékáren. Na tom se významně podílel PharmDr. Richard Prokeš z Třebíče. On byl a stále je, pokud jde o inventury, spojkou mezi mnou a lékárnami. A byl to on, kdo se svým týmem kontroloval a rozřazoval skladové karty do jednotlivých lokací, a věřte mi, že to nebyla jednoduchá práce. A nemohu zapomenout ani na ostatní zaměstnance v lékárnách. Bez nich by se žádný projekt nemohl uskutečnit. Je to především zásluha samotných lidí z lékáren, jak rychle a svědomitě se s novým konceptem sžili. Dneska už je systém periodických inventur téměř ve finální podobě. 

  Co ještě chybí? 

  Už jen drobnosti. Zatím nemáme zapracovaný do FaRMISu plán inventur a lékárny se tak musí v plánování řídit intranetem. Do budoucna bych chtěla změnit i tohle. A ještě jeden malý detail bych ráda změnila a to je označení lokací. Místo číselných barevných puntíků by měla každá lokace přidělený čárový kód. Po zahájení inventury by lékárna nejprve čtečkou tento kód sejmula a pak by začala inventovat příslušné produkty. Program by tak mohl upozornit na to, že se inventují položky, které do lokace nepatří. To pro případ omylu při volbě lokace. Ale to už jsou jen detaily.

  Jaké jsou výsledky inventur za rok 2021?

  Jedním slovem výborné. Byla nastavena správná odpisová pravidla v lékárnách a tím jsme se vrátili na výsledky inventur z předchozích let. Oceňuji, jak se v lékárnách naučili správně rozlišovat, zda odepsat do ztrát, nebo inventurou. Už vědí, že pokud při inventuře naleznou prošlé zboží, musí ho nejprve zinventovat a teprve pak odepsat do ztrát. Výsledek inventur tak víc odpovídá skutečnosti a realističtěji odráží to, co fyzicky chybí nebo je navíc.

  Přihlédneme-li k počtu 487 lékáren za rok 2021, vychází průměrná ztráta za uvedený rok na jednu lékárnu na 8 553 korun. Porovnáme-li manko z inventur k hrubému obratu, vychází ztráta za celou síť na pouhé 0,02 % a to je opravdu skvělý výsledek.

  Co za controlling zmínit dál?

  Určitě odpisy do ztrát a tady si kladu si otázku, zda je ještě vůbec možnost některé ztráty snížit. Nejvýznamnější ztrátou zůstávají stále ztráty z exspirací. Z celkové výše 23 462 278 Kč za rok 2021 činí ztráty z dodávek od distribuce ViaPharmy jen 7 786 453 Kč. Je tedy patrné, že se opravdu lékárny snaží většinu tzv. krátkých exspirací vydat a tím minimalizovat škody. Je to velký úspěch a patří jim za to velký dík.

  A jak si stojí jednotlivé regiony, jsou mezi nimi patrné rozdíly?

  Patrné jsou. Konkrétně v některých lékárnách nás tzv. dohání chybné objednávky z předchozích let. Bylo by dobré, kdyby se většina regionů dokázala přiblížit těm úspěšnějším, jako např. regionům 11,14 a 15. Zároveň stojí za to vyzdvihnout výsledky regionu č. 16, kterému se povedlo výši ztráty ustálit, a regionů 6 a 8, kterým se ji dokonce podařilo snížit. 

  Jaký tu mají lékárny manévrovací prostor?

  Na ztráty se můžeme podívat ještě trochu jinak a zkusit porovnat exspirované ztráty podle objednávek. Objednávky lékáren se skládají z objednávek řízených PW, transferových objednávek a v neposlední řadě z objednávek, které si řídí sama lékárna (košík). Transferové a košíkové objednávky koriguje sama lékárna a může tedy ovlivnit i potenciální riziko případných budoucích ztrát z těchto objednávek.

  Je velmi důležité transferové objednávky správně vyhodnotit a zbytečně nepředimenzovávat. Některé lékárny objednají nadbytek zboží, které pak nedokážou včas vyexpedovat, a zboží proexspiruje. Velmi často se také stává, že lékárna se obává, že nedostane zboží včas, nepočká na objednávku PW a objedná si produkty sama přes košík. I tohle zboží pak velmi často končí ve ztrátách.

  Další významnou položkou jsou ztráty „Nedodané ViaPharma“. Jak se to vyvíjí tady?

  Tento typ ztráty oproti předchozím letům diametrálně vzrostl. Ale je potřeba připomenout, že tu ztráta úzce souvisí s projektem AUP (automatický příjem). Pokud se podíváme na graf, který srovnává jednotlivé distribuční sklady, je patrné, že že největší chybovost generuje sklad v Pavlově a nejméně ten v Brně. Z grafu lze vyčíst i to, jak se během covidu projevil v kvalitě práce skladů nedostatek zaměstnanců vyvolaný nemocí nebo karanténou.

  Když ale vezmeme v úvahu, co nám projekt přinesl, pak je ztráta z nedodaného zboží zanedbatelná. Průměr na lékárnu a kalendářní měsíc nepřesahuje 650 Kč. Při srovnání s tím, kolik času a nákladů lékárny díky tomuto projektu ušetřily, se dá AUP vyhodnotit jako úspěšný. Tímto samozřejmě projekt nekončí a ve spolupráci s ViaPharmou se budeme snažit ztrátu pravidelně vyhodnocovat a vzniklé škody dál minimalizovat. To už je ale úkol centrály. 

  -red-

  Objednávky versus ztráty lékárenŠkolení lékárníků
  

  Lékárny v ukázce níže jsou příkladem toho, jak mohou lékárny ovlivnit ztráty. Ve sloupečku NCBD s nadpisem N je patrné, že většinu exspirovaných ztrát lékárny generovaly z objednávek neřízených PW. Vzhledem k tomu, že PW řídí cca 85 % zásob, jsou uvedené ztráty ve sloupci A oproti ztrátám ve sloupci N skutečně minimální. Naopak, při pohledu na sloupec N, který se týká pouhých cca 15 % produktů neřízených PW, je zřejmé, že výše ztráty je zbytečně vysoká. Tady vidí Jana Klámrtová určitě prostor pro zlepšení, to je cesta, jak výsledek lékárny přiblížit průměru Dr.Max, což je 9 %.

  
  

  
  

  Pro lepší srovnání lékárny, kterým z vlastních objednávek exspiruje zanedbatelné minimum produktů:
  

  
  

  Manko z inventur v síti Dr.Max v letech 2017 až 2021
  

  
  

  
  

  Nejvýznamnější ztráty podle typu:
  

  
  

  
  

  Exspirace podle regionů
  

  
  

  
  

  Vývoj ztráty z nedodaných položek po měsících a skladech (nejvyšší ztráty v nákupních cenách) 
  

  
  

• Rosalgin

  Koupit ZDE

• Emoce za tárou

  Seriál

  Seriál

  EMOCE ZA TÁROU

  ►

  V očekávání úlevy po dvou letech covidové pandemie jsme vstoupili do nové a nečekané reality. Od února v souvislosti s válečným děním na blízké Ukrajině, z něhož se bez přetvářky mnohým „svírá srdce“, mnozí z nás mohli začít prožívat emoce, kterých jsme díky tomu, v jaké žijeme zemi a podmínkách, byli mnohdy ušetřeni. 

  Obavy, soucit, strach či úzkost z budoucího vývoje, které mají a budou mít tendenci na nás dolehnout, jsou přirozené – a jsou reakcí na extrémní situaci, která se nyní děje a kterou více než kdykoli dříve v dějinách můžeme díky internetu a moderním technologiím ihned sledovat. Zcela jistě ji sledují i klienti, kteří přicházejí do lékárny hledat vedle svých předepsaných léčiv i pomyslnou jistotu, že u nás svět funguje tak, jak má. Co v takovém čase zažívají ti, kdo stojí za tárou?

  CO S NÁMI EMOČNĚ DĚLÁ PŘÍVAL INFORMACÍ?

  Již v čase covidu jsme prodělali zkušenost, že jsme byli doslova zavaleni různými, i často protichůdnými, názory. V prostředí lékáren mohli jejich četné dopady sledovat lékárníci i na jednání a chování klientů, kteří přicházeli s dotazy, nejistotou či s žádostí na dovysvětlení rozporů, které ze sdělovacích médií plynuly. Zkušenost z praxe v průběhu dvou let ukázala, že více než tři čtvrtiny Čechů postupně přestávaly zprávy a diskuze na téma covid sledovat. Nyní, stejně tak jako v čase pandemické éry, je nutné si uvědomit, že všechny zprávy nemají stejný význam. Je důležité sledovat věrohodnost zdrojů, nešířit zprávy, u kterých si nejsme jisti, zda jsou seriózní. Pravda se zjišťuje obtížně, i pro lékárníky či pro jejich klienty může být ale užitečné pozorovat, co dělají zprávy s jejich emocemi. Je na každém, jaká míra sledování zpráv je pro něj únosná. Jakmile však informace o dění prohlubují vaši úzkost, obavy nebo hněv, je dobré si uvědomit, že jsou věci, které nemůžeme ovlivnit, a je normální se jich bát. A také, že nemusíme zpravodajství sledovat více, než je pro naši psychiku únosné. 

  CO JE PŘI VYMEZOVÁNÍ HRANIC DŮLEŽITÉ? ZAMĚŘME SE NA PRAVIDLA A VĚCNOU PODSTATU PROBLÉMU, KOMENTUJME CO NEJVÍCE OBJEKTIVNĚ CHOVÁNÍ ČI JEDNÁNÍ, NIKDY VŠAK NESUĎME A NEHODNOŤME OSOBNOST ČLOVĚKA.

  Když se snažíme během workshopů („Emoce, komunikace a jak na to“ a „Tajemství odolnosti a výkonnosti“) hledat s lékárníky cestu k tomu, jak emoce zvládat a současně jak dobře, vstřícně, a přitom důrazně komunikovat, tak upozorňuji na přístup, který se pojí s mentalitou asijského bojového umění. Asiaté ve svých bojových sportech vyznávají jednu nepsanou zásadu: „Vyhraj jen tak, aby si tvůj soupeř mohl zachovat tvář.“ Většinou při práci s lidmi k tomu dodávám drobnou poznámku: „Pokud máte jakkoli navrch, jste třeba i v právu, myslíte si, že spravedlnost máte na své straně, a přesto dotyčného člověka neponížíte, zpravidla vám to nezapomene. Pokud to ale naopak uděláte, nezapomene vám to určitě.“

  JAK S NEUŽITEČNÝMI ČI UBLIŽUJÍCÍMI EMOCEMI PRACOVAT?

  Účinnou obrannou proti tomu, co nás stresuje či čeho se bojíme, je akce. A to taková, která přinese emoce pozitivní. Věnujme tedy pozornost dění okolo nás, soustřeďme se ale na to, abychom včas nastavili dočasný informační „detox“ a věnovali se tomu, co a koho máme rádi. I sebemenší věc a aktivita má svoji cenu. Je dobré si položit otázku, co na záležitosti změnit mohu, a do snažení pak investovat energii. Mnoho věcí změnit nedokážeme, pak nezbývá než se snažit je třeba i dlouhodobě statečně a trpělivě snést. Posilujme vztahy s blízkými, hovořme s rodinou a přáteli, ptejme se, aniž dopustíme posun rozhovorů k hádce. Obdobně i v lékárenské každodenní praxi bude patrně nutné tlumit nervozitu či rozvíjející se konfliktní emoce hned v zárodku, klienti mohou být více podráždění nebo dávají svoji úzkost najevo křikem či jiným projevem frustrace. Zkusme si nebrat cokoli z výstupů druhých lidí osobně, nastavujme hranice nežádoucímu chování, ale snažme se vnášet klid. Někdy naopak zase mohou být lékárníci stejně jak v covidové době překvapeni i vděčností a projevovanými emocemi pozitivními. Užívejme si každou takovou situaci. Více než kdy jindy potřebujeme posilovat bezpečí prostřednictvím vztahů, které máme. V nynějším čase je příležitost mnoho věcí dávat do pořádku. 

  CO SI MŮŽEME UVĚDOMIT? A JAK PODPOŘIT SVŮJ VNITŘNÍ KLID?

  V porovnání s údělem mnohých lidí v dalších částech světa se nám stále žije nadstandardně dobře. Uvědomujme si to, čerpejme sílu z toho, že se můžeme radovat ze vztahů s blízkými, jít do přírody, užít si kulturu, zasportovat si, zajistit si to, co potřebujeme ke klidnému životu. Budeme-li nyní pracovat i na své psychické odolnosti a svém vnitřním klidu, pak se nám podaří být účinnou pomocí i pro druhé. Opačně to neplatí. Proto cokoli nyní každý cítí, že pomáhá jeho duševní vyrovnanosti, je pro něho správně. To, že budeme přistupovat laskavě k potřebám svým, nám umožní být laskavější i k druhým. Tento přístup bude vzhledem k nám i k lidem kolem nás velmi důležitý. 

  KAŽDÁ KRIZE POLOŽÍ NA MISKU VAH TY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ HODNOTY

  Jak dosvědčují nejcennější psychologické zkušenosti, každý, i sebehorší, čas a dění se dá překonat, pokud v něm lidé naleznou něco, co dává smysl. Jsme opět v náročném období, stojíme před další velkou zkouškou. Zatím se prostřednictvím veliké solidarity ukazuje, že umíme vydat to nejlepší z nás a že můžeme obstát. Věřme, že naše země zůstane i nadále bezpečím pro české obyvatele i další příchozí, kteří ji nyní potřebují. I za tárou si nepochybně lékárníci vyslechnou četné stesky či přímo stížnosti na to, jak se zdražuje, jaké jsou doplatky na léky či náklady na vše, co se zdravím souvisí. Bude někdy účelné si připomenout, že lidé pokaždé inklinují k tomu, aby našli ke svým nesnázím viníka. Dojala mě na Facebooku před časem výpověď jednoho starého pána, který na otázku, proč se rozhodl pomáhat lidem, kteří prchají před válkou, odpověděl, že právě proto, že se cítí šťastný. Celá naše společnost si nyní potřebuje uvědomit, že ač nás čekají časy, které mohou být finančně více zátěžové, přesto máme veliké štěstí, v jaké bezpečné a rozvinuté žijeme zemi. A že i z tohoto titulu je dobře, že pomáháme tam, kde jsou na tom lidé mnohem hůře. Tento úhel pohledu může být těžké někdy rozčilenému klientovi vysvětlit, přesto bude velkou výzvou i pro lékárníky samotné, aby si dokázali udržet nadhled, sebevědomí i vstřícnost, a pevně věřím, že se jim to nadále bude dařit výtečně. Každý krizový vývoj s sebou nese i nejednu velkou příležitost. Zde je zcela jasná. Soustřeďme se na to, co je v životě opravdu důležité. Každá z takových hodnot nám dává šanci zůstat prostě dobrými lidmi. Je jen a zcela na každém z nás, pro co se nyní v čase krizového a zátěžového vývoje rozhodneme. 

  Všem pracovníkům lékáren hodně sil a všeho jen dobrého přeje

  APAS – akademie osobního rozvoje, PhDr. Milada Záborcová, Ph.D.

• Biopron Forte

  Koupit ZDE

• Nové lékárny

  Síť Dr.Max

  ►

  Síť Dr.Max

  nové lékárny

  Ani tento rok se rozvoj sítě Dr.Max nezastavil a počet lékáren se zase o něco rozrostl. Všem novým týmům přejeme mnoho úspěchů a zástupy spokojených klientů.

  LÉKÁRNA – Chomutov Globus 

  stř. 631 

  27. 1. 2022 jsme v regionu 1 otevřeli novou lékárnu v Globusu v Chomutově.Lékárnu povede Mgr. Šostý.

  LÉKÁRNA – Moravské Budějovice 

  stř. 636
  

  2. 2. 2022 jsme v regionu 11 otevřeli novou lékárnu v Moravských Budějovicích pod vedením OZ  Mgr. Richarda Prokeše a VL Mgr. Jany Prokešové. 

  LÉKÁRNA – Pardubice 

  stř. 653

  3. 3. 2022 byla otevřena nová lékárna v Paláci Pardubice. Lékárna bude patřit do SMB Pardubice pod křídly PharmDr. Ondřeje Vlčka.

  LÉKÁRNA – Brno 

  Vídeňská stř. 644

  Naše další lékárna byla otevřena 21. 3. 2022, v budově OC UNION v Brně, vedle Lidlu, na ulici Vídeňská. Lékárnu povede OZ SMB Petr Jeniš a VL Monika Ferejová.

  LÉKÁRNA – Prostějov

  stř. 331 (LIDL)

  Dne 1. 4. jsme v 8:00 odstartovali provoz již sedmé lékárny v Prostějově, vedle OC LIDL, kterou povede VL Mgr. Petra Vysloužilová.

  Lékárna – Brno

  Kobližná stř. 645

  19. 5. 2022 jsme otevřeli lékárnu v regionu 16, a to konkrétně na frekventované ulici Kobližná v centru Brna. Tým SMB povede PharmDr. Zuzana Hanáková a samotnou lékárnu má na starosti  VL Mgr. Romana Koulová. 

• Orofar

  Koupit ZDE

• Planeta Penta

  Novinky ze Skupiny

  ►

  Novinky ze Skupiny

  planeta penta

  Polská 

  šikana

  O tom, že to kolegové v Polsku nemají vůbec snadné, svědčí zpráva o pokutě ve výši 50 tisíc zlotých (přes čtvrt milionu korun), kterou síti Dr.Max vyměřila pobočka tamního regulátora v Podkarpatském vojvodství. Jen za to, že Dr.Max ve své vlastní aplikaci odkazoval na své nejbližší lékárny a navíc na svém webu a v lékárnách informoval o tom, že aplikace vůbec existuje. Podle úřadů šlo o nedovolenou reklamu.

  Rumunsko: Hyperlékárny na postupu

  Vlnu sympatizujících reakcí si vysloužila zdravotní sestra Martina Kalendová, sloužící na „áru“ sokolovské nemocnice, po své otevřené zpovědi zveřejněné na stránkách Deníku. Realisticky popsala situaci v zařízení, které patří do portfolia Penta Hospitals; promluvila o agresivitě pacientů a náladě mezi zdravotníky, kteří ztrácejí energii kvůli nekonečným službám způsobeným covidem a jsou frustrovaní neobvykle vysokou mírou pacientských úmrtí.
  

  Itálie: Aby byl 

  Dr.Max vidět

  Italský Dr.Max si v první polovině červa odbyl něco, co už od nás velmi dobře známe – první kombinovanou kampaň upozorňující jak na lékárny, tak i na e-shop v plné šířce kanálů od televizního a rozhlasového vysílání přes sociální a digitální média až po outdoorové nosiče ve velkých městech (snímky jsou z Milána). A prý je to teprve začátek, tak uvidíme.

  Slovalco: Špatné 

  i dobré zprávy 

  Hliníkárna Slovalco ve slovenském Žiaru představila nové přetavovací centrum za 15 milionů eur, které umožní násobně zvýšit výrobu recyklovaného aluminia. Stalo se to však v době, kdy je výroba utlumená kvůli vysokým cenám energií, suroviny a povolenek o 60 procent. Fabrika už delší dobu volá po vládních kompenzacích obvyklých jinde v Evropě – zatím marně. Obavy z budoucnosti mají i obyvatelé samotného Žiaru, kteří za záchranu Slovalca spustili petici.

  Železniční muzeum 

  na Masaryčce

  Pod patronátem Národního technického muzea chce Penta v příštích šesti letech vybudovat v areálu Masarykova nádraží železniční a elektrotechnické muzeum. Má vzniknout v objektu nádražního depa, a jestliže se tak stane, půjde o největší muzeum svého druhu v Česku. Jeden budoucí exponát už se představil, a sice parní lokomotiva 464.102, kterou za protektorátu vyrobili ve vysočanské kolbence.
  

• Clearblue

  Máte vybráno?

• Ekzém na rukou

  Vzdělávání

  ►

  Vzdělávání

  ekzém na rukou

  
  

  Pacient: Dobrý den, ráda bych si koupila kapky na suché oči (žena, 40 let).

  
  

  Patient: Hello, I would like to buy eye drops for dry eyes (female, 40 years old).

  
  

  Patient: Hallo, ich möchte Augentropfen gegen trockene Augen kaufen (Frau, 40 Jahre alt).

  Lékárník: Zvlhčujících očních kapek tu máme více, proto bych se vás nejdříve zeptal, pro koho to bude?

  Pharmacist: We have more moisturizing eye drops here, so first I want to ask you, who is it for?

  Apotheker: Wir haben hier mehr feuchtig-keitsspendende Augentropfen, also ich würde Sie zuerst fragen, für wen wird es sein?

  
  

  P: Řeším to pro sebe.

  
  

  P: It is for me.

  
  

  P: Für mich.

  L: Jak ty potíže konkrétně vypadají? Kdy je pociťujete?

  Ph: What exactly are your problems? When do you feel them?

  A: Wie sehen die Probleme genau aus? Wann fühlen Sie es?

  
  

  P: Oči mě pálí, řežou. Brzy se unaví. Často bohužel už od rána, když pracuji na počítači.

  
  

  P: My eyes burn and feel irritated. They get tired soon. Unfortunately, often since the morning, when I work on the computer.

  
  

  P: Meine Augen brennen und schnitten. Sie sind bald müde. Leider oft schon morgens, wenn ich am Computer arbeite.

  L: Jaké další potíže máte? Trápí vás třeba kýchání, slepené oči nebo něco jiného?

  Ph: What other problems do you have? Do you suffer from sneezing, glued eyes or something else?

  A: Welche anderen Probleme haben Sie? Haben Sie auch Niesen, geklebte Augen oder etwas anderes?

  
  

  P: Ne, s tím problém nemám.

  
  

  P: No, I don't have a problem with that.

  
  

  P: Nein, damit habe ich kein Problem.

  L: Suché oči často souvisí i s jinou léčbou. S čím se léčíte? Antikoncepci náhodou neužíváte?

  Ph: Dry eyes are often associated with other treatments. Do you have other medication? Do you use contraception?

  A: Trockene Augen werden oft mit anderen Behandlungen in Verbindung gebracht. Benutzen Sie andere Therapie z.B. Kontrazeption?

  
  

  P: Žádné léky pravidelně neberu, ani antikoncepci.

  
  

  P: I do not take any medication regularly, not even contraception.

  
  

  P: Ich nehme keine regelmäßigen Medikamente oder Kontrazeption.

  L: Nosíte kontaktní čočky?

  Ph: Do you wear contact lenses?

  A: Tragen Sie Kontaktlinsen?
  

  
  

  P: Nenosím.

  
  

  P: I don't wear them.

  
  

  P: Nein.

  L: Počkejte malou chvilku, hned jsem zpět. Přinesl jsem vám oční kapky Systane Balance, které jsou určeny na zvlhčení a zklidnění očí, aby nepálily. Doplní Vám obě složky slzného filmu, což vzhledem k tomu, že jste říkala, že Vás trápí suché oči často již od rána, potřebujete. Pro doplnění vitaminů a dalších důležitých látek pro namáhané oči doporučuji přípravek Lutein Complex Premium, navíc obsahuje i omega 3 mastné kyseliny, které oku pomáhají zevnitř proti vysychání. Doporučil bych vám také tuto malou termální vodu ve spreji, která rychle osvěží oči, třeba na cestách, a můžete ji použít i na nalíčené oči.

  Ph: Wait a minute, I'll be right back. I brought you Systane Balance eye drops, which are designed to moisturize and soothe your eyes so that they do not burn. It will supplement both components of the tear film you need, as you said that dry eyes often bother you from the morning. To supplement vitamins and other important substances for stressed eyes, I would in addition recommend Lutein Complex Premium.It also contains omega 3 unfatty acids, which help the eye from drying out from the inside. I would also recommend this small thermal water spray, which quickly refreshes the eyes. For example, on the road. You can also use it with make-up.

  A: Moment, ich bin gleich wieder da. Ich habe Ihnen Systane Balance Augentropfen mitgebracht. Die versorgen Ihre Augen mit Feuchtigkeit und beruhigen es. Damit die Augen nicht mehr brennen. Die beiden Komponente des Tränenfilms werden ergänzen. Wie Sie gesagt haben, dass trockene Augen oft von morgens an stören. Zum Supplement von Vitaminen und anderen wichtigen Stoffen für gestresste Augen empfehle ich Lutein Complex Premium. Außerdem enthält es auch Omega-3-Fettsäuren, die das Auge vor dem Austrocknen von innen unterstützen. Ich empfehle auch diesen kleinen Thermalwasser-Spray, der die Augen z.B. unterwegs schnell erfrischt. Sie können es auch miit Make-up verwenden.

  
  

  P: Děkuji, vezmu si to všechno. S luteinem má dobré zkušenosti moje maminka, užívá ho kvůli sítnici. Tak pokud říkáte, že pomáhá i proti suchosti očí, budu jej brát taky.

  
  

  P: Thank you, I'll take it all. My mother has a good experience with lutein. She uses it because of her retina. So if you say it also helps with dry eyes, I'll take it too.

  
  

  P: Danke, ich nehme alles. Meine Mutter hat gute Erfahrungen mit Lutein, sie benutzt es für die Retina. Wenn Sie also sagen, dass es auch bei trockenen Augen hilft, nehme ich es auch.

  L: To děláte obě dobře. Před nakapáním si umyjte ruce, oční kapky protřepejte a kápněte 1 kapku do středu spodního víčka. Při kapání se dívejte vzhůru a několikrát zamrkejte. Oční kapky můžete používat dlouhodobě, je možné je podle intenzity potíží použít i několikrát denně. Lutein berte každý den 1 kapsli po jídle. Termální vodu noste při sobě pro případy, kdy budete potřebovat rychle ulevit očím.

  Ph: You both do well. Before dripping, wash your hands, shake the eye drops and drop 1 drop into the center of the lower eyelid. While dripping, look up and blink a few times. You can use eye drops for a long time. It is possible to use them several times a day, depending on the intensity of the problem. Take Lutein one capsule after meals every day. Carry thermal water with you in case you need to relieve your eyes quickly.

  A: Ihr beide macht es gut. Waschen Sie vor dem Tropfen Ihre Hände, schütteln Sie die Augentropfen und tropfen Sie 1 Tropfen in die Mitte des unteren Augenlids. Bei dem Tropfen, schauen Sie nach oben und zwinkern Sie ein paar Mal. Sie können Augentropfen langfristig verwenden. Nach Intensität des Problems können Sie sie mehrmals täglich verwenden. Lutein nehmen Sie täglich 1 Kapsel nach den Mahlzeiten ein. Nehmen Sie Thermalwasser mit, falls Sie Ihre Augen schnell entlasten brauchen.

  
  

  P: Dobře, děkuji.

  
  

  P: OK thank you.

  
  

  P: OK, danke.

  L: Mluvila jste o tom, že pracujete s počítačem. Důležité je myslet na správné podsvícení monitoru, protože intenzivní světlo očím neprospívá. Dělejte si také pravidelné pauzy. Jedním z tipů je zaměřit se každých 20 minut na nějaký vzdálenější předmět a dívat se na něj po dobu 20 sekund. Oči zklidní i teplý obklad a masáž očních víček.

  Ph: You talked about working on a computer. It is important to think about the correct backlight of your monitor, because intense light is not good for your eyes. Also, take regular breaks. One of the tips is to focus on a more distant object every 20 minutes and look at it for 20 seconds. The warm compress and eyelid massages also soothe the eyes.

  A: Sie haben davon gesprochen, mit einem Computer zu arbeiten. Es ist wichtig, an die richtige Hintergrundbeleuchtung des Monitors zu denken, denn starkes Licht hilft den Augen auch nicht. Machen Sie außerdem regelmäßig Pausen. Einer der Tipps ist, jede 20 Minuten auf ein weiter entferntes Objekt zu fokussieren und 20 Sekunden lang anzuschauen. Auch der warme Umschlag und Augenlidmassage die Augen beruhigt.

  
  

  P: S tím máte pravdu. Když pracuji z domova a můžu si svoji práci více regulovat, bývá to lepší.

  
  

  P: You're right. When I work from home and can regulate my work more, it tends to be better.

  
  

  P: Da haben Sie recht. Wenn ich von zu Hause arbeite und meine Arbeit besser regulieren kann, ist es besser.

  L: Pokud by se náhodou ty potíže zhoršovaly nebo byste pocítila bolest, citlivost na světlo nebo něco dalšího neobvyklého, zajděte si raději k lékaři.

  Ph: If the problem worsens or you feel pain, sensitivity to light or something else unusual, you should see a doctor.

  A: Wenn sich das Problem verschlimmert oder die Schmerzen, Lichtempfindlichkeit oder etwas anderes Ungewöhnliches erscheint, sollten Sie einen Arzt aufsuchen.

  
  

  P: To se rozumí.

  
  

  P: That is, I figured.

  
  

  P: Ja natürlich.

  L: Nějaké další přání pro vás nebo někoho ve vašem okolí?

  Ph: Any other wishes for you or someone around you?

  A: Haben Sie weitere Wünsche für Sie oder jemanden in Ihre Umgebung?

  
  

  P: Ne, to bude dnes všechno. 

  
  

  P: No, that will be all for today.

  
  

  P: Nein, das wird heute alles sein.

  L: Máte naši Kartu výhod?

  Ph: Do you have a Benefits Card?

  A: Haben Sie unsere Kundenkarte?

  
  

  P: Ano, mám ji připravenou tady v mobilu.

  
  

  P: Yes, I have it ready here on my cell phone.

  
  

  P: Ja, ich habe es hier auf meinem Handy.

  L: Hezký den, tak ať vám oči uleví co nejdříve.

  Ph: Have a nice day and I hope your eyes feel better soon.

  A: Ich wünsche Ihnen einen schönen Tag, also lassen Sie Ihre Augen so schnell wie möglich entspannen.

  
  

  P: Děkuji moc, na shledanou.

  
  

  P: Thank you very much, bye.

  
  

  P: Vielen Dank, tschüss.

• Analergin

  Koupit ZDE

• Lidské oko

  Vzdělávání

  ►

  Vzdělávání

  Lidské OKO

  Kolik lidí trpí syndromem suchého oka? Kolik procent lidí má nediagnostikovaný glaukom? Jaká je zraková ostrost ročního dítěte? Ověřte si své znalosti v našem kvízu.

   Každá otázka má JEDNU správnou odpověď.
  

  Čtvereček musíte táhnout do stran.

  1) Zdravá pro oči není pouze mrkev. Velmi důležitým minerálem pro funkci oka je:

  a) zinek

  b) železo

  c) vápník

  2) Zánět spojivky označujeme pojmem: 

  a) konjunktivitida

  b) blefaritida

  c) uveitida 

  3) Která z rostlin se používá pro výplachy očí při podrážděních a zánětech?

  a) světlík lékařský

  b) šišák bajkalský

  c) ginkgo biloba

  4) Příznaky spojené se syndromem suchého oka pociťuje ve věkové skupině nad 60 let:

  a) 24 % osob

  b) 46 % osob

  c) 68 % osob

  5) Které oční kapky nejsou běžně určeny pro dlouhodobé použití, protože mohou vyvolat závislost, stejně jako nosní dekongestiva?

  a) Systane ultra 

  b) Visine rapid 

  c) Hyal-Drop multi

  6) Zelený zákal (glaukom) probíhá dlouhou dobu bez příznaků. Odhaduje se, že nediagnostikováno je:

  a) 5 % lidí s glaukomem

  b) 20 % lidí s glaukomem

  c) 50 % lidí s glaukomem

  7) O kolik procent zorného pole při plíživé ztrátě zraku přijdeme, než si toho sami všimneme?

  a) 10 %

  b) 20 %

  c) 40 %

  8) Kolik osob v ČR se potýká s poškozením zraku v důsledku diabetu?

  a) 20 000

  b) 100 000

  c) 500 000

  9) S dokonalým viděním se člověk nerodí. V porovnání s dospělým člověkem činí zraková ostrost u ročního dítěte:

  a) 30 %

  b) 50 %

  c) 70 %

  10) Jedno mrknutí oka měří cca 8–9 mm, průměrně mrkneme 12krát za minutu, 14 000krát za den. Jakou vzdálenost víčka za den „namrkají“? 

  a) 12 metrů

  b) 120 metrů

  c) 1,2 kilometru

  Text: Lukáš Novotný; foto: Fotolia

  Správné odpovědi: 1a, 2a, 3a, 4c, 5b, 6c, 7c, 8b, 9a, 10b

• Imodium

  Koupit ZDE

• Kazuistiky

  Vzdělávání

  ►

  Vzdělávání

  Kazuistiky

  25LETÁ ŽENA S ANAMNÉZOU ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE MĚLA POSTUPNĚ DIAGNOSTIKOVANOU IDIOPATICKOU TROMBOCYTOPENICKOU PURPURU (ITP), GRAVES-BASEDOWOVU CHOROBU A PROKÁZANOU PŘÍTOMNOST LUPUS ANTICOAGULANS. PODSTOUPILA TOTÁLNÍ TYREOIDEKTOMII. NÁSLEDNĚ BYLA KOMPENZOVÁNA SUBSTITUČNÍ HORMONÁLNÍ LÉČBOU. CHOREATICKÉ DYSKINEZE SE U PACIENTKY POPRVÉ OBJEVILY NA PRAVÉ HORNÍ KONČETINĚ. JEJICH INTENZITA BYLA VELMI NÍZKÁ, NEMOCNÁ JIM PROTO NEPŘIKLÁDALA VĚTŠÍ POZORNOST. 

  Dyskineze tehdy spontánně odezněly. V té době začala užívat hormonální antikoncepci (Yadine). Nedlouho poté byla hospitalizována pro náhle vzniklé a postupně progredující hyperkineze choreatického typu. Dyskineze začaly na levé horní končetině a brzy se objevily také v obličeji. Jejich intenzita narůstala. Postupně se rozvinuly do generalizované formy. Vyskytovaly se na trupu, končetinách, v šíji, v obličeji a na jazyku, kde rušily řeč. Při hospitalizaci byly provedeny standardní odběry krve včetně vyšetření hormonů štítné žlázy. Kromě elevace TSH (13,15 mIU/l, norma do 4,05) byly výsledky v normě. Dále jsme indikovali zobrazovací vyšetření – CT mozku s přiměřeným nálezem, MRI mozku s nálezem 5 ložisek zvýšeného signálu v T2W a v sekvenci FLAIR lokalizovaných v bílé hmotě. Tato ložiska mohla odpovídat vaskulitickému procesu. Vyšetření likvoru bylo negativní. Infekční etiologie byla vyloučena. Následně při superkonziliárním vyšetření na neurologické klinice byly provedeny doplňující revmatoimunologická a koagulační vyšetření. Zvýšeny byly antikardiolipinové protilátky. Ostatní vyšetření včetně lupus anticoagulans byla v normě. Choreatický syndrom byl přiřazen k neurologické symptomatologii antifosfolipidového syndromu. K léčbě byl zvolen valproát (Orfiril Long) a nízkomolekulární heparin (Clexane). Valproát v dávce 900 mg/den postupně velmi dobře utlumil choreatické mimovolní pohyby, které v průběhu 5 týdnů zcela ustoupily. V dalším průběhu se pacientka cítila velmi dobře a choreatické dyskineze se již neobjevily. Orfiril Long byl vysazen. Po 9 měsících je pacientka nadále bez obtíží. Je sledována u revmatologa a užívá Anopyrin.

  Uvedená kazuistika ilustruje neurologickou symptomatologii, která se ve formě choreatického syndromu vyskytuje až u 2 % pacientů se systémovým lupus erythematodes, lupus-like syndromem a antifosfolipidovým syndromem. Výskyt je mnohem častější u mladých žen, někdy je vázán na hormonální změny vyvolané v těhotenství, podnětem může být i nasazení hormonální antikoncepce. 

  AKUTNÍ CHOREATICKÝ SYNDROM: KAZUISTIKA Cesk Slov Neurol N 2007; 70/103(3): 336–339

  74LETÝ PACIENT BYL PO PÁDU A ÚDERU DO HLAVY PŘIJAT NA CHIRURGICKÉ ODDĚLENÍ OKRESNÍ NEMOCNICE. V KLINICKÉM OBRAZU BYLA CÍLENÁ FLEXE NA BOLEST, NESROZUMITELNÉ ZVUKY AŽ JEDNOTLIVÁ SLOVA, ZAVŘENÉ OČI. CT PROKAZUJE NÁLEZ DISKRÉTNÍHO PLÁŠŤOVÉHO AKUTNÍHO SUBDURÁLNÍHO HEMATOMU FRONTOTEMPORÁLNĚ VPRAVO, TRAUMATICKÉHO SUBARACHNOIDÁLNÍHO KRVÁCENÍ A FISURY KALVY.  

  V anamnéze je patrná polymorbidita: ICHS, chronická fibrilace síní, chronická bronchitida, hypertenze a diabetes II. typu na inzulinu. Dlouhodobě je pacient warfarinizován – iniciální INR 2,57; Quick 31 %. Na základě klinického nálezu a CT byl pacient přeložen k observaci na traumatologii. Indikace k urgentní operaci nebyla. Byla zahájena substituce hemokoagulačních faktorů mraženou plazmou v kombinaci s kanavitem. Na kontrolním CT v odstupu 3 hod. je zřejmý nárůst kontuzí frontobazálně vpravo a subarachnoidálního krvácení vlevo temporálně. Klinický stav se nemění. V odstupu dalších 4 hod. na kontrolním CT je nepatrná progrese kontuzí. Ani toto CT není indikací k intervenci. V tomto čase je INR 1,70 a Quick 49 %. V odstupu 20 hod. od úrazu je již na CT rozsáhlá progrese kontuzních ložisek. INR je po 24 hod. podávání kanavitu v kombinaci s mraženou plazmou (celkem 10 jednotek) 1,37; Quick 65 %! V této chvíli již dochází k progresi klinického stavu a nutnosti následné intubace. Pacient je následně přeložen na ARO spádové nemocnice a tam umírá druhý den po přijetí.

  Intrakraniální hematomy, úrazové i spontánní, jsou u warfarinizovaných pacientů zatíženy vysokou morbiditou/mortalitou. Postiženi jsou obvykle starší, interně nemocní pacienti. Je zdůrazněna nutnost časné úpravy hemokoagulačních parametrů. Dále je navržen terapeutický protokol rychlé substituce hemokoagulačních faktorů k stabilizaci hematomu a případné chirurgické intervenci.

  INTRAKRANIÁLNÍ HEMATOMY U WARFARINIZOVANÝCH PACIENTŮ – KAZUISTIKY A DOPORUČENÍ LÉČBY Cesk Slov Ne urol N 2009; 72/ 105(6): 570–574

  NA PŘÍJMOVOU AMBULANCI INTERNÍHO ODDĚLENÍ PŘICHÁZÍ DVACETIŠESTILETÝ MUŽ PRO BOLESTIVÝ OTOK PRAVÉ HORNÍ KONČETINY. JEDNÁ se O NADŠENCE PRO KULTURISTIKU, PACIENT DENNĚ NAVŠTĚVUJE POSILOVNU A VÝSKYTU POTÍŽÍ PŘEDCHÁZELA SÉRIE CVIKŮ ZAMĚŘENÁ NA PROCVIČENÍ SVALSTVA ZAD A RAMEN. DRUHÝ DEN PO TÉTO EXCESIVNÍ ZÁTĚŽI POCIŤUJE BOLESTIVOST PRAVÉ HORNÍ KONČETINY, KTERÁ JE NÁSLEDOVÁNA ROZVOJEM OTOKU.  

  Osobní anamnéza je bez významných komorbidit či udávaného traumatu. Vstupně pacient normotenzní, afebrilní, fyzikální nález, vyjma nápadného otoku pravé horní končetiny, který je v rozsahu celé paže, bez dalších pozoruhodností. Diferenciace obvodu bicepsu činí čtyři centimetry, pulsace na a. radialis bilaterálně symetrické, citlivost zachována. Laboratorní parametry v referenčních mezích, rentgenový snímek hrudníku s normálním nálezem. Vstupně provedena duplexní sonografie žil horní končetiny, kde popisována rozsáhlá trombóza v. subclavia, v. axilaris a proximální části v. brachalis vpravo. Zahájena antikoagulační léčba nízkomolekulárním heparinem v terapeutické dávce, pacientovi nasazena elastická bandáž. Šestý den od vzniku obtíží pacient směrován na specializované oddělení angiologie, kde provedena endovaskulární intervence s lokální trombolýzou. Kontrolní flebografie s reziduálními obtékanými defekty a nálezem významné reziduální stenózy na úrovní křížení kličku a prvního žebra. Doplněné  provokační manévry s potvrzením syndromu horní hrudní apertury. Navrženou chirurgickou intervenci pacient odmítá, preferuje konzervativní postup. Zahájena antikoagulační terapie NOAC (nová perorální antikoagulancia) na šest měsíců, doporučena rehabilitace stran syndromu hrudní apertury, pacient ponechán v dispenzarizaci angiologa.

  Pagetův-Schrötterův syndrom (idiopatická trombóza horní končetiny, námahová trombóza je méně častá klinická jednotka, jejíž celková incidence však může být do značné míry zkreslena nedostatečným povědomím lékařů, a tedy jejím poddiagnostikováním. Pozdní rozpoznání a neadekvátní zaléčení je spojeno s významnými dlouhodobými následky. Při skutečnosti, že se jedná o chorobu mladých pacientů, je časnost diagnózy spolu s aktivním terapeutickým přístupem o to naléhavější.

  Pagetův-Schrötterův syndrom – námahová trombóza horní končetiny v klinické praxi Interní Med. 2017; 19(4): 217–219 

  Text: Lukáš Dobrovolný, foto: Fotolia

• Centrum

  Máte vybráno?

• Vaše kulatá jubilea

  Lidé

  ►

  Lidé

  vaše kulatá 
  jubilea

  Přejeme našim jubilantům hodně štěstí, zdraví, lásky, spokojenosti a spoustu pracovních úspěchů!

  ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, A. S.

  DUBEN

  Bačkovská Květoslava 1. 4.

  Morongová Růžena DiS. 1. 4.

  Mgr. Škávová Karolína 2. 4.

  Chupíková Marie DiS. 3. 4.

  Mgr. Landsmanová Olga 3. 4.

  Rusová Jana DiS. 3. 4.

  Mgr. Šalša Jan 3. 4.

  Mgr. Veselá Lenka 3. 4.

  Veverková Ivana 3. 4.

  PharmDr. Čadková Miroslava 4. 4.

  Havelková Nikol DiS. 4. 4.

  Hosová Vlasta 4. 4.

  Ing. Němečková Ivana 4. 4.

  Mgr. Vehovská Radka 4. 4.

  Bc. Kratochvílová Tereza 5. 4.

  Lasáková Lucie DiS. 5. 4.

  Mgr. Nevěčná Romana 5. 4.

  Smolová Jana 5. 4.

  Bálková Monika 6. 4.

  PharmDr. Oliva Vítková Eva 6. 4.

  Mgr. Knápková Soňa 7. 4.

  Línová Lenka DiS. 8. 4.

  PharmDr. Michal Pavel Ph.D. 8. 4.

  PharmDr. Vanžurová Jiřina 8. 4.

  Žišková Zdeňka 8. 4.

  Fulnečková Milada DiS. 10. 4.

  Harnová Monika DiS. 10. 4.

  Konečná Radomila 10. 4.

  Ing. Majtnerová Lucie 10. 4.

  PharmDr. Kubalová Jana 11. 4.

  Charouzková Světlana 13. 4.

  Mgr. Karešová Aneta 14. 4.

  Knošková Magdaléna 14. 4.

  PharmDr. Kotasová Zuzana 14. 4.

  Strakošová Kateřina 14. 4.

  PharmDr. Šafářová Lenka 14. 4.

  Mgr. Brandejsová Lucia 15. 4.

  Šedivá Pavla 15. 4.

  Mgr. Hoblová Denisa 16. 4.

  PharmDr. Král Jan 16. 4.

  Mgr. Petrželová Markéta 16. 4.

  Mgr. Razimová Monika 16. 4.

  Cidlinová Martina 17. 4.

  Čápová Klára DiS. 17. 4.

  PharmDr. Durkač Lukáš 17. 4.

  Mgr. Kleinová Lenka 17. 4.

  Mgr. Markytánová Petra 17. 4.

  Opálková Lenka DiS. 17. 4.

  PharmDr. Dúžková Markéta 18. 4.

  Mgr. Hladílková Eva 18. 4.

  Lukešová Šárka 18. 4.

  Špičková Eliška 18. 4.

  Mgr. Gabalcová Tereza 19. 4.

  Macháň Petr 19. 4.

  Michnik Dorota Monika 19. 4.

  PharmDr. Poláčková Jana 19. 4.

  Vršecká Tereza 19. 4.

  Mgr. Rakúsová Adriána 20. 4.

  Mgr. Vysoká Vladimíra 20. 4.

  Dobešová Iva DiS. 21. 4.

  Mgr. Vuová Ngoc Lien 21. 4.

  Navrátilová Andrea DiS. 22. 4.

  Mgr. Drašarová Marcela 23. 4.

  Sargsyan Šušana DiS. 23. 4.

  Červenková Petra 24. 4.

  Hurychová Kateřina 24. 4.

  Portášiková Zuzana 24. 4.

  Mgr. Müllerová Eva 25. 4.

  Putalová Elizabeta 25. 4.

  Pijanová Petra DiS. 26. 4.

  Lonská Marcela 27. 4.

  Wernerová Lenka DiS. 27. 4.

  Bc. Gladysz Pavel 28. 4.

  Mgr. Grósová Kateřina 28. 4.

  Lindauerová Jana DiS. 28. 4.

  Mgr. Sopková Ema 28. 4.

  Mgr. Tovačovská Šmídová Michaela 28. 4.

  Dosedělová Veronika DiS. 29. 4.

  PharmDr. Hasprová Alena 29. 4.

  Pokorná Petra 29. 4.

  Mgr. Procházková Eva 29. 4.

  Mgr. Vonešová Sabina 29. 4.

  Mgr. Dostálová Veronika 30. 4.

  KVĚTEN

  PharmDr. Humlová Eva 1. 5.

  Mgr. Hurčík Branislav 1. 5.

  Pekařová Alice 1. 5.

  Mgr. Svoboda Martin 1. 5.

  Třešňáková Iveta DiS. 1. 5.

  PharmDr. Tesárková Kristýna 2. 5.

  Klocková Monika DiS. 3. 5.

  Mgr. Kodadová Jolana 3. 5.

  Mgr. Kurcinová Elena 4. 5.

  Skibinská Jana 4. 5.

  Mgr. Stará Veronika 4. 5.

  Stehnová Olga 4. 5.

  PharmDr. Redlichová Jana 5. 5.

  Ing. Vonášková Eva 5. 5.

  Koňaříková Jana 6. 5.

  Dvořáková Martina DiS. 7. 5.

  PharmDr. Jäckelová Kamila 7. 5.

  Mgr. Lžičařová Veronika 7. 5.

  Mgr. Turčanová Zuzana 7. 5.

  Benešová Alice 8. 5.

  Pavlová Marta 8. 5.

  Mgr. Petrik Pavel 8. 5.

  Drápelová Petra 9. 5.

  Macounová Eva 9. 5.

  Nováková Zina 9. 5.

  PharmDr. Michalský Petr 10. 5.

  Nedomová Lucie DiS. 10. 5.

  Trávníček Petr 10. 5.

  Mgr. Habán Dušan 11. 5.

  Hřivnáč Jaromír DiS. 11. 5.

  Šimčíková Vladimíra 11. 5.

  Polanská Kristýna DiS. 12. 5.

  Piszczková Inéz 13. 5.

  Šímová Jitka 13. 5.

  Večerková Pavlína 13. 5.

  PharmDr. Veltrubská Pavlína 13. 5.

  Mgr. Dostálová Irena 15. 5.

  Mgr. Michalová Lenka 15. 5.

  PharmDr. Švandelíková Dana 15. 5.

  Mgr. Dosoudilová Alice 16. 5.

  Mgr. Němeček Jan 16. 5.

  Nováková Markéta DiS. 16. 5.

  Pevná Zdeňka 16. 5.

  Mgr. Půlpánová Vladimíra 16. 5.

  Strnadová Lenka 17. 5.

  Rechtoříková Vladimíra 18. 5.

  Djelmová Lenka DiS. 19. 5.

  Filipovičová Pavla 19. 5.

  Kovačíková Kamila 19. 5.

  Perníčková Martina 19. 5.

  Mgr. Šimůnek Roman 19. 5.

  Vítková Martina 19. 5.

  Liberská Jana 20. 5.

  Žemličková Žaneta DiS. 20. 5.

  Mgr. Wieclawek Tamara 21. 5.

  Mgr. Bočková Hana 22. 5.

  Strmisková Veronika 22. 5.

  Šimonová Lenka DiS. 22. 5.

  Mgr. Zmítková Veronika 22. 5.

  Mgr. Hylenková Milena 23. 5.

  Jičínská Zdeňka 23. 5.

  Mgr. Králová Vendula 23. 5.

  Novotná Jiřina 23. 5.

  Skoková Natália 23. 5.

  Zajícová Petra 23. 5.

  Schneiderová Pavlína 24. 5.

  Vaňková Veronika 24. 5.

  Benešová Anna DiS. 25. 5.

  Sopoušková Dana 25. 5.

  Mgr. Matuszková Karina 26. 5.

  Mgr. Pelikánová Tereza 26. 5.

  Pokorná Jaroslava DiS. 26. 5.

  PharmDr. Smutková Lenka 26. 5.

  Mgr. Štefániková Veronika 26. 5.

  Čuříková Klára 27. 5.

  Mgr. Štěpková Martina 27. 5.

  Mgr. Veselý Martin 27. 5.

  Vlachová Eva DiS. 28. 5.

  Mgr. Podhorný Pavel 29. 5.

  PharmDr. Švajdlenková Martina 29. 5.

  Vyvozilová Petra 29. 5.

  PharmDr. Bergerová Hana 30. 5.

  Mlejnková Kateřina 30. 5.

  Mgr. Brzáková Kamila 31. 5.

  ČERVEN

  Koláčková Martina 1. 6.

  Dohelská Lucie 2. 6.

  Bc. Staňková Lenka DiS. 2. 6.

  Štýblová Denisa DiS. 2. 6.

  Brabec Milan 3. 6.

  Stáhl Soňa 3. 6.

  Mgr. Štencková Iveta 3. 6.

  Zachová Petra 3. 6.

  Krátká Radka 4. 6.

  Lindová Jana DiS. 4. 6.

  PharmDr. Michálková Jana 4. 6.

  PharmDr. Pospíšilová Renata 4. 6.

  Mgr. Lukešová Martina 5. 6.

  Křivánková Anna DiS. 7. 6.

  Matějusová Andrea DiS. 7. 6.

  Mgr. Nováková Veronika 7. 6.

  Voráčová Magdalena DiS. 8. 6.

  Dvořáková Michaela 9. 6.

  Hejcmanová Jana 9. 6.

  Horká Jindra 9. 6.

  Krchová Ilona 9. 6.

  PharmDr. Neubauerová Alena 9. 6.

  Karníková Ivana 10. 6.

  Pajerová Lenka 10. 6.

  PharmDr. Rachačová Lenka 10. 6.

  PharmDr. Rusková Eva 10. 6.

  Bittalová Kateřina 11. 6.

  Brychtová Kateřina 11. 6.

  Jíchová Kateřina 11. 6.

  Jirásková Blanka 11. 6.

  Mgr. Peľáková Paula 11. 6.

  Sluková Bedřiška 11. 6.

  PharmDr. Růžičková Michaela 12. 6.

  Mgr. Folková Lenka 13. 6.

  Horáková Lenka 13. 6.

  Smolová Markéta 14. 6.

  Mgr. Snídalová Michaela 14. 6.

  Šimůnková Jaroslava 14. 6.

  Mgr. Azariová Martina 15. 6.

  Pyttlová Lenka 15. 6.

  Mgr. Skotnicová Karolína 15. 6.

  Brožková Lucie 16. 6.

  Mgr. Křižanová Halina 16. 6.

  Kadelová Jana 17. 6.

  Mgr. Lekešová Alžběta 17. 6.

  Štrambachová Karla 17. 6.

  Benešová Olga 18. 6.

  Bukovčanová Kateřina DiS. 18. 6.

  PharmDr. Chalupová Kateřina 18. 6.

  Majringer Jan 18. 6.

  Mikulcová Zuzana 18. 6.

  Václavová Lenka DiS. 18. 6.

  Mgr. Hrušková Martina 19. 6.

  Vályiová Lenka 19. 6.

  Dohnálková Martina DiS. 21. 6.

  Horáková Eva 21. 6.

  Bc. Koštejnová Ladislava 21. 6.

  Mgr. Kubjáková Lada DiS. 21. 6.

  Helclová Lenka DiS. 22. 6.

  Rubešová Lucie 22. 6.

  Šternbergová Jiřina 23. 6.

  Benedyktová Lenka 24. 6.

  PharmDr. Krejčová Lada 24. 6.

  Mgr. Koval Tomáš 25. 6.

  Urbanová Soňa 25. 6.

  Králová Anežka 26. 6.

  PharmDr. Krýdová Hana 26. 6.

  Mgr. Křivanová Tereza 26. 6.

  Suchá Lucie DiS. 26. 6.

  Mgr. Štukavcová Ivana 26. 6.

  Hanušková Šárka 27. 6.

  Kalčíková Sarah 27. 6.

  Mgr. Malaníková Lenka 27. 6.

  Škvorová Nikol DiS. 27. 6.

  Kamradová Michaela DiS. 28. 6.

  Skácelová Jana 28. 6.

  Suslíková Hana 28. 6.

  Šedivá Helena 28. 6.

  Mgr. Šléžková Jana 28. 6.

  Zimová Olga 28. 6.

  Mgr. Marčeková Veronika 29. 6.

  Morongová Růžena 29. 6.

  Baumannová Markéta 30. 6.

  Knápková Jiřina 30. 6.

  Ing. Novotný Pavol 30. 6.

  Racková Lucie DiS. 30. 6.

  Mgr. Zemanová Markéta 30. 6.

  ČERVENEC

  PharmDr. Hlaváčková Veronika 1. 7.

  Krejčová Zuzana 1. 7.

  PharmDr. Matějková Zuzana 1. 7.

  PharmDr. Nováková Eva 1. 7.

  PharmDr. Poulová Zuzana 1. 7.

  Rais Pavel 1. 7.

  Šimoníková Věra 1. 7.

  Mgr. Antalová Simona 2. 7.

  PharmDr. Dubničková Jana 2. 7.

  Havlíčková Radka 2. 7.

  Krivčíková Štěpánka 2. 7.

  Bajcarová Zuzana 3. 7.

  Hofer Miroslav 3. 7.

  Mgr. Janušová Radka 3. 7.

  Kořínková Dominika 3. 7.

  Szmeková Eva 3. 7.

  Taliánová Michala DiS. 4. 7.

  Mgr. Trojancová Pavla 4. 7.

  Vondráčková Zuzana DiS. 4. 7.

  Mgr. Lacmanová Kateřina 6. 7.

  Plačková Renata 6. 7.

  Mgr. Zimanová Natálie 6. 7.

  Mgr. Altrichterová Veronika 7. 7.

  Trýblová Jana 8. 7.

  Vyklická Zdeňka 8. 7.

  Mgr. Antecký Vladimír 9. 7.

  PharmDr. Cidlina Antonín Ph.D. 9. 7.

  Mazurová Michaela 9. 7.

  PharmDr. Mísař Jakub 9. 7.

  Šimonová Jitka 9. 7.

  Mgr. Kupsová Irena 10. 7.

  Stejskalová Anežka 10. 7.

  Mgr. Červenková Věra 11. 7.

  Galková Lenka 11. 7.

  Lazarová Dana 11. 7.

  Mazálková Miroslava 11. 7.

  Mgr. Volná Lenka 11. 7.

  Mgr. Čtvrtlíková Tereza 12. 7.

  PharmDr. Kroulíková Pavla 12. 7.

  Lapčíková Veronika 12. 7.

  Ponocná Hana 12. 7.

  PharmDr. Daňková Jana 13. 7.

  Smolová Veronika 13. 7.

  Pánovcová Kateřina 14. 7.

  Penková Eva DiS. 14. 7.

  Schánilcová Simona DiS. 14. 7.

  Mgr. Bečvářová Lucie 15. 7.

  Mgr. Ludvíková Vladimíra 15. 7.

  Formanová Michaela DiS. 16. 7.

  Hájková Elena 16. 7.

  Mgr. Mahdalíková Petra 16. 7.

  Slováčková Marta 17. 7.

  Smetanová Tereza 17. 7.

  Mgr. Hašková Růžena 18. 7.

  Mgr. Heřmanová Anna 18. 7.

  Houdová Hana DiS. 18. 7.

  Hutínová Jana 18. 7.

  Mgr. Lakomá Markéta 18. 7.

  Linhartová Alena 19. 7.

  Sláviková Michaela 20. 7.

  Čavojová Veronika 21. 7.

  Hulinková Lucie 21. 7.

  Maňáková Radka 21. 7.

  PharmDr. Myšíková Markéta 21. 7.

  Nováková Jaroslava 21. 7.

  Mgr. Obdržálková Věra 21. 7.

  Skřebská Hana 21. 7.

  PharmDr. Šabartová Tereza 21. 7.

  Mgr. Šugereková Kamila 21. 7.

  Mgr. Juklíčková Pavla 22. 7.

  Krupičková Tereza 22. 7.

  Ondruchová Eva 22. 7.

  Mgr. Sázečková Kateřina 24. 7.

  PharmDr. Stloukalová Kamila 24. 7.

  Šuranová Dagmar 24. 7.

  Mgr. Škachová Veronika 25. 7.

  Hajková Irena 26. 7.

  Mgr. Kugelová Martina 26. 7.

  Mgr. Nowak Tereza 26. 7.

  PharmDr. Štýsová Lenka 26. 7.

  Bc. Zechová Dostálová Anna 27. 7.

  Emingerová Lada 28. 7.

  Klofáčová Miroslava 28. 7.

  Kočí Jana 28. 7.

  Lorencová Marta 28. 7.

  Noheyl Marek DiS. 28. 7.

  Velická Hana DiS. 28. 7.

  Mgr. Kydlíčková Jitka 29. 7.

  Fritschová Kateřina 30. 7.

  Mgr. Kutáková Hana 30. 7.

  Ing. Novotná Zuzana DiS. 30. 7.

  PharmDr. Ledvinová Jana Ph.D. 31. 7.

  SRPEN

  Černá Sabina 1. 8.

  Mgr. Dalecká Markéta 1. 8.

  Petrová Jitka 1. 8.

  Hemberová Naděžda 2. 8.

  Mrzenová Aneta DiS. 2. 8.

  Kvasničková Petra 3. 8.

  Bc. Bayer Karel 4. 8.

  Haraštová Markéta DiS. 4. 8.

  Korcová Alena 4. 8.

  Mgr. Kusáková Eva 4. 8.

  Mgr. Roshko Ivanna 4. 8.

  PharmDr. Flanderková Michaela 5. 8.

  Gorincioi Greta 5. 8.

  Surovčíková Lucie 5. 8.

  Svobodová Kateřina 5. 8.

  Le Filip 6. 8.

  Mgr. Přibylová Tereza 6. 8.

  Mgr. Trnková Jana 6. 8.

  Mgr. Bednářová Monika 7. 8.

  Cvernová Jana DiS. 7. 8.

  Kovářová Kristýna DiS. 7. 8.

  Mgr. Mikulková Simona 7. 8.

  Vykusová Zuzana 7. 8.

  Mgr. Boháčková Daniela 8. 8.

  Mgr. Krušinská Lucie 8. 8.

  PharmDr. Kvašinská Martina 9. 8.

  Mgr. Hanzalová Kristýna 10. 8.

  Suchanková Pavlína 10. 8.

  Folejtarová Anna DiS. 11. 8.

  Ing. Grocholová Simona 11. 8.

  Hlaváčová Andrea 11. 8.

  Hustá Monika 11. 8.

  Martikánová Martina 11. 8.

  Adamcová Lenka 12. 8.

  Frýdová Veronika 12. 8.

  Mgr. Oubrechtová Eliška 12. 8.

  Sekaninová Nikola DiS. 12. 8.

  Schubertová Jaroslava 12. 8.

  PharmDr. Stará Daniela 12. 8.

  Ing. Maroušková Jitka 13. 8.

  Šlaisová Michaela 13. 8.

  PharmDr. Mitro Miroslav 14. 8.

  Mgr. Redrová Ladislava 14. 8.

  Mgr. Vokurková Gabriela 14. 8.

  Mgr. Csiba Marie 15. 8.

  Kowalczyková Beáta DiS. 15. 8.

  Krylová Nicola DiS. 15. 8.

  Ledvinová Eva 16. 8.

  Zadinová Markéta DiS. 16. 8.

  Mgr. Suchánková Klára 17. 8.

  Ing. Šestáková Veronika 17. 8.

  Šimková Eva 17. 8.

  Šleichertová Olga DiS. 18. 8.

  Trojanová Lenka 19. 8.

  Císařová Iveta 20. 8.

  Mgr. Jančíková Veronika 20. 8.

  Mgr. Klenotič Ondřej 20. 8.

  Turková Jitka DiS. 20. 8.

  Dubská Marcela DiS. 22. 8.

  Hrubá Jana 22. 8.

  Kaftanová Milena 22. 8.

  Mgr. Černochová Adéla 23. 8.

  Klámrtová Jana 23. 8.

  Mgr. Ondraschková Hana 23. 8.

  Mgr. Střelcová Kateřina 23. 8.

  Höklová Jitka DiS. 24. 8.

  Ing. Jančová Veronika 24. 8.

  Smitková Věra 24. 8.

  Fraňková Jana 25. 8.

  Mgr. Novotná Eva 25. 8.

  Rozvodová Pavlína DiS. 25. 8.

  Mgr. Zajacová Jana 25. 8.

  PharmDr. Cetkovská Markéta 26. 8.

  Mokrá Martina 26. 8.

  PharmDr. Petrů Veronika 26. 8.

  Rejsková Anna 26. 8.

  Langmajerová Žaneta 27. 8.

  Mgr. Slaměníková Eva 27. 8.

  Kolářová Jaroslava 28. 8.

  Mgr. Torba Olga DiS. 28. 8.

  Vlková Monika 28. 8.

  PharmDr. Salačová Eva 29. 8.

  Koubková Dagmar 30. 8.

  Pavlasová Marie DiS. 31. 8.

  Průchová Alena 31. 8.

  Trizuliaková Klára DiS. 31. 8.

  ZÁŘÍ

  Jánošíková Kristína 1. 9.

  PharmDr. Šiška Michal 1. 9.

  Derynková Hana 4. 9.

  Kovaříková Jana 4. 9.

  Mgr. Vančuříková Dominika 4. 9.

  Vencová Kateřina 5. 9.

  Helová Veronika DiS. 7. 9.

  Význerová Lucie DiS. 7. 9.

  PharmDr. Bedřichová Hana 8. 9.

  Bícová Eva DiS. 8. 9.

  PharmDr. Kubíčková Žaneta 8. 9.

  Bc. Nekvapilová Jana DiS. 8. 9.

  Reckziegelová Klára 8. 9.

  Mgr. Štroncer Martin 8. 9.

  Mgr. Marták Kamil 9. 9.

  Mgr. Matúšková Iveta 9. 9.

  Mgr. Virbová Veronika 9. 9.

  Grajzelová Zuzana 11. 9.

  Mgr. Lazárková Anna 11. 9.

  Mgr. Vargová Júlia 12. 9.

  Vinklerová Hana 12. 9.

  Mgr. Bílková Ilona 13. 9.

  Ing. Šijanská Marcela 13. 9.

  Mgr. Hřibňáková Lucie 14. 9.

  Jonáková Radka 15. 9.

  Kubešová Markéta 15. 9.

  Ing. Grimová Eva 16. 9.

  Jarošová Denisa 16. 9.

  Nadějová Jana 16. 9.

  Mgr. Stehlíková Silvia 16. 9.

  PharmDr. Šimková Julie 16. 9.

  Tomášiková Eva 16. 9.

  Mgr. Sklář Petr 17. 9.

  Mgr. Šiprová Erika 17. 9.

  Klevetová Lenka 18. 9.

  Švikruhová Adéla 18. 9.

  Papp Patrik 19. 9.

  PharmDr. Hlaučová Iva 20. 9.

  Moravcová Zdenka DiS. 20. 9.

  Mrákavová Milada 21. 9.

  Mgr. Valoušková Monika 21. 9.

  Velebová Jitka DiS. 21. 9.

  Baranová Darina 22. 9.

  Mgr. Pešek Radim 22. 9.

  Shmano Nataliya 22. 9.

  Fryštáková Alexandra DiS. 23. 9.

  Mgr. Jeniš Petr 23. 9.

  Mgr. Stejskalová Ivana 23. 9.

  Orgoníková Kateřina 24. 9.

  Pizúrová Lucie 24. 9.

  Vymazalová Lenka 24. 9.

  Mgr. Michalová Lenka 25. 9.

  Mgr. Strýčková Martina 25. 9.

  Vyshnevska Tetiana 25. 9.

  Czakanová Zuzana 26. 9.

  Bušek Martin 28. 9.

  Fryaufová Petra 28. 9.

  Bučková Miriam DiS. 29. 9.

  Horváthová Barbora DiS. 29. 9.

  PharmDr. Blechová Markéta 30. 9.

  Falcová Anna DiS. 30. 9.

  Filová Nikola 30. 9.

  Mgr. Hrubá Žižková Lenka 30. 9.

  Mgr. Svoboda Martin 30. 9.

  ViaPharma

  duben

  Utěšený Jaroslav 2. 4.

  Poláková Yveta 8. 4.

  Teprová Iva 15. 4.

  Jiranová Adéla 16. 4.

  Mujagic Sanela 22. 4.

  květen

  Hrubý Lukáš 6. 5.

  Černá Renata 8. 5.

  Fuchsová Vladimíra 8. 5.

  Vitiuhova Tetiana 9. 5.

  Hanousková Pavla 22. 5.

  Šenkýřová Barbora 29. 5.

  Tangelmayerová Eva 30. 5.

  červen

  Brabec Milan 3. 6.

  Pajerová Lenka 10. 6.

  Brychtová Kateřina 11. 6.

  Rubešová Lucie 22. 6.

  Šternbergová Jiřina 23. 6.

  Benedyktová Lenka 24. 6.

  Skácelová Jana 28. 6.

  červenec

  Hajda Jan 4. 7.

  Polach Petr 8. 7.

  Richter Nicolas 8. 7.

  Kašparová Iva 15. 7.

  Nováková Květa 17. 7.

  Sikora Josef 17. 7.

  Cílek Petr 22. 7.

  Turlejová Kateřina 29. 7.

  Zach Zdeněk 30. 7.

  srpen

  Kopáčková Tereza 7. 8.

  Sedláček Ivo 8. 8.

  Klimovič Jan 10. 8.

  Ing. Sullivan Kim 15. 8.

  Valjentová Zina 17. 8.

  Ing. Murániová Tatiana 21. 8.

  Mgr. Rosenbaum Tereza 24. 8.

  září

  Kurka Tomáš 3. 9.

  Bolcek Petr 9. 9.

  Střesková Tereza 19. 9.

  Patsches Michal 22. 9.

  Vlková Věra 27. 9.

• Systane Ultra

  Koupit ZDE

• Výročí u společnosti

  Lidé

  ►

  Lidé

  VÝROČÍ 
  U SPOLEČNOSTI

  VÝROČÍ U SPOLEČNOSTI ČESKÁ LÉKÁRNA HOLDING, A. S.

  5 let

  Antal Peter Mgr.

  Bartůňková Klára

  Bečka Stanislav Ing.

  Bendová Lenka

  Bocková Ivana PharmDr.

  Burkušová Nikola

  Čarnecká Helena Mgr.

  Čermáková Anna

  Čivrná Jana

  Draxler Sandra DiS.

  Duchačová Kateřina PharmDr. Erbsová Jana

  Falcová Anna DiS.

  Formánková Lenka Bc.

  Galko Tomáš Bc.

  Hadincová Martina DiS.

  Hájková Hana

  Hančarová Jitka

  Hef'yuk Hanna Mgr.

  Hendrychová Pavlína

  Hlaváčková Veronika PharmDr.

  Hodisová Lucia

  Horáková Petra Mgr.

  Hulvová Pavla PharmDr.

  Jelínková Liběna

  Kadlčková Alice DiS.

  Kadlecová Věra

  Kautcká Jana DiS.

  Kazdová Vendula

  Klementová Jitka

  Kopřivová Hana PharmDr.

  Kotala Tomáš PharmDr.

  Kotasová Linda Mgr.

  Langmajerová Žaneta

  Matějusová Andrea DiS.

  Mayerová Aneta Mgr.

  Palečková Jana PharmDr.

  Pejšová Marcela

  Pitterová Pavla

  Pohlová Zuzana PharmDr.

  Poláčková Petra

  Procházková Jana DiS.

  Raputová Nikola DiS.

  Reitingerová Michaela DiS.

  Říhová Michaela Mgr.

  Sedláčková Kateřina DiS.

  Sekaninová Ivana

  Sikytová Kateřina

  Skoumalová Lenka DiS.

  Stehlíková Jana

  Strakošová Kateřina

  Surová Ivana

  Svobodová Leona

  Svobodová Michaela

  Špičáková Kateřina

  Šuffner Daniela DiS.

  Švandová Vendula DiS. et DiS.

  Švecová Jitka DiS.

  Tichá Iveta PharmDr.

  Tormová Michaela

  Tylšarová Soňa

  Ullrichová Daniela

  Vecková Jana

  Veselá Martina Mgr.

  Vlčková Jitka Mgr.

  Vondráčková Jana

  Voslářová Ivana

  Votíková Michaela DiS.

  Žilková Kateřina

  Mgr. Pavlína Alexová

   Věra Angetterová DiS.

   Jana Bažanová

  Mgr. Lucie Bečvářová

   Martin Bednařík DiS.

   Jiřina Berdychová DiS.

  Mgr. Lenka Biskupová

  PharmDr. Renáta Borkovcová

  Iryna Bredykhina

  Jana Bridišová

  Mgr. Monika Briššová

  Mgr. Marie Bruková

  Eva Bukovjanová

  Michaela Carbolová DiS.

  Kateřina Celnerová DiS.

  Lenka Ctiborová

  PharmDr. Miroslava Čadková

  Václava Čermáková

  Ing. Veronika Čučková

  Mgr. Markéta Dalecká

  Andrea Daušová DiS.

  Mgr. Jitka Differencová

  Mgr. Martina Dlužaninová

  Hana Dobrá

  Michaela Dušková

  Mgr. Jitka Dymáková

  Alena Fialová

  Mgr. Jana Fišnarová

  Klára Franková DiS.

  Jitka Frydrychová

  Mgr. Tereza Gabalcová

  Ilona Grolmusová

  Martina Hájková

  Petr Hampejz DiS.

  PharmDr. Alena Hasprová

  Jana Havlová

  Jitka Havlová

  Markéta Hečková DiS.

  Renata Hejduková

  Ivona Heřmanová

  Mgr. Helena Hoffmanová

  PharmDr. Petra Holcmanová

  Karolína Holčapková DiS.

  Mgr. Helena Horsáková

  Alena Hrabicová

  PharmDr. Václav Hrstka

  Dagmar Hučíková DiS.

  Mgr. Eliška Hudáková

  Mgr. Lucie Humlová

  PharmDr. Martin Husák

  PharmDr. Lucie Chabrová

  Jana Chvílová

  Hana Interholzová

  Mgr. Radka Janušová

  Mgr. František Kadlečík

  Lucia Kiliánová DiS.

  Tereza Kodešová DiS.

  Barbora Korandová DiS.

  PharmDr. Renata Korecká

  Kamila Kovačíková

  Jana Kovalčuková

  Michaela Kratochvílová

  Jan Krčál DiS.

  Olga Krištofová

  Karolína Křížová

  Kateřina Kubešová DiS.

  PharmDr. Hana Kučerová

  Gabriela Kummerová

  Petra Kunderová

  Mgr. Valeriya Kuznetsova

  Jiří Lacina DiS.

  Mgr. Leona Lacová

  Libuše Levická

  Barbora Locku DiS.

  Karel Lohr

  Anna Macháčková

  Mgr. Hana Malotová

  Mgr. Martina Marcinská

  Miroslava Maršálková

  Iva Matochová

  Kateřina Matulková DiS.

  Lenka Měkynová

  Bc. Simona Mertová

  Mgr. Lenka Michalová

  PharmDr. Petr Michalský

  Zvezdana Milosavljević

  Zdeňka Mrázová

  Lucie Navrátilová

  Ing. Veronika Nosková

  Mgr. Roman Nováček

  PharmDr. Petra Nováková

  Ing. Josef Ondrůšek

  Kateřina Orgoníková

  Radka Pauková

  Ksenija Pavlova

  Martina Perníčková

  Eva Pinkasová

  Daniela Pištěková

  Mgr. Jitka Plecháčová

  Monika Počarovská

  Renata Polachová DiS.

  PharmDr. Michaela Poledníková

  Kateřina Pospíšilová DiS.

  PharmDr. Renata Pospíšilová

  PharmDr. Radka Procházková

  Nataliya Prokopyak

  Mgr. Jana Prommerová

  Mgr. Šárka Ramíková

  Zuzana Rezlerová

  Ivana Říhová

  Kristýna Sinuová DiS.

  Marta Slováčková

  Mgr. František Slovák

  Adriana Smilowská

  Mgr. Veronika Sobotová

  Mgr. Pavla Staňková

  Radka Staňková DiS.

  Michaela Suchá DiS.

  PharmDr. Pavel Sychra

  Mgr. Radka Szotkowski

  Mgr. Lucie Šebestová

  Věra Šimoníková

  Mgr. Michaela Šitnerová

  Jitka Šrajbrová

  Ilona Štajerová

  Mgr. Iveta Štencková

  PharmDr. Jana Švejdová

  Mgr. Monika Targošová

  Veronika Taškeová

  PharmDr. Kateřina Titěrová

  Iveta Tomášková DiS.

  Lucie Tonová

  Aneta Urbanová DiS.

  Mgr. Monika Valoušková

  Mgr. Kristýna Vavrousová

  PharmDr. Hana Večeřová

  Mgr. Martina Veselá

  Lukáš Vígh DiS.

  Adriana Vojtíšková

  Mgr. Alexandra Vorlíčková

  PharmDr. Sandra Vrátná

  Mgr. Petra Vysloužilová

  Mgr. Ivana Zemánková

  Dagmar Zmrzlíková

  Ivana Žuchová

  
  

  10 let

  Adámek Roman PharmDr. Ph.D.

  Banasinská Vendula Bc.

  Cahová Jana

  Doubalová Jana

  Dvořáková Petra

  Glasová Andrea

  Grec Radka Mgr.

  Grodza Jan Mgr.

  Hanzalová Dana Mgr.

  Havelková Ludmila

  Holanová Marcela PharmDr.

  Homsi Kristýna DiS.

  Houšková Pavla

  Jíchová Kateřina

  Juris Benedikt Mgr.

  Kartáková Michaela

  Kočvarová Lenka

  Kotilová Lucie PharmDr.

  Král Jan PharmDr.

  Králíková Ivana PharmDr.

  Kučerová Petra PharmDr.

  Lazarová Dana

  Lokšík Michal Mgr.

  Luknárová Radka Mgr.

  Mrázková Šárka

  Nejedlý Tomáš PharmDr. Ph.D.

  Panchártek Michael

  Patalová Kateřina DiS.

  Peterková Lenka Mgr.

  Pracná Eva

  Přikrylová Hana Mgr.

  Serbousek Stanislav Mgr.

  Serbousková Leona Mgr.

  Sklenářová Petra DiS.

  Svozílková Soňa

  Teichmannová Martina Mgr.

  Tlučhubová Šanderová Martina PharmDr.

  Tunysová Michaela

  Vaníčková Laura Mgr.

  Vanko Marián PharmDr.

  Vinklerová Hana

  Vylíčilová Šárka Mgr.

  Vyroubal Petr Mgr.

  Wewiorková Kateřina Mgr.

  Mgr. Anežka Alsaysi

  PharmDr. David Briestenský

  PharmDr. Martina Brusnická

  Ivana Černíková

  Mgr. Ester Dohnalová

  PharmDr. Marie Dostálová

  Lada Dvořáková

  Lenka Dvořáková

  Miroslav Fedorek

  Petra Filová

  Lenka Horčičková DiS.

  PharmDr. Lenka Hrušková

  Kateřina Hurychová

  Magdaléna Jestřabíková

  Mgr. Jana Kaslová

  PharmDr. Jana Kašková

  PharmDr. Lukáš Kazik

  Petra Králová

  Petra Kučerová

  Mgr. Jakub Matějka

  Viera Melzerová

  Mgr. Iva Neuwirthová

  Mgr. Alice Novotná

  Alena Novotná

  Mgr. Tomáš Novotný

  Petra Pijanová DiS.

  Ivana Pospíšilová DiS.

  Mgr. Jaroslava Provodová

  Jana Stryšovská

  Martina Stříbrná

  Mgr. Martin Svoboda

  Eva Sýkorová

  Mgr. Tereza Študentová

  15 let

  Borosová Jindra

  Cvečková Jana

  Fojtlíková Žaneta Mgr.

  Hořínková Šárka

  Kádnerová Klára

  Kadová Jitka

  Lišková Drahomíra

  Mičková Marcela PharmDr.

  Ouská Martina Mgr.

  Petržílková Anna

  Rolná Soňa Mgr.

  PharmDr. Hana Bedřichová

  Mgr. Zdeňka Brouková

  Miriam Bučková DiS.

  Lenka Cvaková

  PharmDr. Hana Götzlová

  Martina Kallusová

  Zdeňka Kučerová

  PharmDr. Roman Lasák

  Stanislava Malinová

  Lenka Matušková

  Mgr. Petr Myslivec

  Dana Pátková

  Radmila Peschková DiS.

  Monika Plzáková

  Iva Puchriková

  Lenka Pyttlová

  PharmDr. Lucie Slaninová

  Mgr. Petr Stolárik

  Mgr. Kvetoslava Šaková

  Mgr. Věra Turčinová

  Ing. Mgr. Jana Vostrá

  Mgr. David Zobel

  20 let

  Bednárková Mária DiS.

  Placková Zuzana

  VÝROČÍ U SPOLEČNOSTI VIAPHARMA

  5 let

  Galetka Jakub

  Kůrková Soňa

  Patsches Michal

  Rudolecká Martina

  Staničková Jana

  Veverková Miroslava

  Vnenk Tomáš

  Martina Boubalová

  Monika Jelenová

  Bc. Klaudia Komjati

  Hana Mužíková

  Bronislav Ociepa

  Šárka Vichová

  Zdeněk Zach ml.

  Zdeněk Zach st.

  10 let

  Horynová Kateřina

  Kácovský Jiří

  Záleská Soňa

  15 let

  Brabec Martin

  Kynclová Sandra

  Palásková Ivana

  Pulchartová Gabriela

  20 let

  Latková Marie 
  

  25 let

  Kolínská Iva Ing.

  Kurka Miroslav

• Hylak forte

  Koupit ZDE

• Meduňka lékařská

  Přírodní lékárna

  ►

  Přírodní lékárna

  Meduňka lékařská

  Latinský název drogy: Melissa officinalis

  Český název čeledi: Hluchavkovité

  Latinský název čeledi: Lamiaceae  

  Řád: Lamiales

  Podtřída: Lamiidae

  Třída: Rosopsida 

  Oddělení: Magnoliophyta 

  Říše: Plantae

  z Historie:

  Meduňka byla od pradávna spojována s včelami – název Melissa je odvozen z řeckého „včelí med“ a byly jí proto přisuzovány posilující a hojivé vlastnosti, stejně jako medu a mateří kašičce. Gerard poukazoval na to, že tato bylina „uklidňuje srdce a zahání veškerý smutek“. Ve středověku pak byla oblíbeným „elixírem mládí“: alchymista Paracelsus vyráběl přípravek zvaný primum ens melissae. Ještě v 18. stol. se věřilo, že „obnovuje mládí“. Abatyše Hildegarda z Bingenu napsala, že meduňka „činí srdce veselým“, a prohlašovala, že „v sobě nosí síly patnácti jiných bylin“. Od pozdního středověku je meduňka ceněna jako léčivka na ženské nemoci, byla používána při srdečních potížích a na bušení srdce.
  

  Popis a výskyt:

  Meduňka pochází ze západní Asie a východního Středomoří, odkud se s Araby v 11. stol. dostala do Španělska. Odtud pak putovala do Německa a k nám, kde byla mnichy pěstována v klášterních zahradách jako léčivka, koření i vonná bylina.

  Jedná se o vytrvalou, bohatě větvenou, žlaznatě chlupatou až lysou aromatickou bylinu dorůstající výšky až 70–150 cm. Má bělavě žluté až bílé květy vykvétající v květenstvích kolem čtyřhranné lodyhy, přisedlé v úžlabí listenů. Řapíkaté listy s eliptickou, pilovitou čepelí příjemně vonící po citronech. Lékopisnou surovinou je Melissae folium a Melissae herba. Sběr provádíme před rozkvětem.

  Významné obsahové látky a léčivé účinky, použití: 

  Seskvi-terpenové laktony parthenolidy (surovina je zařazena mezi separanda), silně aromatická  silice, složená z kafru, kamfénu, chrysantemylacetátu, třísloviny, aj.

  
  

   „Meduňka je vynikající pro mozek, posiluje paměť a účinně zahání melancholii.“ 

  John Evelyn, 1679 

  Léčivé účinky: 

  Nejdůležitější obsahovou látkou je silice (0,03–0,3 %), obsahující terpenové aldehydy citronellal a citral, dále i citronelol, graniol a linalol, třísloviny (cca 4 %), kyselina hydroxytriterpenová (např. kys. ursulová). V menším množství hořčiny, slizy, flavonoidy a minerální látky.

  Meduňka je tradiční léčivou rostlinou, oblíbenou převážně pro její sedativní účinky. Používá se jako antidepresivum, cholagogum, uvolňuje periferní cévy, podporuje pocení, zklidňuje nervovou soustavu, působí i antivirově (pravděpodobně díky polyfenolům a taninům), antibakteriálně, proti nadýmání a křečím.

  Příklady použití:

  Příprava čaje při žaludečních, urologických a střevních potížích: 2 čajové lžičky listu meduňky přelijeme ¼ l vroucí vody, zakryté necháme 5 min. vyluhovat a scedíme. Pijeme šálek takto připraveného čaje několikrát denně po jídle. 

  Čaj při nespavosti a nervovém podráždění připravíme ze směsi, kterou si připravíme smícháním stejných dílů natě meduňky, chmelových šištic, kořene kozlíku, květu levandule a natě máty peprné. Jednu lžičku směsi zalijeme vroucí vodou a necháme cca 10 min. vyluhovat. Pijeme šálek před spaním nebo při nervovém vypětí. 

  Čaj proti špatnému krevnímu oběhu (podle léčitele pana Josefa Běčáka): na přípravu směsi potřebujeme 80 g kořene kozlíku, 50 g natě meduňky, 50 g natě dobromyslu, 5 g květu levandule, 50 g kořene kosatce modrého, 50 g natě srdečníku a 50 g černého bezu. Polévkovou lžíci směsi zalijeme ¼ l vroucí vody a necháme 5 min. vyluhovat. Takto připraveného čaje pijeme 2 šálky denně. 

  Karmelitánský líh (podle bylinkářky paní Zlatice Dugasové): smícháme ½ kg sušené natě meduňky, 20 g nastrouhané citronové kůry z chemicky neošetřených citronů, 10 g nastrouhaného muškátového oříšku, 10 g skořice, 10 g hřebíčků. Směs zalijeme 1 l brandy a necháme 14 dní (za občasného protřepání) uležet. Poté přecedíme a necháme odstát, následně opatrně slijeme přes plátýnko nebo stáhneme hadičkou. Pijeme malý kalíšek jako zdravý a uklidňující aperitiv.

  Text: Lucie Skoblíková, foto: Fotolia, použitá literatura: Farmakobotanika-Luděk Jahodář, Farmakognózia-Jozef Tomko a kol., Velký atlas léčivých rostlin-Penelop Odyová, Bylinky z klášterní lékárny-Johannes Gottfried Mayer, Bernard Uehleke, páter Kilian Saum

• Tantum Verde

  Koupit ZDE

• 313480.png
• 313481.png
• 313482.png
• 313483.jpg
• 313484.jpg
• 313564.jpg
• 313565.png
• 313566.png
• 313608.png
• 313609.png
• 313610.png
• 313611.png
• 313677.jpg
• 313678.jpg
• 313679.jpg
• 313681.png
• 313682.png
• 313683.png
• 313684.png
• 313685.png
• 313686.png
• 313687.png
• 313688.png
• 313689.png
• 313690.png
• 313691.png
• 313692.png
• 313693.png
• 313694.png
• 313695.png
• 313696.png
• 313697.png
• 313698.png
• 313699.png
• 313700.png
• 313701.png
• 313702.png
• 313703.png
• 313704.png
• 313705.png
• 313706.png
• 313707.png
• 313708.png
• 313709.png
• 313710.png
• 313711.png
• 313712.png
• 313713.png
• 313714.png
• 313715.png
• 313716.png
• 313717.png
• 313718.png
• 313719.png
• 313720.png
• 313721.png
• 313722.png
• 313723.png
• 313724.png
• 313725.png
• 313726.png
• 313727.png
• 313728.png
• 313729.png
• 313730.png
• 313731.png
• 313732.png
• 313733.png
• 313734.png
• 313735.png
• 313736.png
• 313737.png
• 313738.png
• 313739.png
• 313740.png
• 313741.png
• 313742.png
• 313743.png
• 313744.png
• 313745.png
• 313746.png
• 313747.png
• 313748.png
• 313749.png
• 313750.png
• 313751.png
• 313753.png
• 313754.jpg
• 315207.jpg
• 315208.jpg
• 315209.jpg
• 315210.jpg
• 315211.jpg
• 315212.jpg
• 315213.jpg
• 315214.jpg
• 315215.jpg
• 315217.jpg
• 315218.jpg
• 315219.jpg
• 315220.jpg
• 315221.jpg
• 315222.jpg
• 315223.jpg
• 315224.jpg
• 315225.jpg
• 315226.jpg
• 315227.jpg
• 315228.jpg
• 315229.jpg
• 315230.jpg
• 315231.jpg
• 315232.jpg
• 315234.jpg
• 315235.jpg
• 315236.jpg
• 315237.jpg
• 315238.jpg
• 315239.jpg
• 315240.jpg
• 315242.jpg
• 315243.jpg
• 315244.jpg
• 315245.png
• 315246.png
• 315247.png
• 315248.png
• 315249.jpg
• 315250.jpg
• 315251.jpg
• 315252.jpg
• 315253.jpg
• 315254.jpg
• 315255.jpg
• 315256.jpg
• 315257.jpg
• 315258.jpg
• 315259.jpg
• 315260.jpg
• 315261.jpg
• 315262.jpg
• 315263.jpg
• 315264.jpg
• 315265.jpg
• 315266.jpg
• 315267.jpg
• 315268.jpg
• 315269.jpg
• 315270.jpg
• 315271.jpg
• 315272.jpg
• 315274.jpg
• 315275.jpg
• 315276.jpg
• 315277.jpg
• 315278.jpg
• 315279.jpg
• 315280.jpg
• 315281.jpg
• 315282.jpg
• 315283.jpg
• 315284.jpg
• 315285.jpg
• 315286.jpg
• 315287.jpg
• 315288.jpg
• 315289.jpg
• 315290.jpg
• 315291.jpg
• 315292.jpg
• 315293.jpg
• 315294.jpg
• 315295.jpg
• 315296.jpg
• 315297.jpg
• 315298.jpg
• 315299.jpg
• 315300.jpg
• 315301.jpg
• 315302.jpg
• 315303.jpg
• 315304.jpg
• 315305.jpg
• 315306.jpg
• 315307.jpg
• 315308.jpg
• 315309.jpg
• 315310.jpg
• 315311.jpg
• 315312.jpg
• 315313.jpg
• 315314.jpg
• 315315.jpg
• 315316.jpg
• 315317.jpg
• 315318.jpg
• 315319.jpg
• 315320.jpg
• 315321.jpg
• 315322.jpg
• 315323.jpg
• 315324.jpg
• 315339.jpg
• 315340.jpg
• 315341.jpg
• 315342.jpg
• 315343.jpg
• 315344.jpg
• 315345.jpg
• 315346.jpg
• 315347.jpg
• 315348.jpg
• 315349.jpg
• 315350.jpg
• 315367.jpg
• 315368.jpg
• 315369.jpg
• 315370.jpg
• 315371.jpg
• 315372.jpg
• 315373.jpg
• 315374.jpg
• 315375.jpg
• 315376.jpg
• 315377.jpg
• 315378.png
• 315379.png
• 315380.png
• 315381.png
• 315382.png
• 315383.png
• 315384.jpg
• 315385.jpg
• 315386.jpg
• 315387.jpg
• 315388.jpg
• 315389.jpg
• 315390.jpg
• 315391.jpg
• 315392.jpg
• 315393.jpg
• 315394.jpg
• 315395.jpg
• 315396.jpg
• 315397.jpg
• 315398.jpg
• 315399.jpg
• 315400.png
• 315401.jpg
• 316333.jpg
• 316334.jpg
• 316335.jpg
• 316336.jpg
• 316337.jpg
• 316338.jpg
• 316339.jpg
• 316340.jpg
• 316341.jpg
• 316342.jpg
• 316343.jpg
• 316344.jpg
• 316345.jpg
• 316346.jpg
• 316347.jpg
• 316348.jpg
• 316349.jpg
• 316350.jpg
• 316351.jpg
• 316352.jpg
• 316353.jpg