z v í ř e

ryba s lucernou

Pokud máte rádi svět pohádek a fantazie, možná si tuhle rybu vybavíte z filmů Baron Prášil a Hledá se Nemo. A možná jste si až doteď nespojili, že tuhle rybu občas vidíte vystavenou na pultech s čerstvými rybami. Protože jinak je tahle ryba s lucernou v přírodě takřka neviditelná.

M

ořský ďas, jak se tahle ryba, vzhledem připomínající své prehistorické předky, nazývá, není kupodivu zase tak vzácná. Žije prakticky ve všech mořích a oceánech tropického a mírného podnebního pásma, ale protože se drží ve větších hloubkách a u dna a protože má dokonalé maskování placatého kamene, takže splývá s mořským dnem, kromě potápěčů nemá prakticky nikdo šanci ji vidět. Což je taky důvod, proč jde o rybu, která dosud patří mezi málo prozkoumané živočichy.

TAJEMSTVÍ SVĚTLA

A jak se dá čekat, vědce na ďasovi nejvíce zajímá právě ta jeho „lucerna“. To, co bezpečně víme, je fakt, že lucerničku mají samičky, které jí lákají partnery a kořist, ale až donedávna vědci netušili, že za tím světlem stojí bakterie. Bakterie, které si „mořská ďasová“ doslova chová právě proto, aby mohla svítit. Skutečnost, že někteří živočichové žijí s bakteriemi v symbióze a vzájemně se využívají, není v přírodě až takovou výjimkou. 

Až dosud se mělo za to, že typy tohoto soužití jsou dva. Takzvané úzké, kdy má bakterie svou dědičnou informaci potlačenou na minimum, všechno jí dodává hostitel a ona jen tak tupě přežívá. A pak tzv. volnější, kdy si bakterie i hostitel žijí vlastním životem a využívají se jen ve chvíli, kdy se to oběma hodí. Jako příklad vědci uvádí sepiolu kropenatou, hlavonožce, který na sobě přes noc nechá množit se bakterie vibrio, a ony na něm za „odměnu“ přes noc svítí, čímž jej chrání před predátory, které světlo oslňuje.

A jak vědci před časem zjistili, bakterie, které obsluhují světýlko u mořského ďasa, jsou někde mezi tím. Mají potlačenou dědičnou informaci, ale jen částečně, aby mohly žít i bez hostitele. Žijí tak v lucerničce, ale mimo buňky ďasa.

Chcete vědět více?
Více informacá na Wikipedia.cz

TO JE ALE TLAMA

Lucernička ale není jedinou zvláštností mořského ďasa. Tou je i jeho hlava, která zabírá přibližně jednu třetinu jeho velikosti a dvě třetiny hmotnosti. Dolní čelist má výrazně vystouplou a přesahuje horní část, přičemž je lemována řadou skutečně ostrých zahnutých zubů, které, když se do něčeho zakousnou, jen tak to nepustí. Pozoruhodné jsou také jeho oči, velmi malé a umístěné na horní části hlavy. Jejich velikost je přitom dána prostředím, kde mořský ďas žije. Ve velkých hloubkách, kde žije, je totiž tma, a proto ďas nepotřebuje veliké oči, když by stejně nic neviděl.

Samice ďasa může dorůstat délky až dva metry a maximální váha se pohybuje kolem 50 kilogramů. Jak už bylo řečeno, ďas patří mezi oblíbené ryby v gastronomii, ale protože lovit je není snadné, pohybuje se roční výlov kolem 800 tun (pro porovnání, kapra se v Česku ročně vyloví 18 tisíc tun). m

w w w . d r m a x . c z