OBjevy + Tohle je situace, které se bojí nejen hráči, ale také všichni fanoušci klubu penalta–trest, který vymyslel brankář Přesně 2. června oslavil pokutový kop 128 let od chvíle, kdy se stal součástí fotbalových pravidel. Kupodivu ho nevymyslel rozhodčí ani hráč z pole, nýbrž brankář. Jmenoval se William McCrum a hrál za irský klub Milford FC. A kromě toho měl dost pohnutý osud. M ožná není ve fotbale dramatičtější chvíle. Hráč si pečlivě připraví míč na značku, ustoupí si. Tribuny ztichnou. Hráč se rozebíhá a střílí. Zdá se, že není nic jednoduššího než dát gól právě z této situace. Mnozí, i ti nejslavnější fotbalisté by o „jednoduchosti“ penalty mohli vyprávět, ale William McCrum to právě proto s prosazením nového pravidla neměl jednoduché. Jeho oponenti tvrdili, že to je příliš přísný trest. Pravdu měl ovšem on. „Obráncům se tehdy před brankou vyplatilo hrát hrubě. Za faul, který třeba zabránil jasnému gólu, se kopal jen trestný kop, kdy se všichni bránící hráči nahrnuli do branky a tam to zacpali. Z takových trestných kopů nebylo prakticky možné dát gól,“ říká fotbalový expert a publicista Pavel Procházka. Ačkoliv se McCrumovi podařilo zavést penaltu na lokální úrovni, mezinárodní fotbalová komise a anglická fotbalová asociace byly zpočátku zděšeny. První návrh v roce 1890 byl smeten ze stolu jako „irské pravidlo“ s tím, že ve skutečnosti k takovým nepravostem na hřišti nedochází, protože fotbal hrají džentlmeni. Ovšem v letech 1890 a 1891 se kolem branek hrálo tak hrubě, že pokutový kop byl legalizován, i když mu nějaký čas vydržela přezdívka „trest smrti“. Penalta byla v pravidlech zanesena pod číslem 13. Zpočátku se směla kopat z jakéhokoliv místa na linii vzdálené 12 yardů od brankové čáry. V současnosti z ní zůstal jen malý bod proti středu branky. Takhle se pokutový kop kope zhruba od začátku minulého století. „Zajímavé je, že penalta je jediný herní úkon, který se může provést i po skončení hrací doby nebo ‚kdyby se ztratil míč‘. To je dovětek doplněný krátce po zavedení pokutového kopu na základě stížnosti hráčů Stoke City, kteří o penaltu přišli kvůli tomu, že k hrubému faulu u brány došlo v poslední minutě zápasu, a brankář soupeřů z Aston Villy navíc pro jistotu zakopl míč tak daleko, že nebylo s čím hrát,“ doplňuje historii Pavel Procházka. McCrum byl vášnivý sportovec. Někteří odborníci ovšem rádi tvrdí, že za penaltu, která ve hře znamená skutečné drama, může jeho záliba v amatérském divadle, protože vypjaté okamžiky divadlo přímo vyžaduje. Penalta je navíc chvíle, která upře pozornost jen na dva hráče – střelce a gólmana. První penaltu v historii kopal a také proměnil John Heats, útočník týmu Wolverhampton Wanderers, 14. září 1891. „Master Willie“ Tak se mu přezdívalo. William McCrum se narodil 20. února 1865. Vyrůstal ve vesničce Milford v hrabství Armagh v luxusním sídle plném na svou dobu převratných technických vymožeností. William byl synem pokrokového milionáře a inovátora Roberta Garmanyho McCruma, který zaměstnával v továrně na lněné textilie (milfordské prádlo bylo známé po celém světě) většinu místního obyvatelstva a zasloužil se o rozvoj života a stavebního ruchu nejen v Milfordu, kde rodina žila, ale i v okolí. V době největšího rozkvětu osvětlovala cestu vedoucí do jejich domu – Milford House – elektrická světla, na něž se chodili dívat lidé z celého hrabství. Po studiích na Trinity College v Dublinu (byl talentovaným a pracovitým studentem a stal se bakalářem umění) začal William pracovat pro rodinnou firmu. Mimo jiné působil jako zástupce svého otce v Londýně a jako jeden z ředitelů firmy McCrum, Watson and Mercer. Při provozování rodinného podniku ovšem příliš úspěšný nebyl. Když nepracoval, trávil čas v Milfordu, a to hlavně sportem. Byl zástupcem a funkcionářem mnoha sportovních klubů a výborů: Milford FC, kriketových klubů Milford a Armagh a fotbalového klubu Armagh Rugby. Hrál i šachy. Sport jakéhokoliv druhu mu šel evidentně lépe než byznys. Mnoho let strávil na hřišti jako brankář za Milford FC včetně první sezony Irské fotbalové ligy (1890–1891). Klubu se nedařilo, jeho tým skončil na dně tabulky s nula body ze čtrnácti zápasů, přičemž inkasoval 62 gólů (ty jdou na McCrumovo triko) a skóroval jen desetkrát. Právě reálné zkušenosti ze hry byly Williamovi inspirací pro průlomové fotbalové pravidlo. Krátce poté, co se mu podařilo prosadit pokutový kop a – aniž by to tušil – vstoupil do fotbalových dějin, se oženil. Narodil se mu syn, ale pak se všechno zvrtlo. Podle jedné z legend ještě v roce 1893 onemocněl a lékař mu oznámil, že zemře. Vzhledem k tomu, že jeho matka umřela na tuberkulózu, když mu byly teprve čtyři roky, neměl důvod mu nevěřit. Jeho manželství záhy přestalo fungovat. William vyrazil na cesty po Evropě. Hodně času strávil v kasinech Monte Carla. Jeho otec, obávající se o rodinnou čest, prý zaplatil Williamově manželce, aby se s jeho synem nerozváděla. Williama vyloučil z rodinné firmy. Ukázalo se, že lékařova předpověď byla mylná, Williamův život však šťastný nebyl. Otec ho v podstatě zavrhl, žena se s ním sice nerozvedla, ale v roce 1903 od něj odešla. Když se v roce 1915 odebral otec na věčnost, William se vrátil do Milfordu, utrácel rodinný majetek a pokračoval v hazardu. Obchodem s lněným prádlem zamával krach na burze a William rok před smrtí musel prodat i střechu nad hlavou. Zemřel po dlouhé nemoci 21. prosince 1932, nejspíše jako alkoholik, bez peněz, opuštěný, v penzionu v Armaghu. Vzkříšení legendy O Williamu McCrumovi se znovu začalo mluvit asi před deseti lety. Velký zájem o jeho osobu částečně vyvolal místní historik Joe McManus a jeho syn Stephen. Milfordský fotbalový klub se nachází za Joeovým domem. Město chtělo pozemky prodat na výstavbu, pak se ovšem kolem McCrumova příběhu strhlo mediální šílenství a větší část pozemků se podařilo zachránit. V parku, který na místě vznikl, je jeho socha. Slavný dům rodiny je dnes už jen stínem své původní podoby. Existuje ovšem iniciativa k ochraně domu a obnovení jeho původní slávy. Otázka je, co na to současní majitelé. Stephen McManus pak spravuje Milford House Collection – pozůstalost po rodině McCrumových. Mistr Willie je pro obyvatele Milfordu výjimečným rodákem. Jsou na něj právem pyšní jako na člověka, který navždy změnil fotbal. Kontakt tam byl Jak je na tom fotbal s penaltami teď? Penalta stále patří k nejvypjatějším okamžikům na hřišti a vzbuzuje velké emoce. Tradičním zaklínadlem pro její zapískání je formulace „Kontakt tam byl“. „O penaltu jsou věčné a velké spory. Pro mnohé stále znamená nepřiměřený trest – zvláště když je provázena červenou kartou. V pravidlech stojí, že penalta by se měla pískat za prohřešek, který by se pískal i mimo pokutové území, a bez ohledu na to, zda běží první, či devadesátá minuta,“ říká Pavel Procházka. „Existují ovšem hlasy, že toto pojetí není citlivé. Podle mě jdou současná pravidla proti původnímu smyslu, proti tomu, co chtěl William McCrum: tedy že by se měla kopat jen v případě hrubé hry nebo pokud obránce faulem znemožní přímé ohrožení branky. Nakonec něco podobného platí v hokeji – trestné střílení nebo sedmimetrový hod. Zato ve fotbale, když někdo nechtě nastřelí ruku někde v koutě vápna a rozhodčí za to odpíská vdevadesáté minutě penaltu, nedává to smysl. Já bych za drobný ‚kontakt‘ na kraji vápna nebo nastřelenou ruku uděloval trestný kop z vápna. Video v tomto případě nepomůže, protože i při jasně čitelném zákroku může být polovina odborníků pro, a druhá proti. To se reálně stává, například nedávno při čtvrtfinále Ligy mistrů v zápase Real Madrid – Juventus Turín. Sporně nařízenou penaltu Ronaldo proměnil a zajistil tak svému týmu těsně před koncem utkání postup. Brankář Turína Gianluigi Buffon se rozčílil a urazil rozhodčího. A odborníci nebyli v názorech na tuhle penaltu jednotní. Bohužel komise rozhodující změny pravidel je velmi konzervativní a žádná úprava nás hned tak nečeká.“ m Raná fotbalová historie 1857 – Byl založen první výlučně fotbalový klub Sheffield FC. 1870 – V sestavách týmů se poprvé objevili brankáři. 1872 – Hrál se první mezistátní zápas. 1873 – Hráč mohl být za hrubé porušení pravidel vyloučen ze hry. 1877 – Délka zápasu byla definitivně stanovena na 90 minut. 1878 – Rozhodčí poprvé začali používat píšťalku. 1881 – Bylo stanoveno, že zápasy musejí vždy řídit rozhodčí. 1882 – K brankám bylo přidáno břevno (předtím se hrálo jen mezi dvě tyče). 1887 – Poprvé byl vyznačen střed hřiště a středový kruh. 1898 – Byly zavedeni čároví rozhodčí. 1909 – Brankáři museli mít odlišné dresy. (Kniha fotbalu, Knižní klub 2010) Jedna z mála zachovaných fotografií Williama McCruma Vznik moderního fotbalu V listopadu 1863 se sešli členové dvanácti londýnských klubů, aby se dohodli na prvních společných pravidlech. Rozhodli, že nadále bude zakázáno nošení míče v rukou a okopávání (kopání do holení soupeře). Ti, kteří s těmito pravidly nesouhlasili, založili ragbyovou unii, ti, kdo souhlasili, sepsali fotbalová pravidla a založili první fotbalovou asociaci. (Kniha fotbalu, 2010, Knižní klub) Autor: Jana Nováková Foto: Fotolia www.drmax.cz