1/2025

3/2024

Milé čtenářky / Milí čtenáři, vzbudil ve Vás titulek nějaký zájem? Pravděpodobně ano. Žijeme v době, kdy emoční síla slov slábne. Souvisí to s jejich nadužíváním, které postupně pojmy vyprazdňuje, a to pak může vést k těm situacím, kdy člověku volajícímu z legrace o pomoc nikdo na pomoc nepřispěchá, když se doopravdy topí.

2/2024

Milé čtenářky / Milí čtenáři, jestli vás titulek úvodníku zaujal, tak to do něj docela dobře zapadá. Protože v době, kdy panuje přesvědčení, že pozornost přitahují jen ty špatné zprávy, jste živoucí důkaz toho, že to tak úplně pravda být nemusí. A pokud jste se od něj odvrátili s nechutí a tohle čtete málem s odporem, tak moc přeju, ať to spraví třeba dovolená. Kus sezóny máme přece jen ještě před sebou.

1/2024

Milé čtenářky / Milí čtenáři, držíte v ruce první číslo svého magazínu, a pokud v něm naleznete cokoliv, co vás zaujme, budeme mít radost. Hvězdou čísla je, jak dokládá koneckonců i obálka, Sharon Stone (u ní mi to přechylování vážně nejde ani přes rty, ani přes klávesnici počítače). Rozhovor s ní vedl její přítel Jon Hamm, což je trochu netradiční samo o sobě, a asi i proto působí interview poměrně otevřeným dojmem; otevřenějším, než jsme na to u hollywoodských stars zvyklí. Mně se tam líbilo víc momentů, které by se ale daly shrnout asi takhle: neměla jsem lehký život a hned tak něco mě nedojme, ale bezcitnost je to poslední, co byste u mě našli.

4/2023

Milé čtenářky / Milí čtenáři, na tomhle místě obvykle nacházíte komentáře k obsahu čísla, ale protentokrát bych zůstal na povrchu, protože jste určitě zaznamenali, že časopis vychází s novým rokem s obálkou, která je v trochu jiné grafické podobě, než na jakou jste byly zvyklé / byli zvyklí. Našlápnuto jsme k tomu měli už vloni na podzim, což možná pozornější z Vás zaznamenali.

32023MM

Nejen proto, že držíte v ruce poslední letošní vydání interního časopisu, využiji této příležitosti k tomu, abych se za uplynulým rokem ohlédl. Tím hlavním důvodem je samozřejmě fakt, že to byl první rok, který jsme spolu strávili jako blízcí kolegové, nejenom jako vzdálení příbuzní v rámci té „velké rodiny“ Dr. Max. Dostali jsme společně příležitost se bezprostředněji poznat a úzce spolupracovat a já to dělal s o to větším potěšením, že to pro mě bylo spojené s návratem domů, do Česka. Chtěl bych Vám tedy v první řadě poděkovat za to, že jste mi tento návrat jednak svou prací a jednak při osobních setkáních – tam, kde jsme k nim dostali příležitost – udělali příjemnějším.

3/2023

22023MM

Oslovit Vás v úvodu Max Magazínu je pro mě premiéra a s potěšením tuhle příležitost využiju právě v čase, kdy Vám mohu předat hned několik dobrých zpráv najednou. Jsme právě někde uprostřed léta, dny jsou převážně slunečné, a tak i kulisy k tomu příroda vytvořila více než vhodné.

2/2023

Ano – máme na obálce i v čísle Monicu Bellucci. Netvrdím, že rozhovor s ní je plný nějakých nečekaných odhalení, ale jsem rád, že vám ho přinášíme – třeba proto, že tam zazní, že „na herectví je nádherné, že nikdy nevíte, co vás čeká“. Když to říká někdo, kdo herectvím žije, tak to vlastně platí nejen pro herectví, ale pro život vůbec. A jakkoli to zní banálně, vůbec to banální není – protože nastavit se na tuhletu proměnlivost podnětů, smířit se s ní, a dokonce se z ní těšit, to je vcelku složitý proces.

12023MM

Dostává se Vám do rukou první letošní číslo Vašeho interního časopisu. Konečně se to děje ve standardním jarním termínu, byť je kvůli změnám ve vedení firmy mírně posunutý, a konečně letos znovu přejdeme k normální frekvenci čtyř vydání za rok.

1/2023

Usedl jsem k psaní tohohle úvodníku o víkendu, kdy se v pražském Prokopském údolí právě objevily první fialky. Jaro se hlásí o slovo čím dál vehementněji, městské promenády i oblíbené turistické trasy ve volné přírodě přestávají jet v režimu „bez živáčka“. Znovu je tu ten den, kdy člověk stojí ráno před domem a vnímá, že je něco jinak, a chvíli trvá, než mu dojde, že to je tím ptačím zpěvem v korunách stromů. Ty jsou pořád ještě průhledné, ale listy už čekají schoulené v pupenech na startovní čáře. ZASE JSME TO PŘEŽILI!, radujeme se. A raduje se i Padesátka Marie, která ve svém fejetonu připomíná i to, že to není jediné vítězství, za kterým se můžeme ve svém životě ohlížet.

4/2022

Poslední číslo tohoto roku, dodávám hned zkraje na uklidněnou, a snad Vám bude stát, milé čtenářky a milí čtenáři za přečtení. A třeba o těch svátcích, které už jsou na spadnutí. A proč by vlastně mělo?

22022MM

Toto dvojčíslo Max Magazínu se Vám dostává do rukou v samém závěru roku, což si přímo říká o nějaké ohlédnutí a bilanci, a tak se do toho pustím.

3/2022

Samozřejmě, že i v tomto čísle Maxima najdete – alespoň doufáme, že to tak bude – pravidelnou dávku zajímavého čtení. Jako časopis lékárenské sítě Dr.Max doporučujeme dávkování neměnit a udržovat frekvenci užívání na jednom vydání za kvartál.

12022MM

Touto cestou se Vám ozývám po delší době, než jsem plánoval, ale člověk míní a život (v tomto případě spíše politika) mění. Připravovali jsme pro Vás vydání Max Magazínu s hlavní myšlenkou, že se po dvou letech konečně zase dostáváme do normálu, protože covid pomalu ustupuje, ale bohužel napadení Ukrajiny Ruskem to změnilo. Nicméně jsme se s Michalem Petrovem, šéfredaktorem Max Magazínu, rozhodli původní záměr dodržet, protože negativních zpráv za poslední dva roky bylo víc než dost a byla by škoda si nepřipomenout, že se alespoň něco k normálu přece jen vrací. Proto v tomto svém úvodníku nechám covid úplně stranou a války na Ukrajině se dotknu jen okrajově.

2/2022

Tohle vydání Maxima hodně pojednává o vztazích. Nebyl to žádný záměr, zkrátka to tak vyšlo. Nemám žádný vztahometr, který by byl schopný porovnat, ve které epoše naší civilizace byly vztahy důležité víc nebo míň. Ony asi byly důležité vždycky stejně, jen se možná lišila síla motivů, které byly pro to, aby si lidé tuhle důležitost uvědomili, nutné.

1/2022

Tento úvodník vzniká poslední únorový týden. S ohledem na události, které ho provázejí, nemůžu jen tak rovnýma nohama skočit do našeho magazínu, abych jako kterýkoli jiný čtvrtrok prostě jen přišel s tipy na čtení.

42021MM

Tak jako obvykle před psaním úvodníku jsem chvíli rozmýšlel nad tím, co Vám jeho prostřednictvím chci sdělit. Napsal si pár bodů na papír, další připsal během dne, abych nakonec zjistil, že mi nebudou stačit ani 2 strany. Překvapilo mě to, protože to úplně neodpovídá tomu, jak si všichni zoufáme, že žijeme poslední 2 roky vcelku monotónní život. Život, kde zážitky, úspěchy, ale i neúspěchy se nevážou k rokům nebo ročním obdobím, ale k jednotlivým epidemickým vlnám. Ovšem seznam bodů neomylně dokazuje, že naopak jen máloco je stejné jako dřív. Proto jsem si řekl, že se dotknu jen toho, co naopak JE jako dřív……naštěstí Vánoce, které jsou v době, kdy píšu tento úvodník, za dveřmi. Vánoce jsou jistota, a přestože už mé děti nevěří na Ježíška, tak se na Vánoce těším, protože to alespoň předstírají, a to je samo o sobě kouzelné,…tak jako před léty to vypadá, že bude dostatek sněhu, a dokonce si zalyžujeme,…tak jako dřív končíme znovu velmi úspěšný rok, ve kterém se k nám naši pacienti a klienti rádi vraceli a získali jsme zase nemálo těch nových,…tak jako dřív si uvědomuji, že to je především díky Vám, že jste o ně celý rok v časech lehkých i nelehkých dobře pečovali v lékárnách. A vy ostatní (na centrále nebo ViaPharmě) jste jim pro to vytvářeli podmínky.

4/2021

Po úspěšné komedii Vlastníci přichází režisér Jiří Havelka s dalším zábavným filmem. Mimořádná událost, která do kin přijde začátkem února, vychází ze skutečné události, kdy strojvůdce vystoupil z vlaku, aby opravil stroj, ale ten se mu náhle rozjel, a cestující několik dlouhých minut strávili v neřízené mašině. Režisér Maximovi prozradil, jak se takový film točí.

32021MM

Tentokrát usedám k napsání úvodníku s ještě živými zážitky z čerstvě konané olomoucké konference OZ/VL. Setkání se uskutečnilo po 2 letech, navíc za nepříznivé covidové situace, ale díky vysoké proočkovanosti účastníků to bylo organizačně snazší. Podstatné byly ale pocity. Prožíval jsem logicky jednak radost z toho, že se můžeme znovu v rámci širšího vedení firmy poohlédnout za pomalu končícím rokem, jednak proto, že lze zároveň plánovat strategické změny do roku, který nás čeká. Nejdůležitější ale byla pozitivní energie, která provázela celé dva dny, a nejde tu jen o zvolené motto setkání „... zase spolu“. Ten pocit opírám o všudypřítomnou chuť spolupracovat, kterou jsem v Olomouci vnímal velmi silně. Mám navíc dojem, že se během posledních 18 měsíců ještě více prohloubila, a mám obrovskou radost, že tento postoj není příznačný jen u jednotlivých superminibriků, kde ho člověk automaticky očekává, ale i v rámci celých regionů.

3/2021

„Nic se nedá naplánovat,“ říká Vojtěch Kotek. Známe se dvacet let. Tehdy mu bylo 13, měl za sebou první film a v hlavě už to měl kupodivu srovnané. Pak přišli Snowboarďáci, Vojta byl na roztrhání a chvíli se zdálo, že se mu herectví začalo zajídat, pročež přešel k režii. Ale jak sám říká, v posledních letech ho herectví zase vábí. Je v Kristových letech, pořád to má v hlavě srovnané a to, co by chtěl, je usadit se.

22021MM

Tentokrát píšu úvodník Max Magazínu na dovolené, bohužel mi nabitý program neumožnil se k němu dostat před odjezdem. Je to složitější v tom, že myšlenky na obsah jsem zanechal cestou z Prahy do Alp, přece jen první dovolená po roce začala účinkovat okamžitě. Především jsem prakticky zapomněl na covid, částečně proto, že si v rámci detoxu zakazuji číst české zprávy na mobilu, ale hlavně proto, že to tu není velké téma pro nikoho, život probíhá prakticky normálně. Tedy až na „hladké dodržování pravidel“, respirátor všude v interiéru, a to dokonce tak, že jakmile se například host v restauraci zvedne od stolu (odchod, toaleta apod.), automaticky si nasadí respirátor a teprve po návratu ho opět sundá a užívá si dál společnost u stolu.

2/2021

Linda Rybová „Občas si říkám: Mlč a nic neříkej!“ Sedíme poblíž řeky, a byť je konec května, od vody fičí a nezahřeje nás ani ten mátový čaj, který jsme si dali. Česko rezonuje další výměnou ministra a skandálem poslance a pozitivní myšlenky aby ze sebe člověk doloval sbíječkou. Ale nebojte, skepse s touhle herečkou nikdy dlouho nehrozí.

12021MM

Speciální číslo po roce už není to pravé ořechové a že je již třeba se vrátit k „normálu“, jak je to jen za současné situace možné.

1/2021

Veronika Žilková:"Každý den kráčím za štěstím". Před rokem se vrátila z Izraele, kde je její manžel velvyslancem, do Česka. Na chvíli, aby tu natáčela seriál Hvězdy nad hlavou. Ale kvůli pandemii a péči o svou maminku už tu zůstala...

4/2020

3/2020

2/2020

1/2020

4/2019

3/2019

2/2019

1/2019

4/2018

3/2018

2/2018

1/2018

4/2017

3/2017

2/2017

1/2017

4/2016

3/2016

2/2016

1/2016

04/2025

BřezenDuben

DERMO tipy prosinec

Prosinec 2024 v lékárnách Dr.Max.

2025 jaro

2024 léto

2024 jaro

2023 zima

2023 podzim

2023 léto

2023 jaro

2022 zima

2022 podzim

2022 léto

2022 jaro

2021 zima

2021 podzim

2021 léto

2021 jaro

2020 zima

2020 podzim