r o z h o v o r

Kate Winslet

Byla bych mizerná policistka * 

Slyšet mluvit někoho, kdo má za sebou tolik skvělých filmů a na poličce v pracovně desítky hereckých cen, že pochybuje sám o sobě, je nečekané. Ale Kate Winslet, která nyní září v seriálu Mare z Easttownu, nechybí ani pokora, ani smysl pro humor.

Text: Interview with People

Poslední dobou je sice obvyklé, že hvězdy jako vy vstupují do televizních seriálů, ale stále je to nezvyk. Co vás na téhle nabídce zaujalo?

Jednak to, že mě tvůrci do té role opravdu chtěli a byli ochotni počkat, protože já v té době točila dva filmy za sebou. To se dnes už nevidí, většinou jste na seznamu, a když nemůžete, hned mají náhradníka. No a pak taky to, že role Mare se mnou nemá nic společného. Tohle je na herecké práci hezké i divné zároveň. Musíte popřít sami sebe, přestat uvažovat za sebe a stát se někým jiným.

Nemůže u toho člověk ztratit sám sebe?

Vy se smějete, ale je to tak. A nejsem jediná, komu se stává, že když nějakou roli hrajeme, tak ji po natáčení ze sebe jen tak neshodíme a ještě nějakou chvíli v našem reálném životě zůstáváme postavou, reagujeme jako ona, mluvíme jako ona. A ještě těžší je to pro naše životní partnery, kteří by podle mě měli vědět, na čem zrovna pracujeme, aby se mohli připravit na to, že budou mít doma někoho úplně jiného.

Baví vás temné krimi příběhy?

Vlastně ani moc ne. Jako divák se na ně nedívám, dávám přednost něčemu lehčímu, zábavnějšímu, hledám, jak se odreagovat od hrůz, co se dějí ve světě. Ale tenhle seriál byl něco jiného. Přečetla jsem všechny scénáře doslova na jeden zátah, což se mi často nestává, a ten příběh mě pohltil. Když k tomu připočítáte skvělé herecké kolegy, tvůrce a jistotu HBO, která prostě produkuje skvělé věci, nebylo o čem přemýšlet. 

Byla byste dobrá policistka?

(Smích) Byla bych zatraceně špatná policistka. Možná ještě tak na sezení u kávy nebo u piva po práci a pokec s parťákama, ale na vyšetřování… Tahle práce vyžaduje mimořádnou psychickou výdrž a tu já nemám, asi i proto, že my herci s psychikou pořád pracujeme a někdy s ní i hazardujeme. To, co mě s Mare spojuje, je její smysl pro rodinu, což pro ni znamená udržet ji za každou cenu pohromadě. A také to, že si dokáže připustit, že někdy udělá chybu, a pak se mermomocí snaží tu chybu napravit, což ty druhé může poněkud… dusit.

Tohle máte společné?

Chtěla bych věřit, že v tom nejsem s Mare sama, že nás takových bude hodně. Vím, že to je někdy těžké, že by se člověk měl krotit, ale někdy si prostě člověk nepomůže, je, jaký je.

K postavě policistky patří také rozhodnost. S tou jste na tom jak?

Už jsem se to naučila. Ale být rozhodný v životě je něco jiného, než o čem je rozhodování policistů. Musí si být zatraceně jisti stopou, po které jdou, musí být při výsleších rázní a empatičtí zároveň a tohle mi chvilku trvalo, než jsem si při natáčení osvojila. Ale měla jsem skvělou a báječnou poradkyni Christine, která je detektiv seržant a která mi byla oporou a radila mi, jak se správně chovat v určitých situacích, aby si pak reální vyšetřovatelé při sledování seriálů neklepali na čelo, co to tam dělám.

Čerpala jste inspiraci pro vaši postavu třeba v nějakých starých kriminálkách?

Napadlo mě to, že bych spojila Profesionály s Dempseym a Makepeacovou a bylo by, ale rozhodla jsem se nejet ve stereotypech žánru a začala jsem sledovat dokumenty a videa na YouTube, které se zaobíraly skutečnými kauzami a kde jsem sledovala chování a vystupování reálných vyšetřovatelů. Ti pro mě byli skutečnou inspirací.

Šla jste pak i do terénu?

Ano. V drogově proslulém Kensingtonu jsem byla nějakou dobu s kriminalisty v terénu, jezdila jsem s nimi na hlídky, na sledovačky, pozorovala jsem, jak vedou výslechy. A oni byli báječní. Mohli se z vysoka vykašlat na to, mít nějakou herečku jako kouli přivázanou na noze, ale oni byli vstřícní, protože pochopili, že nám jde o to, ukázat, jaká skutečně je jejich práce.

Neměli před vámi ostych?

Jako z toho, že jsem herečka? Opravdu ne. Tohle nejsou lidi, kterým se podlomí kolena, když vidí někoho známého. Oni jsou každý den v kontaktu se zločinem a zločinci, což je náročnější kalibr než nějaká anglická herečka (smích).

A vy jste měla ostych, když se vám něco nepovedlo?

No jéje. My jsme trochu zblblí z toho, že všechno na kameru musí vypadat perfektně, a máme tendenci to pořád opakovat, dokud to perfektní není. Třeba se mi v jedné scéně nepodařilo nasadit zadrženému pouta plynule, měla jsem tendence to opakovat a Christine si mě vzala stranou a povídá: „Kate, nám to ale taky nejde plynule. Občas nám ta pouta i spadnou, takže klid, to je realita.“ Vlastně pro mě největší školou při tomto natáčení bylo, že jsem se naučila tolik nelpět na dokonalosti.

Což se může v životě hodit…

To ano, protože s perfekcionisty je těžké žití. Měli bychom vždycky chtít dosáhnout maxima, ale dokonalost vlastně neexistuje.

Jak těžké bylo osvojit si americký dialekt?

Upřímně – přivádělo mě to k šílenství. Zvuk určitého dialektu vždycky nějak pochytíte, ale nejtěžší je hrát s ním tak, aby nebylo znát, že to je hrané, aby to nevypadalo, že si z toho dialektu děláte legraci. A já jsem navíc úplně vysazená na to, když se někdo snaží mluvit, jak mu není přirozené. To radši ať mluví špatně, ale autenticky. Takže nechtějte vědět, jak jsem se u toho vztekala, jakými slovy jsem se častovala, když mi to nešlo… 

Neříkala jste před chvilkou, že dokonalost neexistuje…

Odporuju si, co? Ale myslím si, že poslední dva natáčecí dny už mi to konečně začalo jít (smích).

Mluvili jsme o tom, že máte ráda role, které vás nutí být někým jiným. Co když přijde nabídka na roli a vy máte pocit, že ji nedokážete zahrát? Kousnete se a dáte to?

Nejdřív zpanikařím, protože když nevím, jak bych se do té role dostala, začnu pochybovat o tom, jestli vlastně umím svoji profesi. A když tohle pomine, tak to beru jako výzvu, a pak zase začnu panikařit, protože pochybuji, jestli na tu postavu jdu dobrým směrem. Začnu se proklínat, že jsem to vzala, pak proklínám agenta, že mi to nabídl, a nakonec i režiséra nebo producenta, proč mě do toho proboha uvrtali (smích).

Takže o té roli dlouho přemýšlíte?

Víte, já jsem výborný prokrastinátor, takže někdy to přemýšlení o roli sklouzne do toho, že nemyslím vůbec na nic. Ale možná je to způsob, jak překonat strach, že na to nemám.

Ten vy přece nemůžete mít.

Ale mám. Nikdo z nás není neomylný. Táta mi celý život říkal: „Jsi dobrá tak, jak dobré bylo tvoje poslední vystoupení.“ A já tomu věřím. Kolem nás je tolik skvělých hereček, všechny se snažíme zůstat ve hře, a když někdo z nás trošičku poleví, hned druhý den ho někdo nahradí. Co mi bude platné, že jsem někdy něco dobře zahrála, když to dobře nezahraju teď? Nezáleží na tom, kolik zkušeností mám.

K tomu ale potřebujete i režiséra, který vám dokáže dát zpětnou vazbu…

Přesně tak. Stává se, že tvůrci, kteří si třeba tolik nevěří, se spolehnou na herce a jejich zkušenosti, a pravdou také je, že jim to někdy vnucují producenti. „Najal sis toho a toho, protože umí hrát, tak ho nech.“ Ale tak to není. I herec s pěti Oscary se může mýlit. Může najet na cestu, která bude dobrá pro jeho postavu, ale ne pro celek. A pak tam můžete mít sebelepší hereckou partu, ale když si každý bude hrát to svoje, ale nebudou hrát spolu, nic to nezachrání.

Takže máte ráda režiséry, kteří si umí prosadit svou?

Samozřejmě, protože jen to, že nasloucháte někomu, kdo vidí věci jinak než vy, vás může někam posunout. Překonáte sami sebe. A svůj strach, který vás nezřídka nutí hrát tak, jak to máte vyzkoušené, protože tak to přece už dřív fungovalo. Takže když vás někdo vytrhne z vaší, jak se dnes říká, komfortní zóny, sice jste chvíli jako ptáče vypadlé z hnízda, ale dá vám to sílu naučit se v tom neznámém prostředí co nejdřív roztáhnout křídla. m

KATE WINSLET

 • Poprvé se před kamerou objevila v sedmi letech v reklamě na cereálie.

• V jedenácti letech začala studovat herectví.

• Hned za svou první větší roli ve filmu Rozum a cit získala svou první nominaci na Oscara.

• Je potřetí vdaná.

• Z každého manželství má jedno dítě (dceru Miu a syny Joea a Beara).

• Ve svých 45 letech už byla nominována 7 × na Oscara (jednoho získala za film Předčítač) a 11 × na Zlatý glóbus (získala tři za filmy Předčítač, Nouzový východ, Steve Jobs a jeden za seriál Mildred Pierceová).

Foto: Adobe Stock

Kate Winslet - What If - Official Music Video

w w w . d r m a x . c z