Kompenzační vyhláška

Ocenění první linie – Jak v lékárnách?

►

Kompenzační vyhláška měla být východiskem pro spravedlivé odměnění všech zdravotníků, kteří se podíleli na zvládnutí druhé vlny pandemie. Místo toho se ale stala hlavně testem jejich trpělivosti.

Až doposud během celé pandemie covidU-19 došlo k odměňování zdravotních pracovníků celkem dvakrát – poprvé za jarní období, kdy každý zdravotník pracující v lůžkovém zdravotnickém zařízení dostal odměnu ve výši 75 tisíc hrubého. Odměnu vyplácelo Ministerstvo zdravotnictví ČR a odměny byly podmíněny žádostí provozovatele daného zařízení. Navíc odměnu neobdrželi pouze zdravotničtí zaměstnanci, ale v odstupňované výši všichni zaměstnanci nemocnice, včetně obslužného personálu a administrativních pracovníků. Výplata odměn proběhla během měsíce října a listopadu 2020. 

Premiér Andrej Babiš a tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný na konci roku 2020 přislíbili zdravotníkům další odměny za druhou vlnu pandemie, která v České republice proběhla na podzim. S výměnou ministrů se však změnila i pravidla odměňování, nicméně nakonec vláda rozhodla, že tentokrát odmění všechny zdravotníky, a to včetně těch, kteří poskytují péči v lékárnách. 

Odměny zdravotníkům v lůžkových zařízeních se opět vyplácely z dotačního programu Ministerstva zdravotnictví, což bylo poměrně jednoduché. U ostatních zdravotníků, působících mimo lůžková zařízení, už to tak prosté nebylo. Ti se měli ocenění své práce dočkat na základě novely tzv. kompenzační vyhlášky, která vyšla koncem dubna 2021. Tuto odměnu mají vyplácet zdravotní pojišťovny poskytovateli (tedy zaměstnavateli zdravotníků), který je má rozdělovat dál svým zaměstnancům. Jen co ale vyhláška vyšla, objevila se řada nejasností, spekulací a dohadů. Členové profesních komor se obraceli na své zástupce s řadou konkrétních otázek, které reflektovaly přímé zkušenosti z praxe. Nebylo totiž vůbec jednoznačně jasné, kdo, komu a zda vůbec bude tyto odměny vyplácet. Praxe z terénu přinášela celou řadu situací, které nenacházely v předpisu jednoznačný výklad a řešení.

Od začátku koronakrize slouží lékárny pacientům prakticky bez omezení.

Velkou neznámou bylo například to, kdo bude vyplácet odměny zdravotníkům, kteří v rozhodném období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020 změnili zaměstnavatele, nebo jak se budou řešit případy, kdy došlo k zániku poskytovatele zdravotní péče. A ačkoliv původně měly být kompenzace poskytnuty i na odměny sanitářkám, pojišťovny v jejich vyplácení také neměly jasno. Stejný problém vyvstal i u OSVČ, osob pracujících na dohodu a dalších. A tím seznam nejasností zdaleka nekončí. Jako by tato nepřehledná situace neznamenala už sama o sobě dost velkou komplikaci, další bouři vzbudilo veřejné vystoupení prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislava Friedricha, který vyslovil názor, že lékárníci by odměny vůbec dostat neměli, jelikož jejich provoz pandemie nijak neomezila. Na to reagoval ostře prezident České lékárnické komory Aleš Krebs s argumentem, že to byli právě lékárníci, kteří měli otevřeno i v době, kdy mnozí praktičtí lékaři v obavách z covidu své ordinace zavírali. Nebýt personálu lékáren, tak by v posledním roce zcela reálně hrozil kolaps v zajištění péče o ambulantní pacienty, ohradil se prezident lékárnické komory. 

Na libovůli zaměstnavatelů?

Pro odměňování všech zdravotníků byl od začátku například prezident České lékařské komory Milan Kubek, který se zároveň stal i velkým kritikem vydané kompenzační vyhlášky a od začátku upozorňoval na její nedostatky, které se odrazí v praxi. Kubek v dopise adresovaném tehdejšímu ministrovi zdravotnictví Petru Arenbergerovi a premiérovi Andreji Babišovi uvedl, že „reakce zdravotníků jednoznačně potvrzují, že postup při vyplácení odměn v ambulantním sektoru, který ministerstvo zvolilo, je chybný a vede k tomu, že řada zdravotníků vládou slíbené odměny nedostane“.

To vyplynulo i z krátkého průzkumu České komory farmaceutických asistentů, který se uskutečnil v červnu. Doložil, že celé čtvrtině respondentů zaměstnavatel odměny odmítl vyplatit. Kompenzační vyhláška totiž vůbec nestanovuje nárok na odměny pro zaměstnance, ale řeší vlastně něco úplně jiného: kompenzuje zaměstnavateli náklady, které už vynaložil, tedy například výdaje na pořízení ochranných pomůcek, anebo už v minulosti vyplacené mimořádné odměny. Je tedy zcela na dohodě mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, jakým způsobem a v jaké výši se tyto prostředky mezi zdravotnické pracovníky rozdělí. Tento výklad, který pro zdravotníky určitě není dobrou zprávou, potvrdila i ředitelka odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví, jejíž oddělení je autorem této vyhlášky: „V případě, že zaměstnavatel odmítne odměny vyplatit, neporušuje žádnou právní normu, jen se dopouští neférového jednání vůči svým zaměstnancům, jelikož si přivlastnil prostředky, které byly určeny na výplatu mimořádných odměn.“

Výpočty kompenzací zatím vůbec nepamatovaly na sanitářky, bez kterých si lze hladký provoz lékáren stěží představit.

Poté, co se někteří zástupci profesních organizací začali kvůli této interpretaci obracet na volené zástupce v Poslanecké sněmovně a na ministra zdravotnictví, situace se začala obracet. Třetí červnový týden o vyplácení odměn a jejich spravedlivém přerozdělení mezi zdravotníky jednala Alena Schillerová, ministryně financí, a Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Během brífinku tripartity se oba jmenovaní k situaci vyjádřili a veřejně označili jednání některých zaměstnavatelů jako nepřijatelné. Vyzvali ministra zdravotnictví o dodatečné přezkoumání vyplácení odměn a úpravu celé vyhlášky tak, aby odměna byla zdravotníkům garantována. Josef Středula upozornil, že v opačném případě bude požadovat, aby pojišťovny vyžadovaly vrácení celé částky zpět. Odbory navíc nabídly zdravotníkům právní zastoupení v případných sporech se zaměstnavatelem.

U Dr.Max jinak

Podle staronového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nemá jeho resort žádné nástroje, kterými by si výplatu odměny zaměstnancům na zaměstnavateli mohl vynutit. „Můžu apelovat na to, aby všichni poskytovatelé odměny vyplatili. Pokud k tomu někde nedojde, tak to budeme individuálně řešit. Myslím si, že není morální, aby si ty peníze nechali a nevyplatili. Jsme připraveni vyvinout na poskytovatele tlak, to mohu zaručit,“ řekl ministr v rozhovoru pro Českou televizi. Konkrétní postup pro vynucení výplaty odměn však neuvedl. 

Mezi ty zřizovatele, kteří by odmítali rozdělit vyplacené kompenzace svým zaměstnancům-zdravotníkům, naše společnost určitě nepatří. Vedení ČLH opakovaně ujišťuje, že veškeré finanční prostředky, které firma od pojišťoven jako kompenzaci obdrží, v celém objemu spravedlivě všem svým zdravotníkům rozdělí. Bohužel se této výplatě postavilo do cesty několik překážek, jejichž překonávání stojí čas, a tak je všechno, jen ne rychlá. Nicméně první platby už od pojišťoven zaznamenáváme.

Jedním z velkých otazníků, minimálně pro ty zřizovatele, kteří se odměny vyplatit rozhodli, je ověření správnosti částek, které už obdrželi od některých pojišťoven, a také určení férového klíče k jejich následnému rozdělení mezi zaměstnance. Finance nejsou totiž na účet zřizovatele připisovány najednou a nelze tak jednoduše zkontrolovat jejich správnost. Neúplné byly také údaje v Národním registru zdravotnických pracovníků. Zvláště v případě zřizovatelů s větším počtem zaměstnanců, což právě síť Dr.Max je, to představovalo nemalý problém. Díky úsilí mnoha kolegů se ale podařilo například data v registru už aktualizovat. 

Opakovaně naše společnost upozorňuje i na komplikace, které přináší fakt, že výpočty kompenzací od zdravotních pojišťoven staví na seznamech pouze některých pozic zdravotnických pracovníků (farmaceutů a farmaceutických asistentů) a vůbec nepamatují na sanitářky. O jejich zahrnutí se stále vedou se zdravotními pojišťovnami diskuse, je zřejmé a evidentní, že způsob výpočtu a výplaty kompenzací pro tyto zdravotníky spolu ještě budou muset vyřešit ministerstvo zdravotnictví, ČLnK a následně pojišťovny. Opět to stojí čas, což ve výsledku znamená, že platby od zdravotních pojišťoven obdrží poskytovatelé v několika kolech. ČLH není v tomto ohledu žádná výjimka. Odklady, které poskytovatelé lékárenské péče rozhodně sami nezpůsobili, znamenají bohužel průtahy ve vyplácení odměn. Naše společnost se tedy rozhodla nečekat, a pokud nebude možné vyplatit celou kompenzační částku každému zaměstnanci na odborné pozici, vyplatí alespoň v červencové výplatě zálohu. Výši určí to, kolik prostředků na náš účet z jednotlivých zdravotních pojišťoven připlyne. 

Generální ředitel Daniel Horák to komentuje takto: „Naše společnost se po celou dobu od vydání vyhlášky snaží o konstruktivní komunikaci nejen s ministerstvem zdravotnictví, ale zejména s jednotlivými zdravotními pojišťovnami tak, aby se odměny mohly vyplatit v nejbližším možném termínu. Po dvou měsících čekání začínají přicházet první platby a nejasnosti mezi námi a pojišťovnami se nám daří i díky konstruktivnímu přístupu partnerů řešit. Je ale jasné, že to, co se zdálo na začátku být jednoduchou účetní operací, se bohužel změnilo v komplikovanou akci, na které se musely za naši stranu podílet desítky lidí. Proto bych touto cestou rád poděkoval všem, kteří se podíleli nejen na aktualizaci a kontrole údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků, ale také na vyplňování dalších dodatečných formulářů pro ÚZIS. Všechno se muselo zvládnout v extrémně krátkém čase. A můj dík patří i našim zaměstnancům-zdravotníkům za trpělivost, se kterou k celé věci přistupují. Za svou práci během pandemie si přislíbené odměny plně zaslouží.“

Ještě v době uzávěrky Max Magazínu v polovině července s sebou téma ocenění zdravotníků za úsilí vynaložené během koronakrize neslo některé otazníky. Zároveň znamenalo spoustu mimořádné práce i pro ty, kteří měli být odměněni. Slovo odměna tak získalo poněkud hořkou příchuť.

Veronika Luňáková a Michal Petrov 

Krátce po přijetí kompenzační vyhlášky začala média upozorňovat na její nedostatky.

Někteří poskytovatelé péče odmítli z kompenzací vyplatit zaměstnancům odměny, to se ale Dr.Max netýká.

Názor šéfa svazu pojišťoven, že by lékárníci měli být bez odměn, sklidil u jejich komory bouři nevole.

Foto: Michal Petrov