►

Zdravotnictví – Politika

Skautská pomoc se pod vlivem koronakrize stala první tolerovanou zásilkovou službou pro doručování léků na předpis, spolupracoval i Dr.Max.

Zásilkový výdej léků na předpis –
Krátká výprava do historie

V Česku máme za sebou další pokus o prosazení tzv. RX on-line. Snaha o zavedení zásilkového výdeje receptových léků u nás vyústí do nějaké zákonodárné iniciativy v poslední době opakovaně, v rozmezí několika málo let. I když byl tentokrát i pátý pokus neúspěšný, rozhodně nebyl poslední.

Pokus č. 1: 2012

Historicky prvně dohledatelný návrh na zavedení zásilkového výdeje léků na předpis navrhl poslanec Boris Šťastný (ODS), a to v roce 2012. V případě tohoto pokusu změnu odsouhlasil už sněmovní zdravotnický výbor, a to i přesto, že návrh byl načten v rámci jednání výboru bez jakéhokoliv předešlého projednávání, bez oponentury a bez diskuse. Ze všech historických návrhů na RX on-line se tak tento procedurálně dostal nejdál. Poslanec Šťastný si přál, aby bylo možné vydávat léky na předpis nejen v lékárně, ale že by se mohly doručovat i přímo na pacientovu adresu. 

Šťastný k zavedení distančního prodeje léků na předpis argumentoval podobně jako další, kteří později s návrhy přišli. Zdůrazňoval, že „je absurdní, že si do kamenné lékárny musí pro léky pravidelně chodit či dojíždět i chronicky nemocní lidé nebo pacienti v domácí péči, kteří dlouhodobě užívají stejný přípravek a nemají v současném systému možnost objednat si další dávku léků z domova. Právě jim nejvíce pomůže zavedení možnosti distančního prodeje i u léků na předpis, který doposud možný nebyl. I nadále mohou tyto léky vydávat pouze lékárny a tento výdej bude podroben přísné kontrole Státního úřadu pro kontrolu léčiv“. 

Během druhého čtení zákona o léčivech však Šťastný oznámil, že svůj návrh na zavedení „dálkového výdeje léků na předpis“ stahuje.  „Dobře víte, že dnes je možné zasílat přes internet například léčivé přípravky, jejichž předpis není vyžadován. Nicméně po diskusi s některými odborníky jsem se rozhodl tento návrh odložit,“ vysvětloval změnu svého názoru Šťastný. Tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) přišel vzápětí s ujištěním, že na novele zákona jeho resort zapracuje a předloží ho později.

Pokus č. 2: 2014

V roce 2014 chtěla zásilkovou službu s léčivy zavést Česká pošta v rámci svého projektu „Poštovní lékárna“. Původně se tu mělo jednat jen o výdej volně prodejných přípravků, ale nakonec šel mnohem dál. Aspoň podle informací, které pošta rozeslala držitelům její zákaznické karty. V těch se uvádělo, že ten, kdo takovou kartu má, zmocňuje poštu k předání svého předpisu lékárně a k doručení léku. Šlo tedy jednoznačně i o distribuci léků na předpis. Pošta projekt představila v rámci spolupráce s holdingem Euroclinicum. Tato firma měla léky prodávat na poště, která měla profitovat z jejich distribuce. Objednávka by se uskutečňovala prostřednictvím telefonu nebo u poštovní přepážky.

Projekt byl cílený hlavně na vesnice pod tisíc obyvatel, kde často kamenná lékárna chybí nebo má jen velmi omezený provoz. Tehdy se lékárnická komora proti plánu opět postavila. Nakonec Česká pošta předložila svůj návrh na SÚKL s žádostí o přezkoumání, zda není projekt v rozporu s tehdy platnou legislativou. Jelikož takovýto výdej léčiv tehdejšímu znění zákona o léčivech jasně odporoval, regulátor celý projekt stopnul.

Pokus č. 3: 2015

V roce 2015 přišel s návrhem internetového prodeje léčiv na recept někdejší obchodní partner pražské primátorky Adriany Krnáčové ze společnosti BlueOceanSolutions a současně majitel internetové lékárny Vladimír Finsterle, který měl skrze společnost Euroclinicum koneckonců vazby už na projekt „Poštovní lékárna“. Návrh v roce 2015 poprvé podpořil Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených. „Rádi to podpoříme. Ne každý má šanci se dostat do lékárny, když potřebuje,“ mínil tehdy Krása. Ale ani toto partnerství návrhu cestu do reality neproklestilo. Proti byli i lékárníci, kteří distanční prodej léků na předpis odmítli na sjezdu své komory.

Lékárníci argumentovali, dá se říct, tradičně: při zásilkovém výdeji receptových léčiv chybí osobní kontakt s lékárníkem, hrozí rizika při nesprávném skladování a není jasné, jak by od pacienta do lékárny vlastně putoval recept. Podle lékárnické komory šlo zkrátka o projekt rizikový a nebezpečný. „Technicky jde o drobnost,“ komentoval to tehdy Vladimír Finsterle, „do roka by mohl výdej přes internet fungovat.“ Nestalo se.

Evropský regulátor EMA se k zásilkovému výdeji léčiv staví velmi rezervovaně. Upozorňuje na bezpečnostní rizika.

Rozdělení států Evropy podle toho, jak je v nich legální zásilkový výdej léků na předpis. Povolen je v červených státech, zakázán v modrých. Zvláštním případem je Švýcarsko, kde je zakázán on-line prodej volně prodejných přípravků, zatímco receptových ne.

Pokus č. 4: 2019

Další pokus na sebe jako přílepek k návrhu zákona o léčivech nechal čekat čtyři roky. Přišel s ním (nikoliv naposledy) poslanec Patrik Nacher, opět s podporou šéfa Národní rady zdravotně postižených Václava Krásy. Poslanec Nacher tehdy argumentoval mimo jiné tvrzením, že je „zásilkový výdej léčivých přípravků na předpis až do domu pacientů zcela běžný v mnoha evropských zemích“. To nebyla a dosud není pravda, takových států je na starém kontinentu pořád výrazná menšina.  

Oproti předchozím pokusům se tento odehrál už v době, kdy se stal běžnou součástí životů českých pacientů elektronický předpis – eRecept –, který část argumentů odpůrcům RX on-line z ruky vyrážel. Efekt nového předpisu je „pomoct lidem zejména se zdravotním postižením, imobilním pacientům, aby si mohli v návaznosti na eRecept – znamená, že už dneska to mohou přes esemesku řešit – objednat ten lék prostřednictvím právě zásilkové služby. Myslím si, že v roce 2019 k tomu přišla doba“, mínil tehdy Patrik Nacher. Praxe ale ukázala, že taková doba ještě nepřišla. Zákonodárci návrh zamítli a na Nachera se snesla navíc kritika za to, že ho podal, ačkoliv není členem zdravotního výboru Poslanecké sněmovny ČR a s jeho členy návrh ani neprojednal.

Pokus č. 5: 2021

Zatím naposledy přišli zastánci RX on-line s nějakým návrhem na začátku letošního roku. Stejně jako v předchozích případech ani tentokrát se nejednalo o vládní návrh zpracovaný ministerstvem zdravotnictví, ale opět o pozměňovací návrhy jednotlivých poslanců. A na nová jména tu nenarazíme. V roce 2021 podával návrh na zavedení zásilkového prodeje léků na předpis nynější staronový ministr zdravotnictví, tehdejší poslanec, Adam Vojtěch, spolu s poslancem Patrikem Nacherem (oba za ANO). Už když Patrik Nacher podával v červnu 2019 svůj předchozí návrh, tehdy Adam Vojtěch coby ministr vydal k tomuto „pozměňováku“ neutrální stanovisko. Obsah nového návrhu se několikrát upravoval a do poslední verze se promítly změny přijaté pod tlakem Pirátů, ČLnK a vlastníků lékáren. 

Návrh byl takzvaným přílepkem k zákonu o návykových látkách. Na nátlak ČLnK do něj byla přidaná povinnost lékárníka pacienta po dvou týdnech kontaktovat a ujistit se, že mu lék vyhovuje a že nepociťuje v souvislosti s užíváním dalších léků žádné obtíže. 

Skalní kritici zásilkového výdeje Adama Vojtěcha obviňovali, že svým návrhem vytváří e-shopy na léčiva. Návrh byl však koncipován tak, že léky na předpis by si pacienti na webových stránkách lékáren sami vybírat nemohli. Lék by získali na základě odeslání kódu elektronického receptu od lékaře a na jeho základě by lékárník medikament odeslal.  

Zástupci lékárníků nicméně varovali, že by při odesílání léků mohlo dojít k tomu, že s nimi bude manipulovat někdo nekvalifikovaný. Tehdejší exministr zdravotnictví Vojtěch namítal, že nepřevzatý lék by se okamžitě vracel do lékárny a neležel by na poště. Dodal, že dnes lékárny běžně léky na předpis vydávají příbuzným či známým pacientů, kteří s nimi také nemusí zacházet potřebným způsobem. „Mluvit o tom, že distanční výdej léků rozvrátí lékárenství, je absurdní,“ řekl Vojtěch s tím, že ministerstvo zdravotnictví by mělo možnost určit, že některé typy léků na dálku vydat nelze. Spolutvůrce Patrik Nacher pak dodal, že by se nebránil tomu, aby se jejich plán nejprve vyzkoušel u lidí s postižením nebo seniorů.

Tak či onak, ani tento – zatím poslední – návrh sněmovnou neprošel. Zásilkový výdej léků na předpis mezitím ale k životu probudila covidová realita. S tolerancí SÚKL začala totiž za koronakrize fungovat tzv. Skautská pomoc. Ale zkušenosti z naší sítě ukazují, že mnohem atraktivnější je v souvislosti s léky na předpis v lékárnách jiná nová služba – rezervace. Měsíčně jdou jejich počty jen v lékárnách Dr.Max do tisíců. 

Michal Petrov a Veronika Luňáková

Co mj. obsahoval poslední přílepek

I když šel pátý pokus zatím asi nejvíc vstříc připomínkám odpůrců zásilkového výdeje, nakonec ho jeho navrhovatelé neprosadili. Návrh stanovoval objednávku léčivých přípravků předepsaných na recept za konkrétních podmínek:

· Zpracování a odeslání léku pouze farmaceutem

· Zásilkový výdej může být provozován pouze lékárnou

· Bude poskytována osmihodinová zákaznická linka s lékárníkem

· Lék bude pacientovi dodán do 2 pracovních dnů, pokud se lékárník nedohodne s pacientem jinak

· Lékárna bude moci vydávat léčiva jen v rámci svého okresu (předchozí návrh byl limitován pouze na území České republiky)

· Nově podmínkou byla osmihodinová provozní doba lékárny, která zásilkovou službu bude poskytovat

· Zásilkovou službu bude moci provozovat pouze lékárna, která funguje nejméně 5 let

· Počet odbavených receptů jedním farmaceutem za 8 hodin byl stanoven na 200 ks (oproti původním 400 ks)

Foto: archiv Dr.Max

Fotky posouváte tažením

Zásilkový výdej RX není v Evropě zdaleka tak běžný, jak to tvrdil ve svém komentáři Patrik Nacher.

Některá média oznamovala výsledek posledních snah o zavedení zásilkového výdeje RX předčasně… a také chybně. Ve skutečnosti šlo o debakl předkladatele: pro návrh poslance Nachera hlasoval ve Sněmovně pouze jeden ze 155 přítomných poslanců.

Poptávka po zásilkovém výdeji RX není v Česku zdaleka taková, jak to jeho zastánci prezentují.

Zásilkový výdej RX není v Evropě zdaleka tak běžný, jak to tvrdil ve svém komentáři Patrik Nacher.

Proti zásilkovému výdeji RX se ČLnK staví už tradičně.