OBjevy + Břetislav Vachala očišťuje jeden z unikátních objevů českých vědců: v roce 2016 objevili v Abúsíru unikátní plavidlo pocházející z období 3. dynastie Česká egyptologie má ve světě dobrý zvuk, její výsledky ale nacházejí ohlas také doma. Zprávy o přelomových objevech se publikují "každou chvíli". Jak vypadá bádání v toku tří tisíc let staré civilizace? O tom vypráví jeden z nejvýznamnějších českých egyptologů prof. Břetislav Vachala. česká stopa ve stínu pyramid Český egyptologický ústav letos slaví šedesát let své existence. Jedním z impulzů k založení ústavu byla možnost podílet se na záchranném výzkumu památek v místech, která záhy pohltily vody Vysoké Asuánské přehrady. Co tam naše tehdejší výprava měla na starosti? Když se začala budovat Vysoká Asuánská přehrada, byla vyhlášena největší záchranná archeologická akce na světě pod patronací UNESCO – na záchranu památek starověké Núbie. Účastnily se jí desítky států a nám byly přiděleny dvě koncese v Dolní egyptské Núbii: na území Egypta i Súdánu. Pod vedením jednoho z historicky nejvýznamnějších českých egyptologů Zbyňka Žáby jsme v letech 1961 až 1965 pracovali na dvou asi padesátikilometrových úsecích v nilském údolí. Teď je tam 500 × 20 kilometrů vodní plochy, která pohltila všechna egyptská sídliště, pohřebiště, chrámy. Celkem sedmnáct nejvýznamnějších chrámů bylo rozloženo a přemístěno, pět z nich je mimo území Egypta. Netrhá si teď někdo vlasy, že tam některé významné památky zůstaly? A nechystá se s pokrokem technologií nový zásadní výzkum pod vodní hladinou? Určitě ne. Vědci tehdy odvedli skvělou práci, a i když to byl závod s časem, všechno důležité bylo buď zdokumentováno, nebo zachráněno. Existují snad stovky publikací. Nikdo nepřišel s tím, že „Ježišmarjá, tohle jsme tam nechali“. Ne! Na druhou stranu je to nenahraditelné… I vůči núbijské populaci to bylo hrozné, ti lidé byli přesídleni do úplně jiných oblastí. Do Egypta podnikl poměrně významnou výpravu už Napoleon. Co se z jeho cesty dochovalo? Do Egypta jezdili poutníci, misionáři, architekti, lékaři nebo dějepisci už během evropského středověku a vydávali o tom svá svědectví. Egypt je vůbec v povědomí celé křesťanské kultury, protože byl místem biblických událostí. Je to region spojený s Josefem, s odchodem Židů z Egypta nebo s putováním Panny Marie a Svaté rodiny do Egypta. Nicméně Napoleonova expedice v roce 1798 byla průlomová. On s sebou tehdy vzal lidi, kteří prakticky reprezentovali tehdejší evropské vědění. A jejich cílem bylo všechno změřit, zakreslit, zdokumentovat. Prošli celé nilské údolí a zanechali významné svědectví. Nicméně egyptologie jako vědní obor tehdy ještě neexistovala. Ne. Je to vědní obor, který má jako jeden z mála přesně určené datum svého vzniku – 22. září 1822. Den, kdy francouzský archeolog Jean-François Champollion přednesl akademii, že rozluštil hieroglyfické písmo. Vědcům se tak otevřel úplně nový svět, začalo novodobé znovuobjevování Egypta, první organizované výzkumy. Většina aktivit v Egyptě byla pod správou Francouzů a Britů, kteří ale byli neustále ve válečných sporech a rvali se i o egyptské památky. Takže třeba Rosettská deska, která posloužila Champollionovi k rozluštění písma, není v Louvru, ale v Britském muzeu v Londýně. Kde pracují čeští vědci teď? Pro nás je klíčovou lokalitou již od roku 1960 Abúsír – oblast asi 25 kilometrů jižně od Káhiry, součást pyramidových polí a jedna z nejvzácnějších památkových oblastí, které Egypt má. Naši egyptologové jsou dlouhodobě velmi úspěšní. Nakolik je to však jejich skutečnou zásluhou – nemá na tom jistý podíl výjimečnost lokality, která jim byla přidělena? Na počátku nikdo netušil, že tohle bude zásadní oblast. Žábovy expedice měly zprvu za úkol čistění a později zkoumání největší nekrálovské egyptské hrobky – vezíra Ptahšepsese. Pro představu tyto práce trvaly od roku 1960 do roku 1974. Pak jsme si uvědomili důležitost lokality a požádali o její rozšíření, další koncese. A ukázalo se, že „naše“ oblast je z klíčových lokalit z éry stavitelů pyramid. Jak si teď stojí česká egyptologie ve srovnání se světem? Úroveň našeho výzkumu je mezi deseti nejvýznamnějšími. Ale zatímco u nás se starověkému Egyptu věnuje jen jedno pracoviště na Univerzitě Karlově, v Německu je to třeba deset univerzit, i USA vysílá do Egypta spoustu renomovaných týmů. My máme jediný, a přesto s nimi držíme krok. Češi tedy mapují dobu stavitelů pyramid? Na místech, která zkoumáme, jsou královské i nekrálovské hrobky z třetího tisíciletí před Kristem. Z období páté dynastie, takzvaných slunečních králů, kteří se považovali za syny slunečního boha Re. Nacházíme ale samozřejmě i památky z období třetí a čtvrté dynastie, během níž vznikaly pyramidy. Šestou dynastií skončila doba prvního nejstaršího státního útvaru na území Afriky… Víte, to je skoro nepopsatelné, tok tří tisíc let faraonské kultury, která měla tři období: Stará říše, Střední říše a Nová říše, mezitím byla období bezvládí, chaosu. Češi se věnují v podstatě všem těmto obdobím. Když si představíme naše dějiny, vidíme v nich vývoj nejen vědecký, technologický, ale i společenský: osvobozování jedince, sekularizace, individualizace. Dělo se něco takového i v Egyptě? Ne, Egypt měl velice konzervativní uspořádání společnosti. Panovník byl žijící bůh na zemi a byl pánem všech a všeho. Pak byla společenská elita zahrnující členy královské rodiny, úředníky, správce, hodnostáře, kněze… zbytek byli řemeslníci, obchodníci a vojáci, ale především zemědělci. Gramotnost byla také jednoprocentní. Čili všechno, co máme ze starověkého Egypta napsáno, je dílem jednoho procenta populace. Ano. A my se navíc vždycky musíme ptát: Co se dochovalo? V případě písemných záznamů se odhaduje, že se dochovala jedna statisícina všeho zaznamenaného, navíc náhodně. Teď si přestavte, že po stovkách či tisícovkách let se po nás najdou jedny noviny z roku 1900, Poučení z krizového vývoje z roku 1968 a pak jedno Havlovo pojednání. Co z toho uděláte za závěry? Takže jsme šíleně omezení. Proto vždy uvádíme: „z dochovaných pramenů víme to a to“, „doufáme, že s pokračujícími archeologickými výzkumy se podaří najít další písemné prameny“. Ale to se na druhou stranu také děje a postupně se podle toho, co dále objevujeme, mění a zpřesňují závěry, k nimž dospěli naši vědečtí předchůdci. Třeba už neplatí tvrzení, že pyramidy stavěli otroci. Kdo je stavěl? Svobodní lidé, zemědělské obyvatelstvo Egypta, které bylo k těmto projektům uvolněno, zejména během čtyřměsíčního období nilských záplav, kdy nebylo možné pracovat na polích. Bydleli u pyramid s celými rodinami a stavěli věčný příbytek pro svého panovníka. Kromě nich tam samozřejmě působili zkušení řemeslníci, stavbyvedoucí, architekti. Vláda Egypta se předávala rodově? Ano, panovník byl bůh a prostředník mezi ostatními bohy a lidmi. Musel společnosti sloužit, byl garantem pořádku, práva a spravedlnosti. A tím zajišťoval podmínky pro svůj věčný život i věčný život svých poddaných. Král byl nedotknutelný, to nikdo nezpochybňoval. Proto taky v Egyptě nikdy nebyly žádné vzpoury. V Egyptě nebyla reformace. To nebylo myslitelné, to neexistovalo. Proti čemu se bouřit? Revolta byla cesta k věčnému zatracení. Byl vůbec Egypt otrokářská společnost? Otroci v Egyptě byli, tvořili je přivlečení a zotročení zajatci z dobytých území. Jejich počet ale neznáme. Nicméně určitě kolísal podle toho, zda byla úspěšná válečná tažení, či ne. Jak fungovala společenská elita? Mohl se ze zemědělce stát architekt či kněz? Hranice mezi jednotlivými společenskými vrstvami byly dané božím řádem maat, což ale nevylučovalo, že schopný jedinec se nemohl vypracovat a dopracovat se například jako vzdělaný písař prostého původu váženého postavení. Zdůrazněme také rovnoprávné postavení žen ve staroegyptské společnosti. My říkáme civilizace, ale kolik lidí reálně ve starověkém Egyptě žilo? Egypt měl v době stavitelů pyramid asi milion obyvatel. V ramessovské době, tedy koncem druhého tisíciletí před Kristem, to podle opodstatněných odhadů byly dva miliony. Teď žije na stejné ploše, tedy v nilském údolí a deltě, sto milionů lidí. Ale dnešní Egypťané nemají s těmi původními moc společného, že? Etnicky, nábožensky i jazykově je současným Egypťanům starověký Egypt zcela vzdálený. Arabové přišli do země v roce 640, podmanili si ji a vtiskli jí jiné náboženství, kulturu, řeč. Naštěstí ne násilně. Původní obyvatelé byli už tak trochu zvyklí na cizince: od prvního tisíciletí před Kristem měl Egypt spoustu nadvlád, Peršané, Alexandr Veliký, Řím… Římané vládli Egyptu 400 let. Proč Egypťané tolik pečovali o mrtvá těla? Vždyť i křesťanství slibovalo po smrti věčný život, ale tradice balzamování v Evropě nevznikla. V textech se uvádí, že po smrti dostane člověk nové, dokonalé, zářící, zdravé, nezranitelné tělo, v němž žije věčným životem. Ale je mu příjemné vrátit se do svého pozemského těla, které je nedotčené, v sarkofágu, zapečetěné. A neporušenost pozemského těla, mumifikace, byla pro věčný život podmínka. Nejdokonalejší mumifikace byly dopřány tělům panovníků a pro ostatní obyvatelstvo existovaly různě dokonalé, a tedy různě nákladné procesy mumifikace. Tento život byl stále jakousi přípravou na věčný blažený život po smrti, kdy člověk skládal účty při posmrtném soudu v síni obou pravd před Usirem, vládcem podsvětí, a musel prokázat, že vedl plnohodnotný, čestný život. Když mi někdo řekne, že je egyptolog, co vlastně dělá? Dneska už jde v egyptologii o ohromnou specializaci. Existují lidé zaměření na archeologický výzkum, pak jsou ti, co se zabývají filologií – jazykem, literaturou –, pak je muzejní egyptologie, jíž se věnují v podstatě kunsthistorici, a to uvádím jen nejhrubší dělení. Třeba když se zabýváte jazykem, tak jakou egyptštinou? Tou nejstarší nebo klasickou nebo novoegyptštinou, démotštinou nebo koptštinou? Každá má svou gramatiku a slovníky, písmo. Je hieroglyfické, hieratické, démotické, koptské? A co v tom jazyku děláte? Které texty? Náboženské, literární, neliterární, matematické, lékařské? Existují egyptologové, kteří v životě v Egyptě nekopali, neřkuli nebyli! A jsou to vynikající egyptologové. Zabývají se třeba démotickým písmem. Střípkem této monumentální historie. Když se zkoumalo egyptské písmo, kdo vlastně znovu „stvořil“ zvukovou složku jazyka? Jde samozřejmě o to, jaké písmo. To je velmi složitá problematika. Zjednodušeně tedy, když my říkáme Ramesse, Tutanchamon, Nefertiti, tak takhle to říkali oni? Ne, my známe jenom souhlásky. Oni psali jenom souhlásky: napsali nfr – a už první egyptologové se rozhodli vkládat všude neutrální e. Tedy nfr je Nefer. Ve skutečnosti nevíme, jak to vyslovovali. Samozřejmě jména některých bohů nebo králů byla později přepsána do řečtiny nebo latiny podle toho, jak zněla, foneticky, což je také vodítko, ale neucelí nám to celou fonetickou složku jazyka, natož jeho nejstarších období. Jaký je nejsilnější odkaz egyptské civilizace? Jednak jsou to jejich dovednosti, vědomosti, čeho se dobrali. Poznání. Jednak jejich princip práva a spravedlnosti, který vymyslel bůh Re a podle nějž se odvíjel veškerý přírodní i společenský řád. Bůh Re říká: Stvořil jsem každého člověka rovného, všichni jsou si rovni. Veškerou nespravedlnost si způsobujete vy lidé sami. Já jsem ale stvořil jednoho člověka rovného druhému. To je skoro jako křesťanství. Křesťanství z toho mohlo čerpat, vždyť existuje velmi úzké propojení mezi Egyptem a syropalestinskou oblastí. Dá se odvozovat od toho, co víme o Egyptě, jaký bude osud naší civilizace? Tímto tématem se v širším měřítku zabývá známý český egyptolog Miroslav Bárta. Nejen mezi egyptology, ale i mezi historiky je obecně nejvíc uznávána teorie přerušovaných rovnováh, kdy dobu stability a prosperity střídají období bezvládí a chaosu. Inspirací k této teorii je i historický vývoj Číny, jihoamerických civilizací nebo Indie. Tato vzedmutí a poklesy se dají aplikovat i na Evropu. A už padáme? To nevím! (smích) Kolegům, kteří se tímto zabývají, říkáme nadneseně kolapsologové. Zabývají se například antikou, jsou z renomovaných světových univerzit. Společnost dnes očekává prognózy na základě toho, co bylo v minulosti. A jistě i v Egyptě můžeme hledat poučení pro budoucnost, vždyť my ani 3000 let neexistujeme. Jejich úvahy o etice, morálce jsou velmi inspirativní. V textech se píše třeba o tom, že záleží na každém jednotlivci, jak přispěje. Tohle přece žádá od člověka i křesťanský Bůh. m Tři hlavní české objevy v Egyptě Objevy dosud neznámých pyramidových komplexů králů 5. dynastie (včetně například abúsírského chrámového archivu), hrobky členů královské rodiny, významných úředníků, hodnostářů a kněží nejstaršího egyptského státu Staré říše a šachtové hroby příslušníků egyptské elity z 6. a 5. století př. Kr. Nálezy jsou uloženy v Egyptském muzeu v Káhiře. Břetislav Vachala Mezinárodně uznávaná vědecká kapacita, držitel mnoha ocenění, autor odborných publikací. V letech 1993–1997 byl českým velvyslancem v Egyptě a v Súdánu. V letech 2000–2005 byl ředitelem Českého egyptologického ústavu. Dnes se mj. podílí na výuce egyptologie na UK a zejména se věnuje světově unikátní třídílné publikaci o lékařství starověkého Egypta (nyní vyšel 2. díl), kterou paralelně vydává Americká univerzita v Káhiře a v New Yorku. Text: Jana Nováková Foto: Marta Režová, archiv Břetislava Vachaly Duše K: rozhovor Jaroslava Duška s egyptologem Ladislavem Barešem DOTUPNÉ POUZE POKUD JSTE ONLINE www.drmax.cz