dermokosmetika COVID v modrém světle* Ta tam jsou časy, kdy lidé chodili spát se slepicemi a budili se s kohoutím zakokrháním. Den se několika posledním generacím prodloužil a stačily na to dva objevy: elektřina a žárovka. Další paseku v denním rytmu udělaly přístroje s displejem, které se staly naprosto nepostradatelnými zvláště v době, kdy spousta z nás musí pracovat na dálku. Tihle pomocníci nám ale – na rozdíl od lustru – dokážou noc zkrátit, aniž o tom vůbec víme. Může za to jejich záření, kterému se říká modré světlo. Foto: Adobe Stock a archiv Dr.Max, text: redakce S amozřejmě lze na monitoru počítače nebo displeji mobilu nastavit noční osvětlení, ale kdo to vůbec ví a kdo si takovou funkci umí aktivovat? Třebaže to není nijak obtížné, o stoprocentní znalosti tu zřejmě sotva může být řeč. A tak večerní práce u laptopu nebo vyřizování esemesek řadě lidí způsobuje poruchy spánku, protože zkrátka předává tělu falešné signály o tom, že den ještě neskončil, ačkoliv hodiny třeba už dávno ukazují půlnoc. Málokdo může dneska žít trvale v režimu, kterému se říká digitální detox. Nemohou se tomu vyhnout kvůli „houmofisům“ ani dospělí a vzhledem k distanční výuce ani školáci a studenti. A nešlo jen o práci, připusťme. Spousta lidí si práci z domova kořenila koukáním na televizi, hraním videoher, sjížděním sociálních sítí a „četováním“ s kamarády. Je tedy možná užitečné si rizika, která s sebou moderní všudypřítomné komunikační prostředky zkrátka nesou, aspoň uvědomit. Zároveň je na místě dodat, že největším šiřitelem modrého světla nejsou digitální přístroje, nýbrž slunce, a toho letos na obloze zase tolik nebylo. Záření jsme tedy vystaveni pořád, ať už očima přejíždíme displej mobilu či je upíráme na obrazovku plochého televizoru, anebo ne. V tomto ohledu je zajímavá studie, jejíž závěry před časem zveřejnila Toledská univerzita v americkém Ohiu. Šéf jejího výzkumu upozornil na to, že naše oči nejsou schopny toto toxické záření, které zabíjí v oku buňky, ani filtrovat, ani odrážet. Závěry šetření hovoří o makulární degeneraci, což není nic jiného než zabíjení fotoreceptorů, a řeč je tedy – jen s mírnou nadsázkou – o akcelerování slepoty. Zpomalit se dá jednak už zmíněným nastavením nočního módu na přístrojích, jednak nasazením ochranných brýlí. Abychom, když už se modrému světlu z počítače nebo mobilu vystavujeme víc než kdy dřív, měli situaci aspoň trochu pod kontrolou, doporučují odborníci dodržovat pravidlo „20–20–20“. Jde o to, zadívat se během pracovního dne každých dvacet minut přinejmenším na dvacet vteřin na něco, co je vzdálené dvacet stop (něco přes 6 metrů). Zkrátka a dobře si trochu zalelkovat. Pozor taky na kůži Pokud jde o pleť, vědci se tradičně soustředili ve výzkumech zaměřených na škodlivost záření na to ultrafialové. To může způsobit dalekosáhlá poškození pokožky. Naše poznatky o vlivu modrého světla na nejrozšířenější lidský orgán, kterým kůže je, jsou stále v plenkách. Přesto je prokázáno, že jeho přičiněním pokožka stárne rychleji. A tady funkci ochranných brýlí musí převzít dermokosmetika. V poslední době se na českém trhu třeba objevila řada Age Protect renomované francouzské značky Uriage, která slibuje ochranu proti stárnutí pleti a její korekci. Obsahuje aktivní látky užívané i v estetické medicíně a vytváří bariéru před modrým světlem. Mezi exotické složky patří i tzv. dračí krev, pryskyřice ze stromů z Amazonie s látkami urychlujícími regeneraci a hojení kůže. Zejména ženy si dermatologická rizika spojená s intenzivnějším pobytem u displejů uvědomují velmi dobře. Podle amerického výzkumného institutu NPD se jen v prvním pololetí ve Spojených státech zvýšil prodej dermatologických přípravků k ochraně před modrým světlem o téměř 180 procent. Rostoucí trend byl patrný už v uplynulém roce, ale koronakrize vývoj citelně akcelerovala. Analytici NPD to dávají jednoznačně do souvislosti s karanténami a přechodem zaměstnanců do režimu home office. Výroba se tu rozhodně nezastavila, a naopak vznikaly nové produkty, šité na míru povzbuzené poptávce. A američtí dermatologové potvrzují, že s nimi ochranu před modrým světlem konzultuje stále více pacientů. Ale buďme fér a řekněme na adresu modrého světla taky pár pozitiv. Předně, neútočí zákeřně – vždycky o něm víme, není prostým okem neviditelné. Na rozdíl od ultrafialového záření, které je navíc karcinogenní. Připusťme, že modré světlo může být také k něčemu dobré. Nedávno se například zjistilo, že jeho ozařováním po celé ploše kůže lze v lidském těle snížit krevní tlak. Hypertenze ale není problém, se kterým by se potýkal každý. Modré světlo používají terapeuticky i dermatologové bojující s bakteriemi, které způsobují akné. Ani tento problém ale není obecný. V každém případě je jen málokterá závislost prospěšná a trochu se odpoutat od displeje mobilu je vcelku rozumné novoroční předsevzetí. Modrofialové záření o vlnové délce 400–470 nm má antibakteriální účinek proti řadě bakterií a nositel Nobelovy ceny Niels Ryberg Finsen ho užíval při léčbě tuberkulózy. Dál je třeba říct, že záření může patřit k účinným klinickým nástrojům, byť naše poznatky o účinku světla na mírnění či léčbu konkrétně covidu-19 jsou teprve v plenkách. Jisté ovšem je, že fototerapie se užívala k tlumení pandemie španělské chřipky, která na svět udeřila v roce 1918. m Nebezpečné světlo z mobilů? Od lékařů možná uslyšíme nepěknou diagnózu, říká expert DOSTUPNÉ POUZE POKUD JSTE ONLINE www.drmax.cz