Strana 18
18 www.drmax.cz
PŘÍBĚH
Katka a Lucka
K
dyž někomu vážný úraz obrátí život
naruby, většinou mu nejvíc pomůže
rodina, partner nebo nejbližší přátelé.
Kdo z nás by však čekal, že v kritické chví-
li podá pomocnou ruku téměř cizí mladá
žena s postižením?
Ale od začátku: Lucie Boučková (24)
od dětství hůř chodí následkem dět-
ské mozkové obrny. To jí sice zabránilo
ve vysněné práci zdravotní sestřičky, ale
její touhu pomáhat druhým lidem to
neumenšilo. V pražském Jedličkově ústa-
vu a školách odmaturovala na sociálně-
správním oboru a následně ještě vystu-
dovala vyšší odbornou školu stejného
zaměření. Dnes žije v rodném Liberci,
odkud pochází i Kateřina Bémová (35).
Lucčin starší bratr byl před lety Katčiným
přítelem a i po jejich rozchodu spolu obě
mladé ženy udržovaly kontakt, byť nijak
úzký.
Zatímco Lucie studovala v Praze,
Kateřině se narodil dnes pětiletý syn.
I přesto si uměla užívat života, obklope-
na byla četnými přáteli – prostě žádná
ušlápnutá mamina. Pak ovšem přišel
zlomový prosincový den roku 2013. Jako
spolujezdec utrpěla vážná zranění hlavy
při střetu osobního automobilu s tram-
vají, upadla do čtyřměsíčního kómatu
a lékaři jí nedávali příliš velké šance. Když
se to Lucie dozvěděla, bez váhání za ní
vyrazila.
Nadějné prognózy nepřicházely ani
po probuzení. V důsledku poškození
mozku přestala Kateřina ovládat své tělo,
nemohla sedět, dokonce ani jíst a mluvit.
V očích řady zdravotníků se stala pou-
ze přežívající tělesnou schránkou. A tak
po několikaměsíčním nemocničním
pobytu skončila v léčebně dlouhodo-
bě nemocných. „Když jsem ji tam přišla
navštívit, byla jsem zděšená,“ vzpomíná
Lucie. „Vypadalo to jako poslední štace,
pokusy o zlepšení jejího stavu se rov-
naly nule. Sebrali jí i televizi s odůvod-
něním, že to prý stejně nevnímá. Vrátila
jsem se domů, celý večer jsem probre-
čela a nakonec se rozhodla jednat,“ říká
mladá žena, která jinak působí vcelku
plachým dojmem. Její slova potvrzují, že
návazná péče o lidi po poranění mozku
má v České republice zatím hodně pro-
storu ke zlepšování. Bez osobní iniciati-
vy blízkých jsou vyhlídky některých lidí
neradostné.
ODRAZ ODE DNA
Začalo hledání zařízení, které by Kateřinu
přijalo i přes její závažný zdravotní stav.
Skoro všude ji však odmítali s poukazem
na nutnost krmení sondou, tracheo-
stomii… Lucie se k problému postavila
věcně a prakticky – za takovou pomoc
byla Katčina rodina velmi ráda, protože
se probírala z počátečního šoku. V jistém
slova smyslu se Lucčino postižení sta-
lo výhodou: „Mám také určitý handicap
a pohybuji se v téhle komunitě. Znám
řadu lidí s různými problémy a vím, že
i oni to nějak zvládají. Není to pro mě
traumatizující prostředí. Osobní život-
ní zkušenost mi v dané situaci hodně
pomohla.“
Foto: Jan Šilpoch, text: Radek Musílek
Příběh Kateřiny Bémové a Lucie Boučkové by mohl být námětem na hollywoodský scénář.
Nechyběly by v něm dramatické okamžiky, silné emoce ani ryzí lidská vřelost, které není
lhostejný osud druhého člověka. Jenže zatím chybí happy end. Nebo ne?
PŘÍBĚHY PRO VÁS
Časopis Můžeš
je zaměřen na
znevýhodněné
občany apřináší
řadu poutavých
reportáží a roz-
hovorů s velmi
inspirativními
26 www.drmax.cz
PŘÍBĚH
Nevážíme si toho, co máme
Opravdu je na tom oční lékařství
v České republice tak dobře?
Patříme k zemím s nejlepší dostupností
oftalmologické péče. Ročně se provede
na pět milionů vyšetření. V počtu očařů
na obyvatele jsme ve světovém měřít-
ku mezi nejlepšími. Máme 1 200 lékařů,
ve Velké Británii, kde žije šestkrát více
obyvatel, je to pouhých 1 900. Za uply-
nulých 25 let udělal náš obor obrovský
pokrok. Naše ambulance mají vybavení,
které dřív neměla ani klinická pracoviště.
Dnes už naštěstí není problém dosáh-
nout na nejmodernější techniku, studovat,
komunikovat se zahraničím, navštěvovat
kongresy atd. Díky tomu dokážeme pomá-
hat v řadě oblastí. Jednou z nich jsou zákro-
ky u pacientů s VPMD – věkem podmíněné
makulární degenerace. Jedná se o dege-
nerativní onemocnění sítnice, které vede
ke ztrátě ostrého vidění. K léčebným meto-
dám patří nitrooční injekce preparátu anti-
VEGF, kterých už existuje několik druhů.
Naše pracoviště jich momentálně aplikuje
přibližně tisíc ročně. Před pěti lety to bylo
pouhých 50. Většině pacientů tato metoda
dokáže udržet vidění. To se týká i odchlípe-
ní či úrazu sítnice a části pacientů s diabe-
tem. Celkově dokážeme řešit stavy, na kte-
ré bychom si před deseti lety netroufl i.
Zákroky jsou asi i šetrnější…
Rozhodně. Délka pobytu v nemocnici se
dnes pohybuje okolo jednoho až dvou
dnů. Před 20 lety jste se šedým zákalem
pobyli v nemocnici dva týdny, po zákroku
jste ještě absolvovali dlouhou rehabili-
taci. Dříve se totiž čekalo, až bude čočka
tzv. zralá. Dnes jde díky fakoemulzifikaci
o rutinní ambulantní zákrok. V zásadě se
jedná o ultrazvukové rozmělnění čočky
a následné podtlakové odsátí zkalených
částeček jádra čočky. Ty pak nahradí nit-
rooční čočka na míru, která dokáže záro-
veň vyřešit případnou krátkozrakost. Ještě
novější metodou je pak femtosekundový
laser. Byli jsme první státní zařízení, které
si toto vybavení v České republice pořídi-
lo. Před námi byly jen tři soukromé kliniky.
V současnosti jsme už školicí pracoviště.
Mimochodem – operace šedého zákalu
je vůbec nejčastější operací v medicíně.
Pro srovnání: na sklonku 80. let se v celém
Československu provedlo asi 15 tisíc
zákroků ročně. Dnes je to jen v ČR 90 tisíc.
Jak je to se zeleným zákalem?
Glaukom je onemocnění úplně jiné pod-
staty. V uplynulých 20 letech se obrovsky
rozšířil počet účinných léků, čímž se pro
pacienty znatelně vylepšila prognóza.
Počet operací klesl o 90 procent!
Jaká je situace u dětí?
Kromě vrozených vad je nejčastější šilha-
vost a refrakční vady (krátkozrakost,
dalekozrakost, astigmatismus). Máme
velmi dobrý screening. Vyšetřováni jsou
novorozenci i děti v předškolním věku.
Vyšetřovací metody jsou přitom para-
doxně až moc dobré. Měřicí přístroje totiž
dokáží skenovat oko i na větší vzdále-
nost. To je u neposedných dětí sice velká
výhoda, ale někdy se při screeningu zjistí
to, co podrobné vyšetření nepotvrdí.
Vrátíte zrak nevidícímu novorozenci?
Zázraky neumíme. Když se oči nevyvinou
správně, nedá se často nic dělat. Včasné
Foto: Jan Šilpoch, text: Radek Musílek
Česká oftalmologie patří ke světové špičce. Provádějí se zde nejmodernější zákroky s výbornými
výsledky, a přitom je tato péče dostupná každému. Profesor Pavel Rozsíval, přednosta Oční
kliniky FN Hradec Králové si myslí, že u nás lidé kvalitu poskytované péče často nedoceňují.
PŘÍBĚHY PRO VÁS
Časopis Můžeš
je zaměřen na
znevýhodněné
občany apřináší
řadu poutavých
reportáží a roz-
hovorů s velmi
inspirativními
osobnostmi. Také proto jsme se
rozhodli, že vám v každém čísle
našeho časopisu ztitulu Můžeš při-
neseme jeden zajímavý příběh.
maximum_cislo_3.indd 26maximum_cislo_3.indd 26 12.10.2015 15:11:3612.10.2015 15:11:36
osobnostmi. Také proto jsme se
rozhodli, že vám v každém čísle
našeho časopisu ztitulu Můžeš při-
neseme jeden zajímavý příběh.