Strana 18
|
PŘÍBĚH
|
Inzerce ▼
18 www.drmax.cz
máš nepoškozenou míchu, takže se jednou
zvedneš a budeš chodit!“ Dnes už je to jen
vyprávění, ale tehdy? Kde vezme člověk tolik
síly, aby ve zdánlivě beznadějné situaci pomá-
hal svému dítěti, a ještě se sám nezbláznil?
„Vprvních dnech jsme s druhou dcerou prostě
začaly rekonstruovat byt. Nové podlahy, náby-
tek, vymalování. Potřebovaly jsme zaměstnat
samy sebe něčím jiným než strachem o Míšu.
Nesmíte se propadnout do vlastního smutku,
přidávat k situaci, kterou prožíváte, ještě další
pesimismus. Také jsem věděla, že Míša je už
odmalinka silná, dokázala si vždycky prosa-
dit svou. Tato moje zkušenost se potvrdila.
Zakousla se do rehabilitace a dnes už cho-
dí, ikdyž zatím s francouzskou holí. Věřím, že
iškolu úspěšně dodělá. A když ne? I bez inže-
nýrského titulu může přece krásně žít.“
MICHALA SE NEBOJÍ
Studium účetnictví na vysoké škole na první
pohled nepatří k atraktivním oborům. Ale na
druhé straně víme, že specialisté tohoto oboru
se řadí i ve velkých společnostech k úctyhod-
ným manažerům. Proč si krásná dívka vybrala
tuto disciplínu, není důležité. Michala byla od
mládí zvyklá pracovat, být co nejvíce samostat-
ná a svůj život si zařídit co nejsvobodněji. Ale
byla odpovědná.
Jaké vlastně bylo její probuzení z kómatu?
„První dny v Kladrubech mám ještě trochu
vmlze. Když jsem si uvědomovala, co se mnou
vlastně je, byla u mě maminka a pečovala omě.
Jen jednou jsem plakala – když se se mnou roze-
šel můj přítel. Prostě mou situaci asi neunesl.
Začala jsem používat chodítko a postupně to
bylo lepší a lepší. Zatím mne podporují maminka
a sestra, ale připravuji se, že už na jaře budu žít
sama. Mám invalidní důchod, ale chystám se na
poslední, nejšílenější zkoušku z konsolidované
účetní uzávěrky. Už třikrát jsem ji neudělala! Tak
chodím kromě rehabilitace ještě do školy. Snad
to zvládnu. Protože já potřebuji normálně praco-
vat, fungovat – a koneckonců nebýt postižená.
A také se s ergoterapeutkou pokusím zbavit hole.
Možná budu i znovu jezdit na kole…“
Příští rok se Michala pokusí postavit na vlastní
nohy doslova. Ví, že než se vypracuje na špičkovou
účetní specialistku, požádá o zrušení invalidní-
ho důchodu ajejí tělo bude spolehlivě fungovat,
uběhnou měsíce, možná roky. Ale také ví, že ikdy-
by se to úplně nepovedlo, její vina to nebude. A ta
pitomá vteřina z Florence nebude sice zapomenu-
ta, ale nebude vládnout jejím životem. ■
Časopis Můžeš je zaměřen
naznevýhodněné občany
apřináší řadu poutavých
reportáží arozhovorů
svelmi inspirativními
osobnostmi. Také proto
jsme se rozhodli, že vám
vkaždém čísle našeho
časopisu ztitulu Můžeš
přineseme jeden zajímavý
příběh.
PŘÍBĚHY PRO VÁS
Text: Zdeněk Jirků, foto: Jan Šilpoch
„Plakala jsem jen jednou –
když se se mnou rozešel
přítel,“ říká Michala, která
se rozhodla nést svou situaci
statečně