Strana 28
N
a sebevědomí se podílí řada aspektů.
To, jak vnímáme sami sebe, tedy kon-
krétně vlastní hodnotu. Zda k sobě
máme úctu. Nakolik si důvěřujeme,
že můžeme měnit a ovlivňovat věci kolem
sebe. Jak nás vnímají ostatní. Jakými situa-
cemi jsme prošli a co jsme si z nich dokázali
vzít. Avneposlední řadě jací lidé a jak na nás
působili. „Rodíme se s určitým temperamen-
tem a ten nás vybaví určitými předpoklady
kzvládání překážek, akceptaci rizika, motivaci
ke změně, to s tím pravda souvisí, ale jinak je
sebevědomí utvářeno spíše prostředím, tedy
lidmi, kteří na nás mají vliv adávají nám infor-
mace o tom, jak bezpečný je svět, lidské vztahy,
a dávají nám zpětnou vazbu o nás samotných,“
vysvětluje MUDr.JanCimický.
Sebeuvědomění (tzn. uvědomování si sebe
sama jako bytosti s nějakými vlastnostmi, pozi-
tivy a negativy) je základem k rozvoji sebevě-
domí. Například osoby s těžkou mentální retar-
dací či poúrazovou demencí nejsou schopny
si uvědomit sebe sama, tady nemůže být řeč
o sebevědomí vůbec. Stejně tak je to u zcela
malých dětí, neboť jáství (sebeuvědomování)
se objevuje od 36. měsíce věku. „Realisticky
nahlížet sám na sebe je problém, neboť to
bude vždy nahlížení subjektivní. Spíše bych
použil výraz kritické – naslouchat okolí a kri-
ticky vyhodnotit. Ale každý extrém škodí, není
tedy správné být slepý a hluchý kokolí, stej-
ně jako se automaticky řídit každou kritikou,“
dodává Jan Cimický.
ZTRÁTA VÍRY
Historici i psychologové se shodují na tom, že
to bylo 20. století, kdy lidé začali s vlastním
JÁ zacházet podobně jako se svým tělem.
Začali jsme na něm pracovat, posilovat ho.
Ti úspěšní začali vytvářet pomyslnou normu
ati ostatní začali toužit se té normě co nejví-
ce přiblížit. Což mělo (a má) za následek, že
přinejmenším západní svět stále více vzhlíží
k úspěšným vzorům (nebo k těm, kteří jsou
nám za vzor dáváni), snaží se napodobovat
jejich vnější atributy a z toho, co dříve fungo-
valo jako hierarchický symbol (šperky, účesy)
nebo prostředek k přežití (oděv) si vytvořili
módu a klíč k určování úspěšnosti. Co mělo
na tento přerod fungování společnosti vliv?
„Společenské změny asnimi související změ-
ny hodnot,“ míní Mgr. Klára Plecitá, Ph.D. ze
Sociologického ústavu AV ČR. „Pokles význa-
mu náboženství, církevních obřadů, svátků
aspolečenských událostí. Změnil se i pohled
na statusové symboly. Pokud se dostanete do
horní vrstvy společnosti a chcete s jejími pří-
slušníky uzavírat obchody, pak si musíte poří-
dit co nejvíce specifických symbolů v této
vrstvě uznávaných – třeba dům na dobré
adrese, luxusní automobil, šperky, obleče-
ní od známých návrhářů, členství v golfo-
vém klubu –, protože jinak budete vnímáni
nepatřičně.“
Zajímavé přitom je, jak se atributy vyjadřu-
jící vyšší postavení geograficky liší. Zatímco
v západní společnosti je vyšší životní úroveň
spojována se štíhlostí, sportovním zjevem,
mladistvostí a opálením, v některých afric-
kých či arabských zemích musí žena po svat-
bě ztloustnout na doklad zámožnosti man-
žela. „Ve východoasijských zemích je opálená
pleť dokladem nízkého postavení, jelikož se
spojuje s dřinou venku. Jsou známy případy,
kdy došlo k problémům v obchodním jedná-
ní, když západní země vyslala do Asie mladé
opálené zástupce, neboť ti nebudili patřič-
ný respekt,“ vysvětluje doc. Ing. Jaroslava
Kubátová, Ph.D. z Univerzity Palackého
vOlomouci.
28 www.drmax.cz
|
PSYCHOLOGIE
|
ŠIDÍTKA sebevědomí
Zatímco generace našich rodičů nám vštěpovala, že „se skromností nejdál dojdeš“, v dnešní
době je pro úspěch důležité umět se pochválit a mít patřičné sebevědomí. S tím se ale každý
nerodí, a tak si ho řada z nás „posiluje“ mnoha různými způsoby.
Text: David Laňka, foto: Fotolia
Dnešní společnost si více
než kdy jindy potrpí na tzv.
statusové symboly, jako jsou
luxusní dům, drahé auto,
značkové oblečení nebo
členství v golfovém klubu
Ne všude je společnost
konzumní. Třeba
v Bhútánu se neměří hrubý
domácí produkt, ale
hrubé domácí štěstí.