Strana 30
|
PSYCHOLOGIE
|
Inzerce
Inzerce ▼
Posiluje citlivý
močový měchýř
Dokonce i když se smějete nebo kýchnete, může
se stát, že dojde knedobrovolnému úniku moči.
Dr. Böhm® Dýňové tablety pro ženu uvádějí
citlivý měchýř žen zpět do rovnováhy. Vysoce
koncentrovaný extrakt z dýňových semen
posiluje funkci močového měchýře a svalů
pánevního dna přírodním způsobem.
Takže se zítra můžete smát „bezpečně“ znovu!
Více informací na www.drboehm.cz
Doplněk stravy
Přírodní
síla
z dýně
KVALITNÍ PŘÍPRAVEK Z LÉKÁRNY
Dr. Böhm
®
– Rakouské výrobky nejvyšší kvality – vyrobené dle nejpřísnějších farmaceutických kritérií
ZÁKLADEM JE RODINA
Pokud bylo řečeno, že základem k získá-
ní sebevědomí je prostředí, ve kterém
vyrůstáme ažijeme, je paradox, že větši-
na z nás žije v určitém začarovaném kru-
hu. Ti, kteří sami sebe vnímají jako méně
sebevědomé, ale přitom jsou ctižádostiví
a chtějí dosáhnout určitého postavení,
totiž většinou začnou hrát tzv. spole-
čenskou hru a hon za zmíněnými spole-
čenskými atributy se pro ně stane hlav-
ním smyslem života. Materiálními věcmi
začnou posuzovat nejen sami sebe, ale
i své okolí, aniž by se to však skutečně
odrazilo na jejich sebevědomí. Uvnitř
zůstanou stále těmi nejistými osobami.
„Pokud vám několik lidí za den řekne, že
vám to sluší, nebo vás v práci povýší, vní-
máte to jako potvrzení vašich kvalit, ale
předstírané sebevědomí bude mít vždy
jediný efekt – doma se trápíte nebo sebe-
vědomí zaměňujete za aroganci a to se
pak samozřejmě odráží na celkové život-
ní spokojenosti,“ říká MUDr.JanCimický
a dodává, že sebevědomí, stejně jako
lidská psychika, je neustále v pohybu.
„Nikdy se nedostane do bodu, kdy by
sním nešlo pracovat.“
To potvrzuje i Kristýna K. (32). Pochází
z malého města, ze kterého se vždy
chtěla odstěhovat do Prahy a před sed-
mi lety se k tomu rozhodla. „Jenomže
inavzdory tomu jsem si nevěřila. Doma
mi pořád opakovali, že život v Praze
nezvládnu a ještě se ráda vrátím, a já
tomu podvědomě věřila.“ Našla si prá-
ci recepční v jedné agentuře. Dlouho ji
všichni přehlíželi a byla pro ně jen otví-
račkou dveří a zvedačkou telefonů. Ale
po čase se Kristýna rozhodla, že chce
do kolektivu více zapadnout, a všech-
ny své peníze začala utrácet za znač-
kové oblečení a kosmetiku. „Sice jsem
žila celý měsíc jen o rohlících, ale brzy
se se mnou začali všichni bavit a asi po
půl roce mi nabídl šéf, který se mnou
nepokrytě irtoval, vyšší pozici. Za rok
už jsem se sama starala o klienty agen-
tury.“ Kariérní postup a vnímání okolí jí
prý zvýšilo sebevědomí. Jenomže po
třech letech Kristýně začala vadit jis-
tá vyprázdněnost života, který byl jen
práce–spánek, práce–spánek, maximál-
ně do toho občas vstoupil agenturní
večírek. Neměla čas na sebe, na vlastní
rozvoj, a to jí začalo vadit. Občas z pra-
covního kolotoče vystoupila, přestala
chodit na každou agenturní párty, zača-
la se navíc zajímat o východní filozofii
atím jako by vystoupila z„rodiny“. „Když
mi bylo naznačeno, že se začínám hod-
notám agentury vzdalovat, rozhodla
jsem se odejít,“ říká. Dnes říká, že této
zkušenosti nelituje, protože ji naučila
vnímat ijiné hodnoty než ty materiální.
HRUBÉ DOMÁCÍ ŠTĚSTÍ
Ale zdaleka ne každý dokáže z kolotoče
trendovosti vystoupit. Trendy vytvářejí
tlak většinou na mladší část populace,
která má neúplný sociální status a hledá
svoje místo ve společnosti, než na lidi
ve středním a starším věku, kteří už mají
něco odžito a dosáhli jistého rozhledu
a nadhledu. A budiž řečeno, že společ-
nost „tlaku trendů“ ráda využívá. Stádo se
totiž ovládá lépe než skupina jednotlivců
s vlastním názorem. Socioložka Klára
Plecitá uvádí příklad zpřevážně muslim-
ské Malajsie, kde ještě v 60.letech nebylo
nošení hidžábu běžné. „Ale od sedmde-
sátých let jsou ženy stále více nuceny
jej nosit, nemohou bez něj vstoupit do
budov úřadů, mají menší šance dostat
dobrou práci, jsou zobrazovány jako roz-
balený bonbon a ve veřejných debatách
slyší, že nezahalená žena je nemorální.“
Naštěstí ne celý svět se přiklání k mate-
riální spotřebě. „Například v Bhútánu se
neměří hrubý domácí produkt, ale hrubé
domácí štěstí. A skutečně je vědecky
prokázáno, že míra prožívaného štěs-
tí není přímo úměrná bohatství či míře
spotřeby. Problém západní společnosti
spočívá v tom, že je zde štěstí chápáno
především hédonisticky – jako užívání si
slastí života. Hédonistické štěstí je inten-
zivní, ale krátkodobé, avyvolává potřebu
prožít jeho intenzitu znovu, tedy užívat si
ještě víc. Východní kultury chápou štěstí
jako klid mysli, který je podmíněn har-
monií ve vztazích mezi lidmi i mezi lidmi
apřírodou. Mnohé hodnoty východních
filozofií se pak dnes přenášejí do západní
společnosti. Naopak třeba vČíně u určité
části populace je zjevná tendence k wes-
ternizaci. Takže hodnoty se nemění, ale
přelévají,“ říká JaroslavaKubátová. ■