Strana 30
30 www.drmax.cz
Inzerce ▼
Text: David Laňka, foto: Maciek Nabrdalik, archiv Daniela Madzii
vu odvozujeme na základě toho, jaký tvar
objevené melanosomy mají. Jak je vidět,
paleontologie se stále vyvíjí a měli bychom
si zvyknout, že fráze „nikdy se nedozvíme“
do ní asi opravdu nepatří.
Existuje teze, jak se k nám ta kost
dostala?
Abychom mohli uvážit případné hypotézy,
musíme si shrnout základní fakta. Víme, že
před přibližně 94 miliony let, během rané
fáze pozdní křídy, kdy náš dinosaurus žil,
byla Evropa souostrovím a v jejím středu
byl situován takzvaný Rýnsko-český ostrov.
Je možné, že právě zde se náš druh vysky-
toval. V tom, že byla stehenní kost objeve-
na v sedimentech mořského původu, bych
nehledal nic zásadního o ekologii samot-
ného zvířete. Sedimenty zjevně vznikly
během velmi silné bouřky s efekty podob-
nými tsunami. Zdá se pravděpodobné, že
tělo dinosaura bylo spláchnuto do moře
anásledně vyvrženo na mělčinu, kde bylo
rychle pokryto písečnými usazeninami.
Byl „český dinosaurus“ menší než ti, kte-
ré jsme dosud znali?
Nic nenasvědčuje tomu, že by byl náš dino-
saurus menší než jiné jemu příbuzné dru-
hy. Když byl studován poprvé, tým pro-
fesora Fejfara došel k závěru, že stehenní
kost s největší pravděpodobností patřila
nějakému příbuznému iguanodona, což
byl poměrně velký, asi deset metrů dlou-
hý býložravý dinosaurus, jenž žil před
přibližně 125 miliony lety na území dneš-
ní Belgie. Vezmeme-li v úvahu, že kutno-
horský ornitopod dorůstal do délky tří až
čtyř metrů, byla předložena hypotéza, že
jde o formu zmenšenou v důsledku života
v ostrovním prostředí. Náš nový výzkum
však tyto závěry přehodnotil. Dle našich
výsledků byl český dinosaurus vývojově
„primitivnější“ formou, než se usuzovalo.
Proto je mnohem menší než iguanodon.
Rozměrově se od svých příbuzných nijak
významně nelišil.
Bylo těžké přesvědčit světovou odbor-
nou obec?
Odborné články vzniklé na základě
výzkumů jsou vždy před přijetím k tisku
recenzovány minimálně dvěma nezávis-
lými odborníky na danou tematiku. Jejich
úkolem je udělat vše pro to, aby z článku
eliminovali nepřesnosti a odkryli poten-
ciální chybné závěry. My jsme článek zasla-
li k recenzi do jednoho z nejlepších čistě
paleontologických časopisů Journal of
Systematic Palaeontology, jehož redakce
sestává z vědců britského Přírodopisného
muzea v Londýně. Byli jsme totiž přesvěd-
čeni, že máme zajímavé závěry, a chtěli
jsme, aby se k nim vyjádřili přední odbor-
níci. Náš článek recenzoval Richard Butler
a Matthew Baron. Oba patří ke světově
známým expertům zabývajícím se půvo-
dem a evolučními vztahy ptakopánvých
dinosaurů a oba publikují v nejprestižněj-
ších světových odborných časopisech. Ani
jeden neshledal v našich závěrech žádnou
nepřesnost, což byl pro nás jasný signál, že
v materiálu nevidíme to, co v něm vidět
chceme, ale to, čím opravdu je, tedy uni-
kátním novým dinosaurem.
V čem je váš objev nejen pro paleonto-
logii, ale i pro historii nejzajímavější?
Sám dinosaurus je zajímavý tím, že jde
o jednoho z nejranějších zástupců velké
evoluční větve ptakopánvých dinosaurů –
Ornithopoda. K tomuto závěru jsme došli
na základě rozsáhlé analýzy příbuzenských
vztahů ptakopánvých dinosaurů. Ta nám
však také ukázala, kde jsou ještě slabiny
v našem poznání. Výzkum tedy považu-
jeme za poměrně důležitý krok k vyřešení
otázek ohledně rané evoluce ornitopodů
ajejich evolučních předchůdců.
Takže pokud by přišly další podobné
objevy, mohlo by to znamenat, že někte-
ré dosud známé teze budou pozměně-
ny, nebo snad dokonce vyvráceny?
Samozřejmě. Naše znalosti evolučních vzta-
hů mezi ptakopánvými dinosaury se stále
zdokonalují. Stále jsou popisovány nové
druhy a staré jsou přehodnocovány. Výzkum
je velmi dynamický a neustále se dovídáme
nové fascinující skutečnosti. Pokud by přišly
další podobné nálezy, není pochyb o tom,
že by přinesly další, dosud neznámá fakta.
Je však nesporné, že náš dinosaurus před-
stavuje unikátní, dříve neznámý druh. Stojí
za zmínku, že dinosaurus pochází z období
(zvaného cenoman), z něhož o evropských
dinosaurech nevíme téměř nic.
Když bylo zřejmé, že jste objevili ostat-
ky dosud neznámého druhu dinosaura,
bylo těžké najít mu jméno?
Vůbec ne. Hned jak se ukázalo, že máme
co do činění s novým druhem dinosau-
ra, věděl jsem, že jméno, které dostane,
bude poctou Zdeňku Burianovi. Na jeho
fantastických obrazech jsem vyrůstal,
byť jsem ročník 89. Nikdo před ním adle
mého názoru ani po něm nedokázal
do rekonstrukcí pravěkých zvířat vtě-
lit tolik přirozeného dobrodružství jako
právě on. Dinosaurus tedy dostal jméno
Burianosaurus – Burianův ještěr. Druhové
jméno – augustai – je pak poctou profe-
sorovi Josefu Augustovi. Profesor Augusta
byl výjimečným popularizátorem paleon-
tologie, který se Zdeňkem Burianem dlou-
há léta spolupracoval.
Jaký je ve světě o „českého dinosaura“
zájem?
Zaznamenal jsem ohlasy v médiích z růz-
ných částí světa. Náš dinosaurus sice není
tak kompletní jako třeba proslulí opeření
dinosauři z Číny, ale zájem vzbudil. Zaujalo
především jeho jméno. Burian je v zahra-
ničí velmi populární a lidé byli často pře-
kvapeni, že zpráva o prvním dinosautori
nazvaném na jeho počest byla publikována
teprve v roce 2017. Na druhou stranu jsem
moc rád, že mi tu radost nikdo nevzal.
■
Čtyřicet centimetrů dlouhá kost stála na začátku zjištění, že o pravěkých zvířatech
stále nevíme všechno a že je pořád co objevovat
|
OBJEVY
|