Strana 8
8 www.drmax.cz
|
POD POKLIČKOU
|
TATI, jsi starej!
Pozdní rodičovství je sice fenomén současnosti, ale rozhodně není historickou novinkou.
Psychologové už mají poměrně dobře zmapováno, jak rostou děti, které se narodí starším
rodičům chytajícím druhou mízu. Nesou si do života nějaký psychický handicap?
S
tarší tátové a mámy se v historii naší
společnosti vyskytovali poměrně často,
v průběhu generací se ovšem měnily
důvody pozdního rodičovství. Naposledy
jsme tento fenomén zažívali v době, kdy neby-
la masově rozšířena hormonální antikoncepce.
Koncem 20. století pak věkový posun v zakládání
rodiny postihl takřka celý západní svět. Mladí lidé
změnili životní styl, založení rodiny začali odklá-
dat, čekali, až budou nančně nezávislí, a mno-
zí, zejména vysokoškolsky vzdělaní, uvažovali
io tom, zda jsou na rodičovství dostatečně zralí.
„Dalším velmi důležitým jevem, který ‚produkuje‘
starší mámy a táty, je vysoká rozvodovost, která
vede k zakládání nových rodin ve vyšším věku.
To se týká žen i mužů,“ podotýká psycholožka
Karolína Diallo.
Lékaři ovšem varovně vztyčují prst – riziko
zdravotních potíží u dětí starších rodičů je dolo-
žitelně vyšší – a psychologové jim dávají za prav-
du. „Je prokázáno, že děti zejména starších otců
trpí častěji geneticky podmíněnými duševními
poruchami, jako je autismus, ADHD, bipolární
afektivní porucha nebo schizofrenie, přičemž
dvě posledně jmenované choroby se projevují
obvykle až v dospělosti,“ říká psycholožka. Navíc
na rozdíl od mnoha „biologických“ potíží nelze
potenciální duševní poruchy během těhotenství
odhalit.
PROJÍT MINOVÝM POLEM
Pokud se dítě starších rodičů vyhne fatálním zdra-
votním postižením, nečeká ho ve srovnání sdět-
mi mladých partnerů o nic horší dětství nebo
dospívání. „Starší rodič neznamená žádný psy-
chologický handicap nebo stigma,“ říká Karolína
Diallo. Zajímavý je navíc fakt, že zatímco ideální
biologický věk pro mateřství je u ženy kolem
25 let, emocionálně zralá pro narození dítěte je
kolem 35 let a u mužů je to ještě o deset let více.
Že by tedy starší rodiče mohli být pro dítě spíše
výhodou? Rozhodně nejsou obecně nevýhodou,
vyhnou-li se dítěti zdravotní potíže. „Je například
prokázáno, že čím starší matka, tím lepší má dítě
Podobný obrázek bývá stále
častější – starších tatínků
přibývá. Nejde však o nic,
co by historie už neznala
20–30 let: Pokud je
oběma rodičům mezi
dvaceti atřiceti, narození
prvního a každého
dalšího dítěte vtomto
čase jim více avíce ubírá
na subjektivním pocitu
životního štěstí. Jsou
méně šťastní ve srovnání
se svými bezdětnými
vrstevníky.
30–40 let: První dítě jim
subjektivní pocit životního
štěstí mírně zvýší, druhé
ho udrží zhruba na
stejné úrovni, třetí mírně
sníží ačtvrté výrazněji
sníží pod původní
(„bezdětnou“) úroveň.
40–50 let: Pokud je
rodičům více než čtyřicet,
jejich pocit subjektivního
štěstí v souvislosti s dětmi
stoupá a klesá zhruba
stejně jako u třicátníků,
jen je výraznější (výrazně
šťastní jsou s druhým
atřetím dítětem).
Zdroj: celosvětový výzkum
snázvem Global perspective
on happines and fertility, 2011.
ŠŤASTNÍ RODIČE?
Text: Jana Nováková, foto: Fotolia