Strana 13
www.drmax.cz 13
|
ŽIVOTNÍ STYL
|
neznají historii tohoto zvyku, myslí, že je to
něco barbarského, až brutálního. „Moc se
mi nelíbí ‚mlácení’ pomlázkou a následné
polévání, ale tuto tradici akceptuji,“ zmiňu-
je Francouzka Amandine, která v Čechách
žila. Naopak Chorvatovi Zoranovi tento
zvyk brutální nepřipadá. „Překvapilo mě,
že se každý český chlap na Velikonoce stá-
vá panem Greyem s alibi (postava z romá-
nů Padesáti odstínů…, pozn. redakce).
Beztrestně ‚mlátit’ ženy pomlázkou je zají-
mavé,“ směje se.
OMLAZENÍ POMLÁZKOU
Pomlázka se většinou plete z čers-
tvých vrbových proutků, ale také před-
stavuje obřadní šlehání, hlavně dívek
a žen o Velikonočním pondělí. Obyčej
nese mnoho regionálních pojmenová-
ní – binovačka, dynovačka, šmerkust,
šmirgus, mrskačka, mrskot, šlahačka,
koleda či kyčkování. Ať už pomlázce (šle-
hání) říkáme jakkoliv, každá žena chce
být „omlazena“ a dobrovolně nastavuje
své pozadí každému koledníkovi. Jako
odměnu pak chlapci dostávají většinou
malovaná velikonoční vajíčka, popřípadě
barevnou stuhu a dospělí nepohrdnou
skleničkou alkoholu. Většině cizinců, kte-
ré jsem oslovila, se nejvíce líbí zvyk, kdy
koledníci dostávají vajíčka, občerstvení
aalkohol. Roben ze Zimbabwe si loňskou
koledu užil ve jménu tradic a velkým
množstvím vajíček i alkoholu. „Líbí se mi,
že lidé společně hodují a popíjejí. Kromě
vajíček se mi tradice piva a vodky prostě
líbí.“ Kde se ovšem vzalo malované vejce?
Vejce je od nepaměti symbolem zro-
zení světa a obětí zemřelým. Zvláštní
sílu vejce, ať ve smyslu ochranném, nebo
posilujícím, zvyšovalo o Velikonocích
svěcení. Barvení velikonočních vajec,
nejstarší načerveno, je základním zdo-
bením. Červené vejce je památkou na
prolitou krev Ježíše Krista. Na evropských
královských dvorech se vejce zdobila zla-
tou barvou. Nazlátlý tón dávalo barvení
v cibulových slupkách. Obdarování vejci
se týkalo kmotrovských, příbuzenských,
milostných, přátelských i sousedských
vztahů. Pomlázka v milostných vztazích
je neverbální řečí, v níž se zračí jemné
odstíny milostného vztahu a perspektivy.
Povaha vztahu se odrážela ve výzdobě
i v počtu darovaných vajíček. Malování
vajíček není v cizině obvyklé, i když
v Chorvatku se s takovou tradicí také
setkáváme. Barveným vajíčkům se tam
říká „pisanica“ a nejhezčí vajíčko dává
dívka svému milému s větou: „Toto vajíč-
ko pro polibek dávám.“ Ta méně pove-
dená se mohou využít při hře „tuckanje“,
která spočívá v tom, že se ťukne vajíčko
ovajíčko, dokud jedno z nich nepraskne.
Prasklé vajíčko ze hry vypadává. „Nejvíce
se mi líbí zdobení kraslic, v Anglii si
dáváme jen ta čokoládová,“ vzpomíná
James z Velké Británie. Čokoládová vej-
ce jsou typická i pro Francii či Německo.
Sladkosti jsou však oblíbené ve většině
evropských městech. Tam je schovávají
zajíčci či jiné zvířecí postavy.
VELIKONOCE V CIZINĚ
Nejblíže k českým zvykům má Slovensko
a Polsku, i když ti více času tráví v kos-
tele, ale pomlázkování o Velikonočním
pondělí dodržují obě země. U našich
západních sousedů čokoládová vajíč-
ka a sladkosti nosí většinou velikonoční
zajíček. V Německu a Rakousku se staví
velikonoční hnízda, kam se schovávají
sladkosti, které děti hledají. Podle tradice
je schovává zajíček, čáp či liška, záleží na
regionu. Francouzi zase tráví Velikonoce
v rodinném kruhu. „Čokoláda nesmí chy-
bět, dostávají ji děti, ale i dospělí,“ říká
Amandine.
Symbol vajec v jakékoliv podobě se pro-
líná všemi zeměmi. Ať už se jedná ozdo-
bení, nebo o konzumaci. Ve Španělsku,
Itálii, ale i Řecku jsou Velikonoce převážně
svátkem věřících. Náboženskými procesí-
mi či karnevaly žije každé město na jihu
Evropy a věřící hojně oslavují znovuzroze-
ní Ježíše Krista. Velikonoční svátky se slaví
i na černém kontinentu. „V mém kmeni se
připravuje typický velikonoční pokrm –
fazole s maniokem a rýží. Některé kmeny
mají maso celé Velikonoce,“ říká Zabo Sita
Mbuku z Demokratické republiky Kongo.
„Jako věřící trávíme Velikonoce většinou
vkostele,“ dodává Zimbabwan Roben. Tak
ať už Velikonoce trávíte s rodinou, či přá-
teli kdekoliv na světě, nezapomeňte na
tradice a zvyky svého rodného domova.
■
„Mlácení pomlázkou
se mi nelíbí, ale
akceptuji tento váš
zvyk,“ říká
Amandine z Francie.
pokud jsou věřící. Britové si rádi dávají
čokoládová vejce. Někteří lidé, obzvlášť
děti, dodržují zvyk „Easter Egg Hunts“
(Lovení vajec). Obvykle se tato událost
děje v parcích, zahradách nebo v do-
mech. Také jídlo je velkou součástí Ve-
likonoc. Lidé často konzumují jehněčí,
stejně jako různé velikonoční koláče –
nejčastěji se jedná o „Hot Cross Buns“,
který se podává na Velký pátek.
Jak slavíte Velikonoce? Velikonoce
trávím ve Velké Británii, takže žádné
české tradice nedodržuji. Navštěvuji
místní kostel, vařím tradiční veliko-
noční pokrmy, chodím na procházky.
Nejraději se procházím podél moře
atěším se na jaro.
AMANDINE
FERRO, FRANCIE
Jak dlouho u nás
žijete? Žila jsem tři
roky v Pelhřimově
atřikrát do roka se
do České republi-
ky vracím.
Který zvyk se vám na českých Ve-
likonocích líbí? A který ne? Celko-
vě se mi líbí velikonoční atmosféra.
Líbí se mi zdobení kraslic, které pak
koledníci dostávají. Moc se nelíbí
„mlácení“ pomlázkou, ale tuto tradi-
ci akceptuji.
Jak probíhají Velikonoce ve vaší
domovině? Ve Francii milujeme čoko-
ládu a ta je hlavním synonymem našim
Velikonoc. Rodiče obvykle schovávají
čokoládové vejce na zahradě aděti je
hledají. Dospělí se obdarovávají vším,
co je z čokolády.
Jak slavíte Velikonoce? Zcela po
francouzsku – moře čokolády.