Strana 21
www.drmax.cz 21
40. LÉTA
Koldům Litvínov – když chce architektura diktovat lidem život
sloh: pozdní funkcionalismus
architekt: Václav Hilský, Eugen Linhart
Státní zakázka.
Kolektivní dům měl být stavbou, která pokrývá všechny potřeby
svých obyvatel. Nabízel veškeré služby včetně donášky nákupu,
prádelny, jídelny, obchodů, kadeřnictví, zahrnoval školky a jesle.
Od svých obyvatel za to „chtěl“, aby žili pospolu. „Tato myšlenka
se kupodivu nezrodila v komunistickém režimu. Společné nebo
sdílené soužití se neslo jako téma Evropou zhruba od roku 1925,
kdy myšlenku koldomu jako produktu průmyslové výroby představil
Le Corbusier na mezinárodní výstavě v Paříži,“ říká Zdeněk Lukeš.
Ve světě se rychle ukázalo, že tato myšlenka není životaschopná,
abrzy na to přišli i obyvatelé kolektivního domu, tedy rodiny dělníků
pracujících v litvínovské chemičce. „Byty měly například neúměrně
malou kuchyň, protože se předpokládalo, že lidé budou chodit jíst
do společné jídelny. Jenže všichni chtěli chystat jídlo doma, a tak
přes zákazy vařili na různých donesených plotýnkách a docela
často docházelo k lokálním požárům,“ říká Zdeněk Lukeš. Původní
obyvatelé už zestárli a dům plní nové, mladé rodiny.
Zajímavosti: Původně se počítalo, že až obyvatelé zestárnou,
postaví se pro ně nedaleko malé domky. A do koldomu se budou
přistěhovávat nové, mladé rodiny zaměstnanců. Kolektivních domů
vzniklo po světě více a jeden je i v Berlíně. A protože ho projektoval
Le Corbusier, obývají ho dnes boháči jako prestižní adresu. Čímž je
původní myšlenka sociálního bydlení obrácená naruby.
Rekonstrukce auly Karolina – jak citlivě zacházet s historií
a nenechat se semlít dobou
sloh: moderna
architekt: Jaroslav Fragner
Státní zakázka.
Neřadí se mezi apriorní architektonické skvosty, ale odborníci vědí, že
Fragner vytvořil unikátní dílo, navíc v době, která nepřála svobodné
práci ani myšlenkám. „Velmi originální na celé rekonstrukci je fakt, že
Fragner stavěl přímo uprostřed Starého města. Pracoval s budovami,
kterými šla historie: gotika, renesance, baroko, klasicismus a další
styly. Pro architekta je tohle obrovská příležitost,“ říká Zdeněk Lukeš.
„Zajímavé je, že tvorba Jaroslava Fragnera prošla několika styly. Začal
kubistickými návrhy, později realizoval několik funkcionalistických
staveb. Rekonstrukce Karolina se ale nedá tak jednoduše slohově
pojmenovat a zařadit, což je pro nás velmi inspirativní,“ říká Anna
Svobodová.
Zajímavost: Fragner kromě rekonstrukce Karolina dostal za úkol
irekonstrukci Betlémské kaple. Absolventi pražských vysokých škol tak
slavnostně promují v místech, jejichž obnovu měl v rukou jeden člověk.
50. LÉTA
Hotel a televizní vysílač Ještěd –
projekt chytřejší než zadání
sloh: technicismus (hi-tech)
architekt: Karel Hubáček
Státní zakázka.
Po vyhořelé horské chatě měly na
vrcholu Ještědu vzniknout hned tři budovy: horská chata, televizní
vysílač a restaurace. „Hubáčkova genialita spočívala v tom, že zatímco
ostatní architekti v interní soutěži Stavoprojektu Liberec navrhovali
tři budovy, on je spojil do jedné. Nesplnil tak kritéria, ale jeho návrh
byl tak propracovaný, že ho porota jednomyslně přijala,“ říká Zdeněk
Lukeš. „Zajímavé je, že plášť střechy je plastový – plast nerušil
rádiové vlny a zároveň elegantně skryl všechna vysílací zařízení.
Pro současné technologie je ovšem vysílač z části nepotřebný.“
Na Ještědu dnes funguje hotel, ale budoucnost je nejistá, stavba
by potřebovala investici v řádu stovek milionů korun. „Stavba je
nevídaně propracovaná, všechno drží pohromadě. Začlenění do
krajiny, interiér, exteriér, materiály, design… A proč nevzbuzuje
kontroverze? Protože je prostě skvělá,“ říká Anna Svobodová.
Zajímavosti: Protože je budova vysoká, dochází ve špičce
k výkyvům. Hubáčkův tým vymyslel speciální kyvadlo, které se
pohybuje opačně, než je rozkyv věže, a tím ji stabilizuje.
60. LÉTA