Strana 32
32 www.drmax.cz
rozhovor
Na co jste přišel?
Teď jsem objevil amerického básníka
jménem Robert Frost. Americká mezi-
válečná klasika. Krásné věci píše. Jak
říkal Jaroslaf Seifert:
Kdo krásu jed-
nou miloval, ten má ji rád po všechen
čas a bloudí za ní bez cíle.
A vy můžete
teprve se svou dlouhou životní zku-
šeností ocenit spoustu krásných věcí,
které vám jindy utečou. Můžete vidět
hezké věci tam, kde je jiní nevidí. To
chce věk.
Ale lidé jsou ve stáří někdy nemoc-
ní, cítí se osamělí a těžko se jim
hledá krása všedních věcí, o níž
mluvíte. Jak se na tohle naladit,
když mě něco trápí?
Vždycky vás bude něco trápit. Už
Karel Havlíček Borovský v
Křtu sva-
tého Vladimíra
píše:
Mladí lidé pospí-
chali, staří šli pomalu, na každou kap-
ku radosti přišla kapka žalu
. Tak to
chodí. Těžší to mají lidé, kteří se nena-
učili mít v aktivním věku rádi sami
sebe, a místo toho hledali náhražky.
My jsme měli včera skupinu… Před-
stavte si, že včera ráno jsem zjistil,
jaký byl Newton hlupák. On říkal, že
kdyby někdo ukradl Slunce, tak celá
planeta během vteřiny odletí do vesmí-
ru. Ale Einstein, což jsem se dozvěděl
včera, tvrdil: Kdepak! Osm minut to
bude trvat! A my jsme si na té skupině
hráli, kdyby tedy někdo ukradl Slunce
a vám by zbylo osm minut, co byste asi
tak dělala? Když tuhle situaci dobře
namodelujete, zjistíte, jaké hodnoty
vás přitahují, co vás těší, co pro vás má
smysl. Hledání smyslu není v posmrt-
né spáse. Spočívá v tom, že jste pořád
mezi lidmi, že komunikujete, tedy
mluvíte, ne přes SMS a smajlíky, ale
máte reálný kontakt. Spočívá v tom,
že víte, že děláte něco, co má hlavu
a patu. Že víte, že můžete pomoci. A to
člověk může, i když je absolutně bez-
mocný. Protože výchova končí zhruba
v těch třinácti letech a pak už zbý-
vá jen, jak říkali indiáni, držet tvář.
Můžete ukázat svým potomkům, že
se nepoložíte ani v situaci, která není
nejrůžovější. To všechno má cenu. Lidi
si často uvědomují, jak pro ně byli pra-
rodiče významní, až když je jim čtyři-
cet nebo padesát, v době, kdy se sami
začínají dostávat do první linie.
Má smysl psát memoáry?
Není zásadní pronášet moudra, ale
všechny memoárové věci jsou veli-
ce významné. Babičky by s vnoučaty
měly sepisovat, co bylo. Na školách by
se měl učit živý dějepis. Z vyprávění
lidí, kteří minulost zažili.
Často mluvíte o tom, že je důleži-
té nebýt apriorně naštvaný nebo
smutný. Nemůže ale za naše sklo-
ny k optimismu či pesimismu spí-
še jemná chemie v našem mozku?
Když jsem se jeden čas věnoval proble-
matice komunikace, dostala se mi do
ruky příručka pro obchodní cestující
z roku 1927. První lekce měla název
Jak ne. Na perokresbě byl schlíplý
pán: „Milostivá paní, já prodávám led-
ničky, ale vy asi žádnou nechcete, co?“
Víte, co vidí lidi na konci tunelu? Opti-
mista světlo, pesimista tmu, realista
světla odjíždějícího vlaku a strojvůdce
tři debily na kolejích. Humor nevzniká
z přebytku radosti, ale z tísně, a proto
je nejlepší humor židovský… Nepoda-
ří-li se – obrátíme to v žert, to je umění
života. Vidět všechno blbě umí každej
blbec. A někteří lidé se mylně domní-
vají, že základní pravidlo světa zní,
že krajíc padá vždycky namazanou
stranou na nejdražší perský koberec.
A když se to dvakrát nepovede, tak
ho tam tím máslem plesknou sami.
Chybně si myslí, že když si představí
ty největší maléry, tak větší už nepři-
jdou, což je hluboký omyl.
Zabírá nebrat se vážně?
Rozhodně. Protože většinu našich
špatných nálad způsobuje zpovykané
ego. Někdy je to opravdu vážné, třeba
vám uříznou nohu, ale nestává se to
často. Zato každý den někdo urazí vaše
ego, vy se s tím nedokážete srovnat
a otráví vám to několik hodin. Moud-
rost spočívá v možnosti dívat se na
věci ze dvou stran. Nietzsche říká, že
dobro a zlo v zásadě neexistují, existu-
je jen morální vidění, které říká: tohle
je dobré, tohle špatné. Já myslím, že
dobro a zlo existují, ale relativita hraje
určitě roli. Kdybyste si tu zapomněla
kabát, tak mně to určitě nepřijde tak
líto jako vám…
Jak vy subjektivně vnímáte svůj
věk? V čem je to fajn a v čem horší?
Pamatuji si verš z jedné sbírky, kterou
měl tatínek:
Všechno má své drobné
vady v tomhle světě šedivým, mě už
nechtěj holky mladý a já se jim nedi
-
vím
. Asi před pěti lety jsem si udělal
takový odhad: je tu určitá pravděpo-
dobnost, že dní přede mnou je méně
než těch, co jsou za mnou – a já jsem
si řekl, že si je nebudu kazit. Horší je,
že ten subjektivní čas je rychlejší. Ale
to jsou skoky. Mám pocit, že prázdniny
mezi první a druhou třídou byly stejně
dlouhé jako poslední desetiletí. Vysvět-
lení prý spočívá v tom, že my už se
nedivíme, neobjevujeme. A tím všechno
rychle mizí. Ale já jsem furt zvědavej...
a stejně to utíká. Teď mám rozdělanou
knihu o emocích, ale už třeba nestíhám
sledovat novinky o těch mikroutech –
mikrobiomu, kterému jsem se taky
věnoval. Jsem pomalejší, opustil jsem
blázinec, školu, ale furt mě baví jezdit
s cirkusem po vlastech českých.
■
Dejte
bradavicím
sbohem
www.endwarts.cz
Unikátní a účinný
způsob odstranění
bradavic!
zdravotnické prostředky
ENDWARTS_1119_ 792
Inzerce ▼
MUDR. RADKIN
HONZÁK, CSC.
Psychiatr, publicista. Křestní jméno
Radkin mu dali rodiče podle hlavního
hrdiny Ratkina vrománu
Stříbrný
vítr
spisovatele Fráni Šrámka. Je
jedním z českých specialistů na
psychosomatiku. Právě píše knihu
oemocích, které pojímá jako fyzické
a fyziologické procesy. Od ledna 2020
moderuje na ČT 1 talk show
Kabinet
Dr. Honzáka
.
Rozšířený rozhovor najdete v aplikaci