Strana 45
Bez názvu-3 2Bez názvu-3 2 23. 2. 2020 10:00:0423. 2. 2020 10:00:04
Inzerce
4
Antonín Procházka si při psaní vyloženě užíval všechny možné
finty, které zkoušejí režiséři na herce, a naopak. „Takže je tady
třeba režisér, který se bojí, že představení nedá dohromady. A tak
ho herci utěšují a hodně se snaží. Nebo režisér, který chválí, i když
to na chválu vůbec není. Pak jsou režiséři, kteří rádi všechno před-
vádějí, lezou mezi herce. Ti se ještě dělí na ty, kteří to umí a kteří
to neumí. A potřeba je vzpomenout i režiséry, kteří mluví a mluví,
až je herec úplně zničený a už neví nic. Na každého herce zkrátka
musíte trochu jinak, herečky jsou většinou trochu hysterické, na
zkouškách pláčou, ale kupodivu vám pak řeknou, že to bylo krásné
zkoušení, protože si tak poplakaly. Herečky vůbec zkoušejí radě-
ji než chlapi. Ti se vymlouvají, že dneska to dají jenom tak napůl,
protože jsou bez hlasu.“
5
A jaké jsou nejčastější herecké finty? „Jsou unavení. Doma to
všechno uměli, nápovědu nepotřebují a teď nemůžou pokračo-
vat, protože jim měl přeci kolega dát do ruky ty noviny,“ směje se
Antonín Procházka. A často je tady také postava „pana Ostatního.“
Zkrátka vždycky je tady někdo druhý, kdo to kazí. Kolega se jim smě-
je do očí, a tak s ním nemůžou hrát, mají nemocnou babičku, kulhají,
nabourali auto, přejeli jim psa, jsou nemocní. „Ale jak se blíží premi-
éra, generálky, tak to najednou takovou vrtulí vyjede nahoru a je to
všechno zase v pořádku.“
6
„Režisér musí umět odpovědět na každou otázku, protože jich
během každého zkoušení dostane asi sto padesát. Od všech.
Přijde rekvizitářka a ptá se: Mají tam být tyhle, nebo tyhle hodi-
ny, pane režisére? Když nevíte, musíte si bleskově něco vymyslet.
Apotom jsou tady takoví hodně přemýšliví herci, obzvláště ně-
které herečky, které se ptají: Proč jdu zprava, pane režisére? Samo-
zřejmě může jít klidně zleva. Jenže vy jí musíte odpovědět. Takže
třeba řeknete: Protože napravo jdeš od potoka. Všechny tyhle si-
tuace jsme se snažili do představení dostat,“ vysvětluje Antonín
Procházka.
7
„Nejvíc jsme se nasmáli při scéně, kdy herečka, která hraje lesní
vílu Anabellu, nemůže přijít na zkoušku. Roli za ni čte inspicient,
kterého hraje Ivo Hrbáč, a s Dennym Ratajským, který hraje sám sebe,
zkoušejí romantický dialog ‚Pojď, miluji tě, buď opatrný, jsi můj první‘
a mají se políbit. Tak u toho jsme se strašně nasmáli. Ivo s Dennym to
skoro nemohli dát, jak se řehtali.“
8
Když herci před premiérou odejdou hlasivky, je to samozřej-
mě nemilé. Co se ale stane, když režiséra představení před
premiérou trefí v bance šlak? Přesně to se Antonínu Procházkovi
při zkoušení Jak se dělá muzikál stalo. Čtrnáct dní před premiérou
omdlel vbance avypadalo to na mrtvici. Naštěstí šlo nakonec jen
oporuchu rovnovážného ústrojí v uchu, nicméně si týden poležel
vnemocnici. „Ze špitálu jsem šel rovnou do generálek. Ale kolego-
vé byli skvělí, všechno zkoušeli i beze mě, přitom já tím dějem pro-
vázím, jsem na jevišti pořád,“ svěřil nám trochu hororovou příhodu
ze zkoušení režisér Procházka.
■