Úvodník

Milé čtenářky / Milí čtenáři,

čím to, že když se oteplí a začne víc svítit sluníčko, cítíme se o tolik lépe než v zimě? Z velké části za to mohou biologické hodiny. Člověk sice není medvěd, aby se na jaře probudil ze zimního spánku, ale i naše životní pochody řídí geneticky podmíněný cyklus.

Živé organismy však fungují různě nejen v průběhu celého roku, ale zejména cirkadiánně – podle času v rámci plus minus jednoho dne. Že biologický rytmus není jen ezoterický výmysl, potvrzuje fakt, že za výzkum v oblasti chronobiologie byla dokonce v roce 2017 udělena Nobelova cena.

Vnitřní hodiny člověka určují, kdy je nejvhodnější doba pro fyzickou aktivitu, kdy pro spánek či příjem potravy. Toto základní nastavení je pro člověka jako živočišný druh v zásadě určující a jeho pravidelné „přenastavování“ obvykle vede ke zdravotním problémům. Diabetes bývá jedním z nich.  

Lidé, kteří chodí později spát a později se probouzejí, jsou podle vědců vystaveni většímu riziku, že se u nich vyvine diabetes. Večerní chronotyp „sova“ je spojen s 19% zvýšením rizika cukrovky 2. typu. Sovy však kromě ponocování také častěji tíhnou k celkově nezdravému životnímu stylu (kouření, konzumace alkoholu, přejídání a nedostatek pohybu), což v úhrnu bohužel vede k strmému nárůstu rizika rozvoje diabetu na 72 %.  

Problém představuje také načasování doby jídla, které hraje klíčovou roli v regulaci cirkadiánních rytmů a v kontrole hladiny glukózy, tuků a inzulinu. 

V rámci loňské studie realizované organizací ISGlobal, která trvala sedm let a zúčastnilo se jí více než 100 tisíc dospělých osob, vědci zkoumali souvislost mezi frekvencí a dobou jídla a výskytem diabetu 2. typu. Zjistili, že těm, kdo snídají později než v devět ráno, hrozí o 59 % vyšší riziko vzniku diabetu 2. typu než jedincům, kteří se nasnídají už před osmou. Správná snídaně s obsahem potravin s nízkým glykemickým indexem pomáhá předcházet výkyvům glykemie nejen v ranních hodinách, ale někdy i po obědě.

Stejný význam má i vhodný čas večeře. Výzkum totiž dále zjistil vyšší riziko cukrovky u účastníků, kteří jedí až po 22. hodině. U osob, které jedí častěji (asi pětkrát denně), je naopak výskyt diabetu 2. typu nižší. Menší frekvence jídel, tedy delší doba hladovění, byla spojena s nižším rizikem diabetu pouze u těch, kdo časně snídali (před 8. hodinou ranní) a časně večeřeli. Výsledky studie tak naznačují, že první jídlo před osmou hodinou ranní a poslední jídlo před sedmou hodinou večerní může přispět ke snížení výskytu diabetu 2. typu, a dokonce k výraznému zlepšení kontroly tohoto onemocnění.

Pravidelnost ve stravování a vůbec v celkovém způsobu života prospívá všem a zejména u diabetiků je zásadní. Využijme proto „biologického jara” (což je skutečně odborný termín) spojeného s přívalem nové přírodní energie k nastartování zdravějších návyků. 

PhDr. Zuzana Selementová