Strana 17
MAXIMUM
|
17
„Po úspěchu Kateřiny Tučkové aAleny Mornštajnové došlo
ke změně. Ženy dostaly větší odvahu psát. Dochází kurčité
rehabilitaci. Doba, která už byla popsána zmužského úhlu
pohledu, je teď interpretována ztoho ženského. Vpředcho-
zím historickém výkladu se ženy trochu ztrácely. Dnes chtějí
autorky zachytit každodennost ijejich očima, ukázat, že ony
tam byly taky,“ dodává její kolegyně, šéedaktorka Vyšehra-
du Radka Fialová. Že nejde jen očeskou záležitost, dokazuje
třeba populární historický román Hamnet od Maggie O’Fa-
rrellové, který popisuje život Shakespearovy manželky.
ZVLNY TSUNAMI
Po prvních bestsellerech surčitým „prolem“ se obvykle bě-
hem let vynoří další, podobné knihy, které jsou díky před-
chozímu úspěchu unakladatelství ačtenářstva cestou ipro
autory. Typickým příkladem je severská krimi. Trilogie Stie-
ga Larssona, jejíž první díl Muži, kteří nenávidí ženy vyšel
vČesku vroce 2008, odstartovala obří zájem čtenářů adnes
se vtomto žánru píšou, vydávají ačtou knihy na sto způso-
bů. Zároveň uspokojují iuž zmíněnou poptávku po silných
emocích. „Vžánru kriminálky by se dalo
říct, že nikomu dnes už nestačí, že vrah
je zahradník,“ glosuje Anežka Dudková
potřebu některých znás číst obrutálním
násilí vmrazivé švédské zimě zpohodlí
své vlastní postele, příznačně pod lam-
pičkou zIkey. Možná právě poptávka po
šokujících prožitcích azároveň faktogra-
i nese aktuální popularitu true crime–
opravdových zločinů.
„Když jsme kdysi vydali knížku Proč obrazy nepotřebují
názvy avyhráli Magnesii Literu, během pár let vyšly velice
podobné knihy, které vysvětlovaly školním dětem moderní
výtvarné umění. Na tom se dá dobře demonstrovat, že když
někdo sněčím uspěje, doma nebo venku, tak velice brzy při-
jde další sněčím podobným. Každé nakladatelství má knížku
ovelrybě, omedvídkovi, ovesmíru, to se prodává pořád. Mě
ale víc zajímá objevovat, nechodit po vyšlapaných cestách.
Takhle jsme vydali třeba vůbec první ucelenou monograi
o ragby v České republice. Neuspokojovalo by mě snějakou
veřejně známou osobností nebo momentální televizní cele-
britou vydat její desátou kuchařku nebo knihu oetiketě, což
je obchodně určitě bezpečnější model než experimentovat
ahledat nové autory či ilustrátory,“ říká Joachim Dvořák.
Některá menší nakladatelství tak balancují na hraně ob-
chodní strategie ve stylu „musíme vydat tři kuchařky, aby-
chom se nančně udrželi a mohli si vydat knihu, která nás
fakt těší, zdá se nám výborná a chceme ji poslat do světa“.
Specickou kapitolu vknihovnictví pak napsal covid– autoři
inakladatelé, kteří se vydáním novinky nešťastně streli do
období zavřených knihkupectví, byli vůči náhle ochlazené-
mu trhu bezmocní.
MOC KNÍŽEK
Na knižním trhu se skoro nejde orientovat. „VČesku vychází
kolem 15 000 novinek ročně, což je vpoměru kpočtu obyvatel
nejvíc vEvropě, takže se obecně dá říct, že knihám se unás
V žánru kriminálky
by se dalo říct,
že nikomu dnes už
nestačí, že vrah je
zahradník. Poptávka
je po silných emocích.
jakékoli knihy, která nevychází z očekávané poptávky, je
mnohdy dán souhrou okolností, jež nikdy nelze do detailu
odhadnout ana něž se nelze spolehnout. Záleží na době, ná-
ladě ve společnosti, někdy na náhodě. Také jsem vydal kni-
hy, onichž jsem si myslel, že změní svět, ale nestalo se nic,“
usmívá se Joachim Dvořák. „Úspěch knihy se ukáže hned pár
měsíců po vydání, pak už je těžké prorazit amédia častokrát
nedovedou sama objevit něco, co vsobě skrývá potenciál. Ně-
kdy se ale stane, že nenápadný titul najednou zazáří ipo le-
tech. Některé knížky potřebují čas,“ popisuje nakladatel.
ÚSPĚCH „ODSPODU“
Spousta autorů dnes vydává knihy svépomocí avzahraničí je
to zcela běžné. „Ve vyspělých ekonomikách, když máte štěstí
a něco originálního objevíte, můžete vydělat opravdu velké
peníze. V USA si často začínající autoři vydají knihu sami
aprodávají ji přes Amazon. Apokud zaujmou čtenáře, pří-
padně obdrží nějakou literární cenu, ještě během té stejné se-
zony práva odkoupí některý znakladatelských konglomerátů
akniha snovou obálkou vyjde ve velkém nákladu okamžitě
znovu. Autorovi, který si třeba několik let
psal úspěšný blog avytvořil fanouškovskou
základnu, nakladatel rád nabídne spoluprá-
ci, která se nedá odmítnout. Nic neriskuje,
připojí se už khotovému produktu,“ říká
Joachim Dvořák.
„Z ničeho“ vznikl i bestseller Padesát
odstínů šedi britské autorky Eriky Mitchell
Leonard, která píše pod pseudonymem
E. L. James. Příběh začal jako fankce,
internetovou verzi knihy si přečetlo milion lidí a ve nální
tištěné podobě se celosvětově prodaly desítky milionů výtisků.
Podobný příběh, ovšem vúplně odlišných kulisách amě-
řítku, má unás Michaela Duková ajejí Zápisník alkoholič-
ky. Sdílení vlastního problému, nemoci nebo handicapu má
odezvu obecně. Příkladem je komiks oalopecii snázvem Bez
vlasů Terezy Drahoňovské nebo ilustrovaná kniha Moniky
Baudišové Bezdětná. Témata odlišností atabu se mnohem
více otevírají ivdětské literatuře.
BYLY JSME TAM TAKY!
Za pozornost určitě stojí fenomén současných českých spiso-
vatelek, které se zabývají lokálními historickými tématy, na
jejichž pozadí vyprávějí příběhy silných žen. Kde se vzal jejich
úspěch? „Ženy čtou obecně více než muži ačastěji sahají po
beletrii, zatímco muži mívají větší zájem opopulárně-nauč-
nou literaturu nebo faktograi. Aženy samozřejmě volají po
‚svých‘ příbězích,“ říká překladatelka a literární redaktorka
nakladatelství Vyšehrad Anežka Dudková. „Historicky byla
ženská zkušenost vliteratuře upozaděná. Okolika autorkách
z století jste se ve škole učili? Teď se to proměňuje, zaznívá
ženský hlas. Autorky přinášejí lokální témata, spousta znich
vychází zpříběhů vlastní rodiny, vydávají se do archivů– důle-
žité jsou pravdivé nebo jen málo stylizované reálie. Tyto knihy
nabízejí ženské prožívání, silné emoce, čtenářky říkají, že je
čtení ‚zničilo‘, azároveň se dozvídají něco ohistorii, což přesně
nasedá na poptávku,“ popisuje Anežka Dudková.
TÉMA
16-18_Knihy_3.indd 1716-18_Knihy_3.indd 17 07.03.2025 12:0207.03.2025 12:02