Strana 52
52
|
MAXIMUM
FEJETON
S
názvem plicník lékařský,
orsej jarní nebo violka
vonná jsme se asi setkali
všichni, ale co třeba tako-
vá zapalice žluťuchovitá,
dymnivka dutá, mokrýš střídavolistý,
bahnička chudokvětá, hadí mord, sví-
zel přítula nebo kýchavice bílá? Čeština
je vnázvosloví bujná stejně jako příro-
da, která všechny ty byliny, květiny,
keře, zkrátka všechno to býlí, přivedla
na svět. Spousta názvů má původ vli-
dové tvorbě, ale základy českého bota-
nického názvosloví stvořil Jan Svato-
pluk Presl.
Všichni si asi ještě vzpomeneme
na obrozenecké pokusy o české tvary
slov– nosočistoplena je asi ta nejzná-
mější. Dovolím si tu připomenoutta-
kovou položnici neboli šestinedělku,
gynekolog pak byl položník. Zakladatel
české geometrie Vojtěch Sedláček při-
šel třeba spřímkou prostopádnou (tím
neměl na mysli žádné prostopášnosti,
ale přímku kolmou) nebo s názvem
poměročet pro logaritmus. Takových
perel, které do dnešních dnů nepřeži-
ly, bychom našli víc. Pokud vás zají-
má, jak se náš jazyk vyvíjel, nemůžete
asi najít lepší zdroj než knihu Chrám
itvrz Pavla Eisnera. Vyšla sice původně
vroce 1946, ale letos ji nakladatelství
XYZ vydalo znovu a její kouzlo roz-
hodně nevyprchalo, ikdyž mnoho slov
znašeho rodného jazyka ano. Ale zpět
k jaru, k rostlinám, k Janu Preslovi
ajeho bratrovi.
Jejich jména si asi většina z nás ze
školy nepamatuje, ale šeřík, kukuřici,
kopretinu, protěž, bleduli, brambo-
řík, brčál, to známe všichni. Stejně
tak bliznu, hlízu, keř, kalich nebo od-
denek. Pan Presl se ale nezastavil jen
ubotaniky, vroce 1834 vydal Savec-
stupovali ktomu jen seriózně, nebo si
občas zaskotačili apoťouchle vymysleli
něco, co je samotné rozesmálo? Dnes
už těžko říct.
Shakespeare Juliinými ústy tvrdí:
„Copak je po jméně? Co růží zvou,
izváno jinak vonělo by stejně.“ Mož-
ná to platí pro Romea, ale přiznám se,
že šeřík mi voní možná trochu víc než
syringa, ajestli mě má, nebo nemá rád,
to mi prozradí spíš kopretina než leuca-
nthemum, ačkoliv ilatinským názvům
tu musím přiznat jistou poetiku. Až se
budete rozplývat nad něžnou krásnou
bledulí, věnujte vzpomínku třeba právě
Janu Svatopluku Preslovi, výročí jeho
úmrtí připadá na dubna. Pochován je
isbratrem na Vyšehradě. Pomník pak
najdete vpražských Vrchlického sadech
avlastně ina všech loukách ave všech
zahradách, a hlavně vnašem krásném
jazyce. Užte si voňavé asvěží jaro.
■
Vaše
Padesátka Marie
tvo čili Rukověť soustavná k poučení
vlastnímu ačeské zoologii dal na 220
rodových a873 druhových jmen. Bobr,
dikobraz, daněk, tuleň, vačice, ale tře-
ba imyš polní, to všechno jsou názvy,
které přežily už téměř dvě století. Za-
skočila ho snad jedině fauna Austrálie,
tu jsme si hodně přejmenovali. Nevím,
co byl skokejš, ale tipovala bych to na
klokana, a drápoš? No, v Austrálii to
může být prakticky cokoli, protože, jak
tvrdí zlé jazyky, vAustrálii se vás stejně
všechno pokouší zabít aod drápoše se,
podle mě, nic dobrého čekat nedá.
Kdybyste chtěli vědět, kdo vymys-
lel kyslík, draslík nebo vápník, je Jan
Svatopluk Presl opět správná odpověď.
Dožil se necelých 58 let, přesto po sobě
(společně s bratrem) zanechal neuvě-
řitelné dílo. Myslím, že kromě obrov-
ských znalostí museli mít oba chlapci
Preslovic inaprosto neuvěřitelnou fan-
tazii. Docela bych chtěla být u toho,
když všechny ty názvy vymýšleli. Při-
Budiž chvála jaru a jazyku!
Astronomické jaro letos začíná 20.března, přesně
v 10:01. Už se nemůžu dočkat, a tak se při
procházkách kochám sněženkami, povytahuju
očima tulipány a narcisy, které už vystrkují růžky
ze země. Mimochodem, víte, že sněženka je celým
jménem sněženka podsněžník?
Marie Petrovová
|
Adobe Stock, archiv Marie Petrovové
52_Padestka_Marie.indd 5252_Padestka_Marie.indd 52 06.03.2025 19:4906.03.2025 19:49