2/2016

• Strana 1

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  2/2016

  Časopis pro klienty lékáren . Zdarma.

  KRVAVÁ

  HISTORIE

  PLASTICKÉ CHIRURGIE

  (str. 26)

  WABI DANĚK:

  „NEJHŮŘ SE

  POSLOUCHÁ

  PRAVDA.“

  (str. 20)

  POŘIĎTE SI

  LÉKÁRNU

  DO MOBILU (str. 9)

  Časopis MAXIMUM nově k dispozici i DIGITÁLNĚ!

  S aplikací dostanete VÍC!

  ZAPOJTE SE

  DO SYSTÉMU NA KONTROLU

  KVALITY POTRAVIN (str. 24)

• Strana 2

• Strana 3

  EDITORIAL

  Vydavatel: Česká lékárna holding, a.s.

  Palackého 924/105, Brno, IČO: 262 30 071

  Šéfredaktor: Michal Petrov

  Odborná redakce: MUDr. Marie Vaněčková

  Náměty, dotazy, připomínky: redakcemaximum@drmax.cz

  Inzerce: inzercemaximum@drmax.cz, tel.: 603 772 344

  Grafická úprava: FACE UP s.r.o.

  Vydání: Léto 2016, vychází v květnu 2016, čtvrtletník

  Datum uzávěrky: 12. 5. 2016

  Registrováno pod č. MK ČR E 20683

  Publikování nebo šíření jakéhokoliv materiálu z časopisu bez písemného

  souhlasu vydavatele je zakázáno.

  Vydavatel neodpovídá za pravdivost údajů obsažených v reklamě

  a v inzerci. Cílem tohoto projektu není podpora předepisování, prodeje či

  spotřeby přípravků. V rámci témat se redakce snaží poskytovat objektivní,

  pravdivé a vyvážené informace edukační formou (ostatní materiály jsou

  označeny jako inzerce).

  Tento časopis nenahrazuje poradenství lékařů ani lékárníků.

  Foto na titulní straně: Zuzana Panská

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  Milé čtenářky, milí čtenáři,

  opravdu nechci být banální a vždycky stáčet řeč na po-

  časí, ale když už zima konečně ustoupí, dny se prodlouží

  a slunce začíná naplno hřát, je to každý rok zkrátka zážitek

  a mám pocit, že čím je člověk starší, tím to prožívá víc. A to

  k banalitám bohužel trochu svádí. Zatím pořád držíme le-

  tošní tradici mužské tváře na titulní straně. Není to záměr,

  ale prostě to tak vychází. Wabi Daněk ví taky o banalitách

  své – jeho rosa na kolejích zazněla u tolika táboráků, že

  si to klidně může rozdat v hitparádě s bednou od whisky

  nebo černým mužem, co pod bičem otrokáře žil, a myslím,

  že se stala jednou z písniček, jejichž slova sice spousta lidí

  znala a zpívala, ale mnohem míň jich jim bylo schopných

  naslouchat. Snad stejný úděl nepotká rozhovor, který

  s trampským bardem vedl kolega David Laňka. David po-

  skytl exkluzivně pro Maximum část rozhovoru z chystané

  rozhovorové knihy.

  Věřím, že ne, a že i další texty v novém vydání Maxima

  najdou své čtenáře. Toto vydání je laděné trochu kra-

  tochvilněji – i s ohledem na to, že nastává čas klidných po-

  sezení u šálku kávy nebo čaje na zahradě, balkóně nebo

  lavičce v parku. Nemluvě o dovolených, s nimiž souvisí

  zejména článek o vývoji cestovních zavazadel, při jehož

  čtení si člověk uvědomí, že i tenhle druh brašnářství má

  své legendy a leckteré procházejí časem bez jediného

  šrámu – přinejmenším na pověsti. Krok s dobou musejí

  držet i lékárny Dr. Max, o čemž svědčí spíše obrázkový než

  písmenkový článek popisující novou lékárenskou aplikaci

  pro chytré telefony. Je opravdu užitečná.

  V nadcházející letní sezóně budou lékárny hrát mimo-

  řádně důležitou roli. Každoročně do nich v tuto dobu

  zamíří spousta lidí, aby se poradili o co nejlepší ochraně

  proti nepříznivým vlivům slunečního záření. Na co si při

  výběru sluneční kosmetiky dát obzvlášť pozor, upozorní

  další článek v tomto čísle Maxima.

  Takto vybaveni můžeme opravdu sebevědomě slunci

  vstříc.

  Přeji vám krásné léto

  Váš Michal Petrov, šéfredaktor

  Obsah

  Inzerce ▼

  Foto: archiv Dr.Max

  www.drmax.cz 3

  Pijeme kávu na zdraví? ............................................................................ 4

  Chrápání – nepřítel zdraví i vztahů ..................................................... 6

  Aby slunce nebylo k zlosti ......................................................................8

  Lékárna v mobilu ....................................................................................... 9

  „Je neuvěřitelné, že se těhotné ženy ještě před pár lety

  rentgenovaly“ ...........................................................................................10

  „Damián je lék na naše smutky“ .........................................................12

  Meditace u rybníka .................................................................................14

  Zahrádkaření zažívá nový rozmach ..................................................16

  Monolog pro dva hlasy .........................................................................18

  Wabi Daněk: „Proč jsi to, ty vole, řikal?!“ ..........................................20

  Arnika – zázračná rostlina.....................................................................22

  Zdravotní obtíže po konzumaci potravin a doplňků

  stravy… Realita, nebo fikce? ...............................................................24

  Pro krásu se musí trpět! Musí? ............................................................26

  Zavazadla v proměnách času aneb Vyrážíme na dovolenou .......28

  Ta stará dáma z reklamy na Maxe ......................................................30

  Křížovka ......................................................................................................32

  Iva Pekárková: Ulítlé manželství .........................................................34

  Poznávací znamení pacient .................................................................36

  Jak mlčet na dovolené ...........................................................................38

• Strana 4

  SVĚT LÉKŮ, LÉKÁREN A ZDRAVÍ

  Pijeme kávu na zdraví?

  Foto: archiv Dr.Max

  JAK KVALITNÍ JSOU

  „SUPERPOTRAVINY“?

  Jsou jich plné dámské časopisy

  – řeč je o tzv. superpotravinách

  jako je například kustovnice

  čínská (goji), šalvěj hispán-

  ská (chia) z And nebo třeba

  bobulky Açaí. Jsou jim připi-

  sovány nejrůznější blahodár-

  né účinky, nezřídka je o nich řeč jako o „všeléku“ či prostředku proti stárnutí. Jde

  o všechno možné – o rozemleté stonky, listy či řasy, semena, plody, tzv. smoothies

  (rozmixované části rostlin) atd. Centrála pro ochranu spotřebitelů v Severním

  Porýní-Westfálsku si vzala na mušku související produkty prodávané od supermar-

  ketů až po bioobchody. Při testování zcela propadly dvě třetiny testovaných výrob-

  ků, někdy dokonce kvůli obsahu karcinogenních látek či těžkých kovů. Je proto

  extrémně důležité zaměřit se na konkrétní produkty a sehnat o nich maximum

  dostupných informací. Testující zároveň došli k závěru, že jsou „superpotraviny“

  přeceňované a konstatovali, že za normálních okolností k zásobování těla potřeb-

  nými látkami stačí potraviny docela obyčejné.

  SOUMRAK SUPERLEVNÝCH KREVNÍCH

  TESTŮ?

  Před pár lety zazářila hvězda společ-

  nosti Theranos vedené třicetiletou generální

  ředitelkou Elisabeth Holmesovou. Vstoupila

  na americký trh s nabídkou inovativních krev-

  ních testů, o které byl – i s ohledem na nízké

  náklady – tak obrovský zájem, že se ředitelka

  Holmesová zakrátko ocitla i na žebříčku nej-

  vlivnějších lidí sestavovaného časopisem Time

  (a také nejbohatších podle Forbesu). V posled-

  ní době se však vyskytla řada pochybností

  o metodách firmy, podpořených výpověďmi

  bývalých zaměstnanců Theranosu. Kvalita tes-

  tů, o jejichž výsledek se opírala i řada lékařů,

  byla zpochybněna. Theranos nabízel provedení extrémně levných testů pro-

  střednictvím svého inovativního nástroje Edison, analyzujícího extrémně malou

  dávku krve odebrané z bříška prstu. Panuje však podezření, že nešlo o žádný ino-

  vativní, nýbrž o zcela konvenční postup. Pochybnosti ještě vzrůstají s ohledem

  na to, že testovací metody firma

  stále tají a nepopsala je nikdy ani

  na stránkách expertních periodik,

  aby je mohla posoudit odborná

  veřejnost. Firma je momentálně

  vyšetřovaná.

  MÉNĚ SKLENIČEK A CIGARET

  U MLÁDEŽE? JAK KDE.

  Podle zprávy Světové zdravotnické

  organizace (WHO) konzumují mladis-

  tví v Evropě a Severní Americe alkohol

  a tabák stále méně často. Průzkum

  zveřejněný nedávno v Bruselu se

  zaměřil na trendy v kouření a pití

  u jedenácti až patnáctiletých od roku

  2010. Zejména pro mladistvé dív-

  ky je tabák stále méně atraktivní.

  Zásadní rozdíly jsou ale mezi jednot-

  livými zeměmi. Například kouření

  mladých lidí je v některých balkán-

  ských zemích – zejména v Bulharsku,

  Rumunsku a Chorvatsku stále velký

  problém. Obecně pak platí, že vět-

  ší sklony k pití i kouření mají děti

  ze sociálně slabších vrstev. Svět se

  tedy nebarví jednoznačně do růžo-

  va – u mládeže navíc vážně narůstají

  problémy s obezitou a nedostatkem

  pohybu. Průzkum zahrnul 220 tisíc

  mladistvých. Z iniciativy WHO se

  tradičně poslední květnový den

  vyhlašuje jako Den proti kouření.

  Na plakátech k tomu letošnímu jsou

  podporovány krabičky od cigaret, ze

  kterých je obtížné na první pohled

  vyčíst výrobce a značku – tzv. plain

  packaging. Podle WHO je vzhled

  krabiček jedním z faktorů atraktivity

  kouření. Cestou „anonymních“ obalů

  se už vydala například Austrálie.

  4 www.drmax.cz

• Strana 5

  SVĚT LÉKŮ, LÉKÁREN A ZDRAVÍ

  RŮŽOVÁ VIAGRA  MOŽNÁ VÍC VEDLEJŠÍCH

  ÚČINKŮ NEŽ ŽÁDOUCÍCH

  Přípravek Addyi®, o němž jsme už v této rubrice v minu-

  losti informovali krátce poté, co byl uveden na americký

  trh, vzbuzuje značné rozpaky. „Lék“ pro ženy, kterému

  se dostalo přezdívky růžová viagra, se stal předmětem

  několika studií, které jsou momentálně vyhodnocovány.

  Zahrnuly téměř šest tisícovek pacientek. Belgičtí a nizo-

  zemští vědci nicméně už zveřejnili v odborném magazí-

  nu Jama Internal Medicine přehled nežádoucích účinků

  pozorovaných po užití přípravku Addyi® a jmenují zejména

  závratě, ospalost, nevolnost a vyčerpání. Na rozdíl od „pán-

  ské“ viagry a dalších obdobných přípravků, které mají vliv

  na lidské tělo, působí Addyi® na psychiku. Mechanismus

  fungování je tedy zcela jiný. Proto evropští vědci doporu-

  čují, aby byla „růžová viagra“ používána jen jako součást

  terapie a především prošla ještě řadou zkoumání.

  JAK ÚČINNÉ JSOU

  ŠPUNTY DO UŠÍ?

  Překvapivě dost. Prokázal

  to test, který provedl lékař

  Wilko Grolman z univerzi-

  ty v holandském Utrechtu.

  Během jednoho koncertu

  v Amsterdamu rozdal pěta-

  dvacítce návštěvníků chrá-

  niče sluchu, zatímco druhá

  – přibližně stejně početná

  – kontrolní skupina nedostala žádný. Po čtyřech a půl

  hodinách, kdy byli účastníci koncertu vystaveni hluku

  přibližně 100 decibelů, změřil poškození sluchu (u každé-

  ho ucha zvlášť). Zatímco u lidí, kteří koncert absolvovali,

  aniž by se jakkoli chránili, došlo k částečné ztrátě sluchu

  ze 42 procent, u ostatních jen z 8 procent. Podle jiné,

  americké studie z roku 2010 trpí zejména mladí dospělí

  poškozením sluchu a tento problém se stává stále váž-

  nějším. Mezi lety 1988 a 2006 vzrostl počet lidí s těmito

  potížemi o víc než třicet procent. Jednou z příčin je právě

  rostoucí obliba hudebních produkcí, kdy je lidský sluch

  vystaven extrémní hlukové zátěži. Už od 80 decibelů hro-

  zí nevratná poškození lidského sluchu.

  POPRVÉ HROMADNÉ OČKOVÁNÍ

  PROTI HOREČCE DENGUE

  Horečka Dengue je patrně jednou z nejrozšířenějších

  exotických nemocí, která postihuje české cestovatele.

  Šíří ji moskyti a nahrává oteplování a živelný rozvoj lid-

  ských sídel od Latinské

  Ameriky přes Afriku

  a Indii až po východní

  Asii. Jen na Filipínách

  a jen za loňský rok postih-

  la tato infekce téměř

  200 tisíc lidí, známy jsou

  i stovky případů, které

  skončily tragicky. Proto

  se tato ostrovní země

  rozhodla stát vůbec prv-

  ním státem, který provede masové očkování proti zmíně-

  né nemoci. Kolem záměru ale panují určité pochybnosti.

  Očkovací látku Dengvaxia povolily teprve 4 země světa –

  vedle Filipín ještě Mexiko, Brazílie a Salvador. Panuje vůči

  ní skepse, protože není jisté, nakolik zabírá proti všem čty-

  řem známým sérotypům Dengue. Nicméně lepší je učinit

  aspoň nějaký krok než žádný. Problém horečky Dengue

  je vážný – podle Světové zdravotnické organizace dnes

  ohrožuje virus asi 40 procent všech obyvatel světa. Ročně

  se nakazí 390 milionů lidí, z toho asi 100 milionů natolik,

  že musí vyhledat lékařskou péči.

  KÁVOU PROTI STŘEVNÍ RAKOVINĚ?

  Podle studie, jejíž závěr otiskl odborný magazín Cancer,

  Epidemiology, Biomarkers and Prevention, jde pití kávy ruku

  v ruce s nižším rizikem rakoviny tlustého střeva. Dobrá zpráva

  pro milovníky espressa i kavárníky. Dokonce už při dvou šál-

  cích denně klesá toto riziko o víc než čtvrtinu. Studie se dota-

  zovala víc než pěti tisíc pacientů s rakovinou tlustého střeva

  na jejich zvyklosti při konzumaci kávy rok před stanovením

  diagnózy. Stejné dotazování

  proběhlo u čtyř tisíc zdravých

  jedinců. Výsledek: Čím víc

  vypité kávy, tím menší riziko

  nemoci. Podle šéfa výzkumu

  Stephena Grubera z univerzi-

  ty v Jižní Karolíně byli výzkum-

  níci překvapeni, že při tom

  nehrál žádnou roli kofein. Jiné

  studie zase ukazují na blahodárnou souvislost mezi popíje-

  ním kávy a snížením rizika rakoviny jater a diabetu druhého

  typu, v těch ale kofein svou roli hraje. Je zřejmé, že svět kávy

  je velmi pestrý, a že o něm zdaleka ještě nevíme všechno.

  www.drmax.cz 5

• Strana 6

  6 www.drmax.cz

  TÉMA

  N

  ásledující řádky budou číst

  s pochopením především ženy,

  jelikož chrápání se týká především muž-

  ské části populace, která chrápe až 3 krát

  častěji, než zástupkyně něžného pohlaví

  (u těch riziko chrápání výrazněji narůstá

  až po období menopauzy).

  Každopádně jsou to ženy, které hlasi-

  tým projevům chrápání připomínajícím

  v lepším případě porouchaný kávo-

  vý překapávač, v horším pak výkon-

  nou motorovou pilu, musí čelit častěji.

  Právě ony pak ze zoufalství, když už

  únava z nevyspání přeroste únosnou

  mez a kruhy pod očima se nedají zakrýt

  ani tím nejlepším make-upem, dokáží

  své nesouhlasně mručící muže dohnat

  za odborníkem a nutí je věc řešit. Je totiž

  jasné, že převracení na bok, balonek

  na zádech či nekonečné pomláskávání,

  už prostě nestačí.

  CO SE DĚJE PŘI CHRÁPÁNÍ?

  I zdánlivě nevinné chrápání může oprav-

  du představovat řadu zdravotních kom-

  plikací a s nimi souvisejících problémů.

  V první řadě se chrápajícímu nedostává

  hluboké fáze spánku, která je velmi rege-

  nerační. Ten se tak probouzí vyčerpaný

  a neodpočatý. Únavu pak dohání napří-

  klad konzumací nadměrně kalorické-

  ho jídla a pití, které sice na chvíli doda-

  jí potřebnou energii, ale dlouhodobě

  vedou k přibývání kil a obezitě. Další

  rizika s ní spojená už klepou na dveře –

  až o 30 % vyšší riziko vzniku kardiovas-

  kulárních komplikací jakými jsou vysoký

  tlak, infarkt, mrtvice či rozvoj diabetu

  (cukrovky). Stejným rizikům však posti-

  žený vystavuje i své okolí, kterému jeho

  chrápání nedá spát. Začarovaný kolotoč

  problémů se tak pomalu, ale jistě, roztáčí!

  NENÍ CHRÁPÁNÍ JAKO CHRÁPÁNÍ

  Chrápání existuje více druhů a vždy je

  třeba zjistit, co je jeho příčinou. To, kte-

  ré je způsobené ucpaným nosem, resp.

  zduřelou nosní sliznicí při rýmě, odezní

  za krátký čas samo. Zpozornět bychom

  měli ve chvíli, kdy trvá týdny bez další

  zjevné příčiny (jakou je například občas-

  ná nadměrná konzumace jídla a alkoho-

  lu krátce před spaním). „Odborníka je

  v tomto případě vhodné konzultovat co

  nejdříve. Může jím být praktický lékař,

  který provede základní vyšetření a dále

  odkáže k ORL specialistovi, jenž zváží

  možnosti chirurgického zásahu, případ-

  ně doporučí návštěvu spánkové labora-

  toře,“ říká Mgr. Petra Řehořková, která

  se na své klinice monitoringem spán-

  ku i následnou léčbou zabývá. Pomocí

  monitorovacích přístrojů zde zjišťují,

  jak vypadá tzv. spánková křivka. Jinými

  slovy to, jak je v průběhu našeho spán-

  ku nasycena krev kyslíkem, jaký je tep

  srdce, zda se neobjevuje tzv. spánková

  apnoe (život ohrožující několikavteřino-

  vá až minutová zástava dechu) a podob-

  Chrápání – nepřítel zdraví i vztahů

  Ve chvíli, kdy partneři

  začnou spát kvůli

  chrápání jednoho z nich

  odděleně, zadělávají si

  na postupné odcizení.

  Chrápání vnímá většina z nás jako sice nepříjemný, nicméně celkem běžný doprovodný projev

  spánku. Jedná se přitom o poměrně závažný problém, kterým trpí až třetina populace. Nejenže

  vyhání milované polovičky z manželského lože, ale může ohrožovat i naše zdraví!

  Foto: Ingimage

• Strana 7

  TÉMA

  Nekvalitní, mělký, přerušovaný spánek způsobený chrápáním může mimo

  jiné také způsobit:

  •

  Zpomalení reakcí a myšlení, lehké poruchy v úsudku a logice

  •

  Podráždění, nepřiměřené emoční reakce, špatnou náladu, depresi

  •

  Chronický únavový syndrom

  •

  Předčasné stárnutí a vyšší riziko vzniku rakoviny

  KDYŽ SE SPÁNKU NEDOSTÁVÁ

  ně. Na základě výsledků je pak možno

  hledat vhodné řešení.

  Možnosti moderní léčby jsou poměrně

  účinné a významným způsobem mohou

  eliminovat rizika s chronickým chrá-

  páním spojená. „Na naší klinice řešíme

  ročně zhruba 250 případů chrápání, při-

  čemž způsob terapie je různý. Někomu

  pomůžeme pouhou redukcí nadváhy

  a úpravou životosprávy, lehčí poruchy lze

  řešit laserovým ošetřením uvolněného či

  prodlouženého horního patra, u těžších

  případů, například spánkové apnoe, pak

  pomohou až přítlakové ventilační pří-

  stroje, které pacient používá ve spánku,“

  doplňuje Petra Řehořková.

  O tom, že chrápání ovlivňuje nejen

  zdraví, ale také partnerský život, hovoří

  známý psychiatr MUDr. Jan Cimický, CSc.:

  „Projevy chrápání patří beze sporu mezi

  stresující mechanismy narušující spánek

  i druhým osobám. Situace je o to složitěj-

  ší, že sám postižený si tuto poruchu neu-

  vědomuje a často se dokonce proti tako-

  vému ,obvinění´ brání. Přesvědčí ho až

  třeba autentická nahrávka, kterou pořídí

  někdo z bezmocně strádajících blízkých.

  Jisté je to, že chrápání je fenomén, který

  významně ovlivňuje mezilidské vztahy.“

  Jakkoli to může znít přehnaně, chrápá-

  ní dokáže v extrémním případě narušit

  harmonii vztahu. Velmi často jej lidé řeší

  oddělenými ložnicemi, což se ale může

  podepsat na ztrátě partnerské intimi-

  ty, a to zdaleka nejen v rovině sexuální.

  Hlavně ale vlivem dlouhodobé úna-

  vy z nedostatečného spánku narůstá

  mezi oběma partnery nesoulad a může

  ve finále vyvolat až nenávistnou zlobu

  vedoucí k rozchodu.

  Existují-li nějaká preventivní opatře-

  ní, jak chrápání předejít či jej zmírnit,

  pak jsou to nepřekvapivě zásady zdra-

  vého životního stylu. Petra Řehořková

  doporučuje pravidelně se hýbat, jíst

  a pít alkohol nejpozději 3 hodiny před

  spaním, stejně tak nekouřit. Pomoci prý

  může také uvolňující teplá koupel, kva-

  litní polštář a poloha spaní na zádech,

  které umožní volný průchod cest dýcha-

  cích, a dobře vyvětraná a nepřetopená

  ložnice. ■

  www.drmax.cz 7

  Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Oscillococcinum, perorální granule. Volně prodejný homeopatický léčivý přípravek k vnitřnímu užití. K dostání v lékárnách.

  šetrná léčba pro celou rodinu

  bez věkového omezení

  výhodné balení 30 dávek

  Inzerce

• Strana 8

  8 www.drmax.cz

  SEZÓNA

  J

  eště zodpovědněji bychom měli

  přistupovat k dětské pokožce, ta je

  samozřejmě nejcitlivější a zaslouží si,

  abychom ji nezanedbávali. Už jen proto,

  že „kůže má paměť“ a spáleniny z dět-

  ství nám to za pár let mohou nehezky

  spočítat.

  A není to zase tak dlouho, co jsme se

  rozloučili se zimou. Naše pokožka ještě

  letos neměla se sluncem příliš tu čest

  a stále je ještě extrémně citlivá.

  Slunce je ale pro život nezbytné

  a v malých dávkách má dobrý vliv na:

  • Náladu: Slunce může být výborným

  prostředkem na určité formy sezónní

  deprese.

  • Syntézu vitamínu D: Ta je nezbyt-

  ná k fixaci vápníku v našich kostech.

  Abyste mohli těžit z těchto výhod,

  zcela postačí, když se slunci vystavíte

  na čtvrt hodiny denně.

  Ve velkých dávkách může být ovšem

  slunce velmi nebezpečné a způsobovat

  z krátkodobého pohledu:

  • Spálení: Nazývané také sluneční

  erytém.

  • Fotodermatitidu: Tou je především

  sluneční vyrážka (to se týká deseti-

  ny dospělých) a akné, podobně také

  méně častý typ fotodermatitidy, jakou

  je lupus a kopřivka vyvolaná sluncem.

  • Pigmentová postižení, jakými jsou

  skvrny nebo melazma (pigmentové

  skvrny v těhotenství).

  • Potlačení imunity (fotoimunosupre-

  se), projevující se např. opary (infekční

  herpes labialis).

  • Zvýšenou citlivost na sluneční záře-

  ní (fotosenzitivita, fototoxicita).

  Škodlivé účinky se objevují také

  v dlouhodobém horizontu:

  • Zrychlení stárnutí kůže: To se vyzna-

  čuje výskytem pigmentových skvrn,

  zažloutlé barvy pleti, hlubokými vrás-

  kami a ztrátou pružnosti pleti.

  • Riziko rakoviny kůže (fotokarcino-

  geneze).

  Že se máme před sluníčkem chránit,

  je informace, kterou slyšíme poměrně

  často, všichni to víme a více či méně

  dodržujeme.

  Základním údajem, který na krémech

  hledáme, se stal SPF faktor, tedy číslo,

  které udává, kolikrát déle můžeme být

  na slunci bez rizika spálení. Ale výška

  ochranného faktoru není jediným krité-

  riem, kterého bychom si měli všímat při

  výběru opalovacích přípravků.

  Podle čeho tedy, kromě výše fakto-

  ru, bychom měli opalovací přípravky

  vybírat?

  • Důležitá je ochrana proti oběma

  typům záření UVB i UVA. Zatímco UVB

  faktor nás chrání před spálením, UVA

  faktor zabraňuje předčasnému stárnu-

  tí kůže.

  • Pokožka vystavená slunečním paprs-

  kům potřebuje notnou dávku hydra-

  tace, řada přípravků již obsahuje hyd-

  ratační a vyživující složky, zdaleka je

  však neobsahují všechny přípravky.

  • Slunce neškodí jen pokožce, ale také

  vlasům. Možnost použít přípravek

  i na ochranu vlasů je benefit, který

  oceníte především u moře.

  • U vody a při sportu jsou vhodnější

  voděodolné přípravky.

  • V případě, že vybíráte přípravky pro aler-

  gika či exematika, vždy zvažte vhod-

  nost přípravku pro tento typ pokožky. ■

  Aby slunce nebylo k zlosti

  Byť ještě nejsou prázdniny, venku začínají vládnout slunečné dny, které lákají k výletům s dětmi nebo

  jen k posezení na sluníčku a už teď na jaře také svádí k opalování. Je potřeba pamatovat na to, že si naše

  pokožka zaslouží péči, a proto bychom jí měli před pobytem na slunci věnovat zvýšenou pozornost.

  Lékárny Dr. Max se tradičně za-

  měřují napreventivní akce, během

  nichž upozorňují narizika nechrá-

  něného pobytu naslunci anutnost

  ochrany před negativním půso-

  bením slunečního záření. Nejen

  během těchto kampaní pomáhají

  lékárníci s výběrem optimálního

  ochranného přípravku adávají do-

  poručení kco nejlepší obraně.

  Logicky se tak lékárny Dr. Max

  letos staly i generálním partne-

  rem projektu Stan proti melano-

  mu, který obyvatelům ČR ve třech

  městech republiky – Praze, Brně

  aOstravě – nabídl možnost vyšetře-

  ní kožního znaménka apigmentové

  skvrny, ato zdarma. Cílem projektu

  bylo, stejně jako vuplynulých letech,

  podchytit výskyt rakoviny kůže.

  ZA OCHRANOU

  S LÉKÁRNAMI DR. MAX

  Foto: archiv Dr. Max

• Strana 9

  TÉMA DR. MAX

  www.drmax.cz 9

  LÉKÁRNA V MOBILU

  Bez nějaké té mobilní aplikace se člověk dnes snad ani neobejde. Přítel na telefonu už zdaleka

  není jen postava z televizní soutěže, ale především digitální pomocník, který pomáhá člověku

  látat díry v paměti nebo problémy s orientací… Je to zkrátka takový osobní asistent. A právě

  takového nedávno představily i lékárny Dr. Max. Slouží členům jejich klientského programu.

  Jestliže jde o lékárnu, pak člověka často zajímá třeba to,

  kde najít tu nejbližší. To je jedna ze základních funkcí

  nové aplikace, na kterou jsou nabalené další užitečné

  služby. Třeba informace o otvírací době a na první

  pohled zřetelný symbol, je-li lékárna z mapy právě teď

  k dispozici, anebo je zavřená.

  Jestliže už člověk léky má, je dobré nezapomenout si je vzít v pravý čas. A právě

  tohle je další z funkcí aplikace. Třebaže se funkce jmenuje Moje léky, umožňuje

  založit hned několik účtů s několika upozorněními, takže je možné v rámci

  rodiny dohlédnout nejen na vlastní medikamenty, ale třeba i na ty babiččiny.

  Jde o první verzi aplikace, která se postupem času bude rozrůstat o další

  funkce. Třeba budou k dispozici příbalové letáky, které člověk ne a ne najít

  právě ve chvíli, kdy je potřebuje. A mělo by přijít i upozornění na možná

  rizika při kombinování několika léků.

  Mezi další funkce patří i upozornění na nákupní

  benefity. Přímo na mobil může každý člen

  věrnostního programu dostat slevový kupon,

  upozornění na cenové výhody u vybraných produktů

  a hned se taky dozvědět, kolik už díky klientskému

  programu ušetřil. A co je podstatné – vše má pořád

  při ruce. I čárový kód z kupónu.

  První uživatelské ohlasy jsou velmi příznivé – zejména kvůli kombinaci příjemného s užitečným.

  Aplikace je snadno dostupná na

  www.mujdrmax.cz

  Moje léky

  Již nikdy nezapomenete na své léky! Přehled užívaných

  léků s možností upozornění.

  Vytvořte si uživatele a přiřaďte mu jeho přípravky a upozornění. Zvolte

  si čas užívání svých léků. Zvolte si velikost dávkování! Pohlídejte správné

  užívání všech léků sobě, svým dětem, babičce i svým mazlíčkům.

  Můj Dr. Max

  Aplikace Můj Dr. Max

  přináší přehled výhod

  klientského programu

  Karta výhod Dr. Max

  do mobilních zařízení.

  V aplikaci najdete nejen kupony

  a slevy, ale i sekci Moje léky, kde

  si můžete nastavit pravidelná

  upozornění pro včasné užívání

  vašich léčiv.

  Najít nejbližší lékárnu

  Najděte nejbližší lékárnu Dr. Max ve svém okolí.

  Najdeme pro Vás lékárny, které jsou nejblíže od místa, kde

  se právě nacházíte díky GPS.

  Dr. Max ceny

  Mezi nejdůležitější benefity klientského programu

  patří zejména vybrané přípravky za speciálně

  zvýhodněné Dr. Max ceny.

  Zde najdete kompletní přehled zvýhodněných produktů, které může

  využívat každý člen programu.

  Moje kupony

  Odměňujeme Vás za

  věrnost. Hned něko-

  likrát ročně členům

  programu Karta vý-

  hod Dr. Max posíláme

  sadu individuálních

  slevových kuponů.

  Své kupony uvidíte ve svém

  telefonu a můžete je využít na

  kterékoliv lékárně Dr. Max.

• Strana 10

  „Je neuvěřitelné, že se těhotné ženy

  ještě před pár lety rentgenovaly“

  Jaké vývojové vady jsou v posledních

  letech nejčastější?

  V počtu hlášených vrozených vad novo-

  rozenců dominují z těch závažnějších

  vrozené vady srdce a z těch méně závaž-

  ných vrozené vady urogenitálního traktu

  u chlapců.

  Hodně se mluví o tom, že vývojové

  vady lze odhalit dříve, než tomu bylo

  dříve, především kvůli včasné dia-

  gnostice. Jde s tím ruku v ruce také

  péče o děti, které se s vývojovou

  vadou narodí?

  To, co se v posledních sto letech určitě

  zásadně změnilo, je diagnostika a pocho-

  pitelně léčba vrozených vad. Když se

  podíváme sto let zpět, tak děti s vroze-

  nými vývojovými vadami často umíraly

  po narození nebo v raném dětství. Jedinci

  s vadami, které dovolovaly přežití, ale byly

  nápadné, okolí vnímalo negativně. Člověk

  s rozštěpem rtu měl „zaječí pysk“ a byl

  vyčleněn ze společnosti. Před nástupem

  ultrazvuku jako diagnostické metody

  v těhotenství byl k dispozici pouze rent-

  gen. A těhotné ženy se skutečně rentge-

  novaly. Dnes už nám to může připadat

  neuvěřitelné. Ultrazvukové vyšetření je

  základní vyšetřovací diagnostickou meto-

  dou a díky ultrazvukovému a také bioche-

  mickému vyšetření jsou ty nejzávažnější

  vrozené vývojové vady diagnostikovány

  často již během prvních třech měsíců gra-

  vidity. Vyšetření, které kombinuje ultra-

  zvukové a biochemické testy, se nazývá

  prvotrimestrální screening.

  Včasná diagnostika vrozených vad,

  které buď vůbec nejsou slučitelné se

  životem, nebo jen za cenu složitých chi-

  rurgických a dalších léčebných postupů,

  které ale nemohou přinést léčebný efekt,

  umožňuje matce rozhodnutí těhoten-

  ství ukončit. Proto existuje stálá snaha

  posunout diagnostiku do nižšího stádia

  gravidity. Na druhé straně se v posled-

  ních desetiletích zásadně zlepšila a rozší-

  řila péče o děti s vrozenými vývojovými

  vadami a možnosti jejich léčby.

  Chodí k vám rodiče oproti předchozím

  rokům obeznámeni s tím, jakou vadu

  jejich dítě může mít?

  Ano, lidé jsou obecně informovanější,

  zdrojem bývá převážně Internet. Ale vět-

  šinou se informace snaží získat až v oka-

  mžiku, když nastane nějaký konkrétní

  problém. Zvláštní oblast tvoří komunika-

  ce v rámci rodiny. Stává se, že se o výsky-

  tu určitého onemocnění prostě mlčelo

  a k budoucí matce se informace dosta-

  ne až během těhotenství. Nastávají pak

  opravdu nepříjemné chvíle.

  Rodí se dnes větší počet dětí s vývojo-

  vou vadou než dříve?

  Počet se nezvyšuje, ale určitě se mění

  složení těchto vad, což souvisí s jejich dia-

  gnostikou, ale také se systémem hlášení.

  Například u závažné vady anencefalie

  (nevyvinutí velkého mozku) je diagnosti-

  ka již mnoho let téměř 100 %. Stále se rodí

  asi 2 % novorozenců s vrozenou vývojo-

  vou vadou, ale patří sem i ty „kosmetické“.

  Mění se nějak „náchylnost“ současné

  civilizace k vývojovým vadám?

  Na jedné straně vymizely vady způsobené

  například nedostatečným příjmem jódu

  v graviditě nebo neléčenými infekčními

  chorobami. Ale na druhé straně stoupá

  počet matek s tzv. civilizačními nemo-

  cemi, například cukrovkou. A právě děti

  matek s diabetem jsou více ohroženy vro-

  zenými vývojovými vadami. Také některá

  léčiva, kontaminace potravy nebo třeba

  alkohol jsou příčinami poškození plodu.

  Jsou vývojové vady dané pouze gene-

  tikou nebo i jinými faktory?

  Část vrozených vývojových vad má svo-

  ji jasnou podstatu. Downův syndrom

  a srdeční vady, které jsou jeho součástí,

  je způsoben přítomností nadbytečné-

  ho chromozomu 21. Jiné vady se dědí

  polygenně a už název napovídá, že se

  na jejich vzniku podílí větší počet genů.

  V tomto případě lze pravděpodobnost

  10 www.drmax.cz

  POD POVRCHEM

  Lékařská genetika ušla za posledních padesát let neuvěřitelný kus cesty a Česko patří v tomto

  oboru mezi světovou špičku. O tom, co tento obor zkoumá, jsme si povídali s MUDr. Martinou

  Langovou, Ph.D. z oddělení lékařské genetiky v pražské Thomayerově nemocnici.

  Foto: Zuzana Panská

• Strana 11

  www.drmax.cz 11

  výskytu vyjádřit s pomocí empirického

  rizika. Jiné vady jsou vyvolány zevními

  příčinami (infekce, léčiva). Ale až u 50 %

  vrozených vývojových vad se jasnou pří-

  činu nepodaří určit.

  Jde určit, jaká je procentuální prav-

  děpodobnost, že se páru s genetic-

  kou chorobou nebo vývojovou vadou

  narodí dítě se stejnou diagnózou?

  U již uvedených polygenních vad podle

  empirického rizika. Pokud známe gene-

  tickou příčinu vady nebo onemocnění,

  záleží na typu dědičnosti. U autozomálně

  recesivních chorob jsou oba rodiče zdra-

  ví přenašeči onemocnění a matematické

  riziko pro potomky je 25 %, že budou

  nemocní. Takovým onemocněním je

  například cystická fibróza. U autozomál-

  ně dominantních chorob jeden z rodičů

  trpí konkrétní chorobou a jeho potomci

  mají 50 % riziko, že onemocnění zdědí

  také. Příkladem může být achondroplá-

  zie (porucha růstu kostí do délky). U cho-

  rob vázaných na chromozom X jsou mat-

  ky zdravé přenašečky a jejich synové mají

  50 % riziko že onemocní. Známým příkla-

  dem takové nemoci je hemofilie A.

  Jsou základní rizika, která zvyšují prav-

  děpodobnost, že se dítě narodí s vývo-

  jovou vadou?

  Vedle genetických faktorů, které jsme už

  zmínili, jsou i faktory zevní tzv. teratoge-

  ny. Ty jsou rozděleny na fyzikální (např.

  přetrvávající horečka u matky), chemické

  (kontaminace potravy rtutí, vysoké dávky

  vitamínu A) nebo biologické (akutní one-

  mocnění virem zarděnek v těhotenství).

  Jaká je vlastně historie genetického

  lékařství u nás a ve světě? A na jaké

  úrovni se české genetické lékařství

  nachází?

  Společnost lékařské genetiky byla

  v ČSSR ustanovena v roce 1967.

  Genetika vycházela z dětského lékařství

  a jeho zkušeností s vrozenými vývojo-

  vými vadami a nemocemi u dětí, které

  měly jasný typ dědičnosti. Původně

  byla zaměřena na popisné syndromo-

  logické zařazení chorob a poradenství.

  Technický rozvoj přinesl možnost dia-

  gnostiky. Když uvážíme, že v roce 1957

  bylo zjištěno, že člověk má 46 chromo-

  zomů a v roce 1959 bylo poprvé popsá-

  no, že Downův syndrom je způsoben

  přítomností nadbytečného chromozo-

  mu 21, je jasné, že jsme nebyli pozadu.

  Lékařská genetika je v ČR bezesporu

  medicínský obor, který s úspěchem

  snese mezinárodní srovnání. A pokud

  jde o prenatální diagnostiku, patříme

  ke světové špičce. ■

  POD POVRCHEM

  malé tablety –

  snadné polykání

  bez nežádoucích účinků

  neutrální chuť

  antimetil

  Antimetil

  Antimetil

  suchý zázvorový extrakt

  *

  DOPLNĚK STRAVY

  Klidný žaludek

  během těhotenství

  * 1 tableta obsahuje: 50 mg suchého

  zázvorového extraktu – 10% gingerolů

  10x koncentrovanější

  než tradiční zázvorový prášek

  Pro děti od 3 let, těhotné od 1. měsíce těhotenství.

  Péče pomocí bylinek

  Pro těhotné

  od prvního

  měsíce

  Obchodní zastoupení v ČR: Ewopharma, spol. s r. o., Burzovní palác, Rybná 682/14, 110 05 Praha 1, tel.: 267 311 613, e-mail: info@ewopharma.cz, web: www.ewopharma.cz

  Ant 210x146 003/03/2016

  i na cestách

  www.antimetil.cz

  více informací najdete na

  Antimetil_inzerce_210x146_Maximum.indd 1 22.3.2016 12:50:27

  Inzerce

  Rok od roku

  stoupá počet matek

  s civilizačními

  nemocemi, jako je

  cukrovka.

• Strana 12

  12 www.drmax.cz

  PŘÍBĚHY RODIN

  N

  avzdory nepříznivým výsledkům

  tripletestu těhotná Marina věřila,

  že dítě bude nakonec v pořádku, a ještě

  po narození chlapečka doufala, že je zdra-

  vý. Diagnózu lékaři definitivně potvrdili

  třetí den života malého Damiána. „Velice

  chladně mi ji oznámili a víc se tím neza-

  bývali,“ vzpomíná mladá žena. Naštěstí

  se vzápětí objevila lékařka, která měla

  s Downovým syndromem zkušenosti ze

  své rodiny, a tak citlivě a přiměřeným způ-

  sobem obeznámila oba rodiče s nejdůle-

  žitějšími informacemi.

  Narození dítěte s postižením znamená

  vždy velký šok, a to i v případě, že existu-

  je předpoklad, že to tak bude. Je nutné

  nejprve tento fakt přijmout a vyrovnat

  se s ním. Co v prvních dnech a týdnech

  pomohlo Marině? Její rodina – manžel

  a dvě starší dcerky Klárka a Jovanka, které

  „Damián je lék na naše smutky“

  „Došlo mi, že se nic

  hrozného nestalo.

  Že naše rodina zůstane

  stejně krásná,

  jako byla.“

  Na základě testů v těhotenství Marina věděla, že se její třetí dítě může narodit s Downovým

  syndromem. Odběr plodové vody, který by dal jasnou odpověď, však odmítla. S postižením syna

  se pak vyrovnávala skoro dva roky, v jeho příchodu ale vidí velký význam pro celou svou rodinu.

  Text a foto Zuzana Ježková

  malého Damiánka bezvýhradně a s nad-

  šením přijaly. „Došlo mi, že se nic hrozné-

  ho neděje. Že naše rodina zůstane stejně

  krásná, jako byla, jen máme jedno dítě

  trochu jiné,“ říká.

  Péče o dítě s Downovým syndromem

  prý byla z počátku jednodušší než o zdra-

  vé miminko. Damiánek málo plakal, hod-

  ně spal, na kojení jej maminka musela

  v noci budit. Později to začalo být nároč-

  nější – kvůli velké ochablosti svalstva bylo

  třeba s malým pravidelně cvičit, Marina

  s ním dojížděla na různé terapie a usilova-

  la o to, aby se syn co nejvíce rozvíjel. Byla

  si vědoma toho, že čím později začne dítě

  s Downovým syndromem ve svém vývoji

  zaostávat za vrstevníky, tím je míra jeho

  postižení menší. Proto do co největšího

  rozvoje svého syna napřela všechny své

  síly, až postupně došla na hranici fyzic-

  kého vyčerpání. A s tím šla ruku v ruce

  i deprese.

  Marina si musela uvědomit, že je tře-

  ba zvolnit, dát se do pořádku a věnovat

  se také dcerkám. Věci nechala přirozeně

  plynout. Ukázalo se, že i bez intenzivního

  cvičení a všemožných terapií Damiánkův

  vývoj pokračuje stejným tempem. Zpětně

  maminka hodnotí jako velice důležitou

  pro další život svého syna zejména hipo-

• Strana 13

  terapii (terapii pomocí koní) – kromě

  významného rozvoje pohybových schop-

  ností měla u malého Damiána blahodárný

  vliv i na rozvoj komunikace a slovní záso-

  by a probudila v něm zájem o zvířata.

  S Downovým syndromem se často pojí

  kromě mentálního postižení i různě závaž-

  né zdravotní problémy, které se rozvíjejí

  postupně. S dítětem je tedy třeba chodit

  na pravidelné kontroly a jeho zdravotní

  stav bedlivě sledovat. Malý Damián trpí

  problémy se štítnou žlázou, kvůli tomu

  bere pravidelně léky. Má také vadu zraku,

  ač dioptrie jsou zatím nízké.

  Mentálně je nyní pětiletý Damián

  někde mezi lehkou a středně těžkou

  mentální retardací. Řeč se u něj rozvíje-

  la pomalu. Když byl menší, rodiče s ním

  znakovali, a díky tomu mohli porozu-

  mět jeho pocitům a momentálním nála-

  dám. Dnes Damián rozumí jednodušším

  větám, mluví ve slovech, věty mu moc

  nejdou. Navštěvuje speciální školku, kde

  je malá třída s velkým počtem pedago-

  gů, kteří se dětem hodně věnují a spolu-

  pracují i s odborníky. Posouvá se tak dále

  a ve školce je nadmíru spokojený.

  Díky tomu, že žije ve velké rodině

  (kromě dvou starších sester má dnes ješ-

  tě mladšího bratra), mnoho věcí se učí

  zcela přirozeně napodobováním svých

  sourozenců a hrou s nimi. Vzájemně si

  pomáhají. „Damiánek je hodně veselý, ale

  i svéhlavý. Má velký dar empatie, umí se

  vcítit do lidí, a když je někdo smutný, tak

  ho potěšit,“ dodává na závěr maminka. ■

  PŘÍBĚHY RODIN

  Jodisol pero 3,6 g Jodisol spray 7 g, 13 g, 75 g

  Jodisol

  ®

  Účinná dezinfekce

  www.jodisol.cz

  Jodisol roztok

  Jodisol spray

  s mechanickým rozprašovačem

  Humánní léčivý přípravek

  Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci.

  Složení ve 100 g: léčivá látka: Povidonum iodinatum 3,85 g; pomocná látka: Ethanol 95 %.

  Ošetření:

  • drobných poranění kůže (trhlinky)

  • při zánětu ústní sliznice a oparů

  • po bodnutí hmyzem

  SpofaDental a.s. | Markova 238 | 506 01 Jičín | tel. : +420 493 583 277 | fax: +420 493 583 275 | www.spofadental.cz

  Jodisol(16-103)-190x135.indd 1 30.03.16 12:11

  Inzerce

• Strana 14

  14 www.drmax.cz

  ŽIVOTNÍ STYL

  Meditace u rybníka

  P

  řestože řada lidí vnímá rybaření jako

  sport tichých bláznů, jsou tihle „bláz-

  ni“ významnou skupinou posilující čes-

  kou ekonomiku. Jen za rok 2015 nechali

  ve specializovaných prodejnách více než

  1,3 miliardy korun. Nejvíce rybáři utratí

  za pruty a lokátory, ale také za rybářské

  zájezdy. Na ty jezdí především mladší roč-

  níky, kterým český kapr nestačí a chtějí

  zažít situaci, kdy nahodí a už tahají ryby

  nad metr.

  Tvrdí se, že rybáři jsou podivíni, a tak

  jsem se rozhodl to vyzkoušet. Ze skříně

  jsem vytáhl pruty a vyrazil k rybníku kou-

  sek od Kladna. Najít místo není snadné.

  Břeh je doslova pokrytý rybáři. Odhadem

  jich tu je kolem třiceti. Až na jedinou

  výjimku samí muži. A ta jedna žena je

  tu jen jako doprovod. Leží na dece a čte

  si lesklý magazín. Konečně najdu místo.

  „Tam si nesedejte, tam se vám to zamotá

  do kořenů,“ řekne starší muž pohledem

  monitorující splávek svého prutu na hla-

  dině. „O pár metrů dál je to lepší,“ usměje

  se. Poděkuji a jdu, kam mi řekl. Rozbalím

  náčiní a za zády mi prochází dva rybáři.

  Jdou domů. „Nováček?“ ptají se. Přikývnu

  a ptám se, jak to poznali. „Podle prutů.

  Stará škola. Rodičů, že jo?“ Odhadli to.

  Na tenhle prut chytal táta. „Na co chytá-

  te?“ Vytáhnu žížaly. Zasmějí se. „Na tohle

  už vám kapr nezabere. To chce buď těstíč-

  ko nebo chleba, ale ten se hned rozmo-

  čí,“ sáhne jeden do svého batohu a podá

  mi hrudku těstíčka. „Krupička s kukuři-

  cí, po tom jedou jako blázni.“ Poděkuji

  a rozloučíme se. Nejsem u rybníku ani

  pět minut a už se naplno projevila rybář-

  ská solidarita. Ta ale za chvíli vezme

  za své. Chytím totiž kapra. 55 centimetrů.

  Starší muž, co mi doporučil, kam se mám

  posadit, nade mnou stojí a kroutí hlavou.

  „S touhle starožitností takovýho klacka?

  Já tu sedím od šesti a zatím ani ťuk!“

  Snažím se to zlehčit tím, že jde o štěstí

  nováčka. „Tak snad,“ jde muž ke svým udi-

  cím. Ale to těstíčko, co jsem dostal, zřej-

  mě rybám chutná. Záhy vytahuji druhou

  rybu. Menší, ale pořád bratelnou. To už

  jsou u mě dva rybáři a baví se o mně, jako

  bych tam nebyl. „Na co to chytá?“ „Dostal

  těstíčko od Franty.“ „Ten to umí umíchat.“

  Je to tak trochu útěk do klidu. A trochu meditace. A trochu sport. Taky trochu koníček a taky

  trochu životní styl. Rybaření. Jen v Česku se mu podle statistik věnuje více než 300 tisíc mužů.

  A bezmála 10 tisíc žen.

  „Co je to tady za

  hejska s pražskou

  espézetkou? Ten nám

  tu náš rybník vybírat

  nebude!“

• Strana 15

  Foto: Ingimage

  „To jo, ale podívej se na ten vercajk. To

  pamatuje šedesátý.“ Cítím v tom trochu

  závist, trochu zklamání a trochu naštvání,

  že jim tu ten hejsek s pražskou espézet-

  kou vybírá rybník.

  Tenhle pocit ale opadne odpoledne

  v hospodě kousek u rybníka, kde se zase

  potkáme. Rybáři si ukazují své úlovky

  a u venkovních dřevěných stolů popí-

  její pivo. „Přijdeš ještě, nebo to byla jed-

  norázovka?“ ptají se, když u jejich stolu

  usrkávám točenou malinovku. Cítím

  příležitost. „Přijedu,“ řeknu a další víkend

  jsem tu zase. Už se zdravíme jako staří

  známí. A jak sedíme u rybníka, dáváme

  se do řeči. Nejsou to žádné velké řeči.

  Filozofické diskuze sem nepatří. Ale

  během čtyř víkendů vím něco o každém,

  kdo sem chodí. Franta je řidič autobusu

  a vychovává sám dvě děti. Žena mu utek-

  la. K rybníku zajde, když jsou děti u ní.

  Zato Jirka nedávno oslavil zlatou svatbu.

  Prý také díky rybaření. Kdyby měl být

  dnes a denně doma s tou svojí, prý by už

  spolu nebyli. Karel dělá ředitele staveb-

  ní firmy. K rybníku si chodí vyčistit hla-

  vu, a nic nezáleží na tom, že už půl roku

  nechytil rybu, kterou by si mohl odnést,

  a tak si z něj doma trochu utahují. Z Rosti

  si zase utahují všichni rybáři. Je mu třicet,

  dělá obchodního zástupce kopírek a klu-

  ci říkají, že je to „rybářská modelka“, pro-

  tože má jen to nejmodernější rybářské

  vybavení. Zakládá si na tom. Na lidi s pru-

  tem, jaký mám já, se dívá jako na lúzry.

  Místo skládací sesličky si vozí rozkládací

  křeslo, pruty každý za dvacet vybaluje

  s posvátnou úctou a sakra se snaží, aby-

  chom je všichni viděli. A pak sedí u vody

  jako král a u vytahování každé čudly dělá

  tyjátr, jako kdyby chytil mečouna. A jak se

  separuje u rybníka, separuje se i v hospo-

  dě. Jsme mu málo. A on na nás je moc.

  Moc fouňa, moc frajer, moc drahej, moc

  všechno.

  Občas se u rybníka objeví žena jako

  doprovod některého z nás. Většinou

  proto, aby poznala, co nás na tom chy-

  tání ryb tak baví. A po půl hodině už

  se nudí a mluví. Tehdy se rybář ze soli-

  darity zvedá, aby ta jeho nerušila ryby

  ostatním. Lepší je to s dětmi. Ty kupo-

  divu vydrží soustředěné déle. Když jim

  dáte vlastní prut, tak i hodinu. Tedy až

  na ty Františkovy. Ty už to nebaví a cho-

  dí po rybářích a dávají se s nimi do řeči.

  A občas si rejpnou: „Strejdo, a víš, že

  strejda Karel tuhle chytil štiku, co měla

  sedmdesát centimetrů?“ No jasně, že to

  víme. Karel se tím všude chlubí a my mu

  to všichni závidíme. Ale přejeme. Líčil

  na ni půl roku. Zasloužil si ji.

  Po dvou měsících si mezi rybáři při-

  padám jako doma. Doporučujeme si fle-

  ky a jiné rybníky, víme o sobě prakticky

  všechno. A až na Rosťu jsme jako jed-

  na rodina. Myslel jsem si, že jen napíšu

  tuhle reportáž z břehů českého rybní-

  ka, ale zjišťuji, že sem budu chodit dál.

  Dokonale se tu medituje. Když sledujete

  klidnou hladinu, ve které se odráží vychá-

  zející slunce, na stonkách trávy se třpytí

  rosa a z korun stromů se ozývají ptáci,

  když ticho přírody jen čas od času naru-

  ší šplouchnutí ryby nebo zvuk do vody

  dopadající návnady, je to jedna z těch čis-

  tých radostí, okamžik, kdy doslova cítíte

  splynutí s přírodou. Najednou vám nejde

  o to, abyste něco chytili, ale užíváte si,

  že jste součástí něčeho vyššího. S tímhle

  vědomím člověk dojde určité pokory.

  Když dneska jedu autem kolem

  vody a vidím břehy obsypané rybáři, už

  nemám pocit, že ti chlapi od něčeho utí-

  kají, ale vnímám je jako básníky života,

  o kterém toho vědí víc, než všechny kni-

  hy o životě. Prostě proto, že ho žijí a že

  si dokážou najít čas, aby o něm mohli

  v klidu přemýšlet, a pak o něm dokážou

  poutavě vyprávět. Nevěříte? Tak vezměte

  ze skříně pruty a vyrazte k rybníku. Třeba

  se tam potkáme. ■

  ŽIVOTNÍ STYL

  www.drmax.cz 15

  Chytání ryb není ani

  tak o lovu, jako

  o splynutí s přírodou

  a pochopení, že jsme

  součást něčeho vyššího.

• Strana 16

  16 www.drmax.cz

  ŽIVOTNÍ STYL

  České zahrádky prošly

  po revoluci velikou

  proměnou. Lidé začali

  cestovat a inspirují se

  novými styly.

  Zahrádkaření zažívá nový rozmach

  „Jste krásně opálená, byla jste u moře?“ „Kdepak, to mám ze zahrádky.“ Konverzace, která je

  slyšet stále častěji. A když se venku rozhlédnete, není pochyb – zahrádkaření v posledních letech

  zažívá svůj boom a stává se oblíbenou činností napříč generacemi.

  M

  ít svůj kousek země, rýpat se v ní

  a udržovat si záhonky, to byla ješ-

  tě před pár lety činnost těch víceméně

  starších. Ale situace se změnila. Stále více

  lidí totiž začíná propadat kouzlu vlastní

  zahrádky. „Je to neskutečný odpočinek.

  Po celém týdnu v práci plné streso-

  vých situací potřebuji vypnout hlavu

  a věnovat se něčemu, kde za sebou

  vidím výsledek. Když zasadíte sazenice

  a za pár týdnu vám rozkvete to barevné

  moře květů, je to balzám na duši,“ říká

  Veronika (31), maminka dvou dcer, kte-

  ré jí rády pomáhají na zahrádce, kterou

  si přede dvěma lety pronajala na kraji

  Prahy. „Manžel si nejdřív ťukal na hlavu,

  že přece nebudeme jako páprdové trá-

  vit víkendy v zahrádkářské kolonii, ale

  dneska už se vždycky ve středu začíná

  těšit na víkend.“

  České zahrádky navíc prošly po same-

  tové revoluci velikou změnou. „Jak lidé

  začali více cestovat a poznávat jiné

  kultury, nechali se inspirovat novými

  styly a zajímavými prvky, které nevá-

  hají na svých zahrádkách použít. Lépe

  dostupné se staly také do té doby méně

  známé rostliny a materiály,“ popisuje

  situaci Hana Barbora Součková, která

  se dlouhodobě zabývá jak květinovou

  dekorací, tak zahradním servisem. Stále

  rostoucí počet zahrádkářů se tak dnes

  nespokojí už jen s tím, že na jeden záho-

  nek zasadí růže a na druhý tulipány, ale

  vytváří si „konceptuální“ zahrádku.

  DVAKRÁT MĚŘ, JEDNOU KOPEJ

  Aby zahrádka splňovala představy

  a dělala radost svému tvůrci, je podstat-

  né reálně zhodnotit, co se od zahrádky

  čeká a kolik času chce její majitel strávit

  údržbou a kolik odpočinkem. Pozornost

  je proto třeba věnovat i výběru rostlin,

  protože právě nevhodně zvolené a umís-

  těné rostliny jsou nejčastější chybou, jíž

  se jinak obvykle velmi šikovní, zruční

  a vynalézaví čeští zahrádkáři dopouštějí.

  „Pravidla pro plánování jsou přitom vcel-

  ku jednoduchá. Je potřeba podívat se,

  jak jde slunce, kde máte na zahrádce vlh-

  čí a kde naopak sušší místa a podle toho

  vybírat rostliny a jejich místo na zahradě.

  Důležitá je také kvalita půdy a další fakto-

  ry. Pro inspiraci je dobré projít se po okolí

  a podívat se, kterým rostlinám se dobře

  daří v sousedních zahradách,“ radí Hana

  Barbora Součková.

  Při zakládání zahrádky doporuču-

  je věnovat pozornost pečlivé přípravě

  podloží, ať už jde o chodníčky, trávník či

  záhony. Při osázení je lepší nechat mezi

  rostlinami více místa. Vypadá to dobře

  a časem vše proroste. Při plánování pra-

  cujte také s obdobím květu, tak aby se

  květiny vzájemně doplňovaly a zahrád-

  ka byla co největší část roku potěchou

  pro oko.

  Zdroj: www.hanabarbora.eu, foto: Ingimage

• Strana 17

  ŽIVOTNÍ STYL

  Mezi hity poslední

  doby patří

  krásně květoucí

  magnolie

  a levandulová

  políčka.

  Inzerce

  AMFORA I STARÉ BOTY

  Kdo by chtěl svou zahrádku nějak oži-

  vit, dát jí novou jiskru, ať pustí fantazii

  na špacír. Někdy stačí jeden výrazný

  prvek a celkový dojem je úplně jiný.

  Stálicí jsou například kameny nebo různé

  solitéry. Užitečná ale může být i na půdě

  nalezená amfora, kterou osázíte podle

  ročního období. Stejně tak poslouží tře-

  ba starý dřevěný trakař. „Vybavuji si i ori-

  ginální nápad mojí maminky. Do zahrady

  zakomponovala staré pánské pracovní

  boty, které osázela sukulenty. Výsledek

  byl překvapivý a krásný,“ dodává ostat-

  ním odvahu k experimentům Hana

  Barbora Součková.

  Samozřejmě i zahrádkářský obor

  má své trendy. Mezi ty aktuální patří

  třeba nedbalý styl „Provence“, podsví-

  cení zahrad nebo biotopická jezírka.

  Z materiálů si oblibu drží především

  kámen, kov a dřevo. Pokud jde o rost-

  liny, velké oblibě se těší nádherné

  jarní květy magnolie a také levan-

  dulová políčka, která jsou na údržbu

  spíše nenáročná. Stejně je tomu u yucy

  marginaty, která obvykle bez problé-

  mů přežije zimu na záhonku a navíc

  se poměrně snadno množí. Naopak

  k náročným rostlinám patří bonsaje,

  které je třeba stříhat a tvarovat, takže

  si vyžádají více času.

  „Maminka občas vzpomíná, jak jsem

  jí, když jsem byla v pubertě, říkala, že

  nechápu, co ji na tom zahradničení

  baví,“ usmívá se Veronika. „No, tak teď

  už to chápu. Společně vymýšlíme nové

  věci, vyměňujeme si cibulky, navr-

  hujeme si vzájemně podoby záhonů.

  Zahrada nás prostě spojuje. A když táta

  s manželem vytáhnou gril a my si užije-

  me krásnou rodinnou společnou chvíli,

  tak i oni říkají: Holky, ještě že tu zahra-

  du máme!“ ■

  Dr. Böhm

  ®

  : Kvalita, která buduje důvěru.

  Kvalitní přípraveK z léKárny

  Přírodní

  síla z dýně

  Více informací na www.drboehm.cz

  Posiluje citlivý

  močový měchýř

  Dokonce i když se smějete nebo kýchnete, může se stát, že dojde k nedobrovolnému

  úniku moči. Dr. Böhm® Dýňové tablety uvádějí citlivý měchýř žen zpět do rovnováhy.

  Vysoce koncentrovaný extrakt z dýňových semen posiluje funkci močového

  měchýře a svalů pánevního dna přírodním způsobem. Takže se zítra můžete smát

  „bezpečně“ znovu!

  Doplněk stravy

  190x135.indd 1 29.1.16 8:30

• Strana 18

  18 www.drmax.cz

  PŘÍBĚH

  Monolog pro dva hlasy

  K

  dyž konečně přichází do přeplněné

  Té kavárny na pražském Vyšehradě,

  kde i pracuje – omlouvá se a celou situa-

  ci převede v žert: „Dřív, když jsem nepři-

  šel na domluvené místo, zlobil jsem se

  na toho, kdo se hněval! Protože neakcep-

  toval, že třeba bloudím. Myslel jsem si –

  mám na to přece právo.“ Ztrátou paměti

  a orientace v čase i v prostoru trpí Jirka

  od okamžiku, kdy jedné noci bez varová-

  ní utrpěl cévní mozkovou příhodu. Zažil

  a ještě zažívá časovou dezorientaci. Ne

  ovšem jako v kině, kde se filmová diva pro-

  budí bez paměti a celý snímek hledá, jak

  žila. Jemu vypadly jen dva roky. Některé

  záležitosti zůstanou Jirkovi navždy jako

  vygumované, a proto jsme požádali

  o komentář také Helenu, jeho ženu.

  VÝLET V BABÍM LÉTĚ

  Pohledný čtyřicátník vyrůstal s bratrem

  v prima rodině a byl pohybově zdatný.

  Ještě před absolvováním střední průmy-

  slové školy elektrotechnické se sezná-

  mil se svou láskou, vzali se a brzy se jim

  narodila dcera Tereza. Až o deset let poz-

  ději se Holubovi znovu rozrostli – o dnes

  jedenáctiletou Lucii. Ortodoxní Libeňák

  nikdy nezačal pracovat v oboru, který

  vystudoval, pracoval v potravinářství:

  „Žádný hypermarket, chtěl jsem vždyc-

  ky prodávat potraviny – a vlastně se mi

  to podařilo,“ konstatuje. Prostě ho tahle

  specializace zaujala, později pracoval

  pro společnosti Tchibo nebo Coca-Cola.

  Pomáhala mu nejen obchodní zdatnost,

  ale v komunikaci s partnery také znalost

  angličtiny. Ovšem v rozletu a profesním

  růstu ho zastavila nemoc.

  JAK SE TO STALO

  Co se vůbec stalo? Na podzim 2013 vyra-

  zili Holubovi na víkend na chatu. Helena

  si na poslední večer dobře pamatuje:

  „Jirka mi připadal trochu unavený – to

  jsem ale přikládala jeho pracovnímu

  vytížení. On sám nic nepozoroval; tehdy

  asi začínal jeho pozdější výpadek pamě-

  ti.“ A Jirka přitaká: „Až po mnoha týd-

  nech, v rehabilitačním ústavu, jsem se

  začal víc zajímat, co se se mnou vlastně

  děje.“ Ráno se manželka vzbudila, Jirka

  ještě spal, sešla tedy dolů uvařit snída-

  ni. Po chvíli ale volala malá Lucinka, ať

  Helena běží nahoru. Tam se Jirka snažil

  vstát z postele, ale nešlo to; říká: „Ihned

  jsme volali záchranku. Jirka pobyl chvíli

  v nemocnici, nic si z pobytu nepamato-

  val. Proběhly asi dva měsíce. Diagnózu

  mi lékaři sdělili – cévní mozková mrtvice

  a zasažený celý zadní mozek – paměť

  a oči. Bylo to pro mne velmi šokující,

  prognóza nezněla vůbec povzbudivě,

  spíše pesimisticky.“

  Jak bylo Jirkovi po tom, co se probudil?

  Dnes už dokáže odpovídat s úsměvem:

  „Nemohl jsem se zbavit dojmu, že jde

  o jakousi formu špatného vtipu. Byl jsem

  zpočátku hodně špatný pacient, vzdoroval

  jsem roli, do které jsem se probudil. Za chvil-

  ku to přece skončí! Moc jsem se těšil na prv-

  ní setkání se svou paní, ale pořád jsem chtěl

  zpátky do našeho běžného života. Nešlo

  to.“ Manželka dodává: „On si opravdu celý

  rok, možná i déle myslel, že jsme pro něj

  vymysleli nějaké hloupé překvapení!“

  Helena vzala celou věc pragmaticky, stála

  při svém muži ve velké zkoušce, rodinné

  zázemí mu dodávalo potřebný klid.

  Foto: Jan Šilpoch, text: Michaela Zindelová

  Mluví pomalu, námaha za každým slovem, které mu vychází z úst, je znát. Jirka Holub (42 let)

  nejdřív na místo našeho srazu nedorazil, až když jsem mu připomenula termín. Pomalu mi jeho

  diagnóza začala dávat smysl. Někdy mu prostě vypadne reálie jako ze skládanky dílek puzzle.

  PŘÍBĚHY PRO VÁS

  Časopis Můžeš

  je zaměřen na

  znevýhodněné

  občany apřináší

  řadu poutavých

  reportáží a roz-

  hovorů s velmi

  inspirativními

  osobnostmi. Také proto jsme se

  rozhodli, že vám v každém čísle

  našeho časopisu ztitulu Můžeš při-

  neseme jeden zajímavý příběh.

• Strana 19

  PŘÍBĚH

  Jirka si nakonec přece jen musel defi-

  novat, jaký je jeho momentální stav – byl

  špatně pohyblivý, měl limitovaný pohyb

  nohou a horší stabilitu. To vše i kvůli

  špatnému zraku. Zpočátku měl velké

  problémy s viděním, obraz mezi očima se

  nespojoval – takzvané trubicové vidění.

  Špatně vyslovoval. Když vyšel ze svého

  pokoje, nedokázal se bez pomoci vrátit.

  Pořád bloudil. „Byl jsem vržený do úpl-

  ně jiného světa! Zůstala mi dlouhodobá

  paměť, pamatuji si všechno, co bylo dřív.

  Poznával jsem příbuzné, kamarády. Ale

  co bylo před hodinou, to někdy pořád

  nevím,“ říká.

  Na rehabilitaci mimo Prahu pobyl pou-

  ze tři týdny, chtěl domů. Jirka dlouho

  nechával stranou otázku, co bude dál…

  „Byl jsem hlavně konečně doma! Denně

  jsem docházel na Albertov, kde jsem cvi-

  čil hybnost, a také jsem chodil na logo-

  pedii a ergoterapii. A cvičil paměť. Kvůli

  mé neorientaci mě musela doprovázet

  především manželka nebo starší dcera,

  někdy i kolegové z práce. Můj zaměstna-

  vatel se ke mně zachoval na dnešní dobu

  velmi osvíceně: dohodli jsme se na roz-

  vázání pracovního poměru dohodou

  a firma, kde jsem pracoval, mi věnovala

  finanční prostředky, které mě zabezpeči-

  ly.“ Ekonomicky se tak naštěstí vše kolem

  rodiny udržovalo v normálním chodu.

  NAVIGACE PRO PŘÍPAD NOUZE

  Jirkova rehabilitace byla velmi dlouhá tra-

  sa, hodně intenzivní dny a hodiny; kromě

  Albertova docházel ještě do ErgoAktivu.

  Dneska už cestuje sám, ale někdy se stá-

  vá, že potřebuje pomoc. Pak pomáhají

  lidé i aparát s GPS. Jirka pořád pociťuje

  těžkopádnost v řeči a zhoršenou orien-

  taci. Po čase se chtěl „zapojit do proce-

  su“, a začal pracovat v kavárně. Od pří-

  pravy nápojů, přes obsluhu, po službu

  na pokladně. Ale především má možnost

  komunikovat. Sám vypočítává: „Osobně

  mi každá šichta přináší plusové posuny

  v toku mé řeči. Nepohybuju se jen mezi

  domovem a prací. Fyzicky jsem na tom

  slušně, chodívám s přáteli cvičit a běhat.

  Momentálně mě nejvíc limituje orienta-

  ce, a to v prostoru i v čase. Ale naučil jsem

  se už svou situaci respektovat…“

  Jirka Holub skutečně nepůsobí jako

  pasivní stěžovatel, hovoří otevřeně, bez

  jakékoliv nostalgie, dokonce s humorem

  a nadhledem. Sotva se v kavárně rozlou-

  číme, už tančí ve své velké modré zástěře

  prostorem kolem ostatních hostů kavár-

  ny. Jeho story má přece jen happy end.

  Dostal se z obtížné situace a míří zhruba

  do míst, kde už jednou byl… ■

  „Na začátku jsem

  byl špatný pacient.

  Vzdoroval jsem roli, do

  které jsem se probudil.

  Chtěl jsem zpět svůj

  život.“

  reme

  INNOVATIVE | MEDICAL | ESTHETIC

  SPIDER VEINS

  SNÍŽENÍ

  METLIČKOVÝCH

  ŽILEK*

  V

  R

  Á

  C

  E

  N

  Í

  P

  E

  N

  Ě

  Z

  G

  A

  R

  A

  N

  C

  E

  100%

  AŽ

  O

  51%

  *

  Inzerce

• Strana 20

  20 www.drmax.cz

  ROZHOVOR

  Jak manželka snáší to vaše věčné

  koncertování?

  Ona si mě brala jako muzikanta, takže

  je s tím smířená, že část měsíce ode mě

  bude mít klid. Bylo mi necelých čtyřicet,

  když jsme se poznali, už jsem byl hotovej

  chlap a živil jsem se muzikou, takže vědě-

  la, do čeho jde. Navíc mi dělá manažerku

  a plánuje mi koncerty… A ono toho zase

  není tolik, že bych byl celej měsíc pryč.

  My jsme se navíc postupem let dostali

  do fáze, kdy už spolu dokážeme být del-

  ší dobu (smích). Časy, kdy jsme se oba

  těšili, až vypadnu, jsou už za námi. Ale

  ono je to, myslím, pro vztah důležité, aby

  si občas jeden od druhého odpočinul,

  protože jen tak se pak na sebe vzájem-

  ně těšíte. Takže časté koncertování mělo

  na náš vztah vlastně pozitivní vliv.

  Takže i dnes vyjedete na delší šňůru?

  Když jedeme Slovensko, jsme tam del-

  ší dobu, ale já se tomu dneska spíš už

  vyhýbám. Nic proti hotelům, člověk tam

  má svůj klid, ale já jak mám takový dietní

  režim, je problém ho na šňůře dodržovat.

  Na dva, na tři dny to jde, ale pak už tělo

  cítí, že nejede ve svých kolejích a začne

  mi to dávat najevo.

  Také se vaše žena z nouze naučila

  dělat všechny provozní činnosti?

  No jasně. Žena se naučila spoléhat se

  sama na sebe, všechno obstarat, zařídit,

  vyjednat. Na mě pak už zbývají jen tech-

  nické věci. Máme kupříkladu každý svoje

  auto a jejich provoz je výhradně moje

  starost. Už se mi ale taky jednou podařilo

  prošvihnout technickou kontrolu, takže

  mne, jaksi zpovzdálí, pro jistotu, hlídá.

  Nicméně když třeba bouchne plotýnka,

  vyřeší to sama.

  Máte někdy, když manželka udělá

  mužskou práci, pocit zahanbení?

  No jasně, že se za to stydím. Někdy

  dokonce i nahlas. A chválím ji. V tomhle

  jsou ženy jako chlapi. Potřebují pochvalu,

  že něco zvládly a udělaly dobře, nesmí se

  to brát jako samozřejmost. Jediný rozdíl,

  který mezi mužskými a ženami je, že my

  máme takový laxnější přístup k životu,

  necháváme ho plynout, zatímco ony mají

  často potřebu všechno a všechny řídit.

  Jezdíte na koncerty sám?

  Ne, se svou cestovní manželkou (smích).

  Já tak kytaristovi Miloši Dvořáčkovi

  někdy žertem říkám. Hrajeme spolu už

  Jeho Rosu na kolejích si u táboráků zpívá už třetí generace. Písně, které skládá, totiž natolik voní

  člověčinou a životem, že nestárnou. Stejně jako on. I když o sobě tvrdí, že je v podstatě líný, má elánu na

  rozdávání. Čile koncertuje, nahrává desky a po prázdninách mu vyjde kniha. Je zkrátka v jednom kole.

  Wabi Daněk

  „Proč jsi to, ty

  vole, řikal?!“

  Foto: Zuzana Panská a archiv W. Daňka

  Nejhorší není, když

  o vás někdo říká lži,

  ale slyšet od ostatních

  nepříjemné pravdy.

• Strana 21

  ROZHOVOR

  téměř dvacet let a za tu dobu náš pracov-

  ní vztah prošel podobnými fázemi jako

  vztah manželský. Ale už jsme se naučili

  spolu vycházet a tolerovat si své nedo-

  konalosti. Takže když dlouho nekoncer-

  tujeme, těšíme se na sebe, a když dlou-

  ho koncertujeme, těšíme se, že si zase

  od sebe odpočineme.

  Všeobecně se ví, jak to mají nastavené

  fanynky rockových zpěváků, ale jak je

  to s fanynkami folkařů?

  Fanynky folku nejsou většinou holky

  v minisukních, s divokými vlasy a cvočky

  na bundách, ale holky v dlouhých suk-

  ních s korálky. A jo, jsou stejně odhodla-

  né (smích). Já jsem ale kdysi udělal jedno

  moudré rozhodnutí, že když už se bude

  k něčemu schylovat, podívám se na to

  optikou, jestli bych s tou dívkou chtěl být

  až do konce života. No, a to pak rychle zjis-

  títe, že by to na furt nebylo. Od té doby,

  co jsem s Evou, jsem jí věrný. Neříkám, že

  neztratím s nějakou obdivovatelkou slo-

  vo, ale ona je má láska na celý život a byl

  bych blbej, kdybych to ničil.

  Každý má svůj vnitřní svět. Vy také?

  Pudí mě říct, že jsem v takovém svém

  světě skoro pořád, ale nebyla by to prav-

  da. Žiju samozřejmě reálným životem,

  ale jak jste říkal – každý takovou zónu

  má, a dokonce ji pro zachování duševní-

  ho zdraví musí mít. Místo, kde je sám se

  sebou, kde se sám sobě zpovídá, kde se

  sám se sebou radí, kde se kárá, ale kde si

  taky dává rozhřešení.

  Jak jste na tom se lhaním?

  No, tak občas se tomu člověk nevyhne.

  Jsou to ale převážně takové ty milosrdné

  lži. Aby se druhý netrápil, tak tu pravdu

  prostě lehce ohnete.

  Jak se cítíte, když vás přistihnou?

  To se stává pravidelně a je to zvlášt-

  ní pocit. První, co člověka napadne, je:

  Proč jsi to, ty vole, říkal?! Pak si řekne, že

  si musí příště líp rozmyslet, co říká, aby

  nakonec došel k tomu, že je lepší říkat

  pravdu, i když třeba v tu chvíli není zrov-

  na dvakrát příjemná.

  Je dobré říkat vždy jen pravdu?

  Je to určitě pohodlnější, protože kdo si

  má pamatovat, co kde komu řekl. Možná

  by si cvičil hlavu, ale zatěžoval by svědo-

  mí. Lež je vždycky na hovno.

  Jak snášíte absolutní upřímnost?

  Měl bych říct, že dobře, ale snáším ji jako

  každej mužskej – blbě. Určitě to taky

  znáte, že to nejhorší je, když vám někdo

  do očí říká pravdu, kterou nechcete sly-

  šet. Ale člověk se musí pravdě posta-

  vit čelem. I když je fakt, že si nemyslím,

  že stoprocentní pravda by třeba právě

  partnerskému svazku vždycky a za všech

  okolností prospívala. Ono to má někdy

  za následek, že si uteče právě do toho

  vnitřního světa a nechce se mu z něj ven,

  takže pak ti lidé časem nežijí spolu, ale

  ve svých mikrosvětech vedle sebe.

  Jsou slabosti, které máte rád?

  Takovou slabostí, a možná i radostí,

  bylo noční vyžírání ledničky. A víte, co je

  ale zajímavý? Já jsem nikdy moc nebyl

  na sladký, ale když mi zjistili zvýšený cukr,

  tak jsem si najednou uvědomil, jak sladký

  vlastně miluju. A i když bych neměl, tak

  něco sladkýho si občas dám, nějaký ten

  dort ke kávě, z čehož žena občas šílí.

  Šílí často?

  Víte, ona je ta moje Eva nesmírně inteli-

  gentní a občas ten cajmrsk udělá záměr-

  ně. Když normální rada nestačí, tak to

  povýší, umyje mi prdel, a já pak zase chví-

  li sekám dobrotu (smích).

  Takže ve vás pořád je ten malý kluk…

  A v kterým chlapovi není?! Nejhorší je, že

  když o vás někdo říká lži, tak to snesete,

  protože víte, že to je lež, ale horší jsou

  ty pravdy, který se o sobě od ostatních

  dozvíte. Ty jsou nepříjemný.

  Jste rád, když se máte pod kontrolou?

  Kdo by nebyl? No, jsou takoví, kteří klid-

  ně vyjedou na moře bez kompasu a vní-

  mají to jako dobrodružství, ale já, i když

  mám dobrodružnou povahu, taky rád

  vím, kam asi tak pluju. A jak stárnu, tak

  o to jistější směr potřebuji. ■

  • Narodil se 30. ledna 1947.

  • Vyrůstal ve skautské rodině.

  • Po škole dělal zámečníka a řidiče

  sanitky.

  • Hudbě se začal naplno věnovat až

  po čtyřicítce.

  • Nejznámější písní je Rosa na kole-

  jích, která je trampskou hymnou.

  • Jeho křestní jméno je Stanislav,

  přezdívku Wabi získal podle zpě-

  váka Wabiho Ryvoly, jehož písně

  v mládí hrával.

  • Na podzim vydá knihu vzpomínek

  nazvanou „Neublížit (a neposrat se)“.

  WABI DANĚK

  www.drmax.cz 21

• Strana 22

  22 www.drmax.cz

  Z PŘÍRODY

  Arnika – zázračná rostlina

  A

  rnika horská je planá rostlina, snad-

  no rozpoznatelná nejen díky tomu,

  že dosahuje výšky až 60 centimetrů, ale

  také díky ochlupené lodyze a svému vel-

  kému žlutooranžovému květu, jehož tvar

  se podobá kopretině. Všech existujících

  třicet druhů arniky patří do čeledi hvězd-

  nicovitých (Asteraceae), jako například

  heřmánek nebo měsíček. Nejvíce se pou-

  žívá právě Arnika horská, dále pak např.

  Arnika americká (Chamissonis), které se

  vyskytují v Evropě.

  Tradičně se arnika užívá při léčbě

  následků úrazů a svalového přetížení

  (křeče), ale také na úlevu od chrapotu

  pro všechny, kteří nadměrně zatěžují svůj

  hlas. Arnika je rovněž účinným prostřed-

  kem při všech traumatismech, jako jsou

  modřiny, zhmožděniny, namožené svaly,

  vymknutí, fraktury, zánět šlach, onemoc-

  nění žil a kapilár. Využít se dá rovněž při

  bolestech zad a kloubů. Vzhledem k její-

  mu vazoprotektivnímu účinku je účinným

  pomocníkem v předoperační a po ope-

  rační péči a při zubních zákrocích.

  Arnika horská obsahuje četné che-

  mické sloučeniny. Kvalita byliny pak

  závisí především na přítomnosti určité-

  ho množství aktivních molekul, jejichž

  obsah se přirozeně mění:

  • Seskviterpenické laktony s pro-

  tizánětlivými vlastnostmi, popsanými

  v Evropském lékopise, jsou především

  obsaženy v chloupcích brakteí, v roz-

  kvetlých úborech a listech. Jejich hoř-

  Arnica montana (Prha arnika, Arnika horská) je úžasná bylina a ceněná léčivá rostlina, která

  díky svým léčivým vlastnostem může provázet všechny etapy lidského života. Vyskytuje se

  v horských oblastech téměř po celé Evropě, u nás převážně v Krkonoších a na Šumavě.

  CÍL

  TRVÁNÍ

  JAK?

  CÍL

  TRVÁNÍ

  JAK?

  Inzerce

  Arnice se v různých

  krajích říká

  také bylina kazatelů,

  bylina pádů nebo

  vogézský tabák.

  Foto: archiv Dr. Max

• Strana 23

  Dvě velikosti balení: 20 a 50 g

  Psilo-Balsam

  ®

  je léčivý přípravek k zevnímu

  použití. Pečlivě čtěte příbalovou informaci.

  PSILO-BALSAM

  ®

  Chladivý gel k léčbě

  alergických a svědivých

  projevů kůže při jejím

  podráždění způsobených:

  • nadměrným sluněním

  • štípnutím nebo bodnutím hmyzu

  • popáleninami prvního stupně

  • planými neštovicemi

  a k léčbě jiných

  svědivých projevů kůže z různých příčin

  STADA PHARMA CZ, s.r.o.,

  Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5

  tel.: +420 257 888 111, www.stada-pharma.cz

  stada_5166_inzercePharmos_Psilobalzam_210x148_final.indd 1 18.4.2016 11:10:08

  Inzerce

  ká chuť chrání bylinu před býložravými

  zvířaty.

  • Flavonoidy – jsou široce zastoupe-

  né ve třídě venotonických a protizánět-

  livých léků – tvoří skupinu sloučenin,

  které jsou rovněž obsažené v lodyhách

  a listech Arniky horské. Jejich antioxidač-

  ní účinek bylinu chrání před škodlivými

  vlivy slunečního záření.

  • Esenciální oleje – jsou obsaženy

  v úborech a listech, a zejména v odden-

  cích a kořenech, používají se ve far-

  macii především pro své antiseptické

  vlastnosti.

  Arnika horská neroste jen tak kdeko-

  liv. Najdeme ji především na náhorních

  loukách (nad 800 m n. m.) horských

  oblastí Evropy. Vyhledává kyselé pH

  (od 5 do 5,5), křemičité a nevápenaté

  půdy. K životu rovněž potřebuje naklo-

  něný terén (nejméně třístupňový sklon),

  který brání stojaté a příliš kyselé vlhkosti,

  čímž zajišťuje dostatečný odvod vody.

  Potřebuje vodu, ale ne příliš.

  Kvete v období od května do srpna

  podle vegetačních stupňů. Je to letní

  květina, která se rozvíjí kolem svátku sva-

  tého Jana (letní slunovrat) a jejíž pozdní

  květy můžeme najít až do srpna.

  Jednou z lékařek, které Arniku

  montanu využívají ve své praxi,

  je MUDr. Martina Holá z Českých

  Budějovic, a to v homeopatickém

  ředění. Jeho výhodou je, že je netoxic-

  ké, šetrné, s velmi rychlým efektem.

  Podání ihned po úrazu zmírňuje krvá-

  cení i otok a tento lék se dá velmi dobře

  využít i v operační péči (před a po ope-

  raci) anebo při porodu. MUDr. Holá

  dodává, že vnitřní účinek homeopatic-

  ké arniky je možné doplnit i zevně arni-

  kovou mastí či gelem, přímo na posti-

  žené místo. ■

  ZAJÍMAVOST

  Arnika byla hvězdou tradič-

  ních lékopisů již v 7. století, kde

  je popsána abatyší Hildegar-

  dou z Bingenu (Svatá Hildegar-

  da). Více informací najdete na

  www.svethomeopatie.cz.

  Z PŘÍRODY

• Strana 24

  24 www.drmax.cz

  OTAZNÍKY

  Inzerce ▼

  Zdravotní obtíže po konzumaci potravin

  a doplňků stravy… Realita, nebo fikce?

  JAK JE TO U NÁS?

  Celosvětově již byla popsána řada přípa-

  dů, kdy konzumace „nových“ potravin vč.

  doplňků stravy vedla k různým zdravot-

  ním obtížím, v některých případech kon-

  čících až smrtí konzumenta. V ČR od roku

  2015 funguje pod záštitou Státního

  zdravotního ústavu projekt s názvem

  Nutrivigilance (v překladu zdravotní bdě-

  lost nad potravinami). Jeho podstatou je

  sběr a hodnocení nežádoucích zdravot-

  ních reakcí po konzumaci potravin (pře-

  devším potravin nového typu a doplňků

  stravy). Za tu dobu již byla nahlášena

  řada obtíží, a to jak po konzumaci kla-

  sických potravin, tak doplňků stravy. Šlo

  o potíže typu bolesti hlavy, kloubů, sva-

  lů, břicha, alergické reakce (vyrážka, otok

  hrdla…), nevolnost, průjem, zácpa, zvra-

  cení, žaludeční křeče, krvácení do trávicí-

  ho traktu aj. Všechny obtíže po vyřazení

  potraviny z jídelníčku podle konzumentů

  vymizely a u nikoho nedošlo k vážnému

  poškození zdraví.

  CO DĚLAT, KDYŽ SE ZDRAVOT

  NÍ POTÍŽE PO POTRAVINÁCH

  OBJEVÍ?

  Nezvyklé reakce na potraviny se mohou

  objevit jak náhle, tak s odstupem času,

  po jednorázové i opakované konzuma-

  ci. Doporučujeme potíže konzultovat

  se svým lékařem, který dokáže odborně

  posoudit příčinu potíží a zajistit nejvhod-

  nější způsob jejich řešení.

  NA ZKUŠENOSTECH VÁS VŠECH

  ZÁLEŽÍ!

  Své zdravotní obtíže po konzumaci potra-

  vin včetně doplňků stravy oznamte buď

  osobně, nebo prostřednictvím odborníka

  (lékař, lékárník, jiný zdravotník, pracovník

  Krajské hygienické stanice apod.) do sys-

  tému Nutrivigilance. Zde jsou informace

  centrálně sbírány, porovnávány s ostatní-

  mi (i zahraničními) případy a vyhodnoco-

  vány. Ukáže-li hodnocení, že by mohlo být

  ohroženo zdraví většího počtu občanů,

  jsou informace ihned předány orgánům

  ochrany veřejného zdraví (Ministerstvo

  zdravotnictví, Krajské hygienické stanice),

  které podniknou kroky k zajištění ochrany

  zdraví vás, spotřebitelů.

  Ohrožením většího počtu občanů

  nejsou myšleny individuální reakce

  alergického původu (alergie na ořechy

  apod.), potíže vzniklé v důsledku konzu-

  mace potraviny, která je zkažená, prošlá

  apod., či v důsledku překročení doporu-

  čené dávky (např. u doplňků stravy) aj. ■

  V současnosti pozorujeme na trhu velký nárůst počtu „nových“ potravin včetně doplňků

  stravy. Jejich množství se odhaduje na 350 000, což je 100× více než koncem minulého století.

  Přibývá také pokusů o falšování potravin. Všechny potraviny nelze z hlediska působení na lidský

  organismus předem nezávisle otestovat, což může vést k ohrožení, nebo i poškození zdraví.

  Foto: archiv Dr. Max, text: prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., Mgr. Svatava Bischofová

  Internetové stránky Nutrivigilance provozované SZÚ

  JAK OZNÁMIT NEŽÁDOUCÍ

  REAKCE PO POTRAVINÁCH?

  Do systému Nutrivigilance to mů-

  žete sdělit jedním ze tří způsobů:

  1. vyplněním online formuláře na

  adrese: nutrivigilance.szu.cz/onli-

  ne-formular.html,

  2. vyplněním tištěného formu-

  láře (vzor: nutrivigilance.szu.cz/

  formular-pdf.html), který zašlete

  na adresu: Centrum zdraví, výži-

  vy a potravin, SZÚ, Palackého 3a,

  612 42 Brno,

  3. telefonicky pracovníkům SZÚ:

  +420 515 577 512/511.

  Případné dotazy směřujte na ad-

  resu: nutrivigilance@chpr.szu.cz.

  Aktuální informace nalez-

  nete na webových stránkách

  nutrivigilance.szu.cz.

  Obtíže jednotlivců po

  konzumaci potravin

  a doplňků stravy se

  zanášejí do systému

  Nutrivigilance.

• Strana 25

  Vaše

  trávení

  jako

  nové.

  CZ/HFT/16/0008

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8,

  www.teva.cz

  Rychlá a účinná

  obnova střevní

  mikrofl óry při :

  l průjmu

  l křečích

  l nadýmání

  l zácpě

  Lék na vnitřní užití. Před použitím si pozorně přěčtěte příbalový leták.

  Více informací naleznete na www.hylak.cz.

  inz_hylak_dr_max_cz.indd 2inz_hylak_dr_max_cz.indd 2 3/24/16 11:11 AM3/24/16 11:11 AM

• Strana 26

  26 www.drmax.cz

  HISTORIE

  Pro krásu

  se musí

  trpět! Musí?

  P

  rvní zmínky o zákrocích, které by

  se daly považovat za položení

  „kamene“ plastické chirurgie, spadají

  do druhého tisíciletí před naším letopo-

  čtem, kdy staří Egypťané „vylepšovali“

  zesnulé panovníky. Například mumie

  Ramsese II. měla chirurgicky uprave-

  ný nos a jiné měly zase tváře vycpané

  obvazy podobným způsobem, jakým

  se dnes vkládají implantáty. Egypťané

  prostě chtěli, aby těla jejich vládců měla

  co nejdokonalejší podobu. Ale i když

  ze stejné doby existují lékařské zápisy

  o tom, že by se podobné zákroky mohly

  dělat i na živých, v praxi k tomu tehdy

  nedošlo, protože riziko zanesení infekce

  do rány bylo obrovské.

  Toho se ale přestali bát v Indii v 8. sto-

  letí. Právě tehdy totiž lékař Sušruta

  Samhitá začal provádět rekonstrukce

  nosu bojovníkům, kteří v bitvách utrpěli

  poranění čichového orgánu nebo o něj

  přišli. Pro modelaci tvaru nosu používal

  kovové destičky připevněné nýty k líc-

  ním kostem a kůži bral nejčastěji z čela.

  Jen pro pořádek dodejme, že celá ope-

  race byla provedena bez anestesie, jak ji

  dnes známe. Přesto měl Samhitá se svý-

  mi operacemi nosů úspěch, a tak se pus-

  til do rekonstrukce dalších orgánů – uší.

  INSPIRACE Z INDIE

  V Evropě to měla plastická chirurgie

  o něco složitější, a to kvůli odporu kato-

  lické církve, která odmítala zásahy do lid-

  ského těla. V 16. století byl dokonce

  profesor boloňské univerzity Gaspare

  Tagliacozzi za provádění rekonstrukcí

  nosu exkomunikován a pokoje nedošel

  ani po smrti; náboženští fanatici vykopali

  jeho ostatky a odnesli je ze hřbitova pryč.

  Nic na jejich odmítavém postoji nezmě-

  nil ani ten fakt, že operoval výhradně lidi

  po vážných úrazech, nikoliv takové, kteří

  by z rozmaru chtěli sličnější nosík.

  Rozmach plastických operací nastal až

  koncem 18. století v Británii, kdy britští

  chirurgové působící v Indii byli přítomni

  zákroku, při němž jakýsi indický zedník

  rekonstruoval britskému důstojníkovi

  nos, o který přišel v tureckém vězení.

  Britští lékaři se záhy poté stali velkými

  propagátory plastických operací a zača-

  li si připisovat jeden úspěch za druhým

  a vedle nosu a uší začali rekonstruovat

  také rty.

  Foto: archiv redakce a Ingimage

  Plastické operace nejsou „vy-

  nálezem“ novověku. Jejich

  historie je stará více než 4 tisí-

  ce let. Ale zatímco dnes může-

  te s novým „čímkoliv“ leckdy

  odejít z operačního sálu za ho-

  dinu, tenkrát se jednalo o slo-

  žité zákroky prováděné bez

  anestesie a bez záruky přežití.

  Chirurg Bohdan Pomahač provedl médii sledovanou transplantaci obličeje.

• Strana 27

  HISTORIE

  Opravdový rozmach ale zažila plasti-

  ka ve chvíli, kdy došlo v rámci medicíny

  k objevu anestesie a antibiotik. K rychlé-

  mu rozvoji pak navíc došlo během prv-

  ní světové války, kdy bylo jednak dost

  případů a jednak dost „materiálu“. Právě

  na mrtvých tělech si chirurgové zkoušeli,

  co všechno je možné.

  25 TISÍC PLASTIK ZA ROK

  Po celou tu dobu šlo převážně o operace

  lidí, kteří je potřebovali ze zdravotních

  důvodů. Obrat nastal v roce 1895, kdy

  lékař českého původu Vincenz Czerny

  operoval jedenačtyřicetiletou zpěvačku,

  která psychicky trpěla kvůli nesouměr-

  nosti svých ňader. Jako „vycpávku“ tehdy

  použil tkáň ze zpěvaččina pravého boku!

  A protože operace dopadla dobře

  (byť jen dočasně, protože se implanto-

  vaná tuková tkáň časem vstřebala), začal

  počet zájemců o úpravu prsů (a to i ze

  strany tělnatějších mužů) narůstat. Jako

  vycpávkový materiál se zkoušela guma,

  slonovina, hovězí chrupavka nebo skle-

  něné kuličky, ale pak v 50. letech při-

  šel ke slovu dnes notoricky známý sili-

  kon. Nebylo to bez problémů, protože

  v 50. a 60. letech se používaly silikonové

  injekce a přímé použití silikonu vedlo

  často k tomu, že si s ním tělo nedoká-

  zalo poradit, bránilo se mu a nejedné

  z 50 tisíc žen, které v té době zákrok pod-

  stoupily, musela být prsa odoperována.

  Zlom nastal v roce 1963, kdy byly použity

  silikonové implantáty.

  Rozmach estetických plastických ope-

  rací je dnes nevídaný. Jen v Česku se jich

  provede kolem 25 tisíc ročně! Nejčastější

  zákroky jsou zvětšení prsou, operace

  nosu, operace očních víček a liposukce.

  Vedle toho bychom ale měli rozlišovat

  mezi estetickou chirurgií a chirurgií plas-

  tickou, která se provádí při skutečně závaž-

  ných zdravotních problémech. O rekon-

  strukcích tzv. rozštěpových dětí jsme psali

  v minulém čísle Maxima. A zapomenout

  nesmíme na předního plastického chirur-

  ga MUDr. Bohdana Pomahače, působícího

  v USA, který se svými schopnostmi celo-

  světově proslavil, když úspěšně provedl

  kompletní transplantaci lidského obliče-

  je. Možnosti plastické chirurgie jsou dnes

  neuvěřitelné a dokážou pomoct doslova

  zázračným způsobem. Jde o progresivní

  medicínský obor, který ještě neřekl své

  poslední slovo. ■

  Fixační krémy určené

  pro úplné a částečné zubní náhrady

  blend-a-dent Plusblend-a-dent Complete

  • silná xace pro dokonalé

  přilnutí náhrady

  • vyplnění prostoru mezi

  dásněmi a zubní náhrady

  pro větší pohodlí

  • bez příchuti, lehká příchuť

  máty a mátová

  • prémiové xační krémy

  • větší ochrana před pronikáním

  zbytků jídla pod zubní náhrady*

  • verze s maximální xací,

  antibakteriální, bez zinku

  a barviv

  *v porovnání s řadou

  blend-a-dent COMPLETE

  Inzerce

  PRVNÍ CHIRURGICKÁ ZMĚNA POHLAVÍ

  Příběh dánského malíře Einara Wegenera, kte-

  rý jako první podstoupil změnu pohlaví, zapla-

  vil světový tisk vsouvislosti soscarovým filmem

  Dánská dívka, který tento případ zachytil. Einar

  byl úspěšným malířem, šťastně ženatým, ukterého

  se stále více začala hlásit keslovu jeho transsexuál-

  ní orientace. Převlékal se zaženu avytvořil si do-

  konce své ženské alter ego – Lili Elbe (obě podoby

  jsou nafotografii). Velkou toleranci apochopení

  nacházel u své ženy Gerdy Gottlieb, také malíř-

  ky, která jej vroce 1931 doprovázela inaoperaci,

  která měla Einarovu transformaci vženu dokon-

  čit. Kvůli pooperačním komplikacím však Einar

  Wegenar zákrok nepřežil.

  Český rodák Vincenz Czerny

• Strana 28

  Zavazadla v proměnách času

  aneb Vyrážíme na dovolenou

  Možná vás při balení věcí na cesty už také napadlo, do čeho své věci balili vaši prapředci. Tak

  jak se proměnil a zrychlil způsob cestování, změnila se i podoba zavazadel, která cestují s námi.

  Pojďme se podívat, jakým vývojem si do dnešních dnů prošla!

  STYL A KRÁSA

  28 www.drmax.cz

  Nejstarší kolový

  zavazadlový vozík

  Jednu z prvních fo-

  rem kolových vozíků

  sloužící k přepravě

  „zavazadel“ můžeme

  zaznamenat u tem-

  plářských rytířů, kteří je při svých křížových výpravách

  využívali k převozu věcí nezbytných k opravám své

  bojové výzbroje.

  První hranaté kufry

  V tomto roce zakládá v Paříži

  francouzský podnikatel Luis

  Vuitton svou dodnes vyhlášenou

  módní značku specializující se

  právě na výrobu zavazadel. Jako

  první přichází s plochým (hrana-

  tým) tvarem kufru, umožňující

  stohovat zavazadla na sebe a tím

  ulehčovat jejich manipulaci.

  První hliníkový kufr

  Lehká konstrukce a mobilita byly vždy hlavními

  přednostmi slavných kufrů německé značky

  RIMOWA. První odlehčený kufr z hliníku se začal

  vyrábět v roce 1937, o 13 let později pak vznikla

  podoba hliníkového kufru s drážkami, jež se sta-

  la poznávacím znamením této prestižní značky

  a je jí dodnes. Hotovou revoluci pak začátkem

  milenia RIMOWA způsobila, když představila

  první kufr vyrobený z polykarbonátu.

  První kufr na kolečkách

  Když se v roce 1970 vracel z do-

  volené Američan Bernard Sadow,

  inspiroval jej poslíček, který měl

  kufry naložené na kolejovém

  vozíku, s nímž bez problémů

  manipuloval. Po návratu domů

  připevnil jako první kolečka

  ke svému kufru a vynález si ná-

  sledně nechal patentovat.

  Zavazadlo pro lodní přepravu

  S rozvojem lodní přepravy vznikly

  na tvar, materiály a odolnost

  zavazadel zcela jiné nároky. Kufr

  musel odolat nárazům či vlhkosti,

  a proto se začaly vyrábět objem-

  né a těžké, skříně připomínající

  lodní kufry, dodnes přezdívané

  loďáky, vyhotovené ze dřeva,

  kůže, vespod vyložené železem.

  Bogie Bag

  Koncem 40. let navštěvuje

  hollywoodská filmová hvěz-

  da Humphrey Bogart slavný

  pařížský obchod se zavaza-

  dly S. T. Dupont a nechává si

  na zakázku zhotovit tašku,

  kterou by mohl používat hlavně pro cestování leta-

  dlem. Vzniká tak ikonický tvar a jedna z legend mezi

  cestovními taškami zvaná Bogie Bag.

  Kufr s tažnou rukojetí

  Vynález jistého Don Ku z New Yorku,

  bez kterého se dnes neobejde takřka

  žádné cestovní zavazadlo, ať již jde

  o velký kufr, sportovní bag, manažer-

  ský kufřík či běžné příruční zava-

  zadlo. Kolečkový pojezd doplnila

  výsuvná skládací rukojeť umožňující

  jednoduchou manipulaci při zacho-

  vání minimálního objemu.

  Nová éra přichází

  Zavazadlo ovládané přes

  mobilní telefon, které

  samo následuje pohyb

  svého majitele, aniž by

  se jej on sám musel do-

  tknout, či taška vytištěná

  na vlastní 3D tiskárně,

  i to jsou novinky z blízké či vzdálené budoucnosti,

  které nás čekají.

  Foto: archiv redakce a značek

  1153

  1854

  1870

  1937

  2012

  1975

  1947

  1993

  Inzerce ▼

• Strana 29

  BALENÍ:

  Colat 30, 60 a 120 kostiček

  Colat s vitamínem C 60 kostiček + 60 tablet

  Colat JUNIOR 60 kostiček

  Colat AKUT Pro 175 ml

  čistý lyofilizovaný

  kolagEn

  s vitamínem C, který přispívá

  k normální tvorbě kolagenu pro normální

  funkci chrupavek, kostí, kůže a zubů.

  Doplňky stravy. Dbejte na vyváženou stravu a zdravý životní styl. Colafit AKUT Pro krém je kosmetický přípravek.

  ®

  PŘIŠLI JSME

  KLOUBŮM

  NA KLOUB

  DOPLNĚK STRAVY

• Strana 30

  30 www.drmax.cz

  OSOBNOST

  Ta stará dáma z reklamy na Maxe

  J

  e to skvělé představení, ale paní Blanka

  sama říká, že víc slávy jí přineslo účinko-

  vání v reklamním spotu Dr. Max… a také

  peníze, které de facto ansámbl divadla

  udržují při životě.

  Jak dlouho už představení Rocker a dvě

  staré dámy hrajete?

  V tomhle tvaru od ledna – to jsme absol-

  vovali třetí obnovenou premiéru. Hrajeme

  v poněkud pozměněném obsazení,

  ale základem jsem pořád já a Marcela

  Nohýnková. Tak také vlastně vznikl název

  našeho souboru BlaMa – Blanka a Marcela.

  Vy tam hrajete tu životaplnější z obou

  starých dam. A jako taková mnohem

  líp nacházíte společnou řeč s postavou

  Roberta (Michal Šturman), což je hodně

  nekonvenční mladý rebel. Jak si s mlad-

  ší generací rozumíte ve skutečnosti?

  Ještě líp. Proč by si nemohla mladá gene-

  race rozumět se starou? Já jsem vyrůstala

  s babičkou, starou tetou, s rodiči i souro-

  zenci a nebyl problém. Samozřejmě jsem

  si prožila například období, kdy jsme se

  navzájem trochu vzdálili se synem, proto-

  že já nechápala, kudy mu ty hormony plu-

  jou, ale pak zase nastalo jiné, kdy jsme si

  byli blíž. Já si myslím, že nejen mladá gene-

  race potřebuje tu starší, ale naopak i my

  potřebujeme ji – abychom dostali novou

  šťávu do žil. A to byl taky důvod, proč jsem

  chtěla takovouhle hru. Její autorka Jana

  Pacnerová přišla na jiné naše představení,

  které jsme tehdy hrály v Řeznické, a hroz-

  ně jsme se jí líbily. Když jsme se viděly

  podruhé, přišla se zprávou, že píše seriál

  pro Novu a že v něm počítá pro mě s rolí

  takové praštěné sekretářky, co všechno

  poplete. Ale pak jí řekli, že sekretářku musí

  hrát mladá a krásná, a tak to tedy potom

  hrála mladá a krásná Slovenka. Jana se

  samozřejmě naštvala, a tak jí povídám: tak

  napiš něco pro divadlo. Dala jsem jí námět

  a ona napsala tuhle hru.

  To byste skoro měla být uváděná jako

  spoluautor...

  To určitě ne – já byla jen ten inspirátor.

  Takže múza.

  (Smích) No jo, něco takového – a dokonce

  dvakrát, protože Jana mi napsala ještě dru-

  hou hru Upír ve sklepě. Já tam upíra hraju,

  ale celé je to o těch tak zvaných šmejdech.

  A v ní jde o to, že i sami staří lidé se umějí

  bránit. Uvádíme to taky v divadle Kampa.

  To skoro působí tak, jako by se Kampa

  stávala vaší domovskou scénou...

  No jo, ona je to pro mě hodně srdeční zále-

  žitost, protože tady jsou moc hodní lidi,

  navíc přímí a féroví. A proto mám vedle

  sebe Marcelu Nohýnkovou, která je taky

  přesně taková.

  Jak jste se seznámili?

  Už na koleji. Ona byla velmi krásná, což

  je dosud. Tehdy kamarádila s blonďatou

  Janou (dnes) Preissovou a obě tvořily sku-

  tečnou dvojici snů. Byl to ideální black and

  white, taky se jim tak říkalo. A jednou tahle-

  ta krásná bruneta, tohle nádherné stvoření

  u mě na pokoji rozrazí dveře a zařve „hele

  vole, nemáš chleba?!“ A tak jsme se sezná-

  mily a vydrželo nám to dodnes.

  Váš vztah už prošel zkouškou času, lze

  mluvit o absolutní stabilitě. Máte také

  stálý okruh diváků?

  Máme. Představte si, že máme natolik skal-

  ní fanoušky, že třeba Rockera viděli už pět-

  krát nebo šestkrát.

  Vy jste vlastně vystudovala loutkařinu

  – kolik let jste jí věnovala?

  Nějakých dvacet roků v divadle pro děti

  a mládež, v Divadle bez opony. A tře-

  ba ve hře Doktor Bolíto jsem dokonce

  najednou hrála se třemi loutkami. Ale

  většinou jsem hrála činoherní role.

  Máte příjemný hlas, posazený poměr-

  ně hluboko. Hrála jste i něco jiného než

  ženské role?

  Hrála, v rozhlase. Ale zkraje jsem pořád

  hrála princezny a to mě časem už tak

  nebavilo, že jsem si ostříhala vlasy. Šéfa

  divadla to samozřejmě strašně rozčílilo,

  dal mi i pokutu, ale pak jsem měla aspoň

  pokoj. Přece ve třiceti pořád nebudu hrát

  Označení z titulku Blanku Zdichyncovou určitě neurazí. Hraje totiž jednu z rolí v představení

  Rocker a dvě staré dámy, se kterým hostuje v rámci vlastního divadelního souboru – dnes

  především v divadle Kampa v Nosticově ulici na pražské Malé Straně.

  Blanka Zdichyncová s celoživotní souputnicí Marcelou Nohýnkovou.

  Foto: archiv Divadla Kampa, text: Michal Petrov

• Strana 31

  OSOBNOST

  www.drmax.cz 31

  princezny! To taková čarodějnice, ta se hra-

  je mnohem líp. A člověk se musí v divadle

  někam vyvíjet. Já se chci dodneška pořád

  učit. Protože jinak bych nejdřív zblbla

  a potom umřela.

  Vy máte naštěstí tu výhodu, že víte, že

  dokud si pamatujete roli, pořád jste

  mentálně fit. Tuhle zkoušku provádíte

  takřka denně...

  A to je jediná záchrana, protože mozek

  musíte cvičit furt. Ono to jde u různých

  věcí různě. Když vidím svá malá vnoučata,

  jak jim jde angličtina, mám pocit, že to nic

  není. Ale když jsem se začala učit sama,

  zjistila jsem, že si druhý den nepamatuju,

  co jsem se naučila ten předešlý. Přitom si

  pamatuju básničku, kterou jsem se naučila

  ve druhé třídě.

  Měla jste někdy pořádné okno?

  To víte, že ano. Třeba v Rockerovi jsou

  dva dialogy, které jsou si velice podob-

  né, v prvním dějství a pak ve čtvrtém.

  A mně se občas stane, že ten ze čtvrtého

  se mi dostane do prvního a pak koukám,

  jak z toho vybruslit. To jsme celí zpocení

  z toho, abychom nemluvili o tom, co vlast-

  ně ještě nevíme (smích). V Upírovi jsem

  musela improvizovat, protože okno měla

  moje partnerka v dialogu a já pak nevědě-

  la, jak dál. A protože tam mluvím staročeš-

  tinou – jelikož mi je v té roli přes 500 let –

  musela i ta improvizace být ve staročešti-

  ně. A to byl fakt docela oříšek.

  Je pravda, že jste se rozhodla váš sou-

  bor financovat tak, že vyberete svou

  životní pojistku?

  Byla to pravda, ale ty peníze už došly a my

  musíme shánět sponzory. K tomu občas

  dostanu grant od Herecké asociace. Teď

  ale budu mít na honoráře díky příležitosti,

  kterou jsem dostala natáčením reklamní-

  ho spotu pro Dr. Max. Vy jste vlastně naši

  sponzoři (smích). Dneska je to těžké, někde

  třeba už už máme vyjednáno představení,

  a na závěr se pořadatel zeptá, jestli u nás

  v souboru hraje nějaká hvězda ze seriálu.

  A když mu po pravdě odpovím, že ne, je

  rázem po zájmu: „To promiňte, to na vás

  nepřijdou lidi.“ A basta.

  Když už jsme u Dr. Max. Když jsem tu

  byl na představení Rockera, byly v hle-

  dišti i nějaké děti a jeden kluk, když vás

  viděl, řekl „Jé, to je ta paní z reklamy

  na Maxe“. Poznávají vás takhle lidé?

  No já jsem z toho, upřímně řečeno, v šoku.

  Tuhle jsem vlezla do tramvaje a proti mně

  seděla taková mladší paní. Celou dobu

  na mě zírala, a když jsme pak u Výstaviště

  obě vystoupily, otočila se na mě a povídá

  „A jste to vy – ta paní Maxová“! Krátce před

  tím mě takhle poznala i trafikantka v met-

  ru na stanici I. P. Pavlova. Ta ani nepřemýš-

  lela a rovnou prý „Vy jste ta z doktora Maxe,

  že jo?“. U nás ve Staré Boleslavi abych se

  pomalu bála vyjít ven. Ptají se mě, kde prý

  mám vnoučka, jak se má, anebo mi dokon-

  ce říkají, že je mi podobný (smích).

  Tady vidíte, že není malých rolí a nikdy

  nevíte, která z nich vás proslaví. Taky

  je ovšem fakt, že z televizní obrazovky

  nebo z filmu vaše jméno člověk nezná.

  Ono to souvisí do jisté míry s handicapem,

  se kterým jsem přišla na svět. Narodila jsem

  se s takzvanou koňskou nohou. V drtivé

  většině případu to postihne chlapce, ale

  já jsem to jedno procento, kdy to mají

  holčičky. Narodila jsem se doma v kuchy-

  ni, ale naštěstí kousek od nás v Houšťce

  byl německý lazaret a tam jeden známý

  rakouský porodník, který mamince nejen

  zachránil život, ale doporučil jí pro mě

  i svého spolužáka docenta Jaroše. Hned

  jsme se za ním rozjeli – z vyprávění vím, že

  zrovna bombardovali Vysočany a my pro-

  kličkovali až do Prahy. Tam mě odoperova-

  li a ještě pak každý rok několikrát, a utekla

  jsem tak nejhoršímu. Dneska stačí jediná

  operace a je po problému. Narodila jsem

  se holt moc brzo.

  Jaké jste byla dítě?

  Byla jsem krásná kudrnatá holka, hodně

  živá. Ale stejně jsem tu a tam vyslechla

  kvůli té noze své. Starý babky, když mě

  viděly, hned spustily „Podívejte se na ní,

  chudinka malinká, jak to moh´ pámbu

  dopustit“! A když jsem se pak svěřovala

  mamince, tak ta mi poradila: „Pamatuj

  si, že když ti takovou věc řeknou, tak ty

  jim odpověz, že chudinka je starý báby

  čepec, a ne ty“. Od té doby jsem to říka-

  la. Maminka na mě byla přísnější než

  na moje dvě sestry, ale vychovala mě tak

  k tomu, že jsem musela věci překonávat,

  a já jsem jí za to vděčná. ■

  „Lidé se mě ptají, kde

  mám vnoučka, jak se

  má, anebo mi dokonce

  říkají, že je

  mi podobný.“

  Z představení Rocker a dvě staré dámy. Chvilka u jointa dokládá, že se různým generacím

  nakonec podařilo najít společnou řeč.

• Strana 32

  Křížovka

  Doplňte citát básníka Jacquese Préverta: „Hloupost je nejzvláštnější ze všech nemocí. Netrpí jí (TAJENKA) ale ti okolo něj.“

  VOLNÝ ČAS

  32 www.drmax.cz

  Inzerce ▼

• Strana 33

• Strana 34

  K

  arlovi byly čtyři roky a Ilona ho měla

  už s bývalákem, ale Honza, i když

  ve všech ostatních věcech nesnesitel-

  ně trpěl žárlivostí, na Karla nežárlil. Karel

  k Iloně prostě patřil, byl její součástí –

  a Honzovi fakt ani trochu nevadilo, že ho

  měla dlouho předtím, než se poznali. Karel

  byl krásný, byl roztomilý, byl chytrý (pokud

  to Honza dovedl posoudit), oba se s ním

  učili a Karel nad očekávání dělal pokroky.

  Už uměl rozkošně zdravit – „Dobrrrý den!“,

  zdravil tak bez váhání každého cizího

  člověka, když vešel do místnosti – a oba,

  Honza i Ilona, na něho byli hrdí.

  V samých začátcích vztahu, když k němu

  – o tom byl Honza přesvědčený – planu-

  la upřímnou láskou, naučila Ilona Karla

  vykřikovat „Honza je krrrál!“ Vyslovoval to

  moc pěkně a srozumitelně, až na to ráčko-

  vání, které ho zaboha nemohli odnaučit.

  Honza dokonce nahlas přemítal, jestli by

  nemohli Karla poslat k nějakému speciál-

  nímu logopedovi, ale Ilona se mu vysmála

  tím svým nádherným stříbrným smíchem

  a řekla: „Ty seš fakt blbej!“

  „Seš fak blbej! Seš fak blbej!“ opakoval

  Karel od té doby, říkal to mnohem častěji

  než „Honza je krrrál!“, ale Honzovi to jeho

  žvatlání i tak dělalo dobře. Při každém „Seš

  fak blbej!“ se utěšoval tím, že z toho Karel

  nemá rozum, a každé „Honza je krrrál!“ ho

  zahřálo u srdce, jako by ho Karel vědomě

  pochválil. Honza byl dobrák a optimista.

  A Karla měl doopravdy rád.

  Dohodli se ale s Ilonou, že před Karlem

  nesmějí mluvit sprostě a hlavně se před

  ním nesmějí hádat. Karel nasával každé

  nevhodné slůvko jako houba. Stačilo, aby

  ho jedinkrát uslyšel, a začal ho bezchybně

  opakovat. Se slušnými, zdvořilými výra-

  zy kolikrát míval potíž, přestože se zdály

  daleko jednodušší.

  Honza s Ilonou se, když se ještě měli

  rádi, nad touhle Karlovou schopností čas-

  to podivovali. Bylo to zvláštní: někdy mlu-

  vil docela jako dospělý člověk, kterému

  v každé situaci vytanou na mysli ta nejpří-

  hodnější slova, jindy zas jako malý hlupá-

  ček, donekonečna opakující věty, kterým

  nerozumí a jejichž význam nechápe.

  No, to je asi normální, říkali si svorně,

  hlavně se před ním nehádat.

  Hádali se ovšem čím dál tím víc. Kvůli

  práci. Kvůli penězům. Kvůli pitomostem.

  Kvůli pitomostem čím dál tím častěji. Iloně

  se přestal líbit design kachlíčků v koupel-

  ně. Design kuchyně. Design obýváku.

  Honza z toho býval zoufalý. Ilonina nespo-

  kojenost ve vztahu s ním jako by se čím

  dál tím víc přenášela do věcí – ani po dru-

  hé výměně kachlíčků (Honza to dělal sám,

  jen s kámošem, a musel uznat, že na prv-

  ní pokus se mu je nepovedlo moc dobře

  položit) nebyla Ilona spokojená. A dáva-

  la mu to najevo způsobem, který by jí

  před rokem či dvěma ani na mysl nepři-

  šel. Vařila zásadně jídla, o kterých dobře

  věděla, že je Honza nemá rád, mrskala

  před něj talířem, div se nenaštípl, o důle-

  žitých věcech odmítala diskutovat s tím,

  že „tomu přece chlapi nerozuměj“, a když

  se Honza po hádkách toužil smiřovat tím

  nejosvědčenějším způsobem, pokaždé ji

  příšerně bolela hlava.

  Honza začínal mít podezření, že design

  kachlíčků, kuchyně či obýváku jsou jen

  zástupné problémy. Že se Iloně ve sku-

  tečnosti přestal líbit design Honzy, jejího

  manžela. (Ano, vzali se, bez rozmyslu a bez

  velkých oslav půl roku nato, co se pozna-

  li.) A, upřímně řečeno, ho to přestávalo

  bavit. Ani Ilona mu dnes už nepřipadala

  tak krásná. Začínal na ní vidět nedoko-

  nalosti: dvě bradavičky na krku, varhánky

  kůže. Vrásky od smíchu kolem očí, které jí

  před časem dodávaly šmrnc, se promě-

  nily ve známky stárnutí. Zamilovanost se

  vytratila a Honza začal Ilonu vidět tako-

  vou, jaká skutečně byla: docela přitažlivá

  ženská mírně přes třicet, s nezajímavým

  zaměstnáním a nezajímavými názory. A –

  samozřejmě – s Karlem, kterého Honza

  pořád zbožňoval.

  Hádky nabraly na síle, délce a krutosti.

  Před Karlem teď stále častěji zavírali dve-

  ře a stále častěji si ho nevšímali, když se

  tím svým nezvykle chraplavým hlasem

  dožadoval jejich pozornosti. Zanedbávali

  ho a vůbec se na něj neohlíželi. Teď se

  jejich hlasy, když na sebe křičeli, rozlé-

  haly jistě po celém bytě, dveře nedveře,

  bylo s podivem, že Karel nezačal mluvit

  sprostě. Ale nezačal. Dál všechny zdravil

  „Dobrrrý den“, když vešli do místnosti,

  a k Ilonině malé radosti Honzu ujišťoval,

  že je „krrrál“.

  Rozvod nebyl tak „přátelský“ a bezpro-

  blémový, jak by se dalo čekat u slušných,

  kultivovaných partnerů. Společný byt

  museli prodat, protože se prostě nemoh-

  li dohodnout, kdo v něm zůstane a kdo

  se odstěhuje. Donekonečna si vyčítali

  každou hloupost, Honza byl přesvědče-

  ný, že kvůli Iloně přišel o spoustu peněz,

  34 www.drmax.cz

  POVÍDKA

  Ulítlé manželství

  Iva Pekárková

  Foto: Ingimage, archiv I. Pekárkové

• Strana 35

  a Ilona zas, že o spoustu peněz přišla kvůli

  Honzovi. A začali se tahat o Karla.

  Ovšem, původně nebyl Honzův, Ilona

  ho měla dávno předtím, než se poznali, ale

  Honza se o něj staral stejně jako ona, připra-

  voval pro něj dobroty, dával mu pít, uklízel

  po něm a povídal si s ním. A Karel k němu

  přilnul snad ještě víc než k Iloně. „Chlapi

  přece musej držet při sobě, né?“ říkával mu

  Honza a Karel tu větu po něm opakoval tím

  svým roztomile nakřáplým hlasem.

  Bylo jen přirozené, že po rozvodu měli

  Karla ve střídavé péči. Lidé se tomu sice

  divili a posměšně se ušklíbali, když se týden

  co týden Honza scházel s Ilonou, aby si pře-

  dali toho malého bezbranného tvorečka,

  ale co jiného měli dělat? Oba Karla milovali,

  ale nemilovali už jeden druhého.

  Když si Honza zas jednou Karla převzal,

  zhrozil se. Karel ho, už když si ho nesl domů,

  oslovil „Honzo, ty debile!“ Ovšem, nemá

  z toho rozum, utěšoval se. To jistě Ilona.

  Honza strávil celý týden recitováním vět

  „Ilona je kráva!“, „Ilona je blbá!“ a „Ilono, jdi

  POVÍDKA

  IVA PEKÁRKOVÁ

  Známá česká spi-

  sovatelka sama

  o sobě říká, že

  je autorka knih,

  tlumočnice, bar-

  manka a taxi-

  kářka na obou

  stranách silnice.

  Studovala Přírodovědeckou fakul-

  tu, obor mikrobiologie a virolo-

  gie, ale krátce před jejím dokon-

  čením, v roce 1983, emigrovala,

  aby nakonec zakotvila v Ameri-

  ce, kde zůstala až do roku 1997,

  kdy se natrvalo přemístila zpátky

  do Česka. Patří mezi nejvýraz-

  nější české spisovatelky, přičemž

  úspěchy sbírá ivzahraničí. Zje-

  jích posledních knih jmenujme:

  Levhartice, Beton, Péra a perutě

  nebo Pečená zebra.

  do řiti!“, dokud Karel spolehlivě nezvládl

  všechny tři, a mnul si ruce: ta se bude divit.

  Týden nato se ovšem doslechl, že

  „Honza je blbec, blbec, blbec!“ a ještě

  daleko nevybíravější věci. Karel je radost-

  ně opakoval znova a znova. Honza věděl,

  že z toho nemá rozum, ale i tak ho to rani-

  lo. Se zaťatými zuby ho začal učit nelicho-

  tivé postřehy o Iloně.

  A potom se to stalo. Když Ilona pár

  týdnů nato předávala Karla, nepochybně

  dobře zásobovaného dalšími sprosťárna-

  mi, bývalému manželovi, chtěla si s ním

  ještě naposled dát pusinku – a vytáhla

  ho z klece. Jen tak, pod širým nebem,

  na zastávce autobusu.

  A Karel se jí vysmekl, klovl ji do palce

  a frrr – byl pryč. Posadil se na římsu nad

  jejich hlavami, vyzývavě nakláněl červe-

  nou hlavičku, jako by se jim posmíval,

  protahoval si zelená křídla a opakoval:

  „Polibte mi řřřiť!“

  Bylo těžké uvěřit, že z toho nemá

  rozum. ■

  P

  R

  O

  T

  I

  S

  I

  L

  N

  É

  B

  O

  L

  E

  S

  T

  I

  A

  Ö

  N

  A

  12 h

  12 h

  Inzerce_Voltaren_Forte_210x146_DrMax_CZ_FINAL.indd 1Inzerce_Voltaren_Forte_210x146_DrMax_CZ_FINAL.indd 1 13.4.2016 14:16:4213.4.2016 14:16:42

  Inzerce

• Strana 36

  SPOLEČNOST

  Poznávací znamení: Pacient

  Role pacientů jsou pro herce doslova a do písmene požehnáním. Ať už jde o komedii nebo

  drama, role pacienta je vždy něčím zajímavá, výjimečná, a herci na ní mohou beze zbytku

  ukázat, co všechno jsou schopni zahrát.

  36 www.drmax.cz

  Oscarem oceněný Jack Nicholson si ve slavném

  dramatu Miloše Formana zahrál svobodo-

  myslného podvodníčka Randla McMurphyho,

  který je umístěn do psychiatrické léčebny, jejíž

  až totalitní řád určuje Velká sestra. McMurphy

  se pokusí proti systému vzbouřit, ale násled-

  ky se ukážou být fatální. McMurphymu je

  nařízena lobotomie. Přesto se ukáže, že

  semínko svobody a vzdoru se mu poda-

  řilo do obyvatel ústavu zasít.

  Inzerce ▼

  PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM

  Neprávem zapomenutý film, kde se

  Robert De Niro předvedl v roli pacien-

  ta, jež po prodělání encefalitidy upadl

  do absolutní nehybnosti. Té ho na chvíli

  zbaví lékař v podání Robina Williamse

  speciální léčbou, ale jde jen o dočasný

  úspěch. Film byl natočen podle skuteč-

  ného případu lékaře Olivera Sackse.

  Za kamerou stál tehdy Miroslav

  Ondříček.

  ČAS PROBUZENÍ

  V nepřekonatelné francouzské kome-

  dii se sice Jean-Paul Belmondo na ne-

  mocničním lůžku dlouho neohřeje, ale

  jde o tak úžasnou scénu, že jsme ji sem

  prostě museli dát. A každý, kdo film viděl,

  si hlášku „Cítím se jako kuře“ pamatuje

  stejně jako „Fuj, sundejte ze mě tu

  ženskou“. Kdo viděl, ví, a kdo nevi-

  děl, ať se podívá.

  ZVÍŘE

  Dramatem muže, který

  je nakažen virem HIV, pročež

  dostane výpověď ze zaměstnání

  a rozhodne se se svým zaměstnava-

  telem soudit, byla první velkou drama-

  tickou rolí Toma Hankse, který se jí dokázal vymanit

  ze škatulky komika. Za svou roli byl právem oce-

  něn Oscarem a rok na to získal dalšího za roli

  Forresta Gumpa, který by se vlastně dal

  také označit za „pacienta“.

  PHILADELPHIA

  Potrhlá pacientka v ne-

  mocnici, která se před-

  staví jako „švagrová děda

  Vševěda, která čeká na Kryš-

  tofa Kolumba“ a nic jí nevadí,

  že je zamčená na pokoji, protože

  „Kolumbus přijede lodí vodovodem“,

  je jednou z nezapomenutelných

  rolí Heleny Růžičkové.

  DÍVKA NA KOŠTĚTI

  Francouzský herec Mathieu

  Amalric musel v tomto filmu

  hrát pouze očima. Jeho postavě šéf-

  editora francouzské Elle totiž po ná-

  hlé mozkové příhodě zcela ochrne tělo

  a on je schopen pouze mrkat jedním okem! Jeho vůle

  po komunikaci se světem jde tak daleko, že časem

  dokonce o svém osudu „namrká“ knihu. Film

  vznikl na základě skutečného příběhu

  Jean-Dominiqua Baubyho.

  SKAFANDR A MOTÝL

  Foto: archiv redakce

• Strana 37

  PHILADELPHIA

  DÍVKA NA KOŠTĚTI

  SKAFANDR A MOTÝL

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.,

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, www.teva.cz

  CZ/ANA/16/0005

  ANALERGIN NEO 5 mg

  levocetirizini dihydrochloridum 5 mg

  Zkrácená informace opřípravku Analergin Neo 5 mg, potahované tablety

  Účinná látka: levocetirizini dihydrochloridum 5 mg vjedné potahované tabletě. Indikace: symptomatická léčba alergické rinitidy (včetně perzistující alergické rinitidy) achronické idiopatické

  urtikárie. Dávkování azpůsob podání: dospělí amladiství od12 let aděti od6 do12 let: doporučená denní dávka je 5 mg (1 potahovaná tableta). Ustarších pacientů se středně těžkou až

  těžkou poruchou renálních funkcí se doporučuje upravit dávkování. Způsob podání: potahované tablety se musí užívat perorálně, polykají se celé, zapíjejí se tekutinou amohou se užívat

  během jídla nebo nezávisle na jídle. Doporučuje se podávání v jedné denní dávce. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku levocetirizin nebo jiné piperazinové deriváty nebo

  jakoukoli pomocnou látku. Pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin shodnotou clearance kreatininu nižší než 10 ml/min. Zvláštní upozornění: podávání levocetirizinu dětem do2 let

  se nedoporučuje. Pro děti do 6 let použijte jinou vhodnou lékovou formu. Pacienti se vzácně se vyskytující dědičnou intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukózovo–

  galaktózovou malabsorpcí by tento lék neměli užívat. Levocetirizin v doporučené dávce neovlivňuje pozornost. Přesto mohou někteří pacienti pociťovat během léčby levocetirizinem

  ospalost, únavu nebo slabost. Pacienti by měli zvážit svou individuální reakci natento lék. Interakce: ucitlivých pacientů může současné podávání cetirizinu nebo levocetirizinu aalkoholu

  nebo dalších látek sdepresivním účinkem naCNS ovlivnit centrální nervový systém. Těhotenství akojení: při předepisování přípravku těhotným nebo kojícím ženám je třeba opatrnosti.

  Nežádoucí účinky: nejčastěji se může vyskytnout bolest hlavy, ospalost, suchost vústech, únava. Hlášení podezření nanežádoucí účinky poregistraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje

  to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu

  léčiv, Šrobárova 48, 10041 Praha 10, webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. Opatření pro uchovávání: uchovávejte vpůvodním obalu, aby byl přípravek chráněn

  před vlhkostí. Doba použitelnosti: 3 roky. Velikost balení: 7, 10, 14, 15, 20, 21, 28, 30, 40, 50, 56, 60, 70, 90, 100, 112, 120 tablet. Na trhu nemusí být kdispozici všechny velikosti balení.

  Držitel rozhodnutí oregistraci: ratiopharm GmbH, Ulm, Německo. Registrační číslo: 24/506/09-C. Datum registrace/prodloužení registrace: 24. 6. 2009/20. 6.2012; poslední revize textu:

  31.8.2013. Před předepsáním (doporučením, jestliže je volně prodejný) léku se seznamte se Souhrnem údajů opřípravku (SPC). Přípravek je volně prodejný v10 a20 tabletovém balení.

  Při předpisu narecept je hrazen zprostředků veřejného zdravotního pojištění.

  Kléčbě nosních, očních iostatních příznaků spojených salergickými stavy,

  jako jsou senná rýma, přetrvávající alergická rýma achronická kopřivka.

  Pro dospělé aděti od6 let.

• Strana 38

  FEJETON

  On vám to samozřejmě na rovinu nikdy neřekne, ale dovolené s vámi se bojí. Rozumějte tomu

  dobře, on se nebojí vás, ale toho, co ho s vámi čeká. Dovolená je totiž pro každého chlapa něco

  jako zátěžová zkouška.

  Jak mlčet na dovolené

  38 www.drmax.cz

  Inzerce 2 × ▼

  Foto: Ingimage

  N

  a začátku vztahu je to zátěžová

  zkouška vás. Naplánuje vaši první

  společnou dovolenou tak akční jen proto,

  aby si vyzkoušel, jestli obstojíte. Zrovna

  nedávno nás kamarád Petr překvapil tím,

  když oznámil, že čeká se svou partnerkou,

  s níž je čtyři měsíce, dítě. „To jste to vzali

  trochu hopem, ne?“ ptali jsme se ho a on

  nejdřív pokýval hlavou a pak nám poskytl

  rozumné vysvětlení: „Ona do mě Lucka tak

  dlouho hučela, že by chtěla jet na dovole-

  nou, až jsem si řekl: Dobře, holčičko, tak já ti

  udělám takovou dovolenou, že na ni nikdy

  nezapomeneš. A naplánoval jsem čtrnáct

  dní na Bali tak nadupaných výlety a výstu-

  py na všechny možné hory, až jsem si říkal,

  jestli jsem to nepřehnal. Počítal jsem s tím,

  že začne fňukat, že už nemůže a ať aspoň

  jeden den zůstaneme na jednom

  místě, ale ona to všechno dala tak

  s přehledem, a navíc jsme si celou

  dobu měli o čem povídat, že jsem

  si po návratu domů řekl, že jestli

  s nějakou mám založit rodinu, tak

  právě s ní. Připravil jsem jí zátěžo-

  vou zkoušku a ona jí prostě prošla!“

  Schválně si samy vzpomeňte,

  milé dámy, když jste začaly chodit

  se svým partnerem, jaká byla vaše

  první společná dovolená, nebo ale-

  spoň víkend. Určitě to nebylo válení

  u vody. Byly to pečlivě naplánované mané-

  vry, během nichž vás seznámil s lidmi,

  na kterých mu záleží. Aby vás ukázal a oni

  aby mu pak řekli, co na vás říkají. Prostě

  vás vzal na „trh“ a „nákupčí“ určili vaši

  cenu. Samozřejmě před vámi dílem hrál,

  jak moc je akční, abyste náhodou neměla

  pocit, že se s ním budete nudit. A pokud

  jste mu předtím řekla, že ráda hrajete to či

  ono, jezdíte vodu nebo slézáte skály, zahr-

  nul to do programu, aby vás navnadil, že

  o tohle s ním nepřijdete a baví ho to stej-

  ně jako vás. No, a když touhle zátěžovou

  zkouškou projdete, a vy s ním spojíte svůj

  život, najednou se dovolená jako zkouška

  vás, přehoupne do módu, kdy je to zátě-

  žová zkouška pro něj. Protože každý chlap,

  když už se nemusí tolik snažit, se prostě

  ukáže takovým, jakým ve skutečnosti je.

  Víceméně líným tvorem, který si nerad

  povídá, ještě méně rád si povídá o svých

  pocitech, a úplně nejvíc ze všeho ho děsí

  poznávání nových míst.

  A představa čtrnáctidenní dovolené

  na neznámém místě ho opravdu děsí.

  Nejenže bude muset být akční, ale navíc

  si s vámi bude muset povídat. A on

  po těch x společných letech prostě neví

  o čem. V běžném životním rytmu je to

  snadné. Přijde domů, proberete práci,

  zanadáváte si na šéfy, jací to jsou blbci,

  řeknete si o dětech, jaké měly známky

  nebo s kým to proboha teďka chodí,

  podívá se s vámi na telku, šup do postele

  a ráno do práce, na sedmou, aby s vámi

  nemusel posnídat.

  Ale dovolená, to je něco úplně jiného.

  Být čtrnáct dní jen a jen s tím druhým,

  to znamená mít před sebou 336 hodin,

  kdy hrozí, že dojde na povídání. A tak

  zatímco vy byste ráda jezdila do míst, kde

  jste ještě nebyli, on vždy navrhne místo,

  kde to naopak dobře zná. Hádejte proč?

  Protože ví, kde jsou záchytné body, kde

  se před vámi bude moci schovat. Buď

  tam má kamarády, s nimiž, a na to

  si vsaďte, stráví nejméně dva veče-

  ry, nebo pokud pojedete do ciziny,

  „toho sympatického číšníka na baru,

  se kterým se tak dobře povídá“. Pro

  muže je ticho prostě nezbytnost.

  Potřebuje ho k životu. A to, že mlčí,

  neznamená, že si s vámi nemá co

  říct. Muž si nemusí povídat. Stačí

  mu, že s vámi je. Že s vámi mlčí.

  A když muž o ženě řekne, že se

  s ní krásně mlčí, je to ta největší

  a nejupřímnější poklona, jakou jí

  může složit. A když to řekne před

  svými kamarády, všichni mu vás

  budou závidět. Protože každý chlap

  chce mít ženu, se kterou může mlčet. Tak

  si na to vzpomeňte, až budete na dovole-

  né. Protože pak o vás ten váš řekne třeba

  to, co nedávno po návratu z dovolené

  kolega Josef: „První dva dny jsme jenom

  mlčeli. Chodili jsme po přírodě, a i když

  jsme si nic neříkali, řekli jsme si všechno.

  Po těch patnácti společných letech jsem

  si zase uvědomil, jak skvělou mám ženu.“

  Není to nejlepší důkaz toho, co všechno

  se dá říct tichem?! ■

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8

  www.teva.cz

  CZ/OFN/16/0005

  12

  hodin

  d

  o

  in

  hodi

  2

  22

  2

  2

  2

  2

  1

  1

  1

  1

  1

  1

  1

  Úleva odbolesti svalů akloubů

  končetin sdlouhodobým účinkem

  podobu 12 hodin

  Léčivé náplasti s příjemným

  chladivým účinkem mentolu

  Rychle aúčinně ulevuje odbolesti

  zad, svalů akloubů

  Čirý gel – rychle se vstřebává, nelepí

  aneobsahuje parfém

  Dlouhodobý účinek

  aextra komfort

  Olfen® gel

  Olfen®140 mg

  léčivé náplasti

  Olfen®, gel, Olfen® 140 mg léčivé náplasti, diclofenacum natricum. Léčivý přípravek pro zevní použití. Před použitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci.

  Řada osvědčených přípravků

  pro úlevu odbolesti zad, svalů akloubů

  Když je rychlost

  asíla důležitá

• Strana 39

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8

  www.teva.cz

  CZ/OFN/16/0005

  12

  hodin

  d

  o

  in

  hodi

  2

  2

  2

  2

  2

  2

  2

  1

  1

  1

  1

  1

  1

  1

  Úleva odbolesti svalů akloubů

  končetin sdlouhodobým účinkem

  podobu 12 hodin

  Léčivé náplasti s příjemným

  chladivým účinkem mentolu

  Rychle aúčinně ulevuje odbolesti

  zad, svalů akloubů

  Čirý gel – rychle se vstřebává, nelepí

  aneobsahuje parfém

  Dlouhodobý účinek

  aextra komfort

  Olfen® gel

  Olfen®140 mg

  léčivé náplasti

  Olfen®, gel, Olfen® 140 mg léčivé náplasti, diclofenacum natricum. Léčivý přípravek pro zevní použití. Před použitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci.

  Řada osvědčených přípravků

  pro úlevu odbolesti zad, svalů akloubů

  Když je rychlost

  asíla důležitá

• Strana 40

  DERMATOLOGICKÁ OCHRANA KŮŽE

  Opalujte se zdravě!

  *

  STADA PHARMA CZ s.r.o.

  Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5

  tel.: +420 257 888 111

  www.stada-pharma.cz

  ** IMS data Pharmatrend z lékárenského segmentu za období 2015.

  Účinný ochranný komplex

  UVA-UVB-IRA + ochrana před

  infračerveným zářením

  Speciální řada pro alergickou kůži

  a pro citlivou dětskou pokožku

  *

  Chrání Vaši pokožku

  Více informací na:

  www.ladival.cz

  LADIVAL

  MLÉKO NA OCHRANU

  PROTI SLUNCI PRO

  DùTI 50+

  hodnocení: 67 %

  v testu: 16 v˘robkÛ

  dTest 7/2014

  vítûz testu

  h

  www.dtest.cz

  ZK_CS+SK_Ladival:Sestava 1 8.12.2014 14:41 Str

  stada_5170_inzerce_ladival_A4_final.indd 1 31.3.2016 11:59:20