Strana 35
a Ilona zas, že o spoustu peněz přišla kvůli
Honzovi. A začali se tahat o Karla.
Ovšem, původně nebyl Honzův, Ilona
ho měla dávno předtím, než se poznali, ale
Honza se o něj staral stejně jako ona, připra-
voval pro něj dobroty, dával mu pít, uklízel
po něm a povídal si s ním. A Karel k němu
přilnul snad ještě víc než k Iloně. „Chlapi
přece musej držet při sobě, né?“ říkával mu
Honza a Karel tu větu po něm opakoval tím
svým roztomile nakřáplým hlasem.
Bylo jen přirozené, že po rozvodu měli
Karla ve střídavé péči. Lidé se tomu sice
divili a posměšně se ušklíbali, když se týden
co týden Honza scházel s Ilonou, aby si pře-
dali toho malého bezbranného tvorečka,
ale co jiného měli dělat? Oba Karla milovali,
ale nemilovali už jeden druhého.
Když si Honza zas jednou Karla převzal,
zhrozil se. Karel ho, už když si ho nesl domů,
oslovil „Honzo, ty debile!“ Ovšem, nemá
z toho rozum, utěšoval se. To jistě Ilona.
Honza strávil celý týden recitováním vět
„Ilona je kráva!“, „Ilona je blbá!“ a „Ilono, jdi
POVÍDKA
IVA PEKÁRKOVÁ
Známá česká spi-
sovatelka sama
o sobě říká, že
je autorka knih,
tlumočnice, bar-
manka a taxi-
kářka na obou
stranách silnice.
Studovala Přírodovědeckou fakul-
tu, obor mikrobiologie a virolo-
gie, ale krátce před jejím dokon-
čením, v roce 1983, emigrovala,
aby nakonec zakotvila v Ameri-
ce, kde zůstala až do roku 1997,
kdy se natrvalo přemístila zpátky
do Česka. Patří mezi nejvýraz-
nější české spisovatelky, přičemž
úspěchy sbírá ivzahraničí. Zje-
jích posledních knih jmenujme:
Levhartice, Beton, Péra a perutě
nebo Pečená zebra.
do řiti!“, dokud Karel spolehlivě nezvládl
všechny tři, a mnul si ruce: ta se bude divit.
Týden nato se ovšem doslechl, že
„Honza je blbec, blbec, blbec!“ a ještě
daleko nevybíravější věci. Karel je radost-
ně opakoval znova a znova. Honza věděl,
že z toho nemá rozum, ale i tak ho to rani-
lo. Se zaťatými zuby ho začal učit nelicho-
tivé postřehy o Iloně.
A potom se to stalo. Když Ilona pár
týdnů nato předávala Karla, nepochybně
dobře zásobovaného dalšími sprosťárna-
mi, bývalému manželovi, chtěla si s ním
ještě naposled dát pusinku – a vytáhla
ho z klece. Jen tak, pod širým nebem,
na zastávce autobusu.
A Karel se jí vysmekl, klovl ji do palce
a frrr – byl pryč. Posadil se na římsu nad
jejich hlavami, vyzývavě nakláněl červe-
nou hlavičku, jako by se jim posmíval,
protahoval si zelená křídla a opakoval:
„Polibte mi řřřiť!“
Bylo těžké uvěřit, že z toho nemá
rozum. ■
P
R
O
T
I
S
I
L
N
É
B
O
L
E
S
T
I
A
Ö
N
A
12 h
12 h
Inzerce_Voltaren_Forte_210x146_DrMax_CZ_FINAL.indd 1Inzerce_Voltaren_Forte_210x146_DrMax_CZ_FINAL.indd 1 13.4.2016 14:16:4213.4.2016 14:16:42
Inzerce