Strana 12
12 www.drmax.cz
Text: David Laňka, foto: archiv redakce
Řada z nás si neumí představit víkend bez lmů
pro pamětníky. Sledujeme snímky bezmála
sto let staré a dodnes nás baví. Ale budou
se dnešními lmy bavit budoucí generace?
Možná ne, protože je tu veliké riziko, že všechny
současné lmy jednoho dne prostě zmizí.
Může to znít jako nesmysl, ale úplně planá tato obava není. Všechny
lmy, které se přibližně do roku 2010 natočily, existovaly na zázna-
mech na lmové surovině (záměrně neříkáme celuloidu, byť se
tak o lmu dodnes mluví, ale již řadu let se lmový pás zceluloidu
nepoužívá). Ta má prokázanou životnost sto let, a učernobílého
materiálu se dokonce odhaduje na pět set let. Také proto se kl-
mové produkci zdob minulých můžeme neustále vracet a ve chvíli,
kdy se začne materiál kvůli špatnému skladování rozpadat, existují
způsoby atechnologie, jak lm vyčistit a celkově restaurovat.
S vidinou omezení nákladů, ale také se zdokonalováním tech-
nologií, se zhruba před sedmi lety začaly prakticky všechny lmy
natáčet na digitální záznam. V digitálním formátu se natáčí, v digi-
tální střižně se stříhá, výsledný lm se promítá z digitálního nosiče.
Odpadají náklady na lmovou surovinu, laboratoře, přepisy a uvol-
ňují se nanční prostředky pro digitální postprodukci, otevírají se
možnosti pro využití celého rejstříku efektů při dokončování lmů.
Dalo by se říct – co víc si přát?! Jenomže stím přichází problém,
který si – opojeni „lácí“ digitálních formátů – neuvědomujeme
amožná ani nechceme připustit. Digitalizace totiž nepředstavuje
kvalitní a dlouhodobou archivaci! Každý z nás už se setkal stím, že
si chtěl prohlédnout dokumenty vypálené na CD a místo zobra-
zení souborů po něm počítač „hodil“ komentář, že soubory jsou
poškozené a nejdou zobrazit. Právě absence bezpečného a lev-
ného archivování v digitálním světě budí obavy z budoucnosti.
Pravděpodobnost ztráty digitálních dat a neschopnost data „pře-
číst“ kvůli změně softwaru je velká.
Potvrzuje to i Roman Berka, ředitel Institutu intermédií na
ČVUT: „Tento nedostatek se dnes překonává kontinuálním kopí-
rováním a zálohováním informací ze starého média na nové
v kombinaci s dalšími opatřeními. Nicméně riziko ztráty dat
apředevším ztráty přístupu k nim to neřeší.“ Jak Berka nastiňuje,
tak zatím jediný způsob, jak lze digitální data uchovat, je jejich
neustálá migrace, tedy přepis na nově vznikající nosiče nebo
úložiště. Ale ani ta stále ještě nejsou stabilní, a navíc jsou závislá
na aktuální vybavenosti západní civilizace. Jak upozorňuje Aleš
Boštička, přední český expert na zpracování lmového mate-
riálu, pedagog FAMU a ředitel lmových laboratoří ve Zlíně, je
třeba si uvědomit, že digitalizace nepředstavuje archivaci, ale
PRO PAMĚTNÍKY
KONEC FILMŮ
|
NOVÁ DOBA
|