Strana 29
Evropy odmítly lm uvést s odůvodně-
ním, že jde o mravně explozivní dílo, které
může způsobit předčasný příchod apoka-
lypsy. Ve Spojených státech směl být lm
distribuován pouze v omezeném počtu
kopií a uváděn jen ve vybraných kinech
pro určité publikum. Na tamní plátna se
dostal až vroce 1938, kdy už se z jeho hlav-
ní hvězdy stala hollywoodská superstar.
Přitom zdnešního pohledu je Extase doce-
la krotká podívaná, rodiče by ji možná ani
nezakazovali svým dětem.
Fritz Mandl se o tom, že celý svět zná
jeho ženu, jak ji pánbůh stvořil, dozvěděl
až po roce manželství a zareagoval o to
prudčeji a prudérněji. Najal deset mužů,
vyzbrojil je slušným balíčkem peněz
a pověřil je zdánlivě jednoduchým úko-
lem: Sežeňte všechny kopie toho nemrav-
ného lmu a jednou provždy jej sprovoďte
ze světa. Hedě uložil domácí vězení –
z obavy, že by se mimo zdi domácnosti
chovala stejně zpustle jako ve lmu. Za
dveře směla jen v manželově doprovodu.
Když se Hedě přece jen jednou podařilo
utéct z vězení přepychu, Fritz ji pak nechal
hlídat osobní stráží.
Ponižovaná Heda takový život odmítala
dál snášet a navzdory silnému odporu rodi-
čů se dala s Fritzem rozvést. V roce 1937
odjela do Londýna, aby tam začala nový
život. Osud na sebe nedal dlouho čekat. Už
ve vlaku potkala hollywoodského produ-
centa Louise B. Mayera, který v oné půvab-
né dívce poznal divu ze svého zamilova-
ného lmu a nabídl jí velkou slávu a kupu
peněz. Kdo by takovou příležitost odmítl?
Heda Kieslerová-Mandlová určitě ne,
a tak se z ní stala Hedy Lamarr. Hned
její první lm Algiers z ní udělal hvězdu.
Tajemná černovláska působila mezi blon-
ďatými herečkami jako zjevení. Její nos se
dokonce dostal do amerického preceden-
tního práva (jakási paní Sullivanová totiž
obvinila plastického chirurga O´Connora
z toho, že jí nos vymodeloval podle Hedy
Lamarr). Zahrála si v bezpočtu velkole-
pých produkcí, a přestože s výjimkou l-
mu Samson a Dalila Cecilla B. De Millea
aJohanky z Arku ani jeden znich neodo-
lal ostrému zubu času, její jméno dodnes
znají všichni milovníci kinematograe (ato
navzdory tomu, že ti američtí ani netuší, že
existuje nějaká Extase a že jejich hvězda
Hedy Lamarr je tatáž osoba jako evropská
hvězda Heda Kieslerová).
Krása a lmy nebyly to jediné, čím se
Hedy zapsala do historie. Jako zanícená
antifašistka se totiž zapojila do boje na
podporu Rooseveltových válečných půj-
ček, jejichž výnos šel na nancování boje
proti Hitlerovi. A šla na to s obvyklou vášní.
Za pětadvacet tisíc dolarů se totiž rozhodla
prodávat jeden svůj polibek, čímž do stát-
ní pokladny přinesla téměř sedm milionů
(šlo o dvě stě osmdesát políbení). Ten nej-
důležitější přínos lidstvu však měla Hedy
teprve před sebou.
Se svým životním partnerem Georgem
Antheilem sdílela nadšení pro vědu a nej-
různější technické vymoženosti. A když při
jedné vědecké rozpravě ti dva zabrousili
na zbrojní průmysl, o kterém toho Hedy
věděla z dob svého manželství s Fritzem
Mandlem hodně, napadlo je, jak zbavit
rádiově řízená torpéda největší slabiny –
snadného svedení ze stopy. Stačí přece
rušit frekvenci řídicí vysílačky!
Začali se myšlenkou usilovně zabý-
vat, a tak přišel na svět vynález jménem
Frequency Hopping, jehož systém spočí-
vá v tom, že se mezi sebou mohou vysílač
apřijímač synchronně přelaďovat a tím se
vyhnou případnému rušení. Svůj vynález
si dali patentovat, ale nikdy za něj nedo-
stali víc než poděkování. Teprve když tuto
technologii začaly používat a rozvíjet spo-
lečnosti zabývající se vývojem digitálních
satelitů či mobilních telefonů, bylo Hedy
Lamarr uděleno prestižní ocenění Pionýr
na poli elektroniky. Zastihlo ji bohužel
na samém sklonku života, který strávila
v ústraní, opuštěná, zneuznaná a opako-
vaně souzená za drobné krádeže v super-
marketech. Jediný, koho k sobě v té době
pouštěla, byl její adoptivní syn Anthony
Loder. A právě on po její smrti 19. ledna
2000 tlumočil prostřednictvím novin světu
poslední vzkaz, který si přála jeho matka
předat světu: „Vzali jste mi všechno: slávu,
mládí i peníze za vynález.“
■
www.drmax.cz 29
Ocenění za svůj
revoluční vědecký objev
se dočkala až na sklonku
života, který strávila
opuštěná a zneuznaná
Hedy Lamarr
OD NAHOTY
K RAKETÁM
Hanbaté lmy vznikaly od začátku kinematograe, ale Hedy
byla první žena, která se svlékla v seriózním dramatu
Ve 40. a 50. letech patřila Hedy mezi obdivované
hollywoodské hvězdy a není divu – byla opravdu krásná