Strana 6
6 www.drmax.cz
|
SVĚT DR.MAX
|
Povolání: ZÁCHRANÁŘ
Kolemjdoucí v opavském obchodním centru Breda mohli být na prahu jednoho květnového
víkendu trochu zmateni. Na zemi ležela lidská postava, kolem ní vyvíjely horečnou činnost osoby
se sluchátky v uších a iPhonem v rukou a nebylo zřejmé, oč tady přesně jde. Je to nějaký zvláštní
druh zážitkového poslechu hudby? A co se tomu ležícímu člověku vlastně stalo?
D
vojice lidí v křiklavě oranžových
vestách s reexními pruhy okamži-
tě převzala vládu nad situací. Muž,
který příchod záchranářů očividně
očekával, s úlevou uložil sluchátka i mobil do
kapsy, zatímco ho u ležícího vystřídali přícho-
zí. Detailnější pohled pak prozradil, že na zemi
leží jen gurína, která simuluje krizovou situa-
ci, s níž si je třeba nějak poradit. Vše se udá-
lo během soutěže Dny první pomoci, která se
letos konala v Opavě už pojedenácté.
„O žádný poslech hudby tady samozřejmě
nešlo,“ vysvětluje s úsměvem dohlížející člen
organizačního týmu soutěže Petr Matouch,
„nýbrž o telefonickou asistovanou neodklad-
nou resuscitaci – tedy naštěstí jen její nácvik.“
Byla to jedna z mnoha situací simulovaných
během Dní první pomoci na různých stanoviš-
tích většinou ve velmi živých částech Opavy.
Figurína představující pacienta stiženého náh-
lou zástavou dechu anebo oběhu k sobě pou-
tala mnoho činností. Žádný div – v „reálném
provozu“ by takovému člověku hrozilo nevrat-
né poškození mozku nebo srdce. Hektičnost
byla namístě – o všem rozhodují sice vteřiny,
ale spěch se nesmí změnit v bezhlavý shon.
Proto ta sluchátka a telefon, protože tímto způ-
sobem se dostávají k ošetřujícímu člověku od
profesionálů první nezbytné instrukce k tomu,
jak si má počínat. Ošetřujícím nemusí být nut-
ně odborník. I dobře vedený laik je schopen
prodloužit při telefonické asistenci čas potřeb-
ný k tomu, aby se na místo dostal tým „profíků“.
Především však dokáže zajistit přísun kyslíku
do mozku a minimalizovat tak nevratné neuro-
logické důsledky příhody.
„Na druhé straně tísňové linky je operátor
zdravotnického dispečinku,“ doplňuje Petr
Matouch, „je to buď zdravotnický záchranář,
anebo všeobecná sestra s potřebnou specia-
lizací na intenzivní péči nebo operační řízení.“
Ani v rámci opavské „cvičné“ akce tomu nebylo
jinak. Nicméně Petr Matouch vyvrací domněn-
ku, že by byla kvůli simulovanému zákroku
blokována krizová linka: „Její kapacita je nad-
dimenzovaná, protože musí existovat garance,
že se pomoci dovoláte vždy.“ Matouch upřes-
ňuje, že to, co platí v České republice jako stan-
dard, se v okolních státech teprve zavádí: „Ty
zmíněné resuscitace po telefonu už provádíme
několik let, přičemž platí, že o vážnosti zdravot-
ních následků rozhodují první minuty. A v tom
případě jsou podstatní okamžití svědci událos-
tí, kteří tuší, kam se obrátit, nikoliv záchranná
služba.“ Ve spolupráci s dispečerem pak může
takový náhodný kolemjdoucí poskytnout
srdeční masáž, která hraje rozhodující roli.
I když jde vlastně o základy první pomoci, jež
by měl ovládat každý, skutečnost je jiná. S ele-
mentárními zásadami základního ošetření se
dnes lidé setkávají čím dál řidčeji – vlastně jen
v autoškole, protože z osnov běžné školní vý-
uky se toto téma na dlouhý čas vytratilo. Starší
generace ještě pamatuje, že první pomoc byla
součástí předmětu branná výchova. I když se
Petr Matouch v roli prvního
svědka na místě
Živý gurant rozhodně
znásobil dramatičnost
situace