Strana 12
12 www.drmax.cz
|
PSYCHOLOGIE
|
Jana přijde domů a už podesáté si v hlavě přehrává situaci z obchodu. Chtěla po prodavači, aby jí
maso nakrájel, on namítl, že už nemá čas, protože bude zavírat. Chvilku se dohadovali, nakonec se mu
málem omluvila a vypadla z obchodu. Takhle to končí skoro vždycky. Dá se s tím vůbec něco dělat?
Text: Jana Nováková, Foto: Fotolia
Z
ákladní reakcí našeho ega na ohrožení je v první řadě
útěk – omluva, nemluvení, odchod z místnosti. To je
případ Jany, rychle se vzdala a odešla. Druhou va-
riantou je útok – křik, argumenty, dohady. Ve streso-
vých situacích vyplouvají kromě našeho vnitřního ustrojení na
povrch strategie, které jsme se naučili v dětství – některé jsme
odkoukali od rodičů, jiné jsme si vypěstovali v rámci „přeži-
tí“ v rodině. To, co fungovalo na tátu a mámu, zkoušíme i jako
dospělí: snahu vzbudit lítost, hru na city, pláč, argumentační
manipulaci, lež. Někdy vynakládáme značné úsilí, aby to dru-
hý vzdal, nebo dokonce abychom mu ublížili. „Způsob, jakým
se hádáme, do značné míry určuje naše genetická výbava, tedy
temperament a schopnost zvládat koniktní situace. Roli pak
hraje výchova a prostředí, ve kterém se formovala naše osob-
nost. Tak či tak, naše reakce je a priori podvědomá,“ shrnuje
kouč František Tlapák.
DOBŘE SE POHÁDAT JE UMĚNÍ. JAK NA TO?
1. Získat čas Je to primitivní rada, ale funguje. Říct si v duchu
jedna, dva, tři… Zklidnit se, nadechnout, získat pár vteřin čas
aodstup. Ideální jsou věty typu: „Prosím tě, můžeš mi to říct ješ-
tě jednou?“ Nebo: „Cože, opravdu někdo poslal špatnou objed-
návku na zboží?“ Pro Janu: „Promiňte, chápu to správně, že mi
to maso opravdu nenakrájíte?“
2. Asertivní polštářek Naším cílem je vyhnout se emocionál-
ním výlevům, ale to náš „soupeř“ obvykle neví. My tedy emoce
potlačíme, ale jemu dáme prostor: „Chápu, že tě ta situace štve,
protože nám oběma záleží na tom, aby…“ Pro Janu: „Chápu, že
toho máte hodně. Co můžu udělat proto, abyste mi přece jen
pomohl?“
3. Řešení Přichází chvíle dostat se k podstatě věci a definitivně
uhnout od emocí. V této fázi krize bychom neměli řešit, kdo za to
může. K tomu slouží věty typu: „Co navrhuješ?“ Nebo: „Co mám
Jak se dobře POHÁDAT