Strana 30
30 www.drmax.cz
Inzerce ▼
Text: David Laňka, foto: Fotolia
To, co jde ruku v ruce se zvyšující se spotře-
bou a souběžným tlakem zákazníků, je tlak
na cenu, kterému se prodejci přizpůsobují.
Pevně věřím, že jíst o polovinu méně masa,
ale kvalitního, vyjde domácnost finanč-
ně srovnatelně.“ A dodejme, že náš trávící
trakt, a zdraví vůbec mnohem lépe.
Jak už bylo řečeno, v prodejnosti vede
v Česku vepřové a kuřecí, následova-
né hovězím. Smutné je, že všechno se
knám dováží ve velkém z různých, občas
pochybných zdrojů. Nejčastěji jde o dovo-
zy zPolska a Německa. To vás jako konzu-
menta velmi limituje v tom, abyste měli
kontrolu o kvalitě chovu porážkových
zvířat. Na co se tedy zaměřit při výběru
masa, aby bylo opravdu dobré a mělo
chuť? Bohužel je třeba si připustit, že na
první pohled v obchodě nemáte moc šancí
cokoliv poznat. Musíte se spolehnout jen
na to, co je na etiketě. Je však dobré sledo-
vat, jaké maso kupujete, odkud je ajakou
má chuť. Jistě se vám už také stalo, že jste si
koupili vepřové maso, které už při naklepá-
vání bylo mazlavé apo přípravě mělo nija-
kou chuť. To je dáno nekvalitním krmivem,
respektive krmnou směsí, která se takto na
kvalitě masa projeví. Výsledek je, že sice
koupíte vepřovou kýtu levně, ale moc si na
ní nepochutnáte. Bude tedy dobré se příště
vepřovému z daného koncernu vyhnout.
ČEMU VĚNOVAT POZORNOST
Pokud jde o drůbež, věnujte při nákupu
pozornost stavbě kuřete. Pokud má totiž
menší prsa a silnější běhy, je to indikátor
toho, že kuře mělo v průběhu svého živo-
ta dostatek pohybu, což se projeví na jeho
šťavnatosti a křehkosti. Jen pro zajímavost –
ve zmíněných konvenčních chovech ros-
te kuře pouhé dva, maximálně tři týdny,
během svého života má minimální prostor
pro pohyb a pak jde na porážku. Ta je pře-
vážně masová; kuřata chytá stroj, porazí je,
oškube. Při tradičním způsobu kuře roste
kolem čtyřiceti dnů, může se proběhnout
aporážka probíhá jinde než chov. To všech-
no se pak odrazí na kvalitě masa, které je
chutnější, šťavnatější a „nevystresované“.
Pokud totiž kuřata nejsou vystavena tomu,
že je pás žene vstříc smrti, je jejich maso
křehčí. I tak by se však správně mělo kuře na
den až dva vyvěsit, aby se svaly zbavily křečí.
O porážce platí totéž i v případě hovězího
dobytka. Podmínky, které skot v konvenč-
ních chovech má, jsou opravdu žalostné.
Krávy se porážejí v těsné blízkosti ohrad,
kde vyrůstají, jsou tak vystaveny neustálé
přítomnosti budoucí smrti. A po ní? Maso
je zpracováno a bezprostředně poté smě-
řuje na pulty. Stažené, křečovité. Maso je
tvrdé a příčina tkví právě v jeho zpracování.
I hovězí by se totiž po porážce mělo „vyvě-
sit“. Zhruba dva týdny by mělo odpočívat
v chladicích boxech, aby zkřehlo. Bohužel
to pro zpracovatele znamená, že jednak by
musel mít další haly a jednak to, že maso
během této doby ztratí na objemu a váze
a zkrátka vynese míň. Aby alespoň částeč-
ně v konvenčních chovech zamezili tomu,
že maso bude opravdu tvrdé, „křehčí“ ho.
To znamená, že do něj vpravují vodu. Tím
nabyde na váze, takže zákazník koupí
poměrně draze vodu, která se při zpraco-
vání odpaří.
BIO KVALITA
Takže co dělat, aby měl člověk na talíři
skutečně kvalitní maso? Pokud ho neku-
puje od známého sedláka, kde se mohl
přesvědčit o tom, jak zvířata žijí a čím jsou
krmena, je nejspolehlivějším indikátorem
kvality označení BIO. Protože toto ozna-
čení mohou užívat jen ty chovy, kde zvíře
vyrůstá přirozeně, bez zbytečných léčiv
akde má dostatek prostoru v co nejpřiro-
zenějších podmínkách.
Bylo by na samostatný článek, co všech-
no BIO je a není. A je otázka, zda je možné
v našich podmínkách zajistit stoprocentní
BIO. Farmář nemůže nikdy zcela ohlídat,
aby k němu z vedlejšího pole silnější vítr
nezavál nějaké chemické látky nebo aby
neprosákly spodními vodami. Ale používat
tyto argumenty jako důvod odmítnutí BIO
by nebylo fér. Půda biofarem několik let
prochází před startem produkce takzva-
ným přechodným obdobím, kdy se čistí,
aby se zbavila obsažené chemie z předcho-
zího intenzivního zemědělství a plodiny či
zvířata na ní pak produkované už do kon-
taktu s chemií nepřišly. Biofarmář si také
nemůže jen tak jednoduše půjčit řekněme
kombajn od souseda, protože ten by mohl
být kontaminovaný. Na dodržování všech
předpisů dohlížejí i každoroční kontroly
dohledových orgánů.
A jak je to s uzeninami? „Jednoduše se
dá říct, že opravdu kvalitní uzeniny nejsou
nikdy levné. Musejí obsahovat maso, což
se projeví v ceně. Kromě ní se rámcově
vyplatí hlídat i obsah masa v procentech,
ale tady už byste museli mít povědomí,
kolik je správně třeba u párku, špekáč-
ku a podobně,“ říká David Kukla. „Je ale
samozřejmě nesmysl očekávat párky nebo
dušenou šunku se stoprocentním obsa-
hem masa, to je technologicky nemožné.
A pak je potřeba sledovat, zda neobsahují
zbytečné chemické přísady a konzervanty.
Doporučuji se obloukem vyhnout výrob-
kům, kde soupiska éček ve složení připo-
míná telefonní seznam, například včetně
glutamátu (E621).“ Obecně lze říct, že uze-
niny by náš jídelníček měly spíše doplňo-
vat než tvořit.
■
Aby hovězí maso bylo opravdu lahodné, je třeba, aby krávy měly dostatek pohybu
na pastvinách a ideálně aby měly přirozenou stravu. Tou nejsou krmné směsi
|
ŽIVOTNÍ STYL
|
„Ve velkochovech roste
kuře dva až tři týdny.
Přitom správná doba
jeho růstu by měla být
čtyřicet dní.“