Strana 46
46 www.drmax.cz
|
FEJETON
|
Inzerce 2× ▼
Foto: Profimedia
T
ohle je moc intim-
ní zpověď a dou-
fám, že ji nikomu
neprozradíte. Na-
opak doufám, že jste stejně hrozní jako
já, tak jsem se rozhodla se vám otevře-
ně svěřit.
Jde o to, že se mi to zase stalo! Po víc
jak pěti letech. Lépe řečeno – stalo se
mi to poprvé od okamžiku, kdy jsem se
dozvěděla, že je můj muž nemocný. Do
té doby jsem totiž byla nejen jeho man-
želkou, ale taky ženou, o kterou stojí ješ-
tě dva muži. Takže můj manžel, já a dva
potenciální milenci. Potenciální říkám
proto, že já moc nespěchám, mně často
(vlastně pořád) stačí jen pocit, že jsem
žádoucí. Je to pro mne skoro stejně vzru-
šující jako, vulgárně řečeno, hupsnout do
postele. No, ale aby měl člověk milence,
třeba jen potenciální, je třeba jim oběto-
vat energii, snažit se je udržovat v naději,
že ke kýženému okamžiku milostného
splynutí někdy dojde. A protože jsem se
musela snažit, tak jsem oběma pánům
musela věnovat nejen duševní síly, ale
i čas. Jenže jak může věnovat svůj čas
zadaná žena, aby nepodráždila svého
muže?! Ta žena se na něco musí vymlu-
vit. Ta žena musí předstírat, že se zdržela
v práci nebo že její kamarádka potřebuje
poradit při nákupu záclon anebo že jde
na jógu či na kosmetiku. Zadaná žena,
když chce vyrazit s potenciálním milen-
cem, aby o něj nepřišla, prostě MUSÍ
LHÁT!
Lhala jsem dlouho, lhala jsem něko-
lik desetiletí a najednou můj muž umřel
ajá lhát přestala. Neměla jsem komu lhát
anebyl žádný důvod. Až dneska! Jeden
můj potenciální přítel mě pozval do kina
a druhý mi volal v okamžiku, kdy zrovna
začal běžet film. „Kdo ti volá?“ zeptal se
můj přítel číslo jedna podezíravě ajá mu
řekla, že kamarádka Jarka, která přijela
do Prahy na návštěvu z Písku, apak jsem
ve tmě dokázala nenápadně napsat své-
mu příteli číslo dvě esemesku, že jsem
s Jarkou, s mou kamarádkou z Písku.
Aabych dotvrdila svou lež špetkou prav-
dy, tak jsem se přiznala, že jsem v kině.
Ostatně kamarádku Jarku skutečně
mám, a i když není přímo z Písku, tak je
kousek odtamtud…
Nemám pro vás další informaci. Ani
vtipnou pointu. Snad jen tu, že poprvé
po pěti letech jsem měla pocit, že jsem
se nadechla, že ještě není konec, že ještě
snad přijdou dny, kdy budu muset lhát
ostošest!!!!
Vaše H. P.
Hurá! Už zase lžu!