Strana 9
www.drmax.cz 9
nikdo do něj nemůže nahlédnout, aby
mohl rychle plánovat a dělat změny.
Specifické také určitě bude naučit je
číst smlouvy a nepodepisovat pro ně
nevýhodné podmínky.
Herce čtením smluv nezatěžuji. Vše vyře-
ším za ně a přechroustám jim to na to
nejdůležitější. A ano, přiznám se, že jsem
velkým bojovníkem za lepší podmín-
ky herců obecně. Protože co dříve bylo
ve smlouvách samozřejmostí a zároveň
idobrým mravem, už se dnes musí slo-
žitě vyjednávat. Takže někdy asi trochu
producenty prudím. Ale vždycky si říká-
me, že kdo má dobrý úmysl, tak nemá
problém se domluvit na kompromisu.
Například když mi zuřivě odmítají pode-
psat ve smlouvě jednu jedinou smluvní
pokutu, a to při pozdní urgované platbě
honoráře, ale naopak na straně herce je
mnoho pokut v řádech deseti- až statisí-
ců, dá se tak nějak tušit, že včasná platba
hercova honoráře bude asi problém.
Bylo a je těžké získávat do vlastní stáje
nové talenty?
Těžké to nebylo. Těžké bylo naučit se
říkat ne a zdvořile odmítat herce, u kte-
rých jsem měla pocit, že navzájem nebu-
deme fungovat. Většina herců se mnou
spolupracuje na doporučení nějakého
svého kamaráda, se kterým už spolu-
pracujeme delší dobu. Takže je to taková
stále se rozrůstající rodina. Většinou se
déle než půl roku „namlouváme“, schází-
me, oťukáváme azjišťujeme, jestli máme
stejná očekávání a bude se nám dobře
spolupracovat. Je to takové malé pracov-
ní manželství, kde musí být stoprocentní
důvěra, rovnocenné partnerství a velká
upřímnost. Musí mě to s nimi taky bavit,
abych za ně mohla dát ruku do ohně.
Na co se herec nechá zlákat?
Většina herců se dá zlákat na nabídku prá-
ce. Když jim někdo slíbí práci, jsou schopni
se upsat ke kdečemu. A to často aniž by
si přečetli, pod co se podepsali. A pak se
dostávají do malérů. Nemalých. Často
se na mě obraceli jiní herci s prosbou
o pomoc, když se dostali do průšvihu.
Přečetla jsem si smlouvu a nezřídka muse-
la konstatovat, že protistrana je dle smlou-
vy v právu. V takovém případě už jim
nedokážu pomoci, pokud nejsou schopni
se dohodnout s druhou stranou. Tam už
musí zasáhnout právník. Hercům často
chybí základní právní afinanční (avnepo-
slední řadě marketingová) gramotnost.
A jelikož mě to vnitřně štvalo, daly jsme
s kolegyní dohromady preventivní prak-
tickou přednášku právě o smlouvách,
podmínkách, povinnostech a propagaci
herce. Teď to učíme na hereckých školách,
aby byla nová generace profesionálnější
aznalá svých práv, možností a povinnos-
tí. Přednáška se jmenuje Co by měl každý
herec vědět (a většinou neví).
Je těžké prosadit novou tvář?
Ano, je. Nebudu lhát. V našem prostředí,
a hlavně z mé pozice, ano. Pokud někdo
dělá agenta a zároveň má castingovku,
tak to je pak mnohem jednodušší. Já ale
castingovou agenturu nikdy mít nebudu
a nechci, protože z mého pohledu jdou
funkce agenta a castingovky proti sobě.
Buď bojujete za herce, které zastupuje-
te a snažíte se je dostat do zajímavých
projektů, anebo jste castingovka a měli
byste vytvářet nové, neotřelé kombina-
ce, hledat nové talenty, vytvářet nové
hvězdy, neopakovat se. Alespoň takhle
to funguje v Evropě, pokud chcete mít
licenci. U nás je ten trh velmi specifický.
Už mi několik lidí řeklo, že jsem naivní, že
nehraju podle lokálních not. Jsem holt
donkichot a stále doufám, že to jde dělat
tím evropským způsobem.
Nakolik je dnes pro herce nutné být na
sociálních sítích, objevovat se v médiích?
Nutné to není, ale když se s tím umí dobře
pracovat, tak to hodně pomůže. Jak v pro-
pagaci, tak v komunikaci sfanoušky, dají
se touto cestou vysvětlit dezinformace
azrovna sociální sítě mají poměrně velký
dosah. Někoho mohou sociální sítě i živit.
Fajn je to třeba pro herečky na mateřské,
které se mohou z pohodlí domu připo-
mínat a například díky Instagramu bar-
trovat produkty, které denně používají.
Navíc jestli herec něco opravdu nechce,
tak aby se za něj vydával na sítích nějaký
pubertální fanoušek a jeho jménem vysí-
lal do světa nesmyslné informace, plné
gramatických chyb. V takovém případě je
ověřený profil nejrychlejší obrana.
■
|
DĚLAJÍ TO S CHUTÍ
|
Lenka se ve volném čase věnuje tzv. larpu, který má s její
prací herecké agentky hodně společného
Jde totiž o hru, kdy si s dalšími lidmi zvolíte téma a dobu
a pak určitou dobu (i několik dní) hrajete svou postavu
„Většina herců je
schopna se upsat ke
kdečemu. Aniž by si
přečetli, co vlastně
podepsali.“