Strana 34
34 www.drmax.cz
rozhovor
Drogově závislé mj. upozorňujete
na to, že by se měli vyhnout urči-
tým typům filmů nebo hudby,
protože mohou vyvolávat bažení
a stres a tím vlastně snižovat sebe-
ovládání. Co byste teď vůbec nedo-
poručoval sledovat, poslouchat,
abychom si nezvyšovali stres?
Uklidňuje většinou klidná, tišší
a melodická hudba. Pro lidi s návy-
kovou nemocí je nejrizikovější hudba,
kterou měl člověk spojenou s návy-
kovým chováním. To může být pro
někoho dechovka a pro jiného rock.
Nebezpečné jsou také audiovizuální
reklamy, alkohol, hazard a drogy.
Když nahlédneme do médií, často
se potkáváme se slovními spojení-
mi jako „lidé mají strach“, „obáva-
jí se“… Jak moc taková mediální
atmosféra může zvyšovat riziko
závislosti nebo její recidivy?
Strach působí různě. Někdo má
strach, a proto zlepší svůj životní
styl, přiměřeně spí, cvičí, odpočívá
atd. U jiného člověka zhoršuje strach
schopnost rozumně uvažovat. Co se
médií týče, pro většinu lidí je 15 minut
zpravodajství denně až dost.
Někdo by ale mohl namítnout,
že z 15 minut si nemůže udělat
objektivní názor…
Po 60 minutách stresující mediální
masáže nebude mít člověk objektivní
názor, ale pořádný zmatek v hlavě.
Hodně lidí se opravdu bojí. Bojí
se, že se nakazí a zemřou. Můžeme
tento strach z nemoci a smrti nějak
korigovat, aby se nestal spouště-
čem nějaké vážnější diagnózy?
Negativní emoce včetně strachu nebo
smutku mírní fyzická aktivita, což
může být nejen jóga nebo čchi-kung,
ale třeba chůze nebo uklízení. Pomá-
hají i uklidňující prostředí, dobrá
společnost a relaxačních techniky.
Nahrávky relaxačních technik taky
najdete na mých stránkách.
Jaký je vůbec rozdíl mezi stra-
chem a úzkostí? A jak poznám,
že už to sama nezvládnu a měla
bych se obrátit na odborníka?
Strach se týká něčeho konkrétního,
například moje babička měla strach
z myší. Úzkost takovou konkrétní pří-
činu nemá. Tyto emoce bývají prová-
zeny tělesnými projevy a dají se mír-
nit způsoby, které jsem zmínil výše.
Profesionální pomoc bych doporučil
tam, kde nestačí svépomoc. Snad-
no dostupnou formu profesionální
pomoci představují linky telefonické
pomoci.
Radíte lidem, kteří bojují se závis-
lostí nebo abstinují, aby dbali na
dobrý spánek. Proč je spánek pro
naše sebeovládání tak důležitý?
Zjednodušeně řečeno při spánku se
mozek a tělo věnují samy sobě a dáva-
jí se do pořádku.
Dobré spaní – to je pro ledaskoho
tak akorát krásný sen, kterého
téměř nedosáhne bez léků. Kolik
spánku je vlastně dobře? Kdy už
je to na návštěvu u lékaře?
Potřeba spánku je individuál-
ní, u někoho to může být 7 hodin
a u někoho 12. Při léčbě poruch spán-
ku nelze spoléhat jenom na odborní-
ky, ale je potřeba se taky sám snažit.
Vy hodně pracujete se smíchem.
Teď mnohým z nás do smí-
chu zrovna není. Díváme se do
budoucnosti s obavami o práci,
o peníze… Občas se zasmějeme
nějakému vtipu na internetu, ale
ten opravdový, ulevující, radost-
ný, svobodný smích to úplně není.
Poraďte, jak se od srdce zasmát,
když to zrovna potřebuji?
Navrhuji vám následující pokus.
Stoupněte si před zrcadlo a tvařte
se jako rozladěná sova. Uvědomte
si, jak vypadáte a jak se cítíte. Pak
se místo toho na sebe lišácky usměj-
te. Přimhuřte oči, zuby se nedotýkají
a koutky úst se jemně pohybují smě-
rem k uším. Opět si uvědomte, jak
vypadáte, a hlavně jak se při tom cítí-
te. Tento jednoduchý pokus vás asi
přesvědčí, že vztah mezi dobrou nála-
dou a smíchem je obousměrný. Smě-
jeme se, když máme dobrou náladu,
a naopak dobrou náladu si můžeme
navodit smíchem.
A jak pracovat s tím, když na nás
pak ostatní koukají tak trochu
jako na blázny?
Lidé, kteří se často usmívají nebo
smějí, bývají naopak oblíbenější.
Napadá mě – je závislost i to, když
se přehnaně ohlížíme na to, co by
si o nás mohli myslet druzí?
Závislost to není, psychologové hovoří
o vnějším místu kontroly. To by ale
bylo téma na jiný rozhovor.
Dá se vůbec říct, proč nám pří-
roda „nadělila“ sklony k závis-
lostem? Z evolučního pohledu to
zrovna jako žádná velká výhra
nevypadá…
Některé drogy slouží jako obrana
rostlin proti zvířatům. Intoxikovaný
býložravec se stane snadnou kořistí
lišek nebo vlků. Návykové látky pro-
nikavě zasahují do křehké chemické
rovnováhy mozku a dělají tam velký
zmatek. To se týká alkoholu, tabáku,
marihuany, kokainu atd. Příroda je
v tom nevinně, za rozsah tohoto pro-
blému mohou lidé, kteří na návyko-
vých látkách vydělávají.
Jak náročná je současná situa-
ce ve společnosti pro pacienty
i lékaře v psychiatrických zaříze-
ních? Vidíme obrovské nasazení
personálu v nemocnicích, domo-
vech seniorů, o situaci psychicky
nemocných toho ale moc nevíme.
Tato situace vyžaduje jistou sebeká-
zeň, větší pružnost a přizpůsobivost.
Ale řekl bych, že to kolegyně a kolego-
vé zvládají dobře.
■
Rozšířený rozhovor najdete v aplikaci
Foto: Profimedia