Strana 8
J
e to doslova symfonie pro mouku, vodu, kvas
a ruce. Každý pohyb v sobě má ladnost. Ať už
popráší vál moukou, nebo když válí tenké prouž-
ky těsta, aby z nich pak během chvíle umotali
pletýnku, položili ji na plech vedle desítky dalších a ty
pak zavřeli do vyhřáté pece, odkud je za pár minut vytáh-
nou dozlatova upečené. Dá to práci, přemoct tu chuť po
jedné sáhnout a neochutnat. „Tohle řemeslo nejde dělat
bez lásky. Protože když ho nebudete milovat, na tom chle-
bu nebo houskách se to vždycky projeví,“ svěřuje se jeden
z pekařů. Jeho kolega z pekárny Krusta právě válí těs-
to na croissanty. Je to práce, která vyžaduje čas. „Když
kousnete do croissantu, okamžitě poznáte, jestli to někdo
odákl, nebo tomu dal všecko, co tohle pečivo vyžaduje.
Při válení totiž musíte každou vrstvu prokládat más-
lem. Díky tomu pak budou nadýchané, křupavé a přitom
křehké, díky tomu se jednotlivé vrstvy oddělují,“ vysvět-
luje a nám nedá se nezeptat, podle čeho vlastně může
dělají to s chutí
Když to udělá KŘUP…
Centrum metropole je ještě ponořené do tmy, jen zpěv ptáků dává
tušit, že se den brzy probudí. Dvěma mužům svižným krokem
mířícím do dveří domu za chvíli začne směna. Oblečou se do bílých
zástěr, rozpálí pec a pak jejich ruce začnou hníst těsto.
TEXT: DAVID LAŇKA
Foto: Marta Režová
8 www.drmax.cz