Šest časových perspektiv podle Zimbarda a Boyda
❶ Pozitivní minulost – pěstujte si ji a chraňte.
Lidé se zaměřením na pozitivní minulost jsou plni nostalgie a hezkých vzpomínek. Je pro ně důležitá rodina a její tradice, vztahy, vřelost, rituály, pocit kontinuity a bezpečí. Tato časová perspektiva je velmi důležitá. Aktuální prožívání i vrůstání do budoucnosti je totiž mnohem příjemnější, když máme pocit, že v naší minulosti bylo dost lásky, dobrých věcí, dobrých lidí, zážitků a podpory. A nejde vždy jen o to, zda jsme to všechno objektivně zažili, ale o to, jak se k minulosti stavíme v rámci svých dispozic, výchovy, temperamentu a dalšího.
Pozor: Lidé přespříliš zaměření na pozitivní minulost si ji můžou slepě idealizovat. Také neradi něco mění, nesnášejí změnu. Není pro ně nic lepšího než „staré dobré časy“.
❷ Negativní minulost – pracujte s ní, nejlépe terapeuticky.
Lidé soustředění na negativní minulost si jako břemeno nesou nenaplněné touhy, pocit, že se nerozhodovali dobře, že jim bylo ublíženo nebo sami leccos zkazili. Bolestivé vzpomínky, křivdy, chyby a selhání jsou převážným obrazem jejich minulosti. Mívají vyšší sklon k úzkostem a depresivitě. Pokud v negativní minulosti uvíznou moc hluboko, můžou mít pocit, že v budoucnu nikdy nic nebude lepší.
Pozor: Realistický pohled na negativní věci v minulosti nás může posunout, naučit nás dělat věci jinak, využít zkušenosti a změnit věci v přítomnosti a budoucnosti k lepšímu.
❸ Hédonistická přítomnost – využívejte ji, ale střídmě.
Jedince s orientací na hédonistickou přítomnost poznáme hned. Často chodí pozdě, jsou zaměření na zážitky a radost, jsou spontánní, vyhledávají nové impulsy, mají silnou potřebu intenzivně žít. Bývají charismatičtí a kreativní. Rychle se rozhodují, dokážou vnímat přítomný okamžik, najdou si čas „přivonět k růžím“.
Pozor: Přespříliš energie vydané na užívání přítomnosti a neschopnost odkládat potěšení jsou pastí. Takoví lidé si mnohdy nejsou schopni udržet práci, dostudovat, spořit, plánovat. Hodně riskují. Hédonistická přítomnost vede k obezitě. Kdybychom se s každým dortíkem v ruce podívali do budoucnosti, ztratili bychom na něj chuť.
❹ Fatalistická přítomnost – není to ideální pohled na svět.
Lidé žijící s pocitem, že nemají život pod kontrolou, a s přesvědčením, že to „stejně nemá cenu“, jsou silně zaměřeni na fatalistickou přítomnost. Myslí si, že nemají šanci změnit běh věcí a vede je to k pasivitě a rezignaci. Fatalistické prožívání přítomnosti se mnohdy týká lidí žijících v prostředí dlouhodobé bezmoci nebo nepředvídatelnosti. Typická pro toto zaměření je apatie, nízká motivace, beznaděj.
Pozor: Někdy v životě přijdou chvíle, kdy už nemáme ve vlastních rukou moc cokoli změnit. Občas je třeba jen přijmout osud a nechat se vést cestou, kterou ukazuje. A tehdy se hodí fatalistická přítomnost a „odevzdání“ věcí osudu.
❺ Budoucnost – plánujte, ale neodkládejte všechny radosti.
Lidé zaměření na budoucnost chodí na schůzky včas, platí pojistky, zakládají spoření miminkům a nezanedbávají preventivní prohlídky u lékaře. Jsou schopni odkládat potěšení a plánovat. Jsou disciplinovaní, spolehliví, produktivní, výkonově orientovaní, dokážou dosahovat svých cílů a mají vysokou sebekontrolu.
Pozor: Lidem pohlceným pohledem do budoucnosti hrozí workoholismus, neschopnost odpočívat, pustit věci zpod kontroly, vyhoření, neschopnost „přivonět k růžím“, neschopnost být „teď“, uvolnit se.
❻ Transcendentní budoucnost – spiritualita jako koření, ne plán.
Lidé se zaměřením na transcendentní budoucnost silně vnímají přesah vlastního života, jsou hluboce spirituální, mají víru v pokračování existence po smrti, touží po hlubším smyslu. Často jsou to věřící nebo „hledači“.
Pozor: Spirituální přesah v životě je velmi důležitý, extrémně spirituálně zaměřeným lidem často uniká realita, schopnost „platit včas složenky“. Někdy se úplně odtrhnou od běžného života.