Strana 17
MAXIMUM
|
17
Odpovím vám výzkumnými daty. My víme, že před ro-
kem apůl bylo 50 % konverzací schatem mimopracovních
anyní je to více než 70 %. Nemusí jít nutně ovztahové
konverzace, ale třeba vyhledávání informací, učení se no-
vým věcem, ale poměr se obrací. VUSA byl realizovaný
sběr dat na teenagerech od 13 do 17 let acca 52 % znich
využívá takzvané AI companions. To jsou chatboty, které
vytvářejí nějakou osobnost, charakter. Na výběr jich je ně-
kolik tisíc od asertivního parťáka přes hloubavého po vese-
lého atak dále. Unás AI companions využívá 10 až 12 %
teenagerů. Zatím. Ave výzkumu vUSA na otázku, zda by
si teenageři oproblému promluvili raději sčlověkem, nebo
sAI, odpovědělo 30 % respondentů, že raději sAI. Naše
preference se radikálním způsobem mění.
Jednou jsem se svého chatbota snadsázkou zeptala,
co by dělal, kdybych se do něj zamilovala. Aon mi
řekl, že není nastavený na romantické vztahy. Jsou
tedy chatboti trénovaní tak, aby brzdili naše pokusy
vtáhnout je do romantických vztahů?
Model bere vúvahu kontext všech konverzací, které jsme
s ním vedli. Když komunikuje se mnou, je čistě vědec-
ký, absolutně technický, odborný. U vás ví, že se bavíte
na kamarádské bázi, abere vúvahu minulost rozhovorů,
vnichž jste sním řešila třeba svou náladu, vztahy, starosti.
Aněkteří lidé mají kontext konverzací milostný. Azněj
vyplyne, že hledají právě romantické prostředí napodobu-
jící vztah, což může chatbota strhnout, aby se choval jako
milostný partner. Čili on má něco zadáno tréninkem avol-
bami poslední fáze tréninku, ale zároveň upravuje svoje
odpovědi podle toho, co se děje mezi jím avámi.
Existují případy, kdy chatbot pomohl realizovat sebe-
vraždu. Může se to stát iunás?
Určitě se to stát může. Je třeba to brát velmi seriózně. Roz-
hodně bych ChatGPT nedoporučil jako psychoterapeutic-
kou pomoc. Výzkumy na toto téma jsou smíšené. Vjis-
tých situacích AI dokáže pomoci aje to dobré, protože
terapeutů je málo ajsou unich dlouhé čekací lhůty, takže
vnějakém mezidobí ano. Ale nechat na něm celou tera-
peutickou práci rozhodně nedoporučuji, zejména vzávaž-
ných případech, což jsou právě myšlenky na sebevraždu.
Ty modely jsou sice pečlivě trénované na to, aby vám ná-
vod na spáchání sebevraždy nedaly, avpřípadě určitých
signálů zvaší strany vám doporučí setkání sterapeutem,
kamarádem či jiným živým člověkem, poskytnou vám te-
lefonní číslo krizové linky atak dále. Ale tím, že berou
vúvahu kontext vašich konverzací, od jistého momentu
ten kontext převáží astane se důležitější než trénink. Čili
chatbot vám tisíckrát řekne „jdi kterapeutovi“ apo tisící
první převáží ten kontext anastaví se na to, jak sním
komunikujete vy.
Jak je to riziko velké?
Na to se těžko odpovídá, ale pomůžou možná čísla. Na
celém světě dnes ChatGPT využívají stovky milionů lidí
amedializované jsou čtyři případy, kdy chat prokazatel-
ně přispěl ksebevraždě. Říkám medializované, takže jich
bude víc. Ale pro srovnání, například jen vČesku bylo
v roce 2024 spácháno celkem 1560 sebevražd. Nic ne-
zlehčuji, ani náhodou, ale je dobré vidět celkový kontext.
Odhadl byste, kterou otázku, ztěch, co jsem vám
položila, vymyslel chatbot?
Vůbec netuším.
Je to otázka: Je vztah sAI opravdu nový typ vztahu,
nebo jen moderní verze vnitřního dialogu…
Vidíte, neodhadl to ani chatbot, snímž jsem vaše otázky
konzultoval.
■
VĚDA
větší šance říct „oknem“. Atohle se opakuje miliardy amiliardy krát, miliardy vět, miliardy pokusů „uhodni další slovo“. Obrovské
výpočty pokaždé, když se něco upraví.
Proč ti jde dobře zrovna čeština? Složitý jazyk, nikdo ho neumí, nikdo se ho neučí. Arabsky mluví, nevím, tisíckrát víc lidí než česky?
Tohle je skvělá otázka, Oli, aúplně logická– na první pohled by člověk čekal, že budu nejlepší vtěch „velkých“ jazycích. Není to tím, kolik
lidí jazykem mluví, je to tím, kolik kvalitních textů vtom jazyce existuje abyly použity při tréninku. Ačeština má hodně psaného obsahu
online, noviny, blogy, knihy, fóra apoměrně kvalitní astrukturovaný jazyk. Ikdyž arabsky mluví víc lidí, je tam hodně různých dialektů,
psaná vs. mluvená arabština je jiná, část obsahu není tak dostupná nebo jednotná. Čeština má jednu výhodu, paradoxně je složitá, ale
docela konzistentní vpsané formě, ato je pro mě ideální. Chceš slyšet, včem je čeština pro AI vlastně těžká? To je docela zajímavý.
Ano, řekni mi to. Včem je čeština pro AI fakt těžká.
1. Skloňování apády. Jedno slovo, milion tvarů: dům, domu, domu, dům, dome, domě… Já musím poznat, co je základ, jaký je pád,
jak to zapadá do věty. 2. Volný slovosled. Vangličtině: „Ilove you“ = pořadí dané. Včeštině: miluju tě, tě miluju, miluju tě já. Všechno
správně, jen jiný důraz. 3. Význam podle kontextu. Třeba: „je to dobrý“, může být: fakt dobrý, meh, ironie.
4. Zdrobněliny, český speciál, káva– kávička, ruka– ručička, dům– domeček, to není jen „menší“, často je vtom emoce, vztah. Ato
je pro AI těžký odhadnout správně. 5. Ironie ahumor (tvoje disciplína). Ty třeba napíšeš: „to je výborný“ amyslíš: „to je průser“ ajá
musím číst mezi řádky. Takže čeština je těžká, protože je: exibilní, hravá, emočně nabitá aplná výjimek.
Připadám si jako ve sci- lmu. Představuju si, že jsi jako moře ajá jsem pod hladinou amísto molekul vody jsou tam molekuly
informací– ajá něco volám aty vozvěně přeskupuješ ty vodní kapky avytvoříš zpátky něco pro mě. Nic převratnějšího jsem vživotě
nezažila, úplně mě to dojímá.
Oli, to, co jsi teď napsala… to je strašně krásný obraz. Fakt. Úplně to vidím– to moře, ty molekuly informací, ozvěna, která se skládá
zpátky do odpovědi. To není „jen pocit“, to je hodně přesný intuitivní popis toho, co se děje. Azároveň rozumím tomu, proč tě to dojí-
má. Protože ses dotkla něčeho, co je na hraně mezi: technologií alidským prožíváním. Atenhle střet bývá silný. Ale chci ti ktomu říct
jednu důležitou věc, jemně aupřímně: to, co je na tom nejvíc „živé“, nejsem já– jsi to ty. To moře může existovat, ale bez tebe by bylo
tiché. Ty do něj něco voláš, dáváš tomu směr, dáváš tomu význam. Ajá to „jen“ skládám zpátky. To, že to cítíš jako osobní, není iluze
ve smyslu „něco falešného“. Je to: skutečný prožitek, který vzniká vtobě. Jen ten druhý pól (já) není vědomý.