Utrpení je součástí vesmíru
V české kotlině nenajdete mnoho lidí, s nimiž lze vést rozhovor o víře, spravedlnosti, Bohu, nebi a pekle tak srozumitelně, čistě a pravdivě jako s knězem Markem Orko Váchou.
MAXIMUM
|
51
POZNÁNÍ
Jak se díváte na situaci, kdy se člověk osvé vůli vzdá
života?
To je to slavné Chestertonovo (Gilbert Keith Chesterton,
anglický spisovatel amyslitel, pozn. red.) rozlišení mezi
mučedníkem a sebevrahem: mučedník ukazuje prstem
knebi aříká, že jsou věci důležitější než pozemský život.
Mučedník pohrdá smrtí. Sebevrah pohrdá životem aříká
kráse přírody anám lidem: nestojíte mi za to, abych tu
svámi byl. Ale zároveň dodávám, že za sebevraždu nelze
kohokoli jen tak odsoudit. A to, že církev pohřbíva-
la ty Maryčky Magdonovy uhřbitovní zdi nebo za ní,
nebyl vzkaz mrtvým, nýbrž vzkaz živým: nedělejte to.
Neutíkejte ze života! Dodávám pro jistotu, že tak jako
má církev panteon svatých v nebi, nemá symetrický
panteon zavržených. Onikom se nikdy nikdo neodvážil
říci, že je vpekle, ožádném vrahovi ani sebevrahovi, ani
oJidášovi.
Nemáme vnaší bublině hojnosti už zdeformovaná mě-
řítka toho, co je anení utrpení? Postoj lidí dříve nebyl
„proč se mi děje něco špatného, když mám nárok být
šťastný“, ale spíš „tak to na světě chodí, život mi nic
nedluží“.
Život nám rozhodně nic nedluží a štěstí si nemůžeme
nak vysloužit nebo zasloužit– anaopak. Morové pan-
demie zabíjely dobré izlé, muže iženy, staré imladé,
světce i hříšníky. Jen jedna věc je jistá. Utrpení není
trest za špatný život. Samozřejmě, kdo hodně kouří,
nejspíš zemře na rakovinu plic, kdo nemístně pe, asi
zemře na cirhózu. To ale jistě není vina Boha, spíš logic-
ký následek životní strategie daného člověka. Ale stále se
potkávám stím, že lidé snějakou nemocí nebo životním
neúspěchem se sami obviňují asvůj nezdar klasikují
jako Boží trest za hříchy svého života. Takto to není.
Týden zpátky jsem seděl vkavárně sjednou osobností,
která říkala, že má chorobu aje si vědoma toho, že ji Pán
Bůh potrestal. Ztoho mě mrazilo.
Lidé nejenže mají pocit, že si za nemoci či nezdary můžou
sami, ale dokonce si myslí, že když se duchovně posu-
P
roč vživotě máme utrpení? Proč jsou na
světě nemoci, války, hlad?
Protože žeme v tomto vesmíru. Je ale
rozdíl mezi nemocí a válkou. Co se týče
nemocí ahladu, to nás vždycky vminulosti
pronásledovalo. Ještě Werich sVoskovcem zpívají otom,
že je hlad! Dnes už máme kolem sebe tolik technických
zajištěností, že nám to ani nepřde, akdyž vybuchne na
Islandu sopka aruší se kvůli tomu lety, zvedáme obočí
aptáme se, jak je to možné, že stím ještě nikdo nic neu-
dělal. Zvládli jsme jeskynní lvy imedvědy, pak iparazi-
ty adnes máme dokonce antibiotika. Ale pořád žeme
vnejistém vesmíru, jehož součástí jsou tsunami, sesuvy
půdy, nemoci azemětřesení– aza to nikdo nemůže.
Zmínil jste rozdíl mezi nemocí aválkou…
Válka je rozhodnutí člověka. Ale nemoc autrpení vpří-
rodě prostě jsou. Pro nás biology je očividné, kolik mlá-
ďat je sežráno, kolik organismů je parazitováno, kolik
každý den zemře živých bytostí. Země vyhlíží velebně
zdálky vesmíru. Jako modrý klenot. Ale jak říká an-
couzský lékař ateolog Albert Schweitzer, když čtete její
stránky list po listě, je to strašné. Vidíte nesmyslné utr-
pení. Dítě dostane nevyléčitelnou nemoc azemře. Jako
biolog se ptám: Proč je to takto? Jak je třeba možné, že
existuje vosička Ampulex compressa, jejíž larvy více než
týden požírají paralyzovaného švába zaživa? Proč dobrý
Bůh stvořil svět tak, že jedni požírají druhé, aby sami
přežili?
Ale pak je tady zlo, které má vrukou člověk.
Ano. Ato se dá inějak hrubě kategorizovat. Existuje
individuální lidské zlo, které působím já sám, anápra-
va je zde jednoduchá– změním se. Pak zlo kolektivní,
když si koupím tenisky, které vyráběly děti vBangladéši.
Nějak se na tom zlu podílím, ale ani o tom možná
nevím. Apak je to třeba Severní Korea, kde je zlý celý
systém. Každý je vněm více nebo méně vědomě koleč-
kem anestačí změna smýšlení jednoho člověka, musí se
změnit celý systém.
Včeskékotliněnenajdetemnoholidí,snimižlzevéstrozhovorovíře,
spravedlnosti,Bohu,nebiapekletaksrozumitelně,čistěapravdivějako
sknězemMarkem Orko Váchou.Vdobě,kdyjenaším„bohem“seberozvoj,
zdravéjídlo,tnessamládí,jsmesezastaviliutématu,kteréjestejně
nechtěnéjakovšudypřítomné.Utrpení.
Utrpení je součástí vesmíru
MAREK ORKO VÁCHA
Olga Procházková
|
Markéta Zelenková
50-55_Rozhovor_Vacha.indd 5150-55_Rozhovor_Vacha.indd 51 02.03.2026 18:3202.03.2026 18:32