Strana 16
využil standardní trajekt, na jehož palubě se dostal zMarseille
ke břehům Aiky. Monneret byl určitě člověk, který šel
(nebo spíš jel) rád na samou hranici svých možností, ale za
vůbec nejextrémnější expedici Vespy lze asi považovat účast
ancouzských jezdců na rallye Paříž–Dakar vroce 1980. Ze
čtyř skútrů dorazily do cíle dva. Celkem pozoruhodný úspěch,
jestliže se na deset tisíc kilometrů dlouhou trať vydalo 216
vozidel azávod jich dokončilo jen 8
REKLAMA
Zviditelnění Vespy samozřejmě neměli vrukách jen dobro-
druzi jako Monneret. Reklama podporující prodeje měla
mnohem civilnější ráz arma jí právem přikládala obrovskou
důležitost. Od druhé poloviny šedesátých let na zhruba tři
dekády navázalo obchodní oddělení rmy spolupráci sagen-
turou Leader.
Tady možná neuškodí udělat si do toho konce „šedesátek“
krátký výlet. Šlo oobdobí, kdy mládež na Západě volala po
větší svobodě, aprávě toho se rozhodli reklamní kreativci vyu-
žít. Vždyť co jiného svobodu přinášelo lépe než skútr, na který
stačilo nasednout ajet, kam jen si člověk zamane. Tak vznikl
slogan Chi vespa mangia le mele, doslova Kdo „vespí“ (nebo
„vespaří“), ten jí jablka– tedy užívá si. Snadno zapamatova-
telné motto dokumentovalo mimo jiné ifakt, že při podpoře
prodeje dokáže rma obratně využít ispolečenské atmosféry.
Tuto schopnost mít prst na tepu doby prokázala ipozdě-
ji, když revoluční náboj ochabl, nálada se změnila anastou-
pil pocit určité rezignace. Tehdy přišel podobně silný slogan
„Vespa muove la voglia di fare“– „Vespa probouzí chuť něco
dělat“. Art director Leaderu Gilberto Filipetti přitom neudě-
lal nic jiného, než že do své práce promítl vlastní pocity: „Byl
jsem také mladý aprostě jsem se cítil být součástí toho všeho.
Kampaně vsouladu se společenskými změnami vznikaly čtr-
náct let.“
Svět reklamy samozřejmě neodráží realitu vždycky. Kdo má
snávštěvou Itálie starší zkušenost než jen zposledních let,
určitě na Vespu nevzpomíná jen v dobrém. Lidově řečeno,
skútry prděly asmrděly (laskavý čtenář promine), kdekoli se
člověk ocitl. Aje paradoxní, že právě vtéto době vsadila r-
ma na souzvuk se životním prostředím. Rozhodla se skút-
ry vymezovat proti automobilům, které přece znečišťovaly
vzduch víc. Samozřejmě nebylo soužití Vespy spřírodou tak
harmonické, ale itohle fungovalo. „Takový provoz jako dnes
tehdy nebyl“, komentoval to sodstupem Filipetti, „takže to,
že sVespou dýchal člověk čistý vzduch, byla vlastně pravda.
Samozřejmě to nebyla úplně pravda, ale fungovalo to. Aeko-
logické problémy přišly až později.“ Vkaždém případě je dnes
Vespa ekologičtější, než kdy byla, pořád ale záleží na modelu.
Úplně tiché abezemisní jsou modely Elettrica aity se spalo-
vacím motorem produkují oproti starším typům skoro otře-
tinu nižší množství zplodin. Vespa je zkrátka pořád schopná
mířit donových časů apři tom všem se má za čím ohlížet.
Za svůj dosavadní život dokázala objet svět, projet severoame-
rický kontinent od pobřeží kpobřeží aspoustu dalších kousků.
16
|
MAXIMUM
TRENDY
» Muzeum vzniklo vpřelomovém roce 2000 vobjektu
bývalé nástrojárny. Technologické avůbec historické
dědictví rmy je tak obsáhlé, že si spůvodním prosto-
rem záhy nevystačilo, atak se vroce 2018 otevřelo
po rekonstrukci na úctyhodných pěti tisících metrů
čtverečních. To odpovídá asi třetině rozlohy Národního
technického muzea vPraze.
» Kvidění jsou tu stovky exponátů, kromě jiného umělecký
unikát Vespa Dalí, šampionská Vespa Montlhéry, která
vroce 1950 za pouhých deset hodin překonala sedm-
náct světových rekordů, nebo extrémní Vespa Siluro
alias Torpedo– D’Ascaniova chlouba, která dokázala
orok později překročit rychlost 171 km/h.
» Návštěvníkům se předvádí iletadlové motory či železnič-
ní komponenty– připomínka dřívější historie Piaggia–
asoučástí je iremní historický archiv. Muzeum má také
skvělý web umožňující virtuální prohlídku
(https://www.museopiaggio.it).
Má tedy nejen poklidnou městskou, meziměstskou či roman-
tickou historii, ale idobrodružnou. Tedy takovou, kterou by
uní člověk na první pohled vůbec nečekal. Avprůběhu doby
přesvědčila iotom, že je schopna– zbavená prachu divoči-
ny apovinností všedního dne– zazářit ivmotosportu či ve
vysloveně vybrané společnosti, třeba spojením sancouzskou
haute couture. Tak například vznikla modelová řada Vespa
946 Christian Dior, limitovaná edice onecelé tisícovce kusů,
anebo Vespa X Saint Laurent. Vtomto případě se exemplářů
vyrobilo ještě míň. Design, na kterém se podílel Anthony
Vaccarello, kreativní ředitel YSL, se prodával pouze po vel-
mi omezenou dobu prostřednictvím jediného butiku. Výroba
běžela jen na zakázku apočet těchto speciálních objednávek
se odhaduje na nižší desítky. Vespa jako by zkrátka dokáza-
la být vším, čím si zamane– vděčnou „holkou pro všechno“
iprinceznou, jejíž ruku si člověk musí setsakra zasloužit. Její
dosavadní život je naplněním toho, co řekl její tvůrce, geniální
Corradino D’Ascanio: „Isogni non vanno fatti morire mai“–
„Sny by nikdy neměly zemřít.“
■
Použitý obrazový materiál je jen zlomkem toho, co lze na-
jít vMuseo Piaggio, muzeu Vespy vtoskánské Pontedeře.
Už jím prošlo (pravděpodobně) přes milion návštěvníků.
Na zájem ve světě nemusela Vespa dlouho čekat
Vespa dokázala překonat La Manche, objet svět, projet severoamerický
kontinent od pobřeží k pobřeží a spoustu dalších kousků.
Poutní místo fanoušků
12-16_Vespa_3_a.indd 1612-16_Vespa_3_a.indd 16 01.03.2026 20:0401.03.2026 20:04