Strana 32
32
|
MAXIMUM
ŽIVOTNÍ STYL
jídlo, jsou tam chemická aditiva, která mohou mít negativ-
ní vliv na mikrobiom. Ajsem moc ráda, že například nová
americká stravovací doporučení– ta tzv. obrácená pyrami-
da– mi vtom dávají zapravdu. Kvalitní studie jednoznačnou
prospěšnost umělých sladidel nepotvrzují. Když se na trhu
objevila, slyšeli jsme, že to sníží obezitu aže ubude diabetu,
ale nic ztoho se nestalo, naopak vidíme dramatické nárůsty.
Začínají se objevovat důkazy otom, že prohlubují inzuli-
novou rezistenci. Mám stím problém iproto, že ty „zero“
produkty nás odnaučují mít rádi vodu, naopak nás utvrzují
vpotřebě doslazovat. Apodle některých studií konzumace
takových nápojů pak podporuje konzumaci sladkého obec-
ně. Všechna rizika zkrátka neznáme, aproto radím kopatr-
nosti anemám důvod tyto výrobky obhajovat.
Opravdu si musíme ty prvoplánově dobré věci odpírat
absolutně, nebo nějakou toleranci uznáváte?
Vůbec bych nemluvila onějakém odpírání. Myslím si osobě,
že jsem nesmírně tolerantní, protože pro mě není důležité jen
to, co jíme, ale ivjaké pohodě to jíme. Když budeme snechutí
jíst pohanku, tak nám to nepomůže. To by nedávalo smysl.
To už je lepší schutí konzumovat hranolky. Moje poslední
publikace nese titul Osobní kniha ozdraví apohodě, aprávě
té pohodě přikládám obrovský význam. Protože když bude-
me jíst něco, co nám nechutná, stejně to dlouho nevydrží-
me. Zase to bude jen nějaká krátkodobá dieta odsouzená ke
konci, avdůsledku to spíš uškodí, než prospěje. Když dávám
nějaká výživová doporučení, vím, že něco půjde aněco už ne.
Nenařizuji, jen chci inspirovat. Ke všemu si každý člověk musí
dojít sám, protože to každý máme zkrátka jinak. Jednou jsem
byla na nějakém rozhovoru vrozhlase, kde si mysleli, že mě
nachytají, když mi nabídnou kávu smlékem. Avyrazila jsem
jim dech, když jsem na to řekla: „Děkuju, už jsem měla jed-
nu se šlehačkou.“ Dokonce to pak dali ido titulku (smích).
Klidně si dám šlehačku, dám si beze všeho ikousek čoko-
lády, adokonce ikoblihu. Ale tu koblihu si nepůjdu koupit
do supermarketu. Udělám si ji sama, třeba zkváskového těsta
nebo špaldové mouky, adám si ji stvarohem.
Co vás napadá, když si čtete očeských rekordech vpití
piva?
Myslím, že vůbec u spotřeby alkoholu jako takového
jsou u nás statistiky děsivé. Bez ohledu na to, o jaký
nápoj jde, je tam vždycky ethanol. To je ten společný
jmenovatel. Přikláním se k těm studiím, které tvrdí,
že každé množství alkoholu škodí. Neexistuje bezpečná
dávka. Samozřejmě, že se většině znás, pokud si dáme
jednu nebo dvě deci vína týdně, nic nestane. Ale je prav-
da, že ita dávka, která se uváděla jako přípustná ulidí
se zdravým srdcem, může uněkterých žen snepříznivou
genetickou dispozicí zvyšovat riziko rakoviny prsu. Tohle
lze podepřít daty, takže bych byla velice opatrná. Jestliže
alkohol, tak jen jako dezert, výjimečně av omezeném
množství. A jestliže ho nepete, je nejlepší s ním ani
nezačínat.
Co říkáte na regulace seshora– třeba na daň zcukru?
Obecně nejsem zastánce výchovy dospělých, restrikcí
a regulací. Myslím, že daleko chytřejší by bylo, kdyby
na to šel stát jinak, podporoval zdravé prostředí ainspi-
roval už odmalička. Pořád nechápu, proč se ve školách,
mateřských i základních, musejí podávat slazené nápo-
je– a v mnoha znich jenom tyhle. Rodiče pak bojují
za to, aby bylo na výběr, aby si tam jejich děti mohly
natočit aspoň vodu. Totéž platí pro nemocnice. Tohle by
mohl stát ze dne na den změnit, aještě by ušetřil peníze.
Nápojových koncentrátů, které se spotřebují ve školách
anemocnicích, jsou hromady pytlů. Věnuji se tomu už
roky anic se vtomto směru nemění. Apřitom tady nepa-
nuje absolutně žádný spor, na tom se shodují úplně všich-
ni experti. Přesto se to nedaří. Aproč by pak měl stát
regulovat občany, když sám nezvládá ani tenhle základ?
Co byste ještě změnila ve školách?
Zavedla bych bufetový způsob vydávání jídel, zejména kvůli
zelenině. Je prokázáno, že když dítěti dáte misku sněčím
Nová pyramida
Obrácenou potravinovou pyramidu, která znázorňuje, jak by
měly vypadat stravovací preference obyvatel USA, zveřejnilo
tamní ministerstvo zdravotnictví počátkem roku. To, že je ur-
čená Američanům, zní nedělá něco nevhodného pro Evropa-
ny. Spojené státy sužují stejné civilizační zdravotní problémy
jako starý kontinent: například vysoká míra kardiovaskulár-
ních onemocnění, obezita nebo epidemie cukrovky.
Oproti starším jídelníčkovým vzorcům jednoznačněji vy-
stupuje proti vysoce průmyslově zpracovaným potravinám
apotravinám svysokou mírou cukrů aultraprocesovaným
škrobům. Nestaví se kategoricky proti tukům, ale rozlišuje je
podle původu. Do značné míry rehabilituje bílkoviny aposou-
vá výš (do pásma časté konzumace) mléčné výrobky. Velmi
upozaďuje pečivo, zejména bílé.
Podstatné je, že zohledňuje moderní výzkumy, zatímco
dostupná ociální stravovací doporučení publikovaná vČR
se opírají vlecčems ojiž přežité stereotypy. Aúplně jiná
je icelková lozoe: Místo množství porcí má uživatel po-
chopit, co by mělo tvořit většinu jídelníčku napříč týdny, ne
vrámci jednoho jídla.
• Složky stravy nahoře = jíst nejčastěji
• Složky stravy dole = jíst méně často / s mírou
28-36_Rozhovor_Margit_Slimakova.indd 3228-36_Rozhovor_Margit_Slimakova.indd 32 02.03.2026 12:3502.03.2026 12:35