Strana 33
MAXIMUM
|
33
ŽIVOTNÍ STYL
zamíchaným, aono nemá rádo jedinou věc ztoho všeho,
tak prostě nesní nic. Itady platí, že je lepší dát na výběr.
Pak si naloží to, co jíst bude. Když to pak posunete anabíd-
nete bufetově celé menu, tím líp. Zavedli to vjedné škole
vJizerských horách, se kterou jsem vkontaktu. Atam mi
pan ředitel řekl, že množství zbytků kleslo zněkolika kbe-
líků denně na polovinu jediného. Za celou školu!
Včem vidíte zdroj té nevůle ke změně?
Ten systém je „zaseknutý“. Pořád vněm má značné slovo
spousta lidí, kteří ho vminulosti vytvářeli audržovali,
atěm se prostě nelíbí představa, že by někdo zvenčí při-
šel aradil jim, jak to dělat jinak alépe. Nejsou schop-
ni to přmout. Jde oega, pocit ohrožení ztráty auto-
rity amoci, takhle to vnímám já. Atroufám si říct, že
itady je problém ve schopnosti akceptovat nové poznat-
ky ataké s tím už zmíněným nutricionismem. Apak
tu máme ještě vlivné zájmové skupiny, které na prodeji
nezdravostí vydělávají, samozřejmě.
Mám pocit, že jsem zdravotní osvěty měl dřív na očích
víc, ať už díky televiznímu vysílání nebo plakátům na
středisku…
Ale ivtomhle udělal stát vminulosti chyby. Itakhle
jsme se dozvídali, že máme škrtat z jídelníčku vajíčka
apřidávat tam margarín. Aty obraty vtvrzeních samo-
zřejmě lidi znejisťují, atak vyvstává otázka, co s tím.
Iproto se mi líbí kroky současného amerického ministra
zdravotnictví, který mimo jiné zařadil výživové vzdělávání
do osnov lékařských fakult. Lékaři jsou skvěle vzděláni
vdiagnostice nemocí ajejich léčbě léky. Pacienti by pak
měli být experti na svoji stravu aobecně na péči osvé
tělo. Zásadní je, aby vzájemně spolupracovali. Aby lékaři
dokázali vyhodnocovat apodporovat funkční možnosti
zdravotní prevence aléčby ivpodobě stravy, pohybu…
Když už jsme uamerického ministra zdravotnictví,
vposlední době jsem zachytil jeho poměrně ostrou
obhajobu cholesterolu…
Já se sKennedym vmnoha ohledech shodnu, ale obha-
joba nasycených mastných kyselin acholesterolu už je
šedá zóna. Je taky pravda, že jsme se už posunuli od
té vysloveně proticholesterolové hysterie do rozum-
nější polohy. Pamatuji zdřívějška, že málem ina vodě
byla nálepka „0 % cholesterolu“– to je podobné, jako
kdybyste na bonbony lepil štítek „100 % cukru“ nebo
„bez tuku“ (smích). Dneska víme, že většinu choleste-
rolu si vytváří naše vlastní tělo, že převážná část znás
ho nevstřebává zjídla příliš intenzivně aže vztah mezi
stravou a hladinou cholesterolu není tak přímý. Je to
problém vpřípadě metabolických poruch. Ale říkám si,
že by měl vtěchto tvrzeních brzdit, protože přejídat se
slaninou by člověk neměl. Aříkám to isvědomím toho,
že existují nemoci – například zánětlivá onemocnění
střev– kdy terapeuticky prospívá nadměrná konzumace
masa. Je vidět, že toho pořád ještě dost nevíme, atak
bych byla opatrná.
Ještě se vrátím ktěm školám. Tam je to složitější, proto-
že záleží na stupni. Na středních jídelny vůbec nemusejí
být, nevaří se tam, zato jsou tam děti, které už pomalu
přestávají dávat na své rodiče azačínají mít svou hlavu.
Má tenhle problém vůbec řešení?
To je obrovská škoda, protože české školy zpravidla měly
vždycky své jídelny. Tenhle trend není moudrý ažádoucí.
Anavíc dneska připravit rychlou azdravou stravu oprav-
du není těžké. Dokonce to lze – avelmi jednoduše–
udělat itak, že to dětem bude chutnat. Můžete udělat
něco à la fast food, ale ze SKUTEČNÉHO jídla. Není to
zase taková věda. Když nic ztoho nejde aškola si nemůže
pomoct, může aspoň pedagogicky působit na své žáky.
Ale nefunguje, když se jim to cpe na sílu– mnohem
lepší je studenty pro to téma nadchnout. Přemýšlet, jak
ho dostat do různých předmětů, uspořádat ochutnávky,
pozvat si dobrého šéfkuchaře, soutěžit mezi třídami. Je
potřeba být kreativní. Těší mě, že se vrámci takové osvě-
ty můžu díky pozvání škol setkávat smladými ijá. Od
předškoláků až po vysokoškoláky.
Máte nějaký obecný názor na diety?
Nedoporučuju je. Většina znich je zbytečná, dlouhodobě
neefektivní astresující. Když už, tak bych mluvila oléčeb-
né nebo terapeutické stravě, pakliže je člověk nemocný
apotřebuje něco vyřešit. Je dobré to dočasně vyzkoušet
u diabetu typu nebo u autoimunitních onemocnění.
Tam je dobré vědět, co intenzivní změna stravy udělá.
Co si myslíte otrendu bezlepkových diet?
Těm bezdůvodným netleskám. Omezování lepku
uzdravých lidí, kteří nemají celiakii, může být nepří-
znivé. Ukazuje se, že konzumace vysoce zpracovaných
bezlepkových produktů není vůbec nic prospěšného.
Ano, může to zdánlivě fungovat. Když jíte běžnou stravu
anáhle zní odstraníte rohlíky, koblihy asušenky, určitě
Kampaň amerického
ministerstva zdravotnictví
za skutečné jídlo nemusí
působit optimisticky, ale může
mít pozitivní účinek.
28-36_Rozhovor_Margit_Slimakova.indd 3328-36_Rozhovor_Margit_Slimakova.indd 33 02.03.2026 12:3502.03.2026 12:35