Strana 47
MAXIMUM
|
47
STYL
Retro se prosazuje i na stěnách obýváků, ložnic nebo pracoven,
kam se vracejí květinové pásy a geometrické vzory,
vysvětluje mistr bytového ornamentu Pavel Bodor.
Pavel Bodor ve svém království
V
aší specialitou jsou malířské válečky. Jak se
jejich popularita avzory proměňují?
Pro mě je důležitý konec sedmdesátých aza-
čátek osmdesátých let, avté době pořád „-
čela“ hlavně secese– čili tematicky převážně
květiny, lístečky a ornamentální vzory, včetně takových
mozaikových vzorů původem zOrientu. Důležitá byla idalší
témata znaší české fauny, některé vzory obsahovaly houby
ašišky– ty byly na válečcích aněkdy se vinteriéru kombino-
valy se šablonami, tedy obrazy, na kterých byli jeleni, srnky
nebo zajíci. Od těchto lesních motivů se postupně ustupova-
lo. Vkuchyních pak byly oblíbené pivoňky, slunečnice nebo
hodně dekorativní ananas. Barvy se používaly syté atmavé,
vzory knim pak bílé nebo zlaté. V té době se také ještě
dělávaly vzorované stropy smetalickými hedvábnými lesky,
které dělila dekoračně nebo barevně korespondující linka. Ty
stropy se rozdělovaly do geometrických tvarů aválečkovaly.
Aválečky jste si prý na ně vyráběl sám…
Většina malířů samozřejmě používala válečky tovární sériové
výroby– hvězdičky, kytičky, rohlíčky apodobně. Ale můj
otec Imrich Bodor, který byl inspirován Balkánem, se už
koncem sedmdesátých let snažil používat atypické secesní
vzory. Nejdříve jsme je vozili zVídně, ale potom nám je začal
vyrábět pan Molnár vBudapešti, který je ručně na zakázku
vyřezával podle našich návrhů. Nebyla to zrovna laciná zále-
žitost, ale když jsme měli dobré barvy akvalitní pigmenty,
malba vypadala jako samet ačlověk kolikrát nevěděl, jestli
má na stěně nátěr nebo látku. Normální tovární válec má
šířku asi patnáct centimetrů, ale naše byly podstatně širší
anavozovaly dojem starých látkových secesních tapet.
Ajak se to vyvíjelo dál?
Začalo se to měnit někdy vté podnikatelské době devade-
sátých let. Válečky přestaly lidi zajímat anastoupily takové
jemné pastelové odstíny. Stropy se dělaly čisté, ale barvy se
používaly někdy až jedovaté, často šidily pigmenty, rychle se
okoukaly apři zamazání vypadaly nátěry jako špinavá umělá
hmota. Byl to zvláštní styl, kdy se dávaly idoplňkové barvy,
například alová, takže to bylo, řekl bych, takové malování
bez vkusu.
Po roce 2000 si lidé často nechávali prostory vymalovat
na bílo srůznými odstíny, jako je slonová kost, jemně čajo-
vá nebo světlé okry– nejčastěji úplně bez vzoru. Ale vpo-
sledních pěti letech se začaly vracet jednak secesní tapety,
a hlavně zájem oornament a hluboké a syté barvy. Tak-
že jsem znovu otevřel svůj ku sválečky aobjevil opravdu
kvalitní syté barvy shlubokými tóny, jakými jsou například
barcelonská červeň nebo pařížská modř. Co se objevilo pro
mě úplně poprvé, byla antracitová čerň, na kterou jsem dá-
Jan Čáp, autor je členem redakce týdeníku Téma
|
Archiv redakce
val vzory vbarvě perleti. Sytým barvám také slušely zlaté
nebo stříbrné metalické ornamenty. Ztěch dalších trendů
registruji japonský styl zrákosů atravin avdobě počítačů
samozřejmě geometrické vzory.
Uvás tedy má malování interiérů rodinnou tradici?
Už jako malý kluk jsem nastoupil do rozjetého vlaku. Moji
předkové dělali různé výmalby zámků ikostelů, kaplí, kavá-
ren ahlavně vináren– byli to umělečtí štukatéři amalíři. Já
jsem se to učil od svého dědy Dezidera Bodora asvého otce.
VMaďarsku, ale ivRumunsku jsem pak časem začal malovat
ijá, ato zejména movitým podivínům, kteří si nechávali dělat
překvapivě pestré barvy abohaté zlaté vzory, což pro mě bylo
inspirativní. Dost často si nás objednávali bohatí Romové,
avýslužku jsme dostávali vrůzných formách. Někde to třeba
byly dvě husy nebo půlka prasete, jinde zase lahve vína nebo
kořalky.
46-49_Rozhovor_Bodor_2.indd 4746-49_Rozhovor_Bodor_2.indd 47 02.03.2026 13:0602.03.2026 13:06