Strana 10
10 www.drmax.cz
|
POD POVRCHEM
|
Pořád je to ZÁZRAK!
Jedna z nejuznávanějších kapacit v oblasti kochleárních implantátů začínala jako logopedka
na foniatrickém oddělení FN Motol. Náhoda tomu ale chtěla, že byla účastna první implantaci
kochleáru v Česku, a od té chvíle věděla, kudy půjde její profesní život – MUDr. Jitka Holmanová.
Foto: archiv redakce
Kdy jste se profesně potkala s „kochleáry“?
To byla úplná náhoda. Jako skoro všechno
v mém životě. Po revoluci, když se všechno uvol-
nilo a proměnilo a přestalo být tak sešněrované,
začalo se od přísného dodržování orálně auditiv-
ní metody ustupovat a pomalu jsme se začali učit
znakovou řeč, abychom si jí mohli při rehabilitaci
neslyšících pomáhat. Dokonce jsme si s jednou
maminkou objednaly tlumočníka do znakové
řeči, který tehdy znakoval zprávy v televizi. A jed-
noho dne mi odpoledne zvoní telefon, volala
mi paní doktorka Příhodová, že má chlapce,
který ohluchl po zánětu mozkových blan a je tu
možnost, že mu bude v Německu implantovaný
kochleární implantát, jestli o tom něco vím. Něco
málo jsem o tom věděla z odborného tisku, a tak
mi paní doktorka nabídla, abych toho chlapce
a jeho maminku doprovodila do Hannoveru
na zapnutí nového procesoru. Odjeli jsme tam
na několik dnů a já byla přítomna prvnímu nasta-
vování řečového procesoru, a protože ten chla-
pec měl dobře rozvinutou řeč, tak během těch
čtyř dní, co jsme tam byli, začal slyšet a opakovat
slova. Bylo to jako zázrak. A s další operací, která
už proběhla v Česku, přišel další zázrak.
Pořád je to pro vás stejně silný zážitek?
Pořád. To jsou tak krásné okamžiky, které člověk
zažívá! Zrovna dneska jsme tu měli dvouletou
holčičku s dětskou mozkovou obrnou. Narodila
se předčasně, je droboučká, špatně hýbe ručič-
kama, ale už při druhém programování reago-
vala na zazvonění zvonku a u třetího se obrátila
na zavolání! To přece je zázrak, když se dítě, které
bylo neslyšící, bude moci domluvit… Nebo vzpo-
mínám na hluchoslepou holčičku, se kterou rodi-
če přišli, když jí byly dva roky. Jen seděla mamince
na klíně se skloněnou hlavičkou, občas ohmatá-
vala hračky, jinak nic. A po zapojení procesoru se
začala rozvíjet i její motorika, začala lézt, stavět se,
chodit, rozvíjela se jí řeč. Dnes je to veliká holka,
čte Braillovým písmem, domluví se…
Historie kochleárních implantátů se začala
psát v 60. letech. Jak je možné, že se k nám
nedostaly dřív? To tu byly hranice uzavřené
i v oblasti medicíny?
První vícekanálový kochleární implantát byl
implantován v roce 1978 v Austrálii a velikost
procesoru byla asi 20 × 20 centimetrů. Po úspě-
chu této operace pak vícekanálové kochleární
implantáty rychle nastoupily svoji cestu pomoci
neslyšícím. Komerčně se začaly vyrábět od roku
1982. Ale abych to uvedla na pravou míru – u nás
to nebylo zanedbané. Inženýr Jaroslav Hrubý,
který sám měl ohluchlou dceru, inicioval vznik
Laboratoře elektronických smyslových náhrad,
kde byl v osmdesátých letech vyvinut jednoka-
nálový kochleární implantát s tím, že se bude
vyrábět v Tesle Valašské Meziříčí. Pár dospělých
bylo implantováno, ale jen těch se sluchovou
zkušeností, protože s jedním kanálem neslyšící
slyší jen zvuky, a kdo nemá sluchovou zkuše-
nost a nedokáže si je doplnit odezíráním, nero-
zumí. Samozřejmě ta skutečnost, že ve světě už
byl vícekanálový kochleární implantát, a u nás
se v roce 1987 vyvinul jednokanálový, je smut-
ná, ale taková byla doba, hranice byly uzavřené
i medicínskému pokroku.
Pro koho jsou implantáty vhodné?
U nás jsou jasně stanovená kritéria – a to je slu-
chová ztráta horší než 90 a zisk se sluchadlem
horší než 50 decibelů. Ideální je, když je implan-
tace provedena co nejdříve. V současné době
jsou v porodnicích tzv. otoakustické emise, kte-
rými mohou být vyšetřeni všichni novorozenci,
a když vznikne podezření na sluchovou vadu,
jsou posláni na podrobnější vyšetření. Pokud se
zjistí sluchová nedostatečnost, může dítě dostat
do šesti měsícíců sluchadla a v roce implantát.
Takové děti pak sluchovou ztrátu obvykle dože-
nou, chodí do normálních škol, mají uprave-
nou výslovnost a nikdo na nich jejich handicap
nepozná.
Jak si představit ztrátu sluchu nad 90 decibelů?
Šumění listí, lidskou řeč, pláč dítěte, zpěv ptáků,
zvonění telefonu … to ti lidé neslyší. Mohou
slyšet sekačku, auto, sbíječku, ale jen v těch
Kochleární implantát je
druh ušního implantátu
(implantovaného přístroje
určeného napomoc slu-
chově postiženým lidem),
který se vkládá dovnitř-
ního ucha (stimuluje
nervy vevnitřním uchu)
anahrazuje funkci šneka
(kochley). První implantát
byl navržen Univerzitou
vMelbourne vAustrálii
afirmou Cochlear Limited.
KOCHLEÁRNÍ
IMPLANTÁT
MUDr.Jitka Holmanová se
kochleárním implantacím
věnuje už 25 let
▲
Kochleární implantát vidi-
telné části: 1 řečový procesor,
2 vysílací cívka.
maximum_cislo_3_2016.indd 10maximum_cislo_3_2016.indd 10 2.9.2016 16:53:032.9.2016 16:53:03