Strana 29
vání infekčních, zánětlivých či metabolických
ortopedických nemocí,“ uvádí nás do proble-
matiky profesor Gallo a hned přechází k tomu,
jak si dnešní ortopedie vede na poli operační
techniky: „Za všechny významné pokroky, a je
jich opravdu mnoho, zmíním tzv. biologické
operování (tj. operování s velkým respektem
k měkkým tkáním) a také nevídanou expanzi
artroskopických technik. Ukázkovým příkla-
dem budiž kyčelní kloub, který artroskopii
dlouhá léta ‚vzdoroval‘. Dnes touto metodou
operujeme kyčle u řádově desítek pacientů
ročně, jakkoli platí, že musíme být při volbě
artroskopie obezřetní – rozhodně jí nelze řešit
každé onemocnění kyčle.“
Zvláštní kapitolou jsou materiály, které se
při operačních výkonech v ortopedii a trauma-
tologii používají. Tzv. biomateriály procházejí
velkým vývojem, a to jak v oblasti implantátů
určených ke spojování kostních úlomků, tak
materiálů určených k rekonstrukci poškoze-
ných tkání či kloubních náhrad. „Vstřebatelné
biomateriály, šrouby, dlahy, různé záplaty
apod., které se po splnění funkce, tedy po při-
hojení vazu či zhojení zlomeniny, samy postup-
ně vstřebají,“ vysvětluje prof. Gallo a dodává:
„Je přeci nádherné, když pacientovi nahradí-
me či rekonstruujeme vaz nebo sešroubujeme
zlomeninu a po zhojení se nemusíme starat
o vyjmutí použitého materiálu.“
„Nevytvářet pacienta“, to je dnes hlav-
ním cílem moderní organizace léčebné péče
i v ortopedii. „Když jsem začínal, bylo běžné,
že pacient po operaci kloubní náhrady ležel
na oddělení 14 i více dnů. Dnes je to oprav-
du raritní, po témže výkonu se pacient pře-
kládá na pracoviště následné péče za 4 až
7 dnů. Ve světě je to dokonce 1 až 2 dny, což
je dáno zejména propracovaným zdravotním
a sociálním systémem, kdy mnohem lépe než
u nás funguje kvalitní následná péče (domácí
asistenční služby, rehabilitace atd.). Rozdíl je
samozřejmě i v mentálním nastavení pacien-
tů i zdravotníků, a vůbec v pojetí života u nás
a ve zmiňovaném zahraničí.“
Dalším pozitivem a významným posunem
v přístupu k léčbě je podle profesora Galla
zavedení moderních hodnotících nástrojů.
„Dříve se výsledek terapie posuzoval podle
stanoviska lékaře, dnes se považuje za prioritní
hodnocení pacienta. Před každou operací se
proto pacienta podrobně ptáme nejen na kon-
krétní problémy s jeho pohybovým apará-
tem, ale také na jeho očekávání a řadu dalších
zdánlivě nesouvisejících věcí. Po určité době
nezáživného sbírání údajů propojíme výsledek
operace s demografickými, psychologickými,
sociálními a imunogenetickými informacemi.
Pevně věřím, že takto budeme moci za pár let
konkrétnímu pacientovi už před operací sdě-
lit, jak moc mu daná léčebná metoda pomůže,
případně s jak velkým rizikem komplikací by
měl u dané terapie počítat.“
Asi nejznámější disciplínou v ortopedii je
bezesporu náhrada kloubu. Termín totální
endoprotéza zná díky Dietlovu seriálu a pri-
máři Sovovi i naprostý laik. Dnes se kloubní-
mi náhradami řeší nejen osteoartróza kyčlí
a kolen, ale také ramena, lokte, zápěstí, ruky,
páteře a kloubů nohy. Moderní stavebnicové
implantáty umožňují přizpůsobit endopro-
tézu mnohem lépe konkrétnímu paciento-
vi. A mimo jiné dovolují také provádění tzv.
servisních operací, kdy se například u kyčle
vymění pouze „ložisko“ kloubu neboli hlavič-
ka dříku a vložka u jamky a nemusí se při tom
sahat na komponenty držící pevně ke kosti.
„Dnešní materiály jsou také daleko odolnější
a trvanlivější než před lety. I přesto je však nut-
né, aby si operatér kromě manuální zručnosti
a dovednosti udržoval rovněž hluboké znalos-
ti, a vůbec trvale sledoval vývoj moderní umělé
kloubní náhrady,“ upozorňuje profesor Gallo.
Závěrem se dostváváme ke složité otázce,
a sice, co dnešní ortopedie stále ještě neumí
a kde jsou její limity. „Někdy i přes veškeré úsi-
lí lékaře a po vyčerpání několika léčebných
metod se zkrátka nepodaří pacientovi pomoci.
Zjednodušeně řečeno, existují zřejmé hranice.
Ty se týkají nejen konkrétní nemoci, ale také
konkrétního lékaře, ke kterému pacient přichází.
Stále více ortopedů se specializuje, což je nepo-
chybně dobře a ve prospěch pacienta. Na stranu
druhou to však může vést k tomu, že se dotyčný
lékař soustředí pouze na ‚svou specializaci‘, tedy
na to, k čemu byl vycvičen a čemu perfektně
rozumí. Nezabývá se tolik přesahem pohybo-
vých poruch, jejich řetězením, přihlíží velmi
zběžně k osobnosti pacienta či ostatním nemo-
cem,“ uzavírá naše povídání profesor Gallo.
■
•
Český ortoped, přednos-
ta Ortopedické kliniky
Fakultní nemocnice Olo-
mouc aLékařské fakulty
Univerzity Palackého
vOlomouci
•
Specializuje se naendo-
protetiku kolen akyčlí,
zejména jejich komplikace
•
Vevolném čase se rád
věnuje sportu, cestování,
četbě avposlední době
vnukovi
PROF. MUDR. JIŘÍ
GALLO, PH.D. 50
Totální endoprotéza se
stala všeobecně známým
pojmem díky Dietlovu
seriálu Nemocnice
nakraji města.
www.drmax.cz 29
Slavíme deset let
maximum_cislo_3_2016.indd 29maximum_cislo_3_2016.indd 29 2.9.2016 17:01:372.9.2016 17:01:37