3/2016

• Strana 1

  3RɬȟGQȟGȟYNDɴɸȟY\

  RGɀHVNȤKRYȵUREFH

  Doplňte tělu důležitý koenzym Q10 pomocí doplňku stravy

  Q Max® Active, který tuto nezbytnou látku obsahuje v tzv.

  redukované (aktivní) formě. Ta je pro lidský organismus

  okamžitě využitelná a až 8x dostupnější než její oxidovaná

  forma. Vysokou jakost přípravku dokazuje i garantovaná

  Kaneka kvalita QH™.

  Mnozí odborníci doporučují redukovaný koenzym Q10 užívat

  jako doplněk při užívání statinů (léky na snížení hladiny choles-

  terolu). S Q Max® Active stačí jen 1–2 tobolky denně.

  Nyní ve výhodném balení.

  Dochází vám šťáva?

  Chce to koenzym Q10

  www.farmax.cz

  SVUS Pharma a.s.

  Smetanovo nábřeží 1238/20a

  500 02 Hradec Králové

  Česká republika

  Tel.: 495 736 153, fax: 495 214 192

  e-mail: farmax@tarmax.cz

  Doplněk stravy

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  3/2016

  Časopis pro klienty lékáren . Zdarma.

  NAPÍNAVÁ

  HISTORIE

  SOUKROMÝCH LÉKÁREN

  V ČESKU

  (str. 6)

  Časopis MAXIMUM nově k dispozici i DIGITÁLNĚ!

  S aplikací dostanete VÍC!

  KDYŽ FOBIE

  OVLIVŇUJÍ NÁŠ ŽIVOT

  (str. 16)

  LUCIE

  VONDRÁČKOVÁ:

  „SNAD TO S NÁMI

  DOBŘE DOPADNE.“

  (str. 22)

  NAUČTE SE

  DĚTEM

  ŘÍKAT NE!

  (str. 26)

  NAUČTE SE

  DĚTEM

  maximum_obalka_cislo3_2016.indd 1maximum_obalka_cislo3_2016.indd 1 2.9.2016 16:49:512.9.2016 16:49:51

• Strana 2

  1

  eukalyptus, máta,

  extrakt z 20 bylin

  a vit. C

  10

  mateřídouška,

  4

  lípa,

  1

  eukalyptus,

  med a extrakt z 20 bylin

  8

  jitrocel,

  6

  tymián,

  9

  plicník

  lékařský,

  med a extrakt z 20 bylin

  3

  echinacea, rakytník,

  extrakt z 20 bylin

  a

  2

  vit. C

  PŘI RÝMĚ

  1

  PŘI NACHLAZENÍ

  A RÝMĚ

  1,4,10

  STOPKAŠEL® STOPKAŠEL®

  pro DĚTI

  od 1 roku

  STOPBACIL

  PŘI KAŠLI A ZAHLENĚNÍ

  PRŮDUŠEK

  6,8,9

  PRO POSÍLENÍ IMUNITY

  2,3

  5

  islandský lišejník,

  6

  tymián, extrakt z 20

  bylin a vit. C

  PRO ODKAŠLÁVÁNÍ

  5,6

  jitrocel, mateřídouška,

  4

  lípa, extrakt z 20

  bylin a vit. C

  PŘI KAŠLI

  4

  Švýcarská kvalita prověřená generacemi

  Blahodárná síla alpských bylinek vstupuje do českých lékáren pod značkou legendárního švýcarského

  léčitele Dr. Karla Weisse. Výjimečné výrobky z této řady jsou založeny na jeho původních recepturách,

  jejichž příznivé účinky prověřily celé generace.

  Díky spolupráci se švýcarsko-americkou společností SWISS Pharmaceutical Investment jsou nyní produkty

  pod značkou Dr. Weiss dostupné také pro zákazníky českých lékáren.

  Přírodní produkty na kašel

  4

  , rýmu

  1

  a nachlazení

  2

  – Originální švýcarské bylinné pastilky s nejsilnějším přírodním složením na českém trhu. Doplňky stravy.

  – Originální bylinné pastilky s unikátní kombinací bylinných extraktů

  poskytují trojí účinek:

  rychle ulevuje od bolesti, usnadňuje polykání

  tlumí dráždění ke kašli a škrábání v krku

  působí protizánětlivě

  Zdravotnický prostředek.

  HERBALMED® pastilky Dr. Weiss

  HERBALMED® Medical Dr. Weiss

  – Originální multibylinné sirupy, které kombinují účinek několika bylin najednou

  a díky tomu působí mnohem rychleji a účinněji. Doplňky stravy.

  – Originální bylinná mast vyrobená podle

  legendární švýcarské receptury pomáhá při

  kašli, rýmě a nachlazení. Je vhodná i pro cit-

  livou pokožku malých

  dětí.

  IL

  PŘI NACHLAZENÍ

  2,7

  PŘI NACHLAZENÍ

  2,7

  7

  šalvěj, ženšen,

  extrakt z 20 bylin

  a

  2

  vit. C

  7

  šalvěj, ženšen,

  extrakt z 20 bylin

  a

  2

  vit. C

  L

  ® S

  T

  p

  od

  L

  ®

  S

  – Originální švýcarské bylinné extrakty jsou čistě přírodní, silné a účinné horké nápoje, které

  nezatěžují ledviny, srdce, játra ani jiné orgány. Doplňky stravy.

  – Originální nosní spray vyráběný

  podle švýcarské receptury. Okamžitě

  uleví od ucpaného nosu, čistí a rege-

  neruje nosní sliznici.

  HERBALMED® Hot drink Dr. Weiss RYMASTOP® Dr. Weiss

  PSÍ SÁDLO Dr. Weiss®MULTIBYLINNÉ sirupy Dr. Weiss

  BEZ

  CUKRU

  PŮVODNÍ CHRÁNĚNÁ RECEPTURA

  Odpalte svou bolest…!

  Flector

  ®

  EP Gel

  (diclofenacum epolaminum)

  Gel ke kožnímu podání.

  Pro dospōlé a mladistvé od 15 let.

  Flector

  ®

  EP Tissugel

  (diclofenacum epolaminum)

  Transdermální náplast ke kožnímu podání.

  Pro dospōlé a dospívající od 16 let.

  Flector

  ®

  EP Gel

  a Flector

  ®

  EP Tissugel jsou

  registrované léʼnivé pūípravky

  ke kožnímu podání.

  Pūeʼntōte si pozornō pūíbalovou

  informaci dūíve, než zaʼnnete

  pūípravek používat.

  www.ƃ ector.cz

  u

  PROTI BOLESTI,

  ZÁNÜTU A OTOKU

  Inz Flector golf 2016 210x297.indd 1Inz Flector golf 2016 210x297.indd 1 stʼneda10.8.16 15:50stʼneda10.8.16 15:50

  maximum_obalka_cislo3_2016.indd 2maximum_obalka_cislo3_2016.indd 2 2.9.2016 16:49:552.9.2016 16:49:55

• Strana 3

  Inz Flector golf 2016 210x297.indd 1 stʼneda10.8.16 15:50:50

  Vydavatel: Česká lékárna holding, a.s.

  Palackého 924/105, Brno, IČO: 262 30 071

  Šéfredaktor: Michal Petrov

  Odborná redakce: MUDr. Marie Vaněčková

  Náměty, dotazy, připomínky: redakcemaximum@drmax.cz

  Inzerce: inzercemaximum@drmax.cz, tel.: 603 772 344

  Grafická úprava: FACE UP s.r.o.

  Vydání: Podzim 2016, vychází v září 2016, čtvrtletník

  Datum uzávěrky: 30. 8. 2016

  Registrováno pod č. MK ČR E 20683

  Publikování nebo šíření jakéhokoliv materiálu z časopisu bez písemného

  souhlasu vydavatele je zakázáno.

  Vydavatel neodpovídá za pravdivost údajů obsažených v reklamě

  a v inzerci. Cílem tohoto projektu není podpora předepisování, prodeje či

  spotřeby přípravků. V rámci témat se redakce snaží poskytovat objektivní,

  pravdivé a vyvážené informace edukační formou (ostatní materiály jsou

  označeny jako inzerce).

  Tento časopis nenahrazuje poradenství lékařů ani lékárníků.

  Foto na titulní straně: Tomáš Pánek

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  ALBERTU EINSTEINOVI prý trvalo deset let, než vytvo-

  řil obecnou teorii relativity. Stejnou dobu potřebovaly úřady

  v americkém Connecticutu na to, aby zjistily, že za tamního ze-

  snulého učitele bere penzi jeho syn. Celou dekádu hledal aus-

  tralský profesor tým lékařů, který by mu zavedl implantát ucha

  pod kůži levé ruky, kde si ho pěstuje – co čert nechtěl – taky už

  deset let. A totéž období potřeboval pístový spalovací motor

  k tomu, než se ze strojů přišroubovaných k podlaze mohl pře-

  sunout v 19. století do vozidel, anebo než se podařilo prokopat

  Suezský průplav.

  Za deset let se dá zkrátka zvládnout leccos. V Česku, na Slo-

  vensku a v Polsku se za tu dobu povedlo vybudovat síť léká-

  ren, která má napříč těmito zeměmi právě letos tisíc poboček,

  a která nese jméno Dr.Max. Nebylo by to možné bez toho, že

  v ní pracují lékárníci, jejichž hlavním cílem je spokojený paci-

  ent, a nebylo by to možné samozřejmě bez pacientů, kteří to

  dovedou rozpoznat a najít do lékáren cestu. Myslím, že právě

  toto malé jubileum – vůbec první v historii značky – je vhodnou

  příležitostí k poděkování jak jedněm, tak druhým.

  Magazín Maximum, který právě držíte v ruce, opět trochu

  změnil tvář. Co zůstává, je záměr zaujmout vás opět i obsahem.

  Rád bych z něj vypíchl úvodní rozhovor, ve kterém se můžete

  vydat do pravěku lékáren Dr.Max; do doby, kdy se tak ještě ani

  nejmenovaly. Podnikatel Jaroslav Havrda, který stál u vzniku vů-

  bec první lékárenské sítě v Československu, byl ve svých vzpo-

  mínkách velmi otevřený. Byl halt celý život zvyklý dělat věci

  na maximum (sic!). A jedině tato vlastnost mu umožnila překo-

  nat všechny překážky, které se mu po vstupu do světa farmacie

  stavěly do cesty.

  Přeju vám stejně energie,

  jako měl tenkrát právě on.

  Obsah

  Inzerce ▼

  Foto: archiv Dr.Max

  www.drmax.cz 3

  Alergie na sperma existuje! ................................................................4

  Dlouhá cesta k one-man-show .........................................................6

  Pořád je to zázrak! ...............................................................................10

  Máťův příběh ........................................................................................ 12

  Znám široko daleko všechny krávy ............................................... 14

  Čeho je moc, toho je příliš ................................................................ 16

  V Hradci mají Ajku ...............................................................................20

  Lucie Vondráčková: Život je bumerang ....................................... 22

  Jak říkat dětem ne? ............................................................................. 26

  Quo Vadis dnešní ortopedie? .......................................................... 28

  Křížovka .................................................................................................. 30

  Radka Denemarková: Nový slabikář .............................................32

  Pattie Boyd: „Toužím po svobodě“ .................................................34

  Jen si tak maluju ....................................................................................36

  Jak by to udělali naši ..........................................................................38

  |

  ÚVODNÍK

  |

  10 let

  Michal Petrov, šéfredaktor

  maximum_cislo_3_2016.indd 3maximum_cislo_3_2016.indd 3 2.9.2016 16:52:482.9.2016 16:52:48

• Strana 4

  4 www.drmax.cz

  |

  SVĚT LÉKŮ, LÉKÁREN A ZDRAVÍ

  |

  KONGO PROTI ŽLUTÉ ZIMNICI

  V konžském hlavním městě Kinshasa a jeho okolí se

  v červenci rozběhla vakcinační kampaň proti žluté zim-

  nici, letos už druhá. Během ní mělo být očkováno přes

  10 milionů lidí. Jen počet obyvatel metropole se ale při-

  tom odhaduje na 12 milionů. Kongo letos vyhlásilo stav

  epidemie žluté zimnice – počet hlášených případů jen

  za letošní rok v Kongu dosahuje 3 tisíc, ale reálné odha-

  dy jsou mnohonásobně vyšší. Nemoc může mít tragické

  dopady – v sousední Angole na ni od prosince zemře-

  lo 369 nakažených, v Kongu přes 16. Boj proti chorobě

  naráží na mantinely zásob vakcíny. Do Konga bylo ode-

  sláno 9 milionů vakcín. Celosvětově je pak k dispozici

  5,1 milionu dávek vakcín.

  NEDOČKAVÍ DĚDICOVÉ

  PO BREXITU

  Jen co Britové dohlasovali o tom, že ne-

  chtějí zůstat v Evropské unii, strhla se bitva

  o nástupnictví, pokud jde o sídlo evrop-

  ského regulátora EMA (European Medici-

  nes Agency). Ta má od roku 1995 adresu

  v londýnské čtvrti Canary Wharf, kde mo-

  mentálně pracuje asi šest stovek lidí. Ty by

  chtěly na své území i s jejich agendou pře-

  stěhovat například Švédsko, Dánsko, Itálie

  či Španělsko. Velmi vehementní je Němec-

  ko, dodnes hledající plnohodnotné využití pro svou bývalou sídelní metropo-

  li Bonn, která značně ztratila na významu po obnovení Berlína jako hlavního

  města sjednoceného státu. Oficiálně se ale pro Bonn vyslovily některé farma-

  ceutické firmy z Porýní argumentující jeho výhodnější polohou.

  ŽÁDNÉ RIZIKO RAKOVINY PŘI PITÍ

  KÁVY

  Agentura pro výzkum rakoviny (IARC) při Svě-

  tové zdravotnické organizaci svou nedávno

  zveřejněnou zprávou určitě potěší všechny

  vášnivé pijáky kávy. Nejenže podle ní neexis-

  tují žádné důkazy pro to, že konzumace zmí-

  něného nápoje zvyšuje riziko rakoviny, ale je

  dokonce možné, že popíjení kávy naopak snižuje nebezpečí u dvou typů ná-

  doru. IARC, která v roce 1991 zařadila kávu na seznam potravin podezřelých

  ze způsobování rakoviny, tedy radikálně změnila názor, varuje ovšem před

  pitím příliš horkých nápojů, které prý může zvyšovat riziko rakoviny jícnu.

  IARC dospěla ke svým závěrům při zkoumání stravovacích návyků asi jedno-

  ho tisíce lidí a přibližně stejného počtu pokusných zvířat.

  ALERGIE na sperma existuje!

  PROFESIONÁLNÍ FOTBAL

  NA PRÁŠCÍCH

  Přibližně každý třetí profesionální hráč fotba-

  lu si ještě před úvodním hvizdem vezme lék

  proti bolesti, konkrétně nějaké nesteroidní

  antirevmatikum jako Aspirin nebo Ibupro-

  fen. Informoval o tom v době konání evrop-

  ského šampionátu odborný časopis Ärtzte-

  Zeitung s odvoláním na studii FIFA. Šetření

  bylo ale prováděno během mistrovství světa

  v Jihoafrické republice v roce 2010 a jeho zá-

  věry porovnávány s podobným průzkumem

  konaným o čtyři roky dřív. Srovnání ukázalo

  na rostoucí podíl hráčů, kteří po tabletách

  sahají, což je znepokojivé. Hlavní lékař fot-

  balové asociace Jiří Dvořák (původem Čech)

  po zveřejnění studie upozornil na rizika spo-

  jená s touto praxí v profesionálním fotbalu

  – zejména na poškozování jater a ledvin.

  Foto: archiv Dr.Max

  maximum_cislo_3_2016.indd 4maximum_cislo_3_2016.indd 4 2.9.2016 16:52:552.9.2016 16:52:55

• Strana 5

  www.drmax.cz 5

  Slavíme deset let

  VOLNÝ OBCHOD JE VÍC NEŽ OCHRANA PACIENTŮ?

  Evropská komise vyzvala Slovensko a Portugalsko, aby uvolnily omezení, kte-

  rými tyto země chtějí bránit vývozu některých léčiv. Podle Bruselu jsou pra-

  vidla v rozporu s principem volného pohybu zboží. Slovensko i Portugalsko

  se v důsledku nízkých cen léků ovšem potýkají s vážnými výpadky i velmi

  citlivých medikamentů, které jsou v některých případech důležité i pro pře-

  žití pacientů. Tyto přípravky míří na trhy, kde se dají prodat za výhodnější

  cenu. Evropská komise si přesto myslí, že oba státy přijaly „neadekvátní a ne-

  ospravedlnitelná“ regulační opatření. V krajním případě jim tedy hrozí žaloba

  u Evropského soudního dvora.

  KONEC DODÁVEK

  SMRTÍCÍCH INJEKCÍ

  Farmaceutická fi rma

  Pfizer chce zabránit tomu,

  aby byly v budoucnu její

  produkty využívány pro

  výkon trestu smrti. Pfizer

  oznámil, že ukončí v této

  souvislosti dodávky cel-

  kem sedmi přípravků.

  Pro ty státy USA, kde se

  používá pro popravy far-

  maceutických přípravků, to znamená vážný problém. Pfizer byl

  totiž poslední z dvacítky evropských a amerických firem, které

  takové sloučeniny pro zmíněné účely dodávaly. Pfizer ovšem

  nezastavuje výrobu, pouze zpřísňuje podmínky pro přeprodej

  dotčených látek pro smrtící injekce. Problémy s jejich dostup-

  ností jsou ovšem prý hlavním důvodem, proč počet poprav

  v USA vloni citelně poklesl.

  POTVRZENO: ZPĚVÁK PRINCE ZEMŘEL

  NA PŘEDÁVKOVÁNÍ FENTANYLEM

  Soudní lékařství v americké Minnesotě potvrdilo, že za úmrtím

  hvězdy pop-music Prince (57) stojí látka, která byla od začátku

  v hledáčku vyšetřovatelů. Šlo o předávkování Fentanylem – opi-

  átem, který je možné vydat jen na lékařský předpis. Jeho zásoba

  se našla i při prohlídce nebožtíkova domu. Fentanyl se v medicí-

  ně užívá jako velmi výkonné analgetikum při silných bolestech.

  Jeho analgetická potence je například stokrát vyšší než u morfinu

  a jde o látku padesátkrát silnější než heroin. Smrtelných případů

  v důsledku předávkování fentanylem v posledních letech přibý-

  vá. Dříve narkomani potřebnou substanci extrahovali z použitých

  zklidňujících náplastí, dnes jde ale častěji o dovoz syntetického

  fentanylu organizovaný mexickými drogovými kartely.

  ALERGIE NA SPERMA SKUTEČNĚ EXISTUJE

  „Není to ani vtip, ani mýtus,“ tvrdí internetové vydání ně-

  meckého Spiegelu. Jakkoli je alergie na sperma velmi vzác-

  ná, existuje. Pokud jsou osoby, kterých se týká, ochotny se

  se svými problémy svěřit, mohou najít do jisté míry pomoc.

  Myslí si to přinejmenším alergolog Johannes Ring z Univer-

  zitní kliniky při mnichovské technice, kterého Der Spiegel

  cituje. Alergie se projevuje svěděním, zarudnutím, vyráž-

  kou, případně otoky po kontaktu s tekutinou. V nejtěžších

  případech může dojít k dechové zástavě a ztrátě vědomí

  a ohrožení života v důsledku anafylaktického šoku, podob-

  ně jako například po štípnutí vosou. Podle Ringa jde o ty-

  pické alergické symptomy, které nesouvisejí s konkrétním

  partnerem. Odborná literatura dosud popsala asi stovku

  těchto alergických případů.

  maximum_cislo_3_2016.indd 5maximum_cislo_3_2016.indd 5 2.9.2016 16:52:562.9.2016 16:52:56

• Strana 6

  6 www.drmax.cz

  |

  TÉMA

  |

  Podnikatel Jaroslav Havrda stál u zrodu lékárenské sítě Dr.Max, aniž by se tak ještě jmenovala

  a aniž to tušil. Faktem je, že nastartoval proces, který se stal symbolem zásadní změny – otevřel

  lékárnu v objektu kladenského Kaufl andu. Při rozhovoru s ním si člověk uvědomí, že personálně

  – právě přes Jaroslava Havrdu – sahá rodokmen Dr.Max k vůbec první soukromé lékárně

  v Československu. A cesta k ní nebyla vůbec jednoduchá.

  Dlouhá cesta

  k

  ONE-MAN-SHOW

  maximum_cislo_3_2016.indd 6maximum_cislo_3_2016.indd 6 2.9.2016 16:52:572.9.2016 16:52:57

• Strana 7

  K

  dy to vlastně všechno začalo?

  Historie Dr.Max sahá až do přelo-

  mu let 1989/90. Já jsem v té době

  pracoval ve firmě Speciální zaklá-

  dání staveb (SZS) a právě jsem se vrátil

  domů z Iráku, kde jsme zakládali elektrárnu

  Al-Anbar. V Československu, které prožívalo

  sametovou revoluci, jsem byl jmenovaný

  generálním ředitelem joint venture společ-

  nosti, kterou jsme uzavřeli s jedním part-

  nerem v Turecku. To jmenování bylo na pět

  let. Jenže do toho se objevil jeden známý

  ze Švýcarska, jistý doktor Steinmann, který

  mi to začal rozmlouvat. Prý: „To je nesmysl,

  abys zrovna teď zmizel na pět let do Turecka

  – pojď, založíme spolu něco nového, já to

  zajistím kapitálem a ty to budeš řídit.“ Moc

  jsem mu nevěřil, ale když mi slíbil, že mi dá

  plat na půl roku dopředu, změnilo to situaci.

  Sice jsme se ještě k lékárnám nedostali,

  ale je to vážně napínavé – jak to dopadlo?

  Víte, měl jsem tenkrát za sebou kvůli stav-

  bám přehrad a elektráren osm let ježdě-

  ní po arabském světě – kromě Iráku ještě

  po Alžírsku, děti zatím rostly a já si je moc

  neužil, a upřímně se mi nechtělo zase

  na dlouhou dobu za hranice. On ty slíbené

  peníze skutečně složil v bance, načež jsem se

  já vzdal té ředitelské funkce. Všichni si tehdy

  říkali, ten musí mít panečku džob, když tako-

  vou pozici odmítl! Já zatím v Česku spoluza-

  kládal lékárenskou firmu, která se jmenovala

  Swiss Medical Center (později SMC Pharma)

  a u které jsem se stal jednatelem. A vidíte, že

  tady už se k té lékárně dostáváme. Třebaže

  to nebylo tehdy vůbec jednoduché, poda-

  řilo se mi sehnat nájemní smlouvu na pro-

  story bývalých Loveckých potřeb v pražské

  Opletalově ulici 30. A ty jsme začali rekon-

  struovat na lékárnu. Zároveň se mi podařilo

  získat smlouvu na polikliniku v Klimentské,

  kde jsme podle švýcarského modelu AMI-

  Klinik chtěli otevřít zdravotnické zařízení,

  kde by provozovalo společnou praxi pár

  lékařů – specialistů. Jenže když měl ten můj

  známý převést první peníze na provoz, řekl

  mi místo toho, že si to rozmyslel a že do toho

  už nedá ani korunu. Vezměte si, že na všech

  uzavřených smlouvách byl můj podpis!

  Navíc jsem dělal byznys, kde jsem jako stro-

  jař se stavební praxí neměl absolutně žádné

  know-how. Pro provozování lékárny nebo

  kliniky vám zkušenost se stavbami přehrad

  a elektráren není nic platná. Nechal mě

  v tom, a já teprve později zjistil, že mu banky

  odmítly dát úvěry kvůli špatným referencím.

  Dnes už víme, že jste vytrval...

  Strávil jsem půl roku hledáním nového

  partnera. Byla to spousta slepých uliček.

  Celou dobu jsem například byl v kontaktu

  s firmou Sidermin, která mě stále nataho-

  vala, žádala si stále nové a nové analýzy.

  Nanosil jsem jim stohy papírů, všechno ze

  mě postupně vytáhli a za to jsem dostával

  jen sliby. Jednatel byl Lucemburčan, nějaký

  pan Gauche, což ve francouzštině znamená

  levá, a mělo mě už tehdy napadnout, že to

  bude levák, nomen omen. No a jednou pan

  Gauche přijel a jednali jsme na velmi drahé

  večeři, kterou si mimochodem nechal zapla-

  tit, na jejímž konci mi na stůl položil smlou-

  vu. Ovšem všechno, na čem jsme se do té

  doby domluvili, bylo podělené dvěma. Proti

  tomu jsem se samozřejmé ohradil, říkám

  mu, že tohle jsme si nedohodli. A on na to

  jen: „Nedohodli, ale vy nemáte jinou mož-

  nost.“ Myslel si, že už mě za ten půlrok tak

  naklepal, že stačí mě jen tak hodit na pánev.

  Ale já jinou možnost měl – sebrat se a odejít,

  což jsem udělal. Protože na začátku žádné

  spolupráce nemůže přece stát podraz. Ale

  já se ten půlrok nesoustředil jen na tuhle

  možnost. Rozhlížel jsem se a stačil se na trhu

  zorientovat. A tak jsem věděl, že tu existuje

  jistý pan Hrnčiřík, další Čechošvýcar, který si

  rozmýšlí v Československu investice. A tak

  jsem tedy začal jednat s ním. Dal jsem mu

  na stůl tytéž podklady, co Gauchemu – on

  mimochodem o jeho podrazu věděl – ty

  prokonzultoval se svými právníky a ekono-

  my, společně mě podrobili málem křížové-

  mu výslechu a nakonec řekli, ať přijdu nazítří

  ve dvě. To byla sobota a už jsem se sešel jen

  s Karlem Hrnčiříkem. A ten mi povídá: „Pane

  Havrda, já vás beru!“

  To musela být úleva, viďte?

  Ještě ne, já měl totiž ve firmě jen deset

  procent, zbytek pořád vlastnil doktor

  Steinmann, se kterým jsem mezitím komu-

  nikoval o tom, za jakou cenu by byl ochot-

  ný se svého podílu vzdát, a přenechat ho

  novému partnerovi. Tenkrát to dělalo něja-

  kých 35 tisíc švýcarských franků. No, a v ty

  dvě hodiny odpoledne v sobotu mi Karel

  Hrnčiřík hodil na stůl klíčky od svého bavo-

  ráka a obálku, a povídá: „Tady máte těch

  svých pětatřicet tisíc a auto a jeďte to s tím

  b****m vyřídit.“ A já na to, jestli chce něco

  podepsat. Načež on řekl, že jsme na začát-

  ku spolupráce a v takovém okamžiku, že si

  prý musíme věřit. Žádný podpis nebyl třeba.

  Vzal jsem obálku, odjel do Curychu a tam to

  celé srovnal. Myslím, že doktor Steinmann

  měl údivem otevřenou pusu ještě pár hodin

  na to, co jsem ho opustil.

  Takže se karta začala skutečně obracet…

  Teď už ano. Karel Hrnčiřík pak ještě zaplatil

  všechny dluhy – vezměte si, že jen ta rekon-

  strukce v Opletalově ulici přišla na pět mili-

  Foto atext: Michal Petrov

  www.drmax.cz 7

  Naadrese první české soukromé lékárny Důležitá byla dohoda pana Havrdy sLékárenskou službou Praha

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 7maximum_cislo_3_2016.indd 7 2.9.2016 16:53:002.9.2016 16:53:00

• Strana 8

  onů, ale zato vznikla vůbec první soukromá

  lékárna v Československu. Po dvaačtyřiceti

  letech! A v roce 1992 jsem už vlastně provo-

  zoval první síť, protože přibyly další dvě oficí-

  ny – ještě na Náměstí bratří Synků a na poli-

  klinice v Táborské v pražských Nuslích.

  Bylo snadné lékárnu otevřít?

  Vůbec ne. My jsme ji sice měli hotovou, ale

  pro pacienty byla zavřená. Pořád to zdr-

  žoval zákon o nestátních zdravotnických

  zařízeních, jehož přijetí se pořád odkládalo.

  Víte, já měl lékárnu, na které bylo napsáno

  Swiss Medical Center a všichni švýcarští

  dovozci tam chtěli mít své léky. Nebyli jsme

  tehdy jediní – i jiní lékárníci čekali na to, až

  to budou moci spustit. Já za jedním zašel,

  abychom se domluvili na společném postu-

  pu. Jenže mě odmítl, protože jsem nebyl

  lékárník. Řekl, že se se mnou vůbec nebu-

  de bavit. Tak jsem v tom byl pořád sám,

  ale dostal jsem nápad, jak to udělat. Zašel

  jsem za ředitelem tehdejší Lékárenské služ-

  by Praha – ta sídlila o kousek dál v pasáži

  Lucerna a jako jediná tenkrát směla provo-

  zovat lékárny v Praze. A já za ním přišel s tím,

  že bychom mohli založit konsorcium. A to

  bude provozovat lékárnu a všechny náklady

  půjdou za námi. Lékárenská služba nebu-

  de platit nic, naopak za každý den provozu

  od nás dostane tisícovku. A to tehdy zase tak

  malé peníze nebyly. Takový byl můj návrh.

  Nakonec na něj kývl, i když si myslím, že nej-

  spíš proto, aby se mě už konečně zbavil. Já

  tam pořád chodil a přesvědčoval ho a on už

  toho musel mít plné zuby (smích).

  Kdy jste nakonec otevřeli?

  Bylo to na podzim 1991, přesně 11. 11.

  v 11 hodin. Přijela televize a byla z toho slá-

  va. Lékárníkům se to sice nelíbilo, komora

  hrozila, že na mě podá trestní oznámení

  pro neoprávněné otevření, jenže její revizní

  komise na mě nic nenašla. Tak aspoň komo-

  ra na Lékárenskou službu tlačila, aby už žád-

  nou další podobnou lékárnu nepřipustila.

  Takže jsme opravdu zůstali jediní a vydrželo

  to tak tři čtvrtě roku. Umíte si představit, že

  by dneska někdo přijel z České televize, aby

  natočil zprávu o otevření švýcarské lékárny?

  To už by dnes nešlo. A co bylo dál?

  Pak jsme začali dělat velkoobchod jako dis-

  tributoři, o což měli zájem právě švýcarští

  dovozci, kteří už nás znali. A tahle činnost

  se celkem rozvinula – natolik, aby se o tom

  doslechla německá distribučka GEHE, která

  chtěla vstoupit na československý trh. A tak

  koupili podíl Karla Hrnčiříka, který mi ale

  těsně před tím daroval dalších deset pro-

  cent a já se stal s dvaceti procenty partne-

  rem těchhle Němců. Mimochodem, Karel

  Hrnčiřík do projektu vložil šest a půl milionu

  a odcházel s 28 miliony zisku. Za rok a půl.

  Ale nehledejte v tom ani stín závisti. Já si ho

  dodnes vážím jako ohromného člověka.

  A co jste dělal jako partner GEHE?

  Ještě než jsem se jím stal, říkal mi Karel

  Hrnčiřík, ať se stanu generálním mana-

  žerem všech jeho firem – měl jich tehdy

  několik desítek. Že prý kdybych mu jen

  v polovině z nich udělal takový pořádek,

  jaký panoval u SMC Pharma, byl by spoko-

  jený. Upřímně, on v Česku hodně investo-

  val a já byl jeden z mála, kdo ho nepodve-

  dl. Kdekdo mu pouštěl žilou. A dodneška

  říká, že byla škoda, že jsem do GEHE šel.

  Jenže já se tak halt rozhodl – přijal jsem

  pozici country manažera v (teď už) GEHE

  Pharma, ale to znamenalo velkou ztrátu

  samostatnosti. Management GEHE hod-

  ně prosazoval německé modely, které

  u nás nemohly fungovat, a vedení v Česku

  nebylo moc kompetentní. Představte si, že

  mě donutilo prodat ty tři lékárny v Praze

  za pořizovací cenu! Že prý v Německu

  není obvyklé, aby měla distribučka lékár-

  ny. Za další dva roky se zase rozhodli, že

  lékárny chtějí, a abych je koupil. A ještě

  předtím mi navýšením základního kapi-

  tálu srazili podíl na 5 procent, takže jsem

  po necelých 10 letech měl dost důvodů

  k tomu dát výpověď.

  To na vás musela konkurence skočit, ne?

  Ano. Já si chtěl dát chvíli oraz, ale brzy

  se na mě obrátil Dušan Novotný, majitel

  MoraviaPharm. Že prý má smlouvu na jed-

  nu lékárnu v Kauflandu na Kladně, ale vzhle-

  dem k tomu, že je z Brna, má to z ruky a nemá

  na to čas, tak by s tím potřeboval pomoct.

  I prý s ohledem na to, že má s Kauflandem

  dobré vztahy a takových lékáren by mohlo

  být víc. Představoval si to tak, že to bude celé

  financovat a já zase řídit. A podíly si dáme

  padesát na padesát. A tak jsem do toho šel.

  Takže znova lékárna od začátku?

  Dá se říct, ale pomohlo mi několik lidí, kte-

  ré jsem si přetáhl od GEHE – a byli to ti nej-

  lepší. To se psal rok 2000 a vznikla akciovka

  Česká lékárna. A ta za 27 měsíců otevřela

  35 nových lékáren! To znamená, že se nám

  podařilo získat 105 lékárníků – v době, kdy

  byl k řetězcům mnohem silnější odpor než

  dneska. Naštěstí jsem měl u lékárníků dob-

  rý kredit. Dušan Novotný z toho byl pryč.

  Na jednu stranu to byl obrovský úspěch,

  na druhou ale takový rozvoj vyžaduje vyso-

  ké investice. A na ty on už neměl. Každá

  lékárna má náběhovou křivku, musíte ji ze

  začátku držet nad vodou za cenu ztrát třeba

  až tři roky. A v téhle situaci byly všechny.

  Čili prodat?

  My jsme ty – jak se říká – „dlouhé peníze“

  prostě neměli a Dušan Novotný to prodat

  chtěl. Ale řekl jsem mu, že jestli tomu byz-

  nysu nevěří, ať to nechá na mě. Tak jsem

  se pustil do hledání partnera, kterého jsem

  nakonec našel v Pentě. A ta od něj odkou-

  pila jeho 50% podíl v České lékárně. Později

  také koupila jinou firmu, BRL Center, která

  tehdy získala exkluzivní práva na otvírání

  lékáren v nových Kauflandech. Původně

  jsme s Pentou měli v úmyslu Českou lékár-

  nu prodat, ale záměry Penty se změnily –

  jeden z jejích spoluzakladatelů Martin Kúšik

  mi řekl, že se rozhodli budovat velkou síť,

  ve které mi za to, že ji budu řídit, nabídli čtvr-

  tinový podíl. Ale já už pod vlivem minulých

  zkušeností nechtěl být v postavení minorit-

  ního vlastníka a rozloučili jsme se. A při

  odchodu jsem si slíbil, že už nikdy nebudu

  zaměstnanec a nikdy ani žádného zaměst-

  nance nechci mít. A ten slib jsem si dodržel.

  Byla to dlouhá cesta k mému současnému

  koníčku - dovozu vín z jižní Francie, který lze

  charakterizovat jako lifestyle business a sou-

  časně one-man show.

  ■

  8 www.drmax.cz

  |

  TÉMA

  |

  • Původem strojař otevíral první

  soukromou lékárnu vČesku

  • Spoluzakládal společnost Česká

  lékárna

  • Pod jejím jménem otevíral první

  lékárnu vKau andu (Kladno)

  • Zavedl funkci regionálních ředitelů

  • Dnes velkou část tráví veFrancii

  adováží vína

  • Užívá si vnoučat – vdobě uzávěr-

  ky jich bylo šest, dnes už nejspíš

  sedm

  • Své manažerské zkušenosti pře-

  dává synovi Martinovi

  ING. JAROSLAV HAVRDA

  Inzerce ▼

  maximum_cislo_3_2016.indd 8maximum_cislo_3_2016.indd 8 2.9.2016 16:53:032.9.2016 16:53:03

• Strana 9

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8

  www.teva.cz

  CZ/OFN/16/0005

  12

  hodin

  Úleva odbolesti svalů akloubů

  končetin sdlouhodobým účinkem

  podobu 12 hodin

  Léčivé náplasti s příjemným

  chladivým účinkem mentolu

  Rychle aúčinně ulevuje odbolesti

  zad, svalů akloubů

  Čirý gel – rychle se vstřebává, nelepí

  aneobsahuje parfém

  Dlouhodobý účinek

  aextra komfort

  Olfen® gel

  Olfen®140 mg

  léčivé náplasti

  Olfen®, gel, Olfen® 140 mg léčivé náplasti, diclofenacum natricum. Léčivý přípravek pro zevní použití. Před použitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci.

  Řada osvědčených přípravků

  pro úlevu odbolesti zad, svalů akloubů

  Když je rychlost

  asíla důležitá

  maximum_cislo_3_2016.indd 9maximum_cislo_3_2016.indd 9 2.9.2016 16:53:032.9.2016 16:53:03

• Strana 10

  10 www.drmax.cz

  |

  POD POVRCHEM

  |

  Pořád je to ZÁZRAK!

  Jedna z nejuznávanějších kapacit v oblasti kochleárních implantátů začínala jako logopedka

  na foniatrickém oddělení FN Motol. Náhoda tomu ale chtěla, že byla účastna první implantaci

  kochleáru v Česku, a od té chvíle věděla, kudy půjde její profesní život – MUDr. Jitka Holmanová.

  Foto: archiv redakce

  Kdy jste se profesně potkala s „kochleáry“?

  To byla úplná náhoda. Jako skoro všechno

  v mém životě. Po revoluci, když se všechno uvol-

  nilo a proměnilo a přestalo být tak sešněrované,

  začalo se od přísného dodržování orálně auditiv-

  ní metody ustupovat a pomalu jsme se začali učit

  znakovou řeč, abychom si jí mohli při rehabilitaci

  neslyšících pomáhat. Dokonce jsme si s jednou

  maminkou objednaly tlumočníka do znakové

  řeči, který tehdy znakoval zprávy v televizi. A jed-

  noho dne mi odpoledne zvoní telefon, volala

  mi paní doktorka Příhodová, že má chlapce,

  který ohluchl po zánětu mozkových blan a je tu

  možnost, že mu bude v Německu implantovaný

  kochleární implantát, jestli o tom něco vím. Něco

  málo jsem o tom věděla z odborného tisku, a tak

  mi paní doktorka nabídla, abych toho chlapce

  a jeho maminku doprovodila do Hannoveru

  na zapnutí nového procesoru. Odjeli jsme tam

  na několik dnů a já byla přítomna prvnímu nasta-

  vování řečového procesoru, a protože ten chla-

  pec měl dobře rozvinutou řeč, tak během těch

  čtyř dní, co jsme tam byli, začal slyšet a opakovat

  slova. Bylo to jako zázrak. A s další operací, která

  už proběhla v Česku, přišel další zázrak.

  Pořád je to pro vás stejně silný zážitek?

  Pořád. To jsou tak krásné okamžiky, které člověk

  zažívá! Zrovna dneska jsme tu měli dvouletou

  holčičku s dětskou mozkovou obrnou. Narodila

  se předčasně, je droboučká, špatně hýbe ručič-

  kama, ale už při druhém programování reago-

  vala na zazvonění zvonku a u třetího se obrátila

  na zavolání! To přece je zázrak, když se dítě, které

  bylo neslyšící, bude moci domluvit… Nebo vzpo-

  mínám na hluchoslepou holčičku, se kterou rodi-

  če přišli, když jí byly dva roky. Jen seděla mamince

  na klíně se skloněnou hlavičkou, občas ohmatá-

  vala hračky, jinak nic. A po zapojení procesoru se

  začala rozvíjet i její motorika, začala lézt, stavět se,

  chodit, rozvíjela se jí řeč. Dnes je to veliká holka,

  čte Braillovým písmem, domluví se…

  Historie kochleárních implantátů se začala

  psát v 60. letech. Jak je možné, že se k nám

  nedostaly dřív? To tu byly hranice uzavřené

  i v oblasti medicíny?

  První vícekanálový kochleární implantát byl

  implantován v roce 1978 v Austrálii a velikost

  procesoru byla asi 20 × 20 centimetrů. Po úspě-

  chu této operace pak vícekanálové kochleární

  implantáty rychle nastoupily svoji cestu pomoci

  neslyšícím. Komerčně se začaly vyrábět od roku

  1982. Ale abych to uvedla na pravou míru – u nás

  to nebylo zanedbané. Inženýr Jaroslav Hrubý,

  který sám měl ohluchlou dceru, inicioval vznik

  Laboratoře elektronických smyslových náhrad,

  kde byl v osmdesátých letech vyvinut jednoka-

  nálový kochleární implantát s tím, že se bude

  vyrábět v Tesle Valašské Meziříčí. Pár dospělých

  bylo implantováno, ale jen těch se sluchovou

  zkušeností, protože s jedním kanálem neslyšící

  slyší jen zvuky, a kdo nemá sluchovou zkuše-

  nost a nedokáže si je doplnit odezíráním, nero-

  zumí. Samozřejmě ta skutečnost, že ve světě už

  byl vícekanálový kochleární implantát, a u nás

  se v roce 1987 vyvinul jednokanálový, je smut-

  ná, ale taková byla doba, hranice byly uzavřené

  i medicínskému pokroku.

  Pro koho jsou implantáty vhodné?

  U nás jsou jasně stanovená kritéria – a to je slu-

  chová ztráta horší než 90 a zisk se sluchadlem

  horší než 50 decibelů. Ideální je, když je implan-

  tace provedena co nejdříve. V současné době

  jsou v porodnicích tzv. otoakustické emise, kte-

  rými mohou být vyšetřeni všichni novorozenci,

  a když vznikne podezření na sluchovou vadu,

  jsou posláni na podrobnější vyšetření. Pokud se

  zjistí sluchová nedostatečnost, může dítě dostat

  do šesti měsícíců sluchadla a v roce implantát.

  Takové děti pak sluchovou ztrátu obvykle dože-

  nou, chodí do normálních škol, mají uprave-

  nou výslovnost a nikdo na nich jejich handicap

  nepozná.

  Jak si představit ztrátu sluchu nad 90 decibelů?

  Šumění listí, lidskou řeč, pláč dítěte, zpěv ptáků,

  zvonění telefonu … to ti lidé neslyší. Mohou

  slyšet sekačku, auto, sbíječku, ale jen v těch

  Kochleární implantát je

  druh ušního implantátu

  (implantovaného přístroje

  určeného napomoc slu-

  chově postiženým lidem),

  který se vkládá dovnitř-

  ního ucha (stimuluje

  nervy vevnitřním uchu)

  anahrazuje funkci šneka

  (kochley). První implantát

  byl navržen Univerzitou

  vMelbourne vAustrálii

  afirmou Cochlear Limited.

  KOCHLEÁRNÍ

  IMPLANTÁT

  MUDr.Jitka Holmanová se

  kochleárním implantacím

  věnuje už 25 let

  ▲

  Kochleární implantát vidi-

  telné části: 1 řečový procesor,

  2 vysílací cívka.

  maximum_cislo_3_2016.indd 10maximum_cislo_3_2016.indd 10 2.9.2016 16:53:032.9.2016 16:53:03

• Strana 11

  www.drmax.cz 11

  hlubokých frekvencích. Pokud má paci-

  ent se sluchadly ziskovou křivku horší než

  50 decibelů, z lidské řeči neslyší všechny

  hlásky. Neslyší sykavky, neslyší -i, -ch a dal-

  ší neznělé hlásky, takže některým slovům

  bez odezírání nerozumí.

  Je pro ně důležité, aby uměli odezírat,

  aby uměli znakovou řeč?

  Těm, kteří nemají implantát, odezírání

  a znakový jazyk samozřejmě pomáhá.

  Když se mě někdo ptá, jak si předsta-

  vit sluchové postižení, říkám mu, aby si

  napsal nějakou větu, a pak její vrchní část

  třeba ze tří čtvrtin smazal. Zůstane mu tor-

  zo, které se snaží dotvořit, hledá záchytné

  body, ale někdy to prostě nejde.

  Co tedy po implantaci nastane?

  Kochleární implantát obchází poškozené

  vláskové buňky a přímo stimuluje slucho-

  vý nerv elektrodami zavedenými do hle-

  mýždě vnitřního ucha. Pacient, který před

  tím slyšel, začne to dráždění rozpoznávat

  jako zvuk. Dítě, které se narodilo neslyší-

  cí, se musí postupně učit přiřazovat to,

  co zaslechne, věcem, které zvuk způso-

  bují a postupně se učí slyšet a rozumět

  citoslovcím a jednoduchým slovům, která

  mu rodiče opakují v běžných situacích. Učí

  se podobně jako malé miminko… Až když

  se naučí rozumět, začne postupně mluvit.

  Naši pacienti po zapojení inplantátu

  slyší kolem 30 decibelů. To je zcela opti-

  mální slyšení. Včera tu byla maminka

  s chlapcem, a vyprávěla, jak šli ulicí, a on

  najednou povídá: „Maminko, já něco sly-

  ším! Je to pták?“ A on to skutečně byl pták

  sedící na stromě.

  Kolik to všechno stojí?

  Kochleární implantát, procesor a vše, co

  k tomu patří, hradí plně zdravotní pojiš-

  ťovny. Od roku 2014 jsou i u nás možné

  oboustranné implantace, tak jsou hra-

  zeny implantáty dva. Když má pacient

  po deseti letech nárok na procesor nový,

  tak už si musí doplácet. Na nový typ je

  to nyní kolem 60 tisíc, na starší kolem

  12 tisíc. Mnoho pacientů takové částky

  nemá, a ti pak musejí žádat různé nada-

  ce o příspěvek na doplatek procesoru.

  To je smutná věc, ale tak je tu nastavený

  systém. Aby přístroj fungoval, potřebuje

  zdroj, a to buď v podobě akumulátoru,

  který vydrží 3–4 roky a stojí kolem 4 tisíc

  korun, nebo baterie, která vydrží dva až

  tři dny a krabičku se šesti výkonnými

  bateriemi při troše štěstí koupíte do sta

  korun.

  Musí být radost vidět sluchově posti-

  žené děti, jak se začleňují do kolekti-

  vu, když dříve z něj byly pro svůj han-

  dicap vyčleněné…

  Veliká radost. A máte pravdu, dříve

  bylo sluchové postižení větší společen-

  ský handicap. Což je logické, protože

  sluchová vada je na stupnici dopadu

  na člověka druhá po mentálním posti-

  žení. Je horší než zraková vada, pro-

  tože neslyšící, který se nenaučí mluvit

  a komunikovat se slyšícími, má problém

  s komunikací obecně. Ze všech implan-

  tovaných dětí máme polovinu v běž-

  ných školách, i když je pravdou, že ty

  jsou vhodné převážně pro děti s dobrou

  slovní zásobou, psychickou odolností

  a dostatečným sebevědomím.

  ■

  „Děti se postupně

  učí slyšet, rozumět

  citoslovcím.

  Učí se podobně jako

  malé miminko.“

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 11maximum_cislo_3_2016.indd 11 2.9.2016 16:53:032.9.2016 16:53:03

• Strana 12

  12 www.drmax.cz

  |

  PŘÍBĚHY RODIN

  |

  MÁŤŮV příběh

  „Když se Matyáš poprvé

  otočil namoje zavolání,

  byl to jeden

  znejkrásnějších

  okamžiků.“

  Maminka Matyáše se v těhotenství obávala, že by její prvorozené dítě mohlo mít Downův

  syndrom. Riziko ukázaly testy, výsledek z odběru plodové vody naštěstí podezření vyvrátil.

  Po narození malého tedy rodiče nepočítali s žádným zdravotním omezením. Zjištěná těžká

  ztráta sluchu u několikaměsíčního miminka je tak zastihla zcela nepřipravené.

  Text afoto: Zuzana Ježková

  K

  definitivnímu podezření, že něco není

  v pořádku, rodiče přivedla událost,

  kdy Matyáš coby čtyřměsíční mimin-

  ko nijak nereagoval na zvolání tatínka,

  který přišel domů z práce. Za jeho hlasem se

  Máťa neotočil, radost projevil až ve chvíli, kdy

  tátu uviděl.

  S obavou, že miminko nereaguje na zvu-

  ky, se maminka svěřila dětské lékařce.

  Následovala šňůra vyšetření. V nemocnici

  podstoupil chlapeček vyšetření takzvaných

  otoakustických emisí, které problémy se slu-

  chem bezpečně odhalí. Výsledky nebyly dob-

  ré, ošetřující lékařka je však zlehčovala s tím,

  že malý Máťa je jen nastydlý. To maminku

  sice částečně uklidnilo, nicméně na zákla-

  dě doporučení jiné lékařky syna objednala

  na vyšetření ještě do jiného zdravotnického

  zařízení. Tady potvrdili, že Matyáš má těžkou

  ztrátu sluchu.

  Mladou rodinu diagnóza paralyzovala. „Byl

  to šok, který člověk vstřebává všelijak… Bylo

  proto pro mě dost důležité, že jsme se dostali

  do rané péče – k lidem, kteří měli zkušenosti

  a třeba i děti se sluchovým postižením a celé

  si to s nimi prožili,“ vzpomíná Máťova mamin-

  ka. Středisko rané péče Tamtam, na které se

  rodiče obrátili, dlouhodobě pomáhá rodi-

  nám v péči a rozvoji dětí s vadami sluchu.

  Rodiče takovou pomoc hodnotí jako zcela

  nepostradatelnou.

  V devíti měsících věku Matyáš začal nosit slu-

  chadla – částečně přijímat zvuky mu umožňova-

  lo jen jedno ucho, na druhé již prakticky neslyšel.

  CESTA ZE SVĚTA TICHA

  Rodinnou komunikaci značně ulehčil znakový

  jazyk, který se ve stejné době začal Máťa spo-

  lečně s rodiči učit. V roce přestal slyšet úplně

  a lékaři z Foniatrické kliniky VFN v Praze rodiče

  postavili před hotovou věc: Matyáš potřebuje

  kochleární implantát. Jak tento verdikt rodiče

  vnímali, komentuje tatínek Máti: „V tu chvíli pro

  nás bylo nepředstavitelné, že naše dítě bude

  mít v hlavě nastálo něco voperované.“

  Nicméně za nedlouho s Máťou prvně navští-

  vili Centrum kochleárních implantací v Praze-

  Motole. Sluchadla mu v té době už nepomá-

  hala vůbec a kvůli těžkému postižení sluchu

  se tak u malého nemohla pořádně rozvíjet řeč.

  Po prvním vyšetření v centru se ve spolupráci

  s logopedkou MUDr. Jitkou Holmanovou rodi-

  če rozhodli pro kochleární implantaci.

  Operace proběhla, když bylo Máťovi nece-

  lých 2,5 roku. S kochleárním implantátem začal

  postupem času slyšet a otáčet se za zvuky.

  Rodiče v té souvislosti vzpomínají na zážitek

  z dovolené ve Francii, kde byli asi čtyři měsíce

  po implantaci: „Matyáš jel přede mnou na kole,

  když jsem zaslechla auto. Zavolala jsem na něj

  ,pozor, auto´ a on zastavil a šel na stranu. Bylo

  tedy jasné, že rozuměl, co mu říkám, a neslyšel

  jen nějaký zvuk, za kterým by se otočil. Byl to

  pro mě zázrak,“ popisuje maminka.

  Dnes sedmiletý Matyáš podstoupil později

  kochleární implantaci i u druhého ucha. Velkou

  výhodou je, že dítě není odkázáno jen na jeden

  přístroj – v případě jeho poruchy je totiž nemi-

  losrdně vrženo do světa ticha i na několik

  týdnů, než je přístroj znovu provozuschopný.

  Oboustranná implantace dětem umožňuje

  mnohem lépe slyšet v prostoru a například

  poznat, kdo a odkud mluví. Dává jim zkrátka

  šanci na plnohodnotný život.

  ■

  Úplná ztráta sluchu

  patří mezi nejzávažnější

  smyslová postižení. VČR

  se každoročně narodí až

  1200novorozenců se

  středně těžkou poruchou

  sluchu apřibližně 100 dětí

  stěžkou sluchovou vadou.

  Asi 60 procent vad sluchu

  je přitom vrozených. Ač-

  koli zásadní je stanovení

  včasné diagnózy, plošný

  novorozenecký screening

  se vnašich porodnicích

  neprovádí. Jedním znej-

  účinnějších řešení poško-

  zeného sluchu je zavedení

  kochleárního implantátu.

  PORUCHY

  SLUCHU U DĚTÍ

  Máťa je velmi zvídavý kluk,

  který je implantovaný naobě

  uši. Dnes chodí doběžné

  školy aplně se vyrovná svým

  spolužákům

  ▲

  maximum_cislo_3_2016.indd 12maximum_cislo_3_2016.indd 12 2.9.2016 16:53:042.9.2016 16:53:04

• Strana 13

  www.drmax.cz 13

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 13maximum_cislo_3_2016.indd 13 2.9.2016 16:53:042.9.2016 16:53:04

• Strana 14

  14 www.drmax.cz

  |

  ŽIVOTNÍ STYL

  |

  Znám široko daleko

  VŠECHNY KRÁVY

  Tahle věta z komedie Léto s kovbojem vás nutně napadne, když se procházíte po stráni mezi

  skotem, telata vás chytají za rukáv a valí na vás své veliké oči a když posloucháte zanícené

  povídání svého průvodce. V ekologických farmách skutečně znají každou krávu, a není to pro ně

  jen inventární číslo.

  Zdroj a foto: Spojené farmy

  Č

  eši jsou masoví. Jejich obliba a spo-

  třeba masa je jedna z největších

  na světě a je zajímavé, jak historicky

  roste, a jak se proměňuje spotře-

  ba jednotlivých druhů mas. V roce 1936 byla

  spotřeba hovězího masa 15,6 kg, vepřového

  14,2 kg a drůbežího 2,2 kg na osobu a rok,

  zatímco v roce 2011 hovězího masa 9,1 kg,

  vepřového 42,1 kg a drůbežího 24,5 kg. Tyto

  poměry ale nejsou celoevropským trendem.

  Přestože u nás je spotřeba vepřového enormní,

  je Evropa jeho přebytkem zaplavena a zatím-

  co u nás je spotřeba hovězího masa malá,

  v Evropě je ho nedostatek.

  Zájem o hovězí maso však u nás pomalu

  roste, a ještě výrazněji zájem o tzv. biomaso.

  Ačkoliv se o českém zákazníkovi říká, že vnímá

  zboží skrze nízkou cenu a nakupuje v akcích,

  z dlouhodobých statistik plyne, že podíl bio-

  masa na celkovém obratu biopotravin narůstá

  a aktuálně tvoří přes 8 %. Abychom se přesvěd-

  čili, zda je biomaso chuťově skutečně zajíma-

  vější a pestřejší, než z průmyslové produkce, jak

  se říká, objednali jsme si „obyčejnou“ biokližku

  na guláš. Výsledek? Maso bylo v hrnci pod

  pokličkou za půl hodiny hotové, bylo křehké,

  šťavnaté a doslova se rozpadalo. Prostě něco,

  na co už člověk pomalu není zvyklý, ale na co

  by si zvykl velmi rychle. Proto jsme se vyda-

  li do jedné biofarmy podívat, v čem vlastně

  „tajemství“ kvality biomasa spočívá. „Jde hlav-

  ně o to, příliš se do toho přírodě neplést,“ říká

  s nadsázkou biofarmář Jiří Mach. „Náš chov je

  dlouhodobě založen na respektování přiroze-

  ných potřeb tradičních masných plemen sko-

  tu. Tedy celoroční pastva, přirozené rozmnožo-

  vání a telata jsou s matkami až do přirozeného

  odstavu. Žádné intenzivní překrmování před

  porážkou, minimum stresu a pečlivý výběr

  kusů na porážku a následné nezbytné zrání

  masa, aby byla zaručena křehkost a vynikající

  chuť masa.“

  HARÉMOVÝ CHOV

  Když si povídáme o přirozeném rozmnožo-

  vání, padne termín „harémový chov“ a nás

  samozřejmě zajímá, v čem spočívá. „To, co

  dělá v řadě konvenčních chovů inseminátor,

  což je chlapík s kufrem plným dávek spermií,

  který obejde kravín, tak to dělá u nás plemen-

  ný býk na pastvině ve stádě krav. Od jednoho

  býka zvládne ten chlapík třeba i 2000 krav,

  zatímco přirozeně tak do stovky. Je to spojeno

  i s tou fyzickou námahou a časem stráveným

  při klasickém sexu, a to je právě ten přirozený

  systém,“ vysvětluje Jiří Mach. A právě přirozené

  rozmnožování je zárukou zdravého chovu. Aby

  plemeno nezdegenerovalo neustálým množe-

  ním mezi sebou, jsou ve stádu plemenní býci

  doplňováni a obměňováni.

  Dalším základem biochovu je také ekolo-

  gické zemědělství. A to, zjednodušeně řeče-

  no, respektuje osevní postupy, přísun orga-

  nické hmoty do půdy, nepoužívá průmyslová

  hnojiva, jsou vyloučeny pesticidy, hormo-

  nální přípravky, antibiotika apod. Negativní

  dopady na životní prostředí jsou minimali-

  Ekologické zemědělství

  se vČeské republice

  pozvolna rozvíjí. Pomalu

  se zvyšuje počet biofarem,

  který se vsoučasné době

  pohybuje kolem 2500.

  Ekologické zemědělství je

  způsob hospodaření, jehož

  prioritou je ochrana život-

  ního prostředí alidského

  zdraví. Dnes se unás

  takto hospodaří natéměř

  350000 ha půdy apodíl

  ekologického zemědělství

  nacelkové výměře země-

  dělské půdy přesahuje 9 %.

  BIOFARMY V ČR

  Lahodný achutný steak může

  být jen ze spokojené krávy

  ▲

  maximum_cislo_3_2016.indd 14maximum_cislo_3_2016.indd 14 2.9.2016 16:53:052.9.2016 16:53:05

• Strana 15

  www.drmax.cz 15

  zovány, i když na úkor rychlého zisku.

  Příklad? „V intenzivním konvenčním

  systému máte kuře za 30 dnů na poráž-

  ce. V těchto chovech si nesmíte dovolit

  žádnou nákazu, používáte vysokonu-

  triční krmné směsi, aditivované výživo-

  vými doplňky a nezřídka i preventivně

  veterinární přípravky. Kuřat se prakticky

  nedotkne lidská ruka a ve finále je sklí-

  zí kombajn. Když takové kuře upeče-

  te, nezřídka se smrskne a ani člověku

  nedělá problém rozkousat kosti. Naše

  kuřata se pasou, mají velké výběhy,

  žádné podpůrné prostředky ani chemii

  a rostou u nás třikrát déle, po porážce

  pak musíte kurníky nechat nějaký čas

  vyčištěné bez naskladnění kvůli elimi-

  naci patogenů. To vše prodlužuje čas

  i zvyšuje jejich cenu. Ale když maximál-

  ně respektujete přirozené potřeby zví-

  řat, projevuje se to i na jejich zdravotní

  kondici a kvalitě jejich masa,“ uvádí Jiří

  Mach příklad.

  To, co ke každému chovu nezbytně

  patří, je způsob porážky. Na farmě, kte-

  rou jsme navštívili, probíhá tak, že jsou

  vybrané kusy soustředěné na farmě

  v těsném sousedství s jatky, a proto je

  není třeba stresovat převážením kami-

  ony. Jednotlivé kusy se pak porážejí

  s dostatečným časovým odstupem pod

  dohledem veterináře, zvířata se nevidí

  ani neslyší, vlastně do poslední chvíle

  netuší, co je čeká, a jejich maso tak není

  ztuhlé stresem.

  SPLENDIDNÍ LÍČKA

  Jedním z nejčastějších argumentů, proč

  Češi biomaso zatím nekupují více, je, že

  je dražší než to konvenční. Ale je sku-

  tečně dražší? Jde srovnávat cenu nevy-

  zrálého zadního z vyřazeného dojného

  skotu s vyzrálým zadním v biokvalitě

  z masných plemen? Čím dál tím více lidí

  si to začíná uvědomovat a právě výrazný

  rozdíl v chuti a kvalitě masa je důvodem,

  proč jeho prodej stále roste, a to pře-

  kvapivě nejen ve velkých městech, ale

  i v menších regionech.

  Nicméně i tak české biofarmy produ-

  kují více, než Češi zkonzumují, a proto si

  našly cestu na zahraniční trhy, jako jsou

  Rakousko, Německo, Nizozemsko nebo

  Turecko, kde je o něj veliký zájem.

  Existuje ale způsob, jak Čechy, pro

  které je přece jen kvantita potravin stá-

  le nad jejich kvalitou, naučit kupovat

  kvalitnější suroviny a zkoušet nové věci?

  „Vzpomínám, že když začal nejmenova-

  ný, jadrnou mluvou hovořící kuchař vařit

  v televizi hovězí líčka, což je ,obyčejný´

  žvýkací sval typický svou hustou, kom-

  paktní svalovinou, který není v obcho-

  dech vůbec běžný, tak jsme na nějaký čas

  byli téměř vyprodaní. Obdobný případ

  by mohl být s morkovými kostmi či žebry

  na domácí vývar, který vám žádný bujón

  nenahradí, nebo dršťkami na polévku

  či jazykem na uvaření jen tak s křenem

  nebo na řízečky...“

  Při představě těch jídel na ně člověk

  zákonitě dostává chuť. A když jednou

  ochutnáte něco, co chutná tak, jak má, co

  vám způsobí, jak režisér Zdeněk Troška

  říká „ráj v hubě“, těžko si budete zase

  zvykat na něco, co tím rájem není. Možná

  právě to je cesta, po které Češi jednou

  v masovém měřítku dojdou k poznání, že

  není nad dobré maso.

  ■

  „Poté, co jeden jadrně

  mluvící kuchař

  vtelevizi vychválil

  líčka, nebyla najednou

  nikde kdostání.“

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 15maximum_cislo_3_2016.indd 15 2.9.2016 16:53:062.9.2016 16:53:06

• Strana 16

  16 www.drmax.cz

  |

  PSYCHOLOGIE

  |

  Čeho je moc,

  TOHO JE PŘÍLIŠ…

  Zdroj: www.martabouckova.cz, foto: Shutterstock

  J

  itka (43) byla vždycky pečlivá, takže nikoho nepřekvapilo,

  když pokaždé před odchodem do práce ověřila, zda není

  rychlovarná konvice v zásuvce, ujistila se, že jsou dobře

  dovřená okna a dveře, které právě zamyká. Ani manžel

  však netušil, že od běžné opatrnosti se Jitka dávno vzdálila a že

  mnohem podrobnější kontrolní kolečko bytem nedělá ráno jen

  jednou, ale třeba i pětkrát. Až když začala chodit do práce poz-

  dě, protože se z půli cesty vracela zpět domů zkontrolovat rych-

  lovarnou konvici, uvědomila si, že je tohle vysilující chování nad

  její síly. Ve spolupráci s odborníkem pak získala nad kompulsiv-

  ně obsedantní poruchou kontrolu a zachránila si nejen místo

  v zaměstnání, ale také vlastní klid.

  NENÁPADNÁ PAST

  Takzvaně úzkostných poruch a fobií existuje celá řada. Často

  přitom začínají naprosto obyčejnými stavy, které zažíváme dnes

  a denně a které do našeho života v určité míře patří. Možná vás

  přitom překvapí, že fobie týkající se konkrétního strachu, třeba

  z létání, výšek nebo některých zvířat nejsou ze zkušenosti psy-

  choložky PhDr. Marty Boučkové tak častou příčinou vyhledání

  odborné pomoci. Převažují nad nimi diagnózy typu agorafobie

  nebo sociální fobie, tedy například nepříjemné pocity v prosto-

  rech, kde je více lidí (ať už jde o divadlo nebo plné metro) nebo

  nervozita z komunikace s lidmi (nejen s nadřízenými, ale třeba při

  placení v restauraci nebo kupování časopisu v trafice).

  Zamykání dveří, jednání na úřadech, placení v restauraci, jízda autem – pro většinu z nás naprosto

  běžné aktivity. Přitom možná právě vy máte v blízkém okolí člověka, který se dnes ráno dvakrát

  vrátil od auta ke dveřím – přesvědčit se, že je dobře zavřel. Nebo před každou jízdou zažívá noc

  plnou hrůzy, že někoho srazí. Nebo se bojí mluvit s číšníkem. Ale proč vlastně?!

  Inzerce ▼

  maximum_cislo_3_2016.indd 16maximum_cislo_3_2016.indd 16 2.9.2016 16:53:062.9.2016 16:53:06

• Strana 17

  rychle a úč

  i

  nně rozpouští hlen

  usnadňuje vykašlávání

  zklidňuje podrážděné průdušky

  zvyšuje imunitu dýchacích cest

  má antioxidační účinek

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, www.teva.cz

  CZ/AMB/16/0008

  Zkrácená informace opřípravku AMBROBENE 7,5 mg/ml, roztok kperorálnímu podání akinhalaci; AMBROBENE 15 mg/5 ml, sirup; AMBROBENE 30 mg, tablety; AMBROBENE 75 mg, tvrdé tobolky sprodlouženým uvolňováním

  Účinná látka: ambroxoli hydrochloridum Indikace: sekretolytická léčba akutních a chronických bronchopulmonálních onemocnění, která souvisejí s poruchou tvorby hlenu a jeho transportu, jako jsou akutní a chronická

  bronchitida, bronchiální astma, bronchiolitida, bronchiektázie, pneumonie, plicní TBC, pneumokoniózy, tracheitida, laryngitida, sinusitida. Dávkování a způsob podání: obvyklá perorální dávka pro jednotlivé věkové

  kategorie je následující: děti 0–2 roky 2× denně 7,5 mg, děti 2–5 let: 3× denně 7,5 mg, děti 5–12let: 2–3× denně 15 mg, děti nad 12 let a dospělí: první 2–3 dny 3× denně 30 mg, dále 2× 30 mg nebo 3× 15 mg. Lék se užívá

  při jídle nebo pojídle azapíjí se dostatečným množstvím tekutiny. Ambrobene 75 mg je určen pro děti nad 12 let a dospělé vdávce 1× denně 1 tobolka, nejlépe ráno po jídle. Obvyklá inhalační dávka přípravku Ambrobene

  7,5 mg/ml pro děti do5 let 1–2× denně 2 ml, pro děti nad 5 let a dospělé 1–2× denně 2–3 ml. Pro inhalaci je vhodné roztok naředit v poměru 1:1 např. fyziologickým roztokem. Kontraindikace: přecitlivělost na ambroxol

  nebo některou pomocnou látku. Zvláštní upozornění: ambroxol by měl být podáván s opatrností při porušené bronchomotorice a větším nahromadění hlenu. Opatrnosti je třeba u pacientů s akutní vředovou chorobou

  žaludku a duodena. Při omezené funkci ledvin nebo při těžkém onemocnění jater se smí ambroxol podávat jen se zvláštní opatrností. Ambrobene 7,5 mg/ml obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, při inhalaci u pacientů

  s hyperreaktivitou dýchacích cest může dojít k vyvolání bronchokonstrikce. Ambrobene 30 mg obsahuje monohydrát laktosy. Ambrobene 15 mg/5 ml obsahuje sorbitol, přípravek je nevhodný pro pacienty s vrozenou

  nesnášenlivostí fruktosy. Interakce: podávání ambroxolu společně s antibiotiky (amoxicilin, cefuroxim, erytromycin, doxycyklin) vede ke zvýšení koncentrace antibiotik v plicní tkáni. Látky tlumící kašel brání vykašlávání

  hlenu, který se po podání Ambrobene tvoří ve zvýšené míře, proto se tyto látky nemají podávat současně s ambroxolem. Těhotenství a kojení: klinické studie neposkytly zatím žádný důkaz negativního účinku na plod.

  Přesto by měly být dodržovány obecné zásady užívání léků během těhotenství, zvláště v 1. trimestru. Ambroxol přechází do mateřského mléka, ale při podávání terapeutických dávek není pravděpodobné ohrožení kojence.

  Nežádoucí účinky: vzácně byly hlášeny mírné nežádoucí účinky na horní část trávicího systému (zejména pálení žáhy, nechutenství, příležitostně nauzea, zvracení). Vzácně se mohou vyskytovat alergické reakce, zejména

  kožní vyrážky. Velmi vzácně byly popsány případy závažných reakcí anafylaktického typu, avšak jejich příčinná souvislost s podáváním ambroxolu nebyla plně prokázána. Velikost balení: 40 a 100 ml (Ambrobene 7,5 mg/

  ml), 100 ml (Ambrobene 15 mg/5 ml), 20 tablet, 10 nebo 20 tobolek. Držitel rozhodnutí oregistraci: ratiopharm GmbH, Graf Arco Strasse 3, 89079 Ulm, Německo Registrační čísla: 52/189/92-C, 52/186/92-C, 52/191/92-C,

  52/193/92-C Datum registrace/ poslední revize textu: 25. 3. 1992/ 16. 7. 2014 Před doporučením léku se seznamte se Souhrnem údajů opřípravku. Přípravek je volně prodejný. Není hrazen zprostředků veřejného

  zdravotního pojištění.

  Reference: Souhrn údajů o přípravku Ambrobene, Datum poslední revize textu: 16. 7. 2014

  maximum_cislo_3_2016.indd 17maximum_cislo_3_2016.indd 17 2.9.2016 16:53:092.9.2016 16:53:09

• Strana 18

  DOBRÝ SLUHA, ŠPATNÝ PÁN

  „Důležité je uvědomit si, že úzkost k našemu

  životu patří. Vlastně nás chrání, protože nás

  upozorňuje na situace, kdy je třeba být obe-

  zřetnější. Snaha ji za každou cenu vypudit

  není na místě a nepovede ke šťastnějšímu

  životu,“ říká Marta Boučková a doplňuje, že

  bychom se měli s tímto stavem v průběhu

  života učit pracovat a překonávat ho, je-li to

  třeba.

  Obecně platí pravidlo, že bychom pro-

  blém spojený s úzkostí či fobií měli začít řešit

  ve chvíli, kdy nám začíná významně zasahovat

  do života. „Je velký rozdíl rozhodnout se pro

  terapii kvůli strachu z létání ve chvíli, kdy se

  jednou za čas hodláte vydat letecky na dovole-

  nou, nebo za situace, kdy jsou pravidelné ces-

  ty letadlem součástí vaší práce. Tento rozdíl je

  pak znát, i pokud jde o motivaci věnovat tera-

  pii čas, energii a leckdy i finanční prostředky,“

  vysvětluje Marta Boučková.

  TO MUSÍM ZVLÁDNOUT SÁM

  Zdá se, že současná uspěchaná doba přispívá

  nárůstu pacientů s úzkostnými stavy. Ve sku-

  tečnosti však zřejmě nedochází k tak masivní-

  mu šíření tohoto problému v populaci, jen je

  více vidět. Lidé je začínají aktivně řešit a už se

  tolik nestydí vyhledat odborníka, ať už je jím

  psychoterapeut, psycholog nebo psychiatr.

  Přesto právě pocit „tohle bych měl zvládnout

  sám“ stále patří k nejčastějším předsudkům

  pacientů.

  Nejjednodušší řešení, které se nabízí, je

  vyhnout se situaci, která úzkost vyvolává.

  Máme-li strach z exotických nemocí a nevadí,

  že nám omezuje výběr dovolenkových desti-

  nací, můžeme s ním skutečně vcelku spokoje-

  ně žít. Nicméně zkušenosti odborníků říkají, že

  jsou úzkostné stavy často spojeny s běžnými

  situacemi, které musíme absolvovat i něko-

  likrát denně. A oddalování situace, které se

  bojíme a o níž stejně víme, že musí zanedlou-

  ho nastat, může náš stav zhoršit. Obvykle pak

  na sebe nenechají dlouho čekat ani fyzické

  projevy, například třas rukou, nevolnost nebo

  celková slabost.

  SLEPÉ ULIČKY

  O čem v praxi mluvíme? Například o tom, co

  zažívá Petra (28). Málokdo se cítí dobře, když

  musí v místnosti plné lidí vyřizovat po telefonu

  hovor v cizím jazyce. Petra, pro niž byly takové

  telefonáty v práci nezbytné, byla nejprve jen

  nervózní. Pak se skutečně začala při hovoru

  zadrhávat. Postupně ji úzkost zachvátila nato-

  lik, že se těžko soustředila na to, co vlastně

  po telefonu projednává. Z porad formou tele-

  fonátu do zahraničí se snažila vymluvit a nako-

  nec na ně posílala své kolegy. Neváhala si kvůli

  tomu vzít nemocenskou. A vlastně se nebylo

  čemu divit, protože jí představa takového

  hovoru způsobovala silné migrény.

  Jak je i na příkladu Petry vidět, problém

  postupně narůstá. „Navíc se může začít roz-

  růstat i okruh činností, míst nebo objektů,

  které nám podobné stavy způsobují. To

  je velmi významné varování, že se úzkost

  v našem životě výrazně zabydluje,“ zdůraz-

  ňuje Marta Boučková. Nečekejte, až zjistíte,

  že místo skutečných prožitků jen přežíváte

  v neutuchajících obavách a začněte problém

  řešit.

  Spousta lidí má podle psycholožky dojem,

  že se stačí před náročnými situacemi „posil-

  nit kapkou něčeho ostřejšího“. Jenže to je

  druhá slepá ulička a asi nemusíme zdůraz-

  ňovat, že problém nevyřeší, jen vám může

  způsobit další, neméně závažný v podobě

  závislosti. Na podobné „berličky“ se tedy roz-

  hodně nespoléhejte a vyhledejte odbornou

  pomoc.

  ZÁKLADEM JE POCHOPENÍ

  Léčba, velmi zjednodušeně řečeno, spočí-

  vá v pochopení, jak úzkost funguje, co dělá

  s tělem i psychikou a jaký má vliv na chování

  a konání člověka. Pak je možné začít hledat

  způsoby, jak obstát i v situacích, které člověka

  tzv. zúskostňují a pozvolna je zkoušet uplatňo-

  vat v konkrétních situacích. To je v zásadě prin-

  cip tzv. kognitivně-behaviorální terapie, která

  patří v léčbě úzkostných poruch a fóbií k těm

  nejefektivnějším.

  Na závěr rada pro všechny, kteří se na pod-

  zim cítí skleslejší, například vlivem krátících se

  dnů. „Jednoduchou a pro mne tou nejlepší ces-

  tou jak posílit psychiku je, snažit se život si užít,

  i když sama dobře vím, že ne vždy jsou k tomu

  vhodné podmínky,“ říká Marta Boučková. ■

  Fobie se zjednodušeně

  řečeno týká konkrétní-

  ho strachu. Je to emoční

  afyziologická odpověď

  naočekávané nebezpečí

  atrvá pouze podobu pů-

  sobení tohoto nebezpečí.

  Úzkost je naproti tomu ne-

  příjemný emoční stav bez

  jasně definované příčiny,

  spojený sprožíváním obav,

  které mohou mnohdy být

  ineopodstatněné.

  FOBIE, NEBO

  ÚZKOST?

  18 www.drmax.cz

  |

  PSYCHOLOGIE

  |

  Vechvíli, kdy strach

  znějaké věci nebo činnosti

  začne ovlivňovat váš život,

  je načase vyhledat

  odbornou pomoc.

  inz_farma_A4_cz.indd 1

  i

  n 7/18/16 1:25 PM

  Inzerce ▼

  maximum_cislo_3_2016.indd 18maximum_cislo_3_2016.indd 18 2.9.2016 16:53:102.9.2016 16:53:10

• Strana 19

  Nové zábavné tvary zvířátek z farmy

  Komplex 10 vitaminů a minerálních látek

  Podpora imunity malých nezbedníků

  Vitaminy C, A, D, B12 + zinek a selen podporují správné fungování imunitního systému

  Vynikající ovocná chuť

  100% přírodní barviva

  Testováno Švýcarským

  vitaminovým institutem*

  DOPLNĚK STRAVY

  *No TVA CHE-110.020.312TVA

  (data on file)

  T

  E

  S

  T

  O

  V

  A

  N

  Ý

  O

  B

  S

  A

  H

  V

  I

  T

  A

  M

  I

  N

  Ů

  Distributor pro CZ: Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, Česká Republika

  www.teva.cz,

  CZ/FSUP/16/0024

  inz_farma_A4_cz.indd 1

  inz farma A4 cz.indd 1

  7/18/16 1:25 PM

  7/18/16 1:25 PM

  maximum_cislo_3_2016.indd 19maximum_cislo_3_2016.indd 19 2.9.2016 16:53:102.9.2016 16:53:10

• Strana 20

  20 www.drmax.cz

  |

  PŘÍBĚH

  |

  Dětí s nejrůznějším postižením v naší zemi neubývá. Příčiny jsou různé,

  ale následky jen málokdy zvládne rodina sama. V Hradci Králové se

  o ně stará Centrum Prointepo už čtvrt století a nezdá se, že by ztrácelo

  energii. Naopak – plány další výstavby areálu už leží na stole.

  Text: Zdeněk Jirků, foto: Jan Šilpoch

  D

  nes už i jen skromně informovaní

  lidé vědí, že péče, pomoc a práce

  kolem dětí s nejrůznějším postiže-

  ním spočívá v komplexním přístupu,

  v uplatnění odborných znalostí a zkušeností,

  v provázání mnoha oborů – medicíny, spe-

  ciální pedagogiky, fyzioterapie, psychologie,

  ergoterapie a dalších a dalších. Po stážích

  v zahraničí to už před lety věděla zakladatelka

  a ředitelka centra Jarmila Karpašová. Jenomže

  – byla tak trochu výjimkou, na mnoha místech

  státní správy i samosprávy ještě i po roce 1989

  převládal názor, že postižené děti je potře-

  ba hlavně nakrmit, zahřát, případně polito-

  vat a věnovat jim nějakého plyšáka. Takže

  aby mohlo dnes Prointepo nabízet služby

  mateřské a základní školy včetně poradenství

  a odborných zdravotních služeb, muselo svést

  boj s nepochopením a úředními škatulkami,

  které tak rády nepočítají s unikátními potře-

  bami člověka. Ředitelka – dnes už s úsměvem

  – vzpomíná: „Školní inspekce si mohla hlavu

  ukroutit, že se po škole pohybují nějací divní

  lidé. Zřejmě poprvé v životě viděla asistenta…

  i takové bývaly časy.“

  Časy bývaly opravdu komplikované a jsou

  tak trochu dodnes, zejména v životě někte-

  rých rodičů zdejších žáků. Naprosto nechápou,

  že by mohli malým symbolickým příspěv-

  kem pomoci škole třeba při pořádání zájez-

  dů a návštěv nejrůznějších zařízení. Vůbec je

  nezajímá, že třináctimilionový rozpočet pokrý-

  vají dotace a platby pojišťoven jen z poloviny.

  Ostatní musí sehnat Prointepo od sponzorů,

  nadací i velkorysých soukromých dárců. Každý

  rok a každý den se tak vkrádá nejistota.

  Přitom zdejší služby mají pozoruhodné

  výsledky. Pestrá věková struktura – od dvou

  až třeba do šestadvaceti let a množství nej-

  různějších diagnóz a jejich kombinací jsou

  tak trochu houštinou, která nemá a nemůže

  mít jednoduše měřitelné efekty. I když – mají

  už i své absolventy středních a vysokých škol,

  umějí vzdělávat i podle osnov praktické školy,

  umějí i v celém kraji školit budoucí asistenty.

  Takže – jen jedno číslo: Z pěti set dětí s posti-

  Časopis Můžeš je zaměřen

  na znevýhodněné občany

  apřináší řadu poutavých re-

  portáží arozhovorů svelmi

  inspirativními osobnostmi.

  Také proto jsme se rozhod-

  li, že vám v každém čísle

  našeho časopisu z titulu

  Můžeš přineseme jeden

  zajímavý příběh.

  PŘÍBĚHY PRO VÁS

  AJKUV Hradci mají AJKU

  maximum_cislo_3_2016.indd 20maximum_cislo_3_2016.indd 20 2.9.2016 16:53:102.9.2016 16:53:10

• Strana 21

  1 LEDVINY

  2 MOČOVÝ MECHÝŘ

  3 KLOUBY A KOSTI

  4 ZAŽÍVACÍ TRAKT

  VÝTĚŽEK Z PŘÍRODNÍHO LÉČIVÉHO ZDROJE

  Rudolfův pramen

  Láně  ašeh omov

  1

  1

  3

  3

  4

  2

  #0)&.*")&"-*/(."3*&/#"%8"5&34BTtXXXCINXD[tJOGP!CINXD[

  VÝTĚ

  ŽE

  ŽE

  K

  K

  Z

  Z

  PŘ

  PŘ

  ÍR

  ÍR

  OD

  OD

  NÍ

  NÍ

  HO

  HO

  L

  L

  ÉČ

  I

  I

  V

  V

  ÉH

  É

  O

  ZD

  ZD

  RO

  RO

  JE

  JE

  1

  Přírodní kyselka, silně mineralizovaná, uhličitá

  se zvýšeným obsahem železa a kyseliny křemičité.

  1JUOÈLÞSBNBSJÈOTLPMÈ[FʥTLâN3VEPMGPWâNQSBNFOFNQBUʭÓ

  VڀVSPMPHJDLâDIBOFVSPMPHJDLâDIPOFNPDOʏOÓLڀUSBEJʊOÓNMÈ[FʥTLâN

  QSPDFEVSÈN;ڀUFSBQFVUJDLÏIPIMFEJTLBKFV3VEPMGPWBQSBNFOFEʹMFäJUÈ

  LPODFOUSBDFBW[ÈKFNOÏQPNʏSZIMBWOÓDIJPOUʹLUFSÏPWMJWʥVKÓSFBLDJ

  NPʊJBNBKÓäÈEPVDÓWMJWVQBDJFOUʹTQPUʭFCPVOBWP[FOÓ[WâÝFOÏEJVSÏ[Z

  %ʹMFäJUÈKFSPWOʏäWB[CBLBUJPOUʹOBڀIZESPHFOLBSCPOÈUPWÏBOJPOUZ

  3*

  3*

  &/

  &/

  #"

  #"

  %

  %

  8"

  8"

  5&

  5&

  34

  34

  B

  *

  *

  "

  "

  )&

  )&

  "-

  "-

  */

  */

  (

  (

  ."

  ."

  3

  3

  #0

  #0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  #0

  0

  #0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  0

  )&

  )&

  )&

  )&

  )&

  )&

  )&

  )&

  )

  )&

  )

  .*

  .*

  Tt

  IZ

  IZ

  Z

  ESP

  ESP

  HFO

  HFO

  LBS

  LBS

  CPO

  CPO

  ÈUP

  ÈUP

  WÏ

  WÏ

  BOJ

  BOJ

  POU

  POU

  SPW

  SPW

  Oʏä

  Oʏä

  WB

  WB

  [CB

  [CB

  LB

  LB

  UJP

  UJP

  OUʹ

  OUʹ

  OB

  OB

  I

  I

  %ʹM

  %

  %

  %

  %ʹ

  %ʹM

  %

  %ʹM

  %ʹM

  %ʹM

  %

  %ʹ

  %

  %

  FäJ

  ä

  FäJ

  ää

  UÈ

  UÈ

  KF

  KF

  S

  S

  U

  U

  Z

  Z

  Po staletí je součástí pitné kúry v Mariánských

  Lázních, prospívá při rekonvalescenci

  pacientů po operacích a s metabolickými obtížemi

  Inzerce

  „Zatímco dříve byly

  handicapované děti

  odkázány naústavy,

  dnes mohou hezky žít

  vesvých rodinách.“

  žením, které dosud prošly tímto centrem,

  celá stovka začala chodit! Třeba s pomocí

  chodítka nebo jiných pomůcek, ale kdo

  zná život na vozíku, dobře ví, jak obrov-

  ský je to rozdíl.

  A vůbec – slovo samostatnost zde

  zní často. Jestli někde připravuje škola

  děti na budoucí život, tak právě tady –

  od nácviku běžných úkonů péče o sebe

  včetně osobní hygieny, oblékání, použí-

  vání vozíku a kočárku až po samostatný

  pohyb venku. Ale hlavní je vzdělání, pří-

  prava na budoucí léta, na přiměřenou prá-

  ci i obživu. Jarmila Karpašová má docela

  zajímavou definici: „Kdo může u malého,

  třeba i hodně postiženého dítěte říci, že

  nemá šanci? My se za takového boha

  nepovažujeme. Naopak, máme vlastně

  jeden úkol – tuto šanci objevit, utvrdit

  a proměnit v lepší život. Jednoduché –

  a přitom tak těžké…“

  Jednoduché proto, že tady vznikl

  sehraný kolektiv učitelek, asistentů, fyzio-

  terapeutů a odborníků dalších profesí.

  Vlastně odbornic, protože muže tu potká-

  te jen vzácně. A v čem je ta tíha? Právě

  v hlavní metodě jejich práce – v naprosto

  individuálním přístupu. I když ve třídě je

  nejvýše osm žáků, představují často tolik

  problémů, že by se na celé normální škole

  nenašly.

  NAVZDORY VŠEM

  Jarmila Karpašová (které ale stejně všich-

  ni odedávna neřeknou jinak než Ajka)

  zakládala Prointepo v roce 1994. Všechny

  možné právní a administrativní požadavky

  nakonec vedly k tomu, že dnes je centrum

  společností s ručením omezením. V sekto-

  ru sociálních služeb společnost, která má

  vytvářet zisk? Ale ne, jen prostě forma,

  která z různých důvodů našla v různých

  dobách své oprávnění a dodnes vyhovuje.

  Zisk tu mají jen žáci z dobré péče a rodi-

  če z rozvoje svých dětí, který by jen vel-

  mi, velmi těžko dokázali vlastními silami

  zvládnout.

  A tak centrum poskytuje další, byť nere-

  gistrovanou a státem nedefinovanou služ-

  bu – učí rodiče opravdu přijmout postižení

  svých dětí, radí jim, jak co nejlépe chránit

  práva i zájmy celé rodiny, kultivuje jejich

  představy o budoucím možném uplatnění

  potomků včetně poradenství v čistě prak-

  tických otázkách – od zvláštních pomůcek

  až třeba k vhodnému obutí. Tato výchova

  dospělých může mít i další efekty – vzniká

  stále silnější skupina informovaných obča-

  nů. A dále – každý rok dostane příslušný

  pediatr podrobnou zprávu o dítěti, aby

  nejen dobře znal jeho současný stav, ale

  i plány školy na jeho další možný vývoj.

  V naší zemi jsou stovky různých zaří-

  zení pro děti s postižením. Zatímco kdy-

  si byly jedinou alternativou ústavy, dnes

  v zařízeních, jako je Prointepo, mohou

  žáci prožít smysluplné dny a přitom žít

  ve své rodině.

  ■

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 21maximum_cislo_3_2016.indd 21 2.9.2016 16:53:152.9.2016 16:53:15

• Strana 22

  |

  ROZHOVOR

  |

  Lucie Vondráčková

  ŽIVOT JE BUMERANG

  Jedna z nejpopulárnějších českých hereček a zpěvaček je poslední

  roky doslova rozlítaná. Mezi Kanadou, kde žije, a Českem, kde nahrává,

  koncertuje, natáčí a občas i poskytuje rozhovory. Jako třeba právě ten,

  který se nyní chystáte číst.

  Foto: Tomáš Pánek

  Kdybychom se vrátili v čase o deset let, kde

  jste si tehdy představovala, že dnes budete?

  Byla jsem tehdy v dost velkém zápřahu a na život

  moc neměla čas. Točili se Snowboarďáci, připra-

  vovala jsem CD Boomerang a hrála v divadle sko-

  ro každý den. Dopředu jsem neviděla. Ale věděla

  jsem, že po třicítce budu chtít trochu zpomalit.

  Nebudu se ptát, jestli jste spokojená, ale člo-

  věk neustále přemýšlí tak, jak by to mohlo

  být ještě lepší. Co byste změnila?

  Člověk má pořád sny. Mně se splnili dva bezvad-

  ní kluci a teď už se někdy přistihnu, že zas myslím

  na své sny pracovní. Uvidíme ale, jak dopadnou.

  Ve dvaceti člověk mívá veliké plány, jak udě-

  lá díru do světa. Máte ještě dnes podobnou

  ambici, pokud jste ji tedy někdy měla?

  Vždycky se mi líp zpívalo česky než anglicky.

  Příběhy tak pro mě mají větší hloubku. Ani jsem

  nikdy neměla hlas, který by skály lámal. Ale

  v herectví je to pro mě jednodušší. Hrála jsem

  divadlo ve francouzštině v Paříži a filmy točila

  v němčině, angličtině... To mě baví hodně.

  Vy jste v životě dosáhla několika vrcholů. Jste

  uznávaná jako herečka i jako zpěvačka. Máte

  v sobě stále potřebu obhajovat svou pozici,

  nebo už se prací „jen“ bavíte?

  Je přesně taková, jakou si

  ji představujete. Přátelská,

  milá, sečtělá. Dokáže se

  zápalem mluvit ofilozo-

  fii, osvé práci, osvých

  fanoušcích, ale stejně se řeč

  pochvíli stočí kjejí rodině,

  která je pro ni vším. Syno-

  vé Matyáš aAdam jsou

  hlavní dominanty jejího

  života asama přiznává, že

  jejich příchodem nasvět

  spoustu věcí, kekterým se

  upínala, přestala brát tak

  vážně. Protože jakkoliv to

  zní jako klišé, děti jsou pro

  ni smyslem života.

  LUCIE NAŽIVO

  22 www.drmax.cz

  maximum_cislo_3_2016.indd 22maximum_cislo_3_2016.indd 22 2.9.2016 16:53:172.9.2016 16:53:17

• Strana 23

  (smích) Na jevišti jsem se nikdy obhajovat

  nepotřebovala. Ani v dabingu. Zpěv je jiná

  káva. Je to cesta tak trochu mimochodem

  a nikdy nebyla tou mou vysněnou. Takže

  se na našem unplugged tour budu bavit

  a vychutnávat si těch pětadvacet let prá-

  ce a písniček, co se nastřádaly tak nějak

  vedle studia na vysoké a práce na filmech

  i na divadle.

  Vedle táboru fanoušků máte i tábor kri-

  tiků. Jak kritiku snášíte?

  To má každej, ne? (smích) Nemám v úmys-

  lu se líbit všem. Kamarádíte taky jen s tím,

  s kým máte něco společného. S tím, kdo

  nejede na stejné vlně, se potkávat nemu-

  sím. V práci, kterou má rád, ať si dělá kaž-

  dý, co uzná za vhodné. To, co mi nesedí,

  nekritizuju, a poslouchám něco jiného.

  Možnost volby je omamná.

  V životě jste se musela vypořádat

  s řadou předsudků. Nejprve jste byla

  dítě ze slavné rodiny, teď jste ženou

  sportovce. To musí člověka zocelit…

  Víte, když máte v sobě motor a děláte, co

  vás baví, tak jsou vám řeči kolem jedno.

  A někdy vás dokonce nabijou další ener-

  gií. Od mala jsem tušila, co chci dělat a šla

  jsem si za tím krok za krokem.

  Kdybyste si mohla vybrat, s kým byste

  chtěla hudebně spolupracovat?

  Nemusela bych ani spolupracovat, stačilo

  by mi setkání. S Bryanem Adamsem. Toho

  mám moc ráda.

  Máte nějaké životní sny? A máte potře-

  bu si je plnit?

  Chci, aby byli kluci zdraví, aby našli v životě

  svoje místo, chci točit pěkný filmy, pomá-

  hat, kde se dá, a každý den se něco nového

  dozvědět.

  Žijete v Kanadě, kde je životní styl pře-

  ce jen trochu jiný než u nás. Jak jste si

  na něj zvykla?

  Ale on tu není jiný, je stejný jako kdekoliv

  jinde. Lidi tu musí pracovat a vychová-

  vat děti. Jíst, nestresovat se, cvičit, makat

  na sobě, pomáhat jiným, zvířatům...

  Představy o manželkách hokejistů jsou

  většinou takové, že jsou doma, vytvá-

  řejí manželům zázemí, a maximálně se

  občas sejdou s jinými českými manžel-

  kami hokejistů. Jaký je ale opravdu váš

  životní rytmus, když jste v Kanadě?

  Mám dvě malé děti a do toho pracuju

  v Česku. Takže je pořád co dělat. Navíc

  jedeme bez chův a je nám takhle fajn.

  Našla jste si tamní přátele?

  Kamarádů tu za těch pět let máme dost.

  Když není jazyková bariéra, máte cestu

  k lidem otevřenou.

  Neměla byste chuť pracovat s tamními

  muzikanty nebo producenty?

  Pár klipů už jsem tu natočila a snad se i něco

  dalšího podaří. Jsem tu ale hlavně za mamin-

  ku, takže to nemá takový tah na branku, jako

  když jste zaměřený jen na sebe. Uvidíme.

  Sama jsem teď zvědavá, co přijde.

  Tak mě teď napadá, že se vás neustále

  někdo ptá na hudbu nebo na rodinu,

  ale jaké jsou takové ty „obyčejné rados-

  ti“ Lucky Vondráčkové, když je sama

  a má čas jen sama pro sebe?

  Tak pořád čte a čte. Knížky. A taky zachra-

  ňuje opuštěná mláďata, pomáhá útulkům

  a chodí na své oblíbené dlouhé procházky.

  Máte nějaké své denní nebo životní

  „očistné“ rituály?

  Plavání, chůze, spánek. Toho tedy

  za posledních pět let moc není, ale vidím

  i v téhle oblasti světlo na konci tunelu

  (smích).

  Když jste před lety začala studovat kul-

  turologii, co vás k tomu vlastně vedlo?

  Potřeba mít diplom, prodloužit si mládí,

  touha vědět?

  Ráda se učím cokoli a tahle katedra mi ote-

  vírala oči v oblasti psychologie, sociologie,

  antropologie. Byl to můj vysněný obor

  a moc ráda na ta krásná léta vzpomínám.

  Zaujalo mě téma vaší diplomové práce

  – „Tradice české pohádky v české kine-

  matografii“. Proč jste si ho vybrala? Že

  by kvůli rodinné tradici v pohádkách

  hrát?

  Dost jsem jich natočila a měla jsem přístup

  k lidem, kteří o jejich tvorbě a výrobě hod-

  ně vědí. Tak jsem spojila teorii i praxi.

  Věříte v životě na „pohádky“?

  Celkem ano (smích). Věřím na to, že se vám

  všechno vrátí jako bumerang. Že když při-

  ložíte ruku k dílu, tak se váš největší sen

  vyplní, a že pýcha předchází pád.

  Kdybyste mohla v životě použít tři

  kouzla, jaká by to byla?

  Stačilo by mi jen cestování časem. Zaměřila

  bych se na události, které nemusely nastat,

  a zabránila bych jim.

  Na jednu stranu působíte jako roman-

  tická duše, na druhou stranu cílevědo-

  mě s jasnými znaky perfekcionalismu.

  Jaká vlastně jste? Co byste napsala

  do seznamovacího inzerátu, kdybyste

  ho měla psát?

  Když já bych si asi nikdy inzerát nedávala

  (smích).

  V co anebo čemu věříte?

  Chci věřit, že to s námi lidmi všechno dob-

  ře dopadne.

  ■

  www.drmax.cz 23

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 23maximum_cislo_3_2016.indd 23 2.9.2016 16:53:192.9.2016 16:53:19

• Strana 24

  liftec_inzerce_dr.max_210x297mm.indd 1 26.8.2016 9:07:53

  Zázračně malá vložka TENA Lady Mini Magic se skvělou

  absorpcí speciálně vyvinutá pro lehký únik moči, která

  vám každodenně zaručí větší pocit jistoty v porovnání

  s běžnou slipovou vložkou. Vyzkoušejte diskrétní trojí

  ochranu proti vlhkosti, protečení a zápachu a zůstaňte

  za každé okolnosti sama sebou.

  Zůstaňte sebejistá díky

  trojí ochraně TENA Lady

  VZORKY ZDARMA na www.TENACZ.cz nebo na 800 111 121.

  2160282_TENA_lady-mini-magic_A4.indd 12160282 TENA lady mini magic A4 indd 1 18. 7. 2016 14:04:1318 7 2016 14:04:13

  Inzerce 2× ▼▲

  maximum_cislo_3_2016.indd 24maximum_cislo_3_2016.indd 24 2.9.2016 17:18:132.9.2016 17:18:13

• Strana 25

  Co dělat PŘI BOLESTECH zad?

  Patří mezi civilizační choroby: bolesti zad! Téměř 85 % lidí se s nimi alespoň jednou v životě

  setkalo. Mezi příčiny patří dlouhé sezení u počítače, dlouhé stání, ale také opotřebení vlivem

  stáří nebo sportovní zátěže. Je důležité proti bolesti účinně bojovat, jinak hrozí, že tělo „zatuhne“.

  Nyní je k dostání tradiční rostlinný léčivý přípravek s obsahem harpagofytového kořene.

  T

  rpíme-li na vytrvalé bolesti

  zad a šíje, děláme často tu

  chybu, že se pohybujeme

  co nejméně a zaujímáme

  pozici, která danou oblast šetří. Ale

  právě toto chování může zapříčinit

  razantní zhoršení problémů. Klouby

  se dostávají do špatného postavení,

  svaly ztrácí na síle a bolest se stává

  chronickou. Abychom zůstali aktivní,

  mohli provádět lehká cvičení a zacho-

  vávali ohebnost pohybového aparátu,

  je včasný boj s bolestí důležitý. Běžné

  prostředky na bolest mohou mít celou

  řadu nežádoucích účinků, které dlou-

  hodobou terapii znesnadňují. Proto

  řada lidí raději sahá po rostlinných

  alternativách, jakou je např. rostlina

  harpagofyt, jejíž účinek je navíc vědec-

  ky potvrzen. Stejně jako řada jiných

  rostlinných látek, vyznačuje se i har-

  pagofyt pozvolným nástupem účin-

  ku, zpravidla do několika dnů. Navíc

  díky příznivému risk/benefit poměru

  lze harpagofyt bez problémů užívat

  i dlouhodobě.

  ■

  Harpagofyt (Harpagophytum procum-

  bens), nazývaný také čertův dráp, se vysky-

  tuje pouze v pouštích jihozápadní Afriky.

  V tamním lidovém léčitelství se již odedáv-

  na s úspěchem používá v terapii bolesti

  a zánětů pohybového aparátu. Cenné

  účinné látky se vyskytují ve vedlejších

  zásobních kořenech. Výtažek z harpagofy-

  tu je vhodný jako samostatná terapie mír-

  ných obtíží anebo, pokud je bolest silnější,

  jako doplněk syntetických analgetik.

  HARPAGOFYT POMÁHÁ

  PROTI BOLESTEM ZAD

  KVALITNÍ PŘÍPRAVEK Z LÉKÁRNY

  Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Lék k vnitřnímu užití. Obsahuje léčivou látku suchý extrakt z harpagofytového kořene. Použití tohoto tradičního rostlinného

  léčivého přípravku je založeno výlučně na zkušenosti z dlouhodobého použití.

  Dr. Böhm

  ®

  – Kvalita, které můžete věřit

  Tiší bolest a účinkuje jako mírný

  protizánětlivý prostředek

  K podpůrné léčbě mírných bolestí kloubů.

  K úlevě od potíží s pohybovým aparátem –

  např. zad, šíje a všech kloubů, šlach a svalů.

  Při krátké ranní ztuhlosti.

  K čertu s bolestí!

  Harpagofyt ležatý

  Apomedica 600 mg

  potahované tablety jsou

  velmi dobře snášeny a vhodné

  pro dlouhodobé používání.

  Účinek přípravku nastupuje

  pozvolně a projeví se již po

  několika dnech léčby.

  

  

  

  Tradiční rostlinný léčivý přípravek

  www.dr-boehm.cz

  Novinka

  liftec_inzerce_dr.max_210x297mm.indd 1 26.8.2016 9:07:53

  2160282_TENA_lady-mini-magic_A4.indd 1 18. 7. 2016 14:04:1313

  maximum_cislo_3_2016.indd 25maximum_cislo_3_2016.indd 25 2.9.2016 16:53:202.9.2016 16:53:20

• Strana 26

  26 www.drmax.cz

  |

  PSYCHOLOGIE

  |

  Na jedné straně by rodiče měli své děti podporovat a chválit je, na druhé

  straně by jim měli umět říct, když jim nějaká činnost nejde, aby v nich

  nevytvářeli falešný pocit, že mají talent v oblasti, kde ho bohužel nemají.

  Protože dříve či později přijde okamžik, kdy dítě čeká srážka s realitou.

  Foto: Shutterstock

  M

  oji rodiče mě nikdy za nic nepo-

  chválili a ke všemu, co jsem děla-

  la, byli skeptičtí,“ vypráví Veronika

  (44) z Kladna. „A já jsem si díky

  tomu přestala věřit. Ať jsem se začala věnovat

  čemukoliv, brzy jsem propadla skepsi, že to je

  zbytečné, protože mi to stejně nepůjde. Táhne

  se to se mnou celý život. Měla jsem pochyb-

  nosti, zda dokážu být dobrou manželkou

  i dobrou matkou. A když si nevěříte, tak i vaše

  okolí dříve či později usoudí, že jste k ničemu.“

  A tak se Veronice záhy po narození syna Petra

  rozpadlo manželství. Důvod? Manžel uvedl,

  že potřebuje někoho sebevědomějšího a „víc

  do života“. Tehdy se Veronika zařekla, že své-

  ho syna vychová jako sebevědomého chla-

  pa, který o sobě nikdy nebude pochybovat.

  Podporovala ho ve všem, za vše ho chválila, a to

  i když věděla, že v tom nejenže nevyniká, ale

  že v té či oné oblasti jsou jeho schopnosti hlu-

  boce pod průměrem. „Cítila jsem, že bych mu

  měla říct, aby se věnoval třeba něčemu jinému,

  ale neměla jsem tu sílu,“ připouští. Když bylo

  Petrovi sedmnáct, rozhodl se věnovat muzice.

  Protože na tu přece letí holky a muzikanti jsou

  slavní a on slavný chtěl být. Dal dohromady

  Dnešní svět, který staví

  na výkonu, někdy přináší

  situace, které jsou až úsměv-

  né. Zpěvák Kanye West vy-

  nadal porotě Grammy, že ho

  nezvolila zpěvákem roku.

  Finalistka Miss Amazonie

  strhla korunku své úspěš-

  nějí sokyni, oreakcích neú-

  spěšných účastníků různých

  reality show ani nemluvě.

  TRAPNÉ PROHRY

  Jak říkat

  dětem NE?

  maximum_cislo_3_2016.indd 26maximum_cislo_3_2016.indd 26 2.9.2016 16:53:202.9.2016 16:53:20

• Strana 27

  „Vždy je důležité

  ocenit snahu dítěte,

  ale zároveň použít

  konstruktivní kritiku.“

  spolužáky a kapelu a přihlásili se do jed-

  né talentové soutěže. Výsledek? Vypískali

  je. Ale Petr si na rozdíl od spoluhráčů

  nepřiznal, že jejich výkon nebyl dobrý.

  Z kapely vyhodil pochybovače, nabral

  nové členy, přihlásil se do další soutěže

  a… výsledek byl stejný. Když se to samé

  opakovalo potřetí, a když musel čelit

  posměškům svého okolí, tuhle srážku

  s realitou neustál. „Vyčetl mi, že jsem mu

  celý život lhala a práskl dveřmi. Vím, že

  bydlí po kamarádech, ale doma se zatím

  neukázal,“ svěřuje se Veronika.

  Její příklad přitom není zdaleka oje-

  dinělý. Podobných situací přibývá, pro-

  tože současný „výchovný“ trend zkrátka

  je – podporovat a chválit dítě za každou

  cenu. Což může začít škodit, když chvá-

  líme neadekvátně situaci či možnostem

  dítěte. „Vždy je důležité ocenit snahu

  dítěte. Ale zároveň je vhodné používat

  konstruktivní kritiku, nabízet způsob, jak

  danou věc dělat lépe,“ upozorňuje kli-

  nická psycholožka Martina Neprašová.

  Nikdy by se podle ní nemělo používat

  srovnávání – s vrstevníky, sourozenci

  ani se sebou samým („Já v tvém věku…“,

  „Podívej se na sestru, ta už to umí“,

  „Kamarád má lepší výsledky…“) a stejně

  tak by se neměla používat destruktiv-

  ní kritika, kdy se dítěti dává tzv. „razítko

  na čelo“. Jde o výroky typu: „Ty jsi hlou-

  pej“, „Nikdy to nezvládneš“, „Vždycky

  všechno zkazíš“, „Jsi nemožný, nikdy nic

  nedokážeš…“, „Jsi stejný jako táta…!“

  NENÍ TŘEBA VÍTĚZIT

  Když dítě není v činnosti, která ho baví,

  nadané, má podle Neprašové smysl ho

  podporovat, protože pokud děláme

  něco pro radost, je to nesmírně důleži-

  té pro naši psychickou pohodu. „Pokud

  bychom zohledňovali jen nadání a mož-

  nost vyniknout, dramaticky by například

  klesl počet rekreačních běžců, většina

  z nich totiž nikdy nezaběhne rekordní

  čas. Ale běh jim přináší uvolnění, radost,

  možnost relaxace, utužení zdraví. A je

  velmi důležité o tom i takto s dítětem

  mluvit – že aktivity nám mohou přinášet

  radost a zábavu a že to je samo o sobě

  důležité a přínosné,“ říká.

  NEÚSPĚCH NENÍ KATASTROFA

  Problém nastává v případě přehnaně

  ambiciózních rodičů, kteří vidí ve svých

  dětech možnost realizovat své nesplně-

  né sny, a kteří dokáží vyvíjet velký tlak

  na výkonnost dítěte i bez ohledu na to,

  že dítě není na danou aktivitu nějak výji-

  mečně nadané. U dětí často takto vybu-

  dují silné zaměření na výkon, od svého

  úspěchu či neúspěchu pak odvozují svoji

  hodnotu jako člověka. Rodiče dětem

  „prošlapávají cestičky“ a drží je vlast-

  ně mimo realitu, za neúspěch většinou

  může někdo jiný, špatný trenér, klub,

  nespravedlivý rozhodčí či učitel. Děti

  jsou pak izolované od vrstevníků, větši-

  nou se snaží rodiči vyhovět, naplnit jeho

  očekávání a velmi špatně snáší selhání

  a neúspěch. Agresi pak mohou obrátit

  proti vnějšímu světu, často ale i proti

  sobě. Ideální cestou je, pokud rodič vede

  dítě k tomu, aby se rozvíjelo harmonic-

  ky a vyváženě a zdůrazňuje, že důležitá

  je radost z aktivity a že neúspěch není

  katastrofa, naopak, že se z chyb může-

  me poučit a chybuje každý (i rodič!). Jsou

  i případy dětí, které jsou velmi ambi-

  ciózní, aniž by na ně vyvíjel tlak někdo

  z okolí. Moudrý rodič pak s tímto dítětem

  pracuje na tom, aby se naučilo i zklidnit

  a uvolnit, aby zvládalo případnou prohru

  a radovalo se i z jiných věcí, než z výkonů.

  SEBEVĚDOMÍ JE CITLIVÁ VĚC

  Není ale pro člověka, který pozdě zjistí,

  že se věnuje něčemu, pro co není nada-

  ný, problematické hledat si jinou oblast,

  protože už se bojí, že zase neuspěje?

  „Důležitá je otázka, co je vlastně kritéri-

  um určující míru nadání. Přestože jedinec

  nemá absolutní hudební sluch, může si

  celoživotně užívat radost z chvilek, kte-

  ré stráví u klavíru, občas si zamuzicírovat

  s přáteli či s rodinnými příslušníky. Pokud

  tedy nebude usilovat o angažmá u České

  filharmonie, pak nastává komplikace.

  Když člověk touží po profesním uplatně-

  ní v určité oblasti a neuspěje, zjišťuje, že

  jsou druzí lepší, nadanější či mají prostě

  větší štěstí. Někteří pak na obor rezignují

  a snaží se přeorientovat na jinou oblast,

  což nemusí být snadné. Někteří se snaží

  v oboru zůstat a pokusy opakují, zkoušejí

  jiné možnosti, jak v oboru pracovat. Jsou

  i takoví, kteří upadnou do apatie a jsou

  touto negativní zkušeností dlouhodobě

  paralyzovaní, často pak volí životní scénář

  „oběti“, jsou ohroženi například úzkost-

  nými či depresivními stavy,“ vysvětluje

  Martina Neprašová. „To, jak člověk v této

  chvíli reaguje, souvisí samozřejmě i s jeho

  osobnostní strukturou, s jeho hodnoto-

  vým systémem, se sebevědomím a mírou

  emoční zralosti, s jeho vzorci a strategiemi

  chování a zvládání neúspěchu. Důležité

  jsou i další opěrné body, například sociální

  vazby, které kolem sebe mají.“

  ■

  www.drmax.cz 27

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 27maximum_cislo_3_2016.indd 27 2.9.2016 16:53:242.9.2016 16:53:24

• Strana 28

  28 www.drmax.cz

  |

  HISTORIE

  |

  QUO

  VADIS

  DNEŠNÍ ORTOPEDIE?

  Foto: Shutterstock aarchiv MUDr.Jiřího Gallo

  Stejně jako řada jiných lékařských oborů,

  také ortopedie, jinak též nazývaná chirurgií

  kostí a kloubů, prošla a prochází neustálým

  vývojem. V čem se změnila od dob primáře

  Sovy z Nemocnice na kraji města?

  C

  o všechno současná ortopedie umí a kde jsou naopak

  stále její limity? Povídali jsme si s předním českým

  lékařem, profesorem Jiřím Gallem, přednostou

  Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc

  a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

  NA ZAČÁTKU VŠEHO BYLO…

  ... slovo. Francouzský lékař Nicolas André vydal příručku pro

  rodiče dětí s vadami páteře a končetin (1741), v níž je poprvé

  zmíněno slovo ortopedie. Podle všeho mělo avizovat cíl, tedy

  „rovné dítě bez deformit“. První ortopedické pracoviště vznik-

  lo přibližně za 40 let od vydání zmíněné publikace a otevřel

  jej ve Švýcarsku Jean-André Venel, který se někdy označuje

  za „otce“ oboru. První ortopedickou kliniku v českých zemích

  založil profesor Tobiášek pod Karlovou univerzitou v roce 1927.

  Klinika se zabývala zejména konzervativní léčbou vad pohybo-

  vého ústrojí a její součástí byla i bandažistická a protetická dílna.

  Koncem roku 1933 se stal jejím přednostou prof. Zahradníček,

  což je dodnes připomínaná velká postava ortopedie.

  Spoluzakládal dokonce světovou organizaci ortopedů SICOT

  a zanechal po sobě řadu žáků, kteří se v následujících letech

  zasloužili o rozvoj ortopedie v naší zemi. Na Moravě byl tako-

  vou výraznou osobností prof. Frejka, který založil Ortopedickou

  kliniku při Masarykově univerzitě a byl mimo jiné mentorem

  prof. Pavlíka, zakladatele Ortopedické kliniky v Olomouci.

  ČESKÁ STOPA VE SVĚTOVÉ ORTOPEDII

  V naší zemi se relativně často vyskytuje vrozené vykloube-

  ní dětské kyčle, není proto divu, že se naši ortopedi tomuto

  tématu hodně věnovali. Zcela mimořádný význam mají v této

  souvislosti třmeny profesora Pavlíka, které se dodnes používají

  u nás i v zahraničí, přestože od jejich zavedení do praxe uply-

  nulo 70 let. Známá je rovněž Frejkova peřinka. Pyšní můžeme

  být na organizační koncepci tzv. trojího síta, což je vyšetřování

  dětí hned v porodnici, za 14 dnů až 3 týdny, resp. za 6 týdnů

  po narození. Dále se dodnes používá v léčbě pakloubů vel-

  kých kostí klasifikace, kterou v 70. letech vypracovali prof. Čech

  s prof. Weberem ze Švýcarska.

  ORTOPEDIE DNEŠKA

  „Zatímco ještě před 50 lety se ortoped musel spoléhat pouze

  na klinické vyšetření a rentgenový snímek, dnes pacienta zce-

  la běžně odesíláme na magnetickou rezonanci či počítačovou

  tomografii (CT), což umožnilo neuvěřitelně zpřesnit zobrazení

  postižené kosti, kloubu a přilehlých měkkých tkání. Výrazně se

  posunula také diagnostika z odběrů periferní krve a kloubního

  výpotku, což nám, lékařům, nepochybně pomohlo v rozpozná-

  maximum_cislo_3_2016.indd 28maximum_cislo_3_2016.indd 28 2.9.2016 16:53:252.9.2016 16:53:25

• Strana 29

  vání infekčních, zánětlivých či metabolických

  ortopedických nemocí,“ uvádí nás do proble-

  matiky profesor Gallo a hned přechází k tomu,

  jak si dnešní ortopedie vede na poli operační

  techniky: „Za všechny významné pokroky, a je

  jich opravdu mnoho, zmíním tzv. biologické

  operování (tj. operování s velkým respektem

  k měkkým tkáním) a také nevídanou expanzi

  artroskopických technik. Ukázkovým příkla-

  dem budiž kyčelní kloub, který artroskopii

  dlouhá léta ‚vzdoroval‘. Dnes touto metodou

  operujeme kyčle u řádově desítek pacientů

  ročně, jakkoli platí, že musíme být při volbě

  artroskopie obezřetní – rozhodně jí nelze řešit

  každé onemocnění kyčle.“

  Zvláštní kapitolou jsou materiály, které se

  při operačních výkonech v ortopedii a trauma-

  tologii používají. Tzv. biomateriály procházejí

  velkým vývojem, a to jak v oblasti implantátů

  určených ke spojování kostních úlomků, tak

  materiálů určených k rekonstrukci poškoze-

  ných tkání či kloubních náhrad. „Vstřebatelné

  biomateriály, šrouby, dlahy, různé záplaty

  apod., které se po splnění funkce, tedy po při-

  hojení vazu či zhojení zlomeniny, samy postup-

  ně vstřebají,“ vysvětluje prof. Gallo a dodává:

  „Je přeci nádherné, když pacientovi nahradí-

  me či rekonstruujeme vaz nebo sešroubujeme

  zlomeninu a po zhojení se nemusíme starat

  o vyjmutí použitého materiálu.“

  „Nevytvářet pacienta“, to je dnes hlav-

  ním cílem moderní organizace léčebné péče

  i v ortopedii. „Když jsem začínal, bylo běžné,

  že pacient po operaci kloubní náhrady ležel

  na oddělení 14 i více dnů. Dnes je to oprav-

  du raritní, po témže výkonu se pacient pře-

  kládá na pracoviště následné péče za 4 až

  7 dnů. Ve světě je to dokonce 1 až 2 dny, což

  je dáno zejména propracovaným zdravotním

  a sociálním systémem, kdy mnohem lépe než

  u nás funguje kvalitní následná péče (domácí

  asistenční služby, rehabilitace atd.). Rozdíl je

  samozřejmě i v mentálním nastavení pacien-

  tů i zdravotníků, a vůbec v pojetí života u nás

  a ve zmiňovaném zahraničí.“

  Dalším pozitivem a významným posunem

  v přístupu k léčbě je podle profesora Galla

  zavedení moderních hodnotících nástrojů.

  „Dříve se výsledek terapie posuzoval podle

  stanoviska lékaře, dnes se považuje za prioritní

  hodnocení pacienta. Před každou operací se

  proto pacienta podrobně ptáme nejen na kon-

  krétní problémy s jeho pohybovým apará-

  tem, ale také na jeho očekávání a řadu dalších

  zdánlivě nesouvisejících věcí. Po určité době

  nezáživného sbírání údajů propojíme výsledek

  operace s demografickými, psychologickými,

  sociálními a imunogenetickými informacemi.

  Pevně věřím, že takto budeme moci za pár let

  konkrétnímu pacientovi už před operací sdě-

  lit, jak moc mu daná léčebná metoda pomůže,

  případně s jak velkým rizikem komplikací by

  měl u dané terapie počítat.“

  Asi nejznámější disciplínou v ortopedii je

  bezesporu náhrada kloubu. Termín totální

  endoprotéza zná díky Dietlovu seriálu a pri-

  máři Sovovi i naprostý laik. Dnes se kloubní-

  mi náhradami řeší nejen osteoartróza kyčlí

  a kolen, ale také ramena, lokte, zápěstí, ruky,

  páteře a kloubů nohy. Moderní stavebnicové

  implantáty umožňují přizpůsobit endopro-

  tézu mnohem lépe konkrétnímu paciento-

  vi. A mimo jiné dovolují také provádění tzv.

  servisních operací, kdy se například u kyčle

  vymění pouze „ložisko“ kloubu neboli hlavič-

  ka dříku a vložka u jamky a nemusí se při tom

  sahat na komponenty držící pevně ke kosti.

  „Dnešní materiály jsou také daleko odolnější

  a trvanlivější než před lety. I přesto je však nut-

  né, aby si operatér kromě manuální zručnosti

  a dovednosti udržoval rovněž hluboké znalos-

  ti, a vůbec trvale sledoval vývoj moderní umělé

  kloubní náhrady,“ upozorňuje profesor Gallo.

  Závěrem se dostváváme ke složité otázce,

  a sice, co dnešní ortopedie stále ještě neumí

  a kde jsou její limity. „Někdy i přes veškeré úsi-

  lí lékaře a po vyčerpání několika léčebných

  metod se zkrátka nepodaří pacientovi pomoci.

  Zjednodušeně řečeno, existují zřejmé hranice.

  Ty se týkají nejen konkrétní nemoci, ale také

  konkrétního lékaře, ke kterému pacient přichází.

  Stále více ortopedů se specializuje, což je nepo-

  chybně dobře a ve prospěch pacienta. Na stranu

  druhou to však může vést k tomu, že se dotyčný

  lékař soustředí pouze na ‚svou specializaci‘, tedy

  na to, k čemu byl vycvičen a čemu perfektně

  rozumí. Nezabývá se tolik přesahem pohybo-

  vých poruch, jejich řetězením, přihlíží velmi

  zběžně k osobnosti pacienta či ostatním nemo-

  cem,“ uzavírá naše povídání profesor Gallo.

  ■

  •

  Český ortoped, přednos-

  ta Ortopedické kliniky

  Fakultní nemocnice Olo-

  mouc aLékařské fakulty

  Univerzity Palackého

  vOlomouci

  •

  Specializuje se naendo-

  protetiku kolen akyčlí,

  zejména jejich komplikace

  •

  Vevolném čase se rád

  věnuje sportu, cestování,

  četbě avposlední době

  vnukovi

  PROF. MUDR. JIŘÍ

  GALLO, PH.D. 50

  Totální endoprotéza se

  stala všeobecně známým

  pojmem díky Dietlovu

  seriálu Nemocnice

  nakraji města.

  www.drmax.cz 29

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 29maximum_cislo_3_2016.indd 29 2.9.2016 17:01:372.9.2016 17:01:37

• Strana 30

  IMUDON

  ®

  NEO JE PŘIPRAVEN SPECIÁLNÍ TECHNOLOGIÍ Z NEJČASTĚJŠÍCH

  PŮVODCŮ ONEMOCNĚNÍ DUTINY ÚSTNÍ, HRDLA A DÝCHACÍCH CEST.

  IMU_DOP_01_07_15

  Výrobce:

  Bioveta, a. s., Medical Department

  Komenského 212, 683 23 Ivanovice na Hané

  BAKTERIÁLNÍ LYZÁT S OBSAHEM VITAMÍNU C

  Doplněk stravy

  Mentholové aroma napomáhá k odstranění zápachu z úst.

  www.imudonneo.cz

  Vitamín C, obsažený v přípravku IMUDON

  ®

  NEO přispívá:

  k normální tvorbě kolagenu

  pro normální funkci dásní a zubů

  k normální funkci imunitního systému

  k ochraně buněk před oxidativním stresem

  ke zmírnění únavy a vyčerpání

  Výrobek není určen k používání jako náhrada pestré stravy. Před použitím si pozorně přečtěte

  příbalový leták. Určeno pro děti od 6 let, mladistvé a dospělé. Případný konzum pro mladší

  děti, těhotné a kojící ženy nutno předem konzultovat s lékařem. K dostání ve Vaší lékárně.

  Bližší informace o doplňku stravy získáte na adrese:

  S&D Pharma CZ, spol. s r.o.,

  Písnická 22, 142 00, Praha 4, www.sdpharma.cz

  Imudon neo inzerat 24351 indd 1 31 08 16 13:27

  Inzerce

  |

  KŘÍŽOVKA

  |

  Inzerce ▼

  Doplňte citát: „Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství…“

  (Erich Maria Remarque)

  maximum_cislo_3_2016.indd 30maximum_cislo_3_2016.indd 30 2.9.2016 16:53:292.9.2016 16:53:29

• Strana 31

  IMU

  _

  DOP

  _

  01

  _

  07

  _

  15

  27

  Únava, ospalost a nedostatek energie může čas od času potkat i ty

  nejmenší z nás. Zvlášť teď, kdy po prázdninových dobrodružstvích

  čekají děti povinnosti ve školce a ve škole. Zajistěte jim dostatek

  energie a imunity pomocí těch správných doplňků stravy.

  Naordinujte svým dětem pravidelnou dávku imunity a energie

  s přípravkem Preventan® Junior obsahujícím originální látku

  ProteQuine® a vitamin C, který přispívá k normální funkci imunitního

  systému a k normálnímu energetickému metabolismu.

  Tento doplněk stravy je navíc obohacen o rozpustnou vlákninu inu-

  lin a nyní se sladkou ovocnou příchutí, kterou děti přímo zbožňují.

  Obsahuje sladidlo přírodního původu ze stévie sladké. Preventan®

  Junior je určen k dlouhodobému a pravidelnému užívání přede-

  vším pro děti od 3 do 15 let.

  č

  asu

  p

  otkat i t

  y

  IMUNITA PRO NEJMENŠÍ

  od českého výrobce

  Doplněk stravy se sladidlem

  Medvědí síla pro

  vaše ratolesti

  www.farmax.cz

  SVUS Pharma a.s.

  Smetanovo nábřeží 1238/20a

  500 02 Hradec Králové

  Česká republika

  Tel.: 495 736 153, fax: 495 214 192

  e-mail: farmax@tarmax.cz

  maximum_cislo_3_2016.indd 31maximum_cislo_3_2016.indd 31 2.9.2016 16:53:302.9.2016 16:53:30

• Strana 32

  32 www.drmax.cz

  Foto: Ingimage

  S

  pisovatelka se dívá na fotogra-

  fie naaranžovaných panenek.

  Mají husté, rozčepýřené vlasy

  a vykloubené údy. Spisovatelka

  sedí v pohodlném, měkkém křesle stře-

  doevropské galerie. Usrkává horké kafe.

  Panenky jsou zrůdné holky neklidu,

  fotografované ve změti uhelného prachu

  a stínů. Je v nich hořká erotičnost mastur-

  bací bezdomovců na hromadě sklepního

  uhlí. Je v nich strach z dětství, o kterém

  se nemluví. Je v nich divokost osiřelých

  vlčích mláďat. Je v nich zoufalá tou-

  ha vymotat se z labyrintu podzemí.

  Oči jim blýskavě svítí v odstínech

  zelené a hnědé. Jsou z nefri-

  tu. Oči přitahují pozornost,

  nefrit patřil v Číně k nejcen-

  nějším kamenům; vyráběly

  se z něho nejstarší rituální

  předměty.

  Vedle nehybných snímků

  těká svět v rámu; scény ze

  života autorky vysta-

  vených fotografií.

  Na obrazovce je

  tma. Vítr v lhostej-

  ných stromech

  šumí; ševelí opatr-

  ně. Tmu proříznou

  baterky a zmateně zamrkají podlouh-

  lá oka mobilů. Mužské postavy o sebe

  hystericky zakopávají. Vbíhají udýchaně

  do obrysů tmavého rodinného domu. Řítí

  se po schodech do druhého patra. Vrazí

  do dveří, za kterými se krčí mladá žena.

  Čínština ve světlém prostoru středoev-

  ropské galerie zní bušivě a řeřavě jako křik

  modrých strak. Spisovatelka si zacpe uši.

  Záběry vidí podeváté. Hranice mezi její

  realitou a realitou amatérských záběrů se

  po hodinách rozplývá. Spisovatelka je

  součástí domu. Je to ona, kdo aranžuje

  sklepní panenky a protáčí jim údy, kdo

  vchází za ženou v šátku, obklopenou

  panenkami.

  Žena se na ni věší vší silou, věší na ni

  svoje muší tělo, jako by si ho Spisovatelka

  mohla strčit do kapsy a v kapse vynést

  ven na svobodu, ale jakou svobodu to má

  ta malá paní na mysli. Nervózně si posu-

  nuje šátek do čela, strká Spisovatelce

  do kapsy listy popsaného, zmuchlaného

  papíru. Znovu se na ni věší, dere se na ni

  jako kabát na vytáhlý a kostnatý věšák,

  věší se na ni a huláká, že už to nevydr-

  ží, že se to vydržet nedá. Krásný dům

  a krásný byt v krásném domě jsou věze-

  ním. Nesmí překročit krásný práh, nesmí

  vyjít na krásnou ulici. Čína je krásný kon-

  centrační tábor s nepropustnou hranicí,

  Čína je rozkvetlá zahrada, a není to pro-

  timluv. Je to dvojí, proti sobě jdoucí ges-

  to radostného přitakávání. Modré straky

  křičí, chtějí vydávit rezavé tyče a ostnatý

  drát v krku.

  Spisovatelka usrkává horký mátový čaj.

  Oči otevře, v nich pištění malé ženy v šát-

  ku. Na monitoru si pouští záběry, které

  viděla před několika dny v galerii. Které

  tajně natočili přátelé malé čínské ženy.

  Střídá si film se lživým dokumentem, kte-

  rý v těchto dnech o jejím mládí odvysílala

  ruská televize. Propaganda je kolektivní

  lež a kolektivní lži nelze vymýtit, jsou pře-

  vychovatelné. Kolektivní lži nevymírají.

  Do Prahy v roce 1968 vjížděly nejen sovět-

  ské tanky, nikoho se na nic neptaly. Vojáci

  měli vymyté mozky a věřili, že jedou

  zachraňovat Prahu před agresí západoně-

  meckých, revanšistických vojáků.

  ✩ ✩ ✩

  Spisovatelka chodí Městem Pekingem.

  Vydá se na Tiananmen, náměstí

  Nebeského klidu. To je její náměstí. Sem

  se rozlila náměstí roku 1968. Tankům to

  netrvalo dlouho, dvacet jedna let, jedou

  bez zastávky. Spisovatelka se rozhlíží

  mezi zátarasy, kde se potulují hordy krás-

  ných tajných policistů v civilu.

  Stála na malém náměstí, kde se pozdě-

  ji zapálil Jan Palach stejně, jako se zapa-

  lují tibetští mniši na protest proti čínské

  genocidě. Stála proti tanku a vysvětlo-

  vala ruštinou nevysvětlitelné. Jiná stu-

  dentka, která mohla být její dcerou, stála

  na velkém náměstí proti tankům a opa-

  kovala věty, které napsali v daleké zemi

  a které vzala za své, jednoduché věty

  o moci bezmocných.

  Spisovatelka se dnes nedokáže zapálit

  jako živá pochodeň. Nedokáže nabíd-

  nout své tělo tankům. Brání slova v ošat-

  ce. Slova, která podvádějí sama sebe, pro-

  tože je v její zemi dnes považují za veteš.

  Bílou roušku a černý baťůžek odloží

  v kanceláři. Zařadí se do spořádané fron-

  ty Číňanů na severní straně. Má pocit, že

  je na pohřbu. Někteří mají v rukou žluté

  papírové květiny. Panuje uctivá atmosfé-

  ra. Žertování se trestá.

  Maova mrtvola leží v křišťálové rakvi.

  Je zahalená rudou vlajkou proletariátu.

  Tváře už nemá tak lesklé jako na plaká-

  tech; když byla na obraze tvář příliš světlá

  nebo nevýrazně šedá, malíře zabili. Jen

  barva červeného, lesklého jablka je tvář

  zdraví.

  |

  POVÍDKA

  |

  Nový SLABIKÁŘ

  Radka Denemarková

  maximum_cislo_3_2016.indd 32maximum_cislo_3_2016.indd 32 2.9.2016 16:53:312.9.2016 16:53:31

• Strana 33

  Každé ráno Maovo tělo mechanicky zvedají

  z mrazicího boxu.

  Zmrzačená a vydlabaná těla klidu po smr-

  ti nedojdou. Ale jak je to s duší těl, která jsou

  nabalzamovaná a nejsou pochovaná? S duší

  těl, která hlídají hrůzostrašní strážci hrobek

  jako z období Tang.

  Město mizí v mléčné mlze. Vrcholky výško-

  vých budov vidět není. Na město usedá kouřo-

  vý mrak, omotává si budovy. Lidé jsou zpoma-

  lení, nasazují si roušky. Spisovatelka je malátná,

  jako by jí smog ušima nalezl do hlavy a ochro-

  mil. Mauzoleum na obřím náměstí vypadá jako

  školní tělocvična, zásady feng-shui při stavbě

  záměrně ignorovali. Mao si přál být zpopelněn.

  Franz Kafka si přál, aby spálili jeho rukopisy.

  Mrtvý Mao zpopelněn nebyl. Stal se součástí

  boje o moc mezi nástupci. V roce 1980 Deng

  Xiaoping opatrně prohlásil, že mauzoleum být

  postaveno nemělo. Nikdo se neodváží říct, že

  by mělo být zbouráno.

  Nikdo nechce balzamovat pravdu. Balzamují

  strach. Jemu se klaní dlouhé fronty před mau-

  zolei celého světa.

  ✩ ✩ ✩

  Spisovatelka je den ze dne zamlklejší. Nejí.

  Zvuky města neslyší, davy lidí nevidí. Straka

  modrá marně křičí nad její hlavou, marně

  na sebe upozorňuje. Spisovatelka se stydí;

  neví, co je to za stud a odkud se bere. Je to stud

  za všechna ta staletí, kdy tu před ní chodili jiní

  Evropané a Evropanky s nadějí, že budou kolo-

  nizovat zbytek světa. Je to stud za všechna ta

  staletí, kdy se Čína kulturně rozvíjela a izolova-

  la a dnes se rozpíná s nadějí, že bude po evrop-

  ském vzoru zbytek světa kolonizovat zase ona.

  Kolonizace má podobu nákupu. Cena je pevná;

  nikdo nesmlouvá.

  Opouští mauzoleum, poškrábe se za levým

  uchem. Když vietnamští technici balzamovali

  Maovo tělo, tak mu upadlo levé ucho. Museli ho

  přišít. Do tohoto arogantního ucha se roky šep-

  tala a předčítala udání. Už nechtělo nic slyšet.

  Mauzolea jsou zvláštní odnoží muzeí vosko-

  vých figurín. V Muzeu čínské revoluce stojí vos-

  kové modely komunistických hvězd; kurátoři

  nervózně a celí zpocení pobíhají a přikládají

  levé ucho k podlaze. Musejí slyšet trávu růst.

  Musejí měnit historii podle nejnovější stra-

  nické linie. Přepisují nejen přítomnost. Vláda

  považuje svobodný přístup k informacím

  za hrozbu, vybudovala vlastní firewall, ome-

  zuje přístup na politicky citlivé stránky; novo-

  dobá velká čínská zeď. Jak je firewall nastaven,

  se mění podle nálady vlády a podle akcí, kde

  chce vláda budit dojem, že poddané neutisku-

  je. V chrámech si bohy usmiřují mračny kouře

  z vonných tyčinek nejen na Nový rok.

  Za kulturní revoluce bylo muzeum zavřené

  dvanáct let. Písmo je v Číně výtvarným umě-

  ním, jinak by se nenadechlo.

  Z toho věčného přepisování.

  ✩ ✩ ✩

  Spisovatelka na bleším trhu sedí sama opo-

  dál. Celý svět se směje.

  Na bambusové rohoži trpělivě přebírá

  vykastrovaná slova. Některá omývá, důklad-

  ně čistí a pulíruje. Lidská práva, demokracie,

  důstojný život pro každého, humanismus,

  duše. Jaké slovo má použít pro demokra-

  cii zredukovanou na byznys. Lidský život nic

  neznamená. Lidské soukromí nic neznamená.

  Pravda nic neznamená. Soucit nic nezname-

  ná. Vlídnost nic neznamená. Odvaha disiden-

  tů nic neznamená. Solidarita s lidmi na okraji

  a uprchlíky nic neznamená. Nová totalita vysá-

  vá a kastruje duši Evropanů i Číňanů stejně.

  Stará řeč nedokáže vystihnout to, co tu

  vzniká. Stará řeč je k nepotřebě. Spisovatelka

  potřebuje novou řeč. Nejprve se zbaví té staré.

  Komunistická skupinová tvář nezná slovo já;

  zná slovo my. Kapitalistická skupinová tvář nezná

  slovo my; zná slovo izolované a sobecké já.

  Čína je hot pot, kotlík, v němž si každý uvaří

  kousky masa, hub a zeleniny po svém. Třeba

  s pálivou sečuánskou příchutí. Hrst chilli zostří

  chuť.

  Spisovatelka si nabírá pálivé sousto a před-

  stavuje si, jak píše na milovaném ostrově

  Amrum a poslouchá jazzpiano, které se ozý-

  vá z domu. Je léto a na stůl usedá racek; čeká

  na zbytky ryb od snídaně. Spisovatelka píše

  v rytmu improvizací Cornelia Claudia Kreusche.

  Píše a zpomaluje, improvizuje a musí udržet

  tok a strukturu, musí se soustředit celým tělem,

  proto píše rukou do sešitu, kroutí se a bolí ji

  ruka a křeče jí bolí a bolí záda, poposedává,

  ale musí udržet myšlenku, jinak myšlenka uletí

  nebo se odplazí jako pára nad hrncem.

  Spisovatelka píše, i když dým polyká celá

  města a hoří a nikdo oheň nehasí, protože

  i oheň má znát svého pána a někomu pat-

  řit, a když oheň nikomu nepatří, co s ním.

  Spisovatelku pálí oči z ohně a dýmu, kašle, ale

  tužku nepustí, protože kdyby ji upustila, shoří

  a její slovo s ní. Život není improvizace. Život je

  neviditelný zákon. Co dnes zaseješ, za tři sta let

  sklidí někdo jiný.

  ■

  (úryvek ze zápisků z pobytu Radky

  Denemarkové v Číně)

  Vystudovala germanistiku

  abohemistiku naFF UK.

  Publikovala monografii

  Evalda Schorma Sám sobě

  nepřítelem (1998). Vroce

  2005 vyšla její prozaická

  prvotina Ajá pořád kdo

  to tluče, orok později

  román Peníze odHitlera

  (Magnesia Litera zanejlepší

  prózu roku). Románová

  monografie Smrt, nebudeš

  se báti aneb Příběh Petra

  Lébla (2008) byla oceněna

  Magnesií Literou zanej-

  lepší publicistickou knihu

  roku. Dvojromán Kobold

  (2011) byl nominován

  naCenu Josefa Škvoreckého.

  Její texty byly přeloženy

  do17 jazyků.

  RADKA

  DENEMARKOVÁ

  www.drmax.cz 33

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 33maximum_cislo_3_2016.indd 33 2.9.2016 16:53:322.9.2016 16:53:32

• Strana 34

  34 www.drmax.cz

  Pattie Boyd

  |

  OSOBNOST

  |

  „Toužím po

  SVOBODĚ“

  Svět ji zná jako jednu z nejslavnějších modelek 60. let a jako

  uznávanou fotografku. Málokdo už ví, že byla manželkou dvou

  geniálních hudebníků – George Harrisona a Erica Claptona.

  A oba inspirovala k napsání písní, které patří do zlatého fondu

  světové hudby – Something, Layla a Wonderful Tonight.

  maximum_cislo_3_2016.indd 34maximum_cislo_3_2016.indd 34 2.9.2016 16:53:332.9.2016 16:53:33

• Strana 35

  P

  rožila jste velmi bohatý život.

  Co byste ráda prožila znovu,

  a co byste naopak oželela?

  Ve svém životě jsem skutečně

  měla štěstí na neuvěřitelné množství zají-

  mavých okamžiků a setkání. A stále mám.

  Nerada se zastavuji a ohlížím zpět. Raději

  hledím do budoucnosti. Ale kdybych

  měla možnost návratu a jakési korekce

  minulosti, už bych se neprovdala za Erika.

  Průběh našeho manželství nebyl prá-

  vě z těch radostných, a rozvod mi sebral

  všechny iluze, protože bych nikdy nevěři-

  la, co si lidé dokážou udělat, když přesta-

  nou milovat a začnou nenávidět. Zatímco

  s Georgem jsme po rozvodu zůstali přáte-

  li, stýkali jsme se, a vlastně jsme se nepře-

  stali mít rádi, s Erikem to nešlo.

  Už ta vzájemná zloba odezněla?

  Dokážete si přátelsky popovídat?

  Ne. Občas se někde potkáme a pozdraví-

  me se, ale to je všechno. Vzdálili jsme se

  jeden druhému. Oba jsme někde jinde.

  Každý žijeme ve svém světě, a ty se vzá-

  jemně neprolínají.

  Svou kariéru jste začínala v 60. letech,

  o kterých se dnes vyprávějí hotové

  legendy. Jak na tu dobu vzpomínáte?

  Jak jsem říkala, nerada se obracím

  do minulosti, nezajímá mě to, co bylo,

  ale co bude. Nicméně 60. léta se pro mě

  dodnes nesou především ve znamení kre-

  ativity. Bydleli jsme v Londýně, ve velkém

  světě, a snažili jsme se svou práci odvá-

  dět, jak nejlépe jsme dokázali. Chtěli jsme

  posunout obor, ve kterém jsme pracovali,

  o něco dál. To bylo něco úžasného. Jeden

  inspiroval druhého, pomáhali jsme si,

  nebyla mezi námi žádná rivalita.

  Byla jste to vy, kdo do Indie a ke spi-

  ritualismu přivedl skupinu Beatles.

  Zajímalo je to předtím?

  Ale kdepak. Natáčeli tehdy film, a díky

  nějakým komplikacím vznikla týdenní

  pauza. Navrhla jsem Georgovi, který už byl

  mým manželem, abychom jeli do Indie

  a on pozval i ostatní. Brali to jako výlet

  za něčím exotickým, za dobrodružstvím.

  Nebylo v tom nic hlubšího, jak se dnes tvr-

  dí. Propadli tomu až později.

  Jaký byl váš dojem z George Harrisona?

  Byl to úžasně milý člověk a gentleman.

  Kdybych ho měla přirovnat k nějaké bar-

  vě, byla by to sametově hnědá. Taková

  byla barva jeho očí. Podmanivá, hladivá.

  A jaká barva se vám vybaví v souvislos-

  ti s Erikem Claptonem?

  Zelená, jako barva vzteku. Eric byl a je

  úžasný muzikant, ale v době našeho man-

  želství také nesmírně maniakální a divoký

  muž. Stále s něčím nespokojený.

  Jaké to je, když se vás všichni ptají

  na vaše muže?

  Beru to, jak to je, nevadí mi to. Jen se

  divím, že to všechny stále zajímá.

  Nedivte se, byla jste inspirací jejich pís-

  ní. Když některou z nich zaslechnete –

  která se vám líbí a která ne?

  Miluji Something od George. Oproti tomu

  nesnáším Laylu, protože je v ní až příliš

  vášně a emocí.

  Řada lidí, které jste znala, už odešla

  na věčnost. Nemáte strach ze stárnutí?

  Občas si svůj věk uvědomuji, ale většinou

  ne. Nezáleží na tom, kolik vám je, ale jací

  lidé vás obklopují, jak žijete. Pokud máte

  srdce a mysl otevřené, stárnete pomaleji,

  o tom jsem přesvědčená.

  Takže cítíte smutek?

  Samozřejmě. Pokaždé, když někdo zemře,

  nutí mě to zastavit, vzpomínat, a to já

  nemám ráda. Ale jsem přesvědčená, že

  oni neodešli, že jsou tu stále s námi.

  Nakolik je pro vás důležitá svoboda?

  Stále se pokouším být svobodná, ale cítím,

  že toho nikdy nedosáhnu. Ani to nejde.

  Vždy jsme na něčem závislí.

  Jak reagujete, když vám ji někdo bere?

  Záleží na situaci a na tom, kdo to je.

  Když jste začala fotit, věděla jste hned,

  co chcete fotit?

  Nevěděla, ale mým tehdejším snem bylo

  mít fotky v National Geographic. Ale nikdy

  se to nepodařilo.

  Takže je to stále váš cíl?

  Jistě. Bylo by skvělé pro ně fotit. Brala bych

  všemi deseti, kdyby mě poslali do třeba

  do Bolívie. Cítila bych se poctěna.

  Když jsem před časem mluvil se spiso-

  vatelem Robertem Fulghumem, řekl

  mi, že čím je starší, tím delší má seznam

  věcí, které by rád vyzkoušel, míst, které

  by chtěl poznat. Máte to také tak?

  To si pište. Je toho tolik, do čeho bych se

  ještě ráda pustila.

  Co je první na seznamu?

  Teď asi úspěšně dotáhnout výstavy, které

  mě do konce roku ještě čekají. A pak hned

  ten National Geographic (smích).

  ■

  Foto: archiv redakce

  www.drmax.cz 35

  Pattie sGeorgem Harrisonem vdobě největší slávy Beatles Vztah sEricem Claptonem nedopadl právě nejlépe

  Slavíme deset let

  maximum_cislo_3_2016.indd 35maximum_cislo_3_2016.indd 35 2.9.2016 16:53:352.9.2016 16:53:35

• Strana 36

  Každý z nás potřebuje nějaký ventil. Činnost, která ho baví, u které se uklidní, a kterou dělá

  pro radost, nikoliv pro obživu. Jedním z častých „ventilů“ slavných osobností je malování,

  a tak jsme pro vás vybrali pár jejich pláten.

  36 www.drmax.cz

  Inzerce ▼

  Foto: archiv redakce

  |

  SPOLEČNOST

  |

  MALUJU...

  Jen si tak

  JOHNNY DEPP

  K malířskému stojanu přistupuje zřídka, a když, tak především proto,

  aby namaloval podobiznu některého ze svých přátel a tu mu potom dal

  darem. Takhle třeba namaloval slavného člena skupiny Rolling Stones

  Keitha Richardse, kterého považuje za svůj veliký životní a tvůrčí vzor.

  PIERCE BROSNAN

  Představitel Jamese Bonda svá díla na veřejnosti příliš nevystavuje

  a považuje je za způsob terapie a uklidnění mysli. Snad proto pou-

  žívá výrazné barvy a za svůj veliký vzor označuje Rousseaua. Věnuje

  se především malbě zátiší.

  VIGGO MORTENSSEN

  Všichni ho znají jako Aragorna z Pána prstenů, ale příliš se neví, že Viggo patří mezi

  uznávané moderní malíře a prodejem svých obrazů prý vydělá víc než herectvím.

  Pokud znáte film Dokonalá vražda, kde hrál po boku Gwyneth Paltrow a Michaela

  Douglase, tak vězte, že všechny obrazy namaloval on.

  WINSTON CHURCHILL

  Patřil mezi rozvážné a klidné politi-

  ky a přesně taková jsou i jeho plátna.

  Churchill maloval především krajiny nebo

  různá zákoutí, prakticky vždy bez lidí, kte-

  rých měl asi ze všech politických jednání

  plné zuby.

  BOB DYLAN

  Náměty pro své obrazy čerpá legendární písničkář na svých cestách,

  a to především po zemích Latinské Ameriky. „Nasavám do sebe ob-

  razy, pocity, a když se pak vrátím domů, maluji, jak si ta místa pa-

  matuji, jak se otiskla do mé mysli,“ nechal se slyšet. Zde vidíte jeho

  reprodukci argentinského slumu.

  maximum_cislo_3_2016.indd 36maximum_cislo_3_2016.indd 36 2.9.2016 16:53:362.9.2016 16:53:36

• Strana 37

  NOVINKA

  Nejširší sortiment domácích

  diagnostických testů

  Veroval

  ®

  DOMÁCÍ TEST

  Prevence žaludečních

  onemocnění

  Nesnášenlivost lepku

  Cholesterol

  Zjištění alergie Mužská plodnost

  Nedostatek železa

  CRP test

  www.veroval.cz

  Test

  ke zjištění

  žaludečních

  vředů

  Borélie zklíštěte Zánět močových cest

  Prevence střevních

  onemocnění

  Test

  ke zjištění

  krve ve stolici

  FOB

  Přesnost

  > 95 %

  min.

  10

  Přesnost

  > 98 %

  min.

  10

  Přesnost

  > 94 %

  min.

  30

  Přesnost

  > 95 %

  min.

  7

  Přesnost

  > 98 %

  min.

  5

  Přesnost

  > 96 %

  min.

  10

  Přesnost

  > 96 %

  min.

  3

  Přesnost

  > 95 %

  min.

  10

  Přesnost

  > 98 %

  min.

  5

  Přesnost

  > 97 %

  min.

  1

  maximum_cislo_3_2016.indd 37maximum_cislo_3_2016.indd 37 2.9.2016 16:53:382.9.2016 16:53:38

• Strana 38

  To nejzásadnější, nejsložitější

  a zatraceně nejtěžší na rodi-

  čovství je – jít dětem příkla-

  dem. Být tím, kdo vždycky

  všechno dělá správně, umí

  odhalit příčinu každé chyby

  a odstranit ji, dělá ta nejlep-

  ší možná rozhodnutí a ještě

  ke všemu je tak trochu su-

  perhrdina. Ale kdo má tohle

  zvládnout?!

  38 www.drmax.cz

  Inzerce 2 × ▼

  Foto: Ingimage

  J

  sou dva druhy rodičů – ti, kterým

  se říká „suchoprdi“ a kteří berou

  všechno jako projekt. Vytknou si

  cíl a v rámci jeho splnění rezignují

  na vše ostatní, přijmou životní roli, která

  je k tomu cíli co nejefektivněji dovede,

  a ještě cestou k němu zvládnou udělo-

  vat rady a poučovat všechny ty, kteří to

  mají nastavené jinak. Pro takové rodiče

  není problém být vším tím, co je napsá-

  no v úvodu článku. Zato je pro ně trochu

  problémem projevovat vůči svým dětem

  emoce. Pohladí je jednou za kvartál, dát

  jim pusu na dobrou noc sice zvládnou,

  ale jen proto, že to mají v tabulce úkolů,

  které by měli splnit, a jejich děti většinou

  ani nenapadne, že by se jim měly svěřo-

  vat se svými citovými trápeními. Protože

  by jim, samozřejmě s nadsázkou, ukázali

  diagram, jak na každou problematickou

  situaci v životě reagovat.

  A pak jsou tu ti druzí rodiče. Ti, kteří

  nežijí podle programu, ale kteří pros-

  tě žijí. Kteří v sobě neudusili schopnost

  radovat se z maličkostí a občas udělají

  nějakou spontánní blbost, nestydí se

  za ni a ještě si ji užívají. Kteří si s dítětem

  klidně na pískovišti staví hrad a nepotře-

  bují, aby to byl nejlepší hrad na světě,

  důležitá je ta radost ze stavění. Ti, kte-

  ří si klidně s dítětem zaskáčou v louži.

  Kteří přetáhnou „večerku“, když se někde

  zaseknou s přáteli. Kteří své děti nechtějí

  naprogramovat jako stroje na úspěch,

  ale jako bytosti plné radosti. Mohlo by se

  zdát, že pro tyhle rodiče nebude vůbec

  žádný problém naplňovat roli superhrdi-

  nů, ale je to právě naopak. Právě oni totiž

  sami sobě nejčastěji pokládají otázku:

  Dělám to správně? Protože ono pomysl-

  né vyvažování toho, co se dělá, a co by

  se mělo dělat, to je práce hodná švýcar-

  ských hodinářů. Najít hranici mezi tím

  být dítěti kamarádem a neztratit autori-

  tu, zůstat sám sebou, a když udělám chy-

  bu, tak to přiznat, aniž bych ztratil „body“,

  to je proklatě těžká věc, která se stává

  ještě těžší, když dítě doroste pubertě.

  Protože v tomhle věku začne citelně vní-

  mat, že rodiče „suchoprdi“ jsou většinou

  úspěšnější a mohou svým potomkům

  dopřát víc, než rodiče „volnomyšlenká-

  ři“. Neřeší, která z těch skupin se v životě

  méně zpronevěřuje sama sobě, protože

  v tu chvíli jsou nastaveni na vnímání „má“

  a „má víc“. A oni chtějí patřit mezi ty, kteří

  mají víc, protože ve svém vnímání světa,

  které se v ten čas nejvíce vyvíjí a hledá

  své „místo v životě“, dobře vidí, že mít víc

  určuje naše společenské postavení.

  A rodiče mezi tím vším kličkují jako pes

  na kolečkových bruslích, snaží se vybrat

  všechny zákruty, ustát je, nenabourat,

  což ale pochopitelně není v lidských

  silách. A tak jim ujíždějí nervy, začnou

  si klást nebezpečné otázky typu „Jsem

  dobrý rodič?“ a jen tajně doufají, že to

  všechno přežijí a že jejich dítě někde

  v hloubi duše ví, jak hrozně moc se snaží.

  To dítě to v tu chvíli zcela jistě neví,

  protože v pubertě si prakticky každé dítě

  myslí, že má ty nejstrašnější rodiče na svě-

  tě, ale časem si to uvědomí. Uvědomí si,

  že to nejdůležitější, co jim rodiče mohli

  dát, je schopnost být spontánní, umět

  mluvit o svých pocitech a myšlenkách,

  možnost dělat chyby. A rodič to zpravi-

  dla pozná ve chvíli, kdy za ním děti při-

  jdou, aby společně probrali, jak se mají

  v té které životní situaci zachovat. Právě

  v tu chvíli si rodič může říct: Jsem svému

  dítěti superhrdinou. Protože superrodič

  je ten, jehož děti si ve chvíli, kdy jsou

  v ouzkých, položí otázku: „Jak by to udě-

  lali naši?!“

  ■

  |

  FEJETON

  |

  UDĚLALI

  Jak by to

  naši

  maximum_cislo_3_2016.indd 38maximum_cislo_3_2016.indd 38 2.9.2016 16:53:392.9.2016 16:53:39

• Strana 39

  1

  eukalyptus, máta,

  extrakt z 20 bylin

  a vit. C

  10

  mateřídouška,

  4

  lípa,

  1

  eukalyptus,

  med a extrakt z 20 bylin

  8

  jitrocel,

  6

  tymián,

  9

  plicník

  lékařský,

  med a extrakt z 20 bylin

  3

  echinacea, rakytník,

  extrakt z 20 bylin

  a

  2

  vit. C

  PŘI RÝMĚ

  1

  PŘI NACHLAZENÍ

  A RÝMĚ

  1,4,10

  STOPKAŠEL® STOPKAŠEL®

  pro DĚTI

  od 1 roku

  STOPBACIL

  PŘI KAŠLI A ZAHLENĚNÍ

  PRŮDUŠEK

  6,8,9

  PRO POSÍLENÍ IMUNITY

  2,3

  5

  islandský lišejník,

  6

  tymián, extrakt z 20

  bylin a vit. C

  PRO ODKAŠLÁVÁNÍ

  5,6

  jitrocel, mateřídouška,

  4

  lípa, extrakt z 20

  bylin a vit. C

  PŘI KAŠLI

  4

  Švýcarská kvalita prověřená generacemi

  Blahodárná síla alpských bylinek vstupuje do českých lékáren pod značkou legendárního švýcarského

  léčitele Dr. Karla Weisse. Výjimečné výrobky z této řady jsou založeny na jeho původních recepturách,

  jejichž příznivé účinky prověřily celé generace.

  Díky spolupráci se švýcarsko-americkou společností SWISS Pharmaceutical Investment jsou nyní produkty

  pod značkou Dr. Weiss dostupné také pro zákazníky českých lékáren.

  Přírodní produkty na kašel

  4

  , rýmu

  1

  a nachlazení

  2

  – Originální švýcarské bylinné pastilky s nejsilnějším přírodním složením na českém trhu. Doplňky stravy.

  – Originální bylinné pastilky s unikátní kombinací bylinných extraktů

  poskytují trojí účinek:

  rychle ulevuje od bolesti, usnadňuje polykání

  tlumí dráždění ke kašli a škrábání v krku

  působí protizánětlivě

  Zdravotnický prostředek.

  HERBALMED® pastilky Dr. Weiss

  HERBALMED® Medical Dr. Weiss

  – Originální multibylinné sirupy, které kombinují účinek několika bylin najednou

  a díky tomu působí mnohem rychleji a účinněji. Doplňky stravy.

  – Originální bylinná mast vyrobená podle

  legendární švýcarské receptury pomáhá při

  kašli, rýmě a nachlazení. Je vhodná i pro cit-

  livou pokožku malých

  dětí.

  IL

  PŘI NACHLAZENÍ

  2,7

  PŘI NACHLAZENÍ

  2,7

  7

  šalvěj, ženšen,

  extrakt z 20 bylin

  a

  2

  vit. C

  7

  šalvěj, ženšen,

  extrakt z 20 bylin

  a

  2

  vit. C

  L

  ® S

  T

  p

  od

  L

  ®

  S

  – Originální švýcarské bylinné extrakty jsou čistě přírodní, silné a účinné horké nápoje, které

  nezatěžují ledviny, srdce, játra ani jiné orgány. Doplňky stravy.

  – Originální nosní spray vyráběný

  podle švýcarské receptury. Okamžitě

  uleví od ucpaného nosu, čistí a rege-

  neruje nosní sliznici.

  HERBALMED® Hot drink Dr. Weiss RYMASTOP® Dr. Weiss

  PSÍ SÁDLO Dr. Weiss®MULTIBYLINNÉ sirupy Dr. Weiss

  BEZ

  CUKRU

  PŮVODNÍ CHRÁNĚNÁ RECEPTURA

  Odpalte svou bolest…!

  Flector

  ®

  EP Gel

  (diclofenacum epolaminum)

  Gel ke kožnímu podání.

  Pro dospōlé a mladistvé od 15 let.

  Flector

  ®

  EP Tissugel

  (diclofenacum epolaminum)

  Transdermální náplast ke kožnímu podání.

  Pro dospōlé a dospívající od 16 let.

  Flector

  ®

  EP Gel

  a Flector

  ®

  EP Tissugel jsou

  registrované léʼnivé pūípravky

  ke kožnímu podání.

  Pūeʼntōte si pozornō pūíbalovou

  informaci dūíve, než zaʼnnete

  pūípravek používat.

  www.ƃ ector.cz

  u

  PROTI BOLESTI,

  ZÁNÜTU A OTOKU

  Inz Flector golf 2016 210x297.indd 1Inz Flector golf 2016 210x297.indd 1 stʼneda10.8.16 15:50stʼneda10.8.16 15:50

  maximum_obalka_cislo3_2016.indd 2maximum_obalka_cislo3_2016.indd 2 2.9.2016 16:49:552.9.2016 16:49:55

• Strana 40

  3RɬȟGQȟGȟYNDɴɸȟY\

  RGɀHVNȤKRYȵUREFH

  Doplňte tělu důležitý koenzym Q10 pomocí doplňku stravy

  Q Max® Active, který tuto nezbytnou látku obsahuje v tzv.

  redukované (aktivní) formě. Ta je pro lidský organismus

  okamžitě využitelná a až 8x dostupnější než její oxidovaná

  forma. Vysokou jakost přípravku dokazuje i garantovaná

  Kaneka kvalita QH™.

  Mnozí odborníci doporučují redukovaný koenzym Q10 užívat

  jako doplněk při užívání statinů (léky na snížení hladiny choles-

  terolu). S Q Max® Active stačí jen 1–2 tobolky denně.

  Nyní ve výhodném balení.

  Dochází vám šťáva?

  Chce to koenzym Q10

  www.farmax.cz

  SVUS Pharma a.s.

  Smetanovo nábřeží 1238/20a

  500 02 Hradec Králové

  Česká republika

  Tel.: 495 736 153, fax: 495 214 192

  e-mail: farmax@tarmax.cz

  Doplněk stravy

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  3/2016

  Časopis pro klienty lékáren . Zdarma.

  NAPÍNAVÁ

  HISTORIE

  SOUKROMÝCH LÉKÁREN

  V ČESKU

  (str. 6)

  Časopis MAXIMUM nově k dispozici i DIGITÁLNĚ!

  S aplikací dostanete VÍC!

  KDYŽ FOBIE

  OVLIVŇUJÍ NÁŠ ŽIVOT

  (str. 16)

  LUCIE

  VONDRÁČKOVÁ:

  „SNAD TO S NÁMI

  DOBŘE DOPADNE.“

  (str. 22)

  NAUČTE SE

  DĚTEM

  ŘÍKAT NE!

  (str. 26)

  NAUČTE SE

  DĚTEM

  maximum_obalka_cislo3_2016.indd 1maximum_obalka_cislo3_2016.indd 1 2.9.2016 16:49:512.9.2016 16:49:51