Strana 12
12 www.drmax.cz
|
REPORTÁŽ
|
DRAVCI na dráze
Po přistávací dráze pražského letiště jede džíp. Před ním běží ohař, nad ním se vznáší jako stín
naruby orel. V jednu chvíli pes přidá na tempu a krátce nato z ranveje vzlétne hejno ptáků. Dravec
se k nim rozletí. Zatímco jeho menší příbuzní mizí v dálce, on s neuvěřitelnou jistotou vletí do
jedoucího auta a sedá svému sokolníkovi na ruku.
Text: David Laňka, foto: archiv Letiště Václava Havla
T
ato scéna není na pražském letišti nijak
výjimečná. Muž, který řídí speciál-
ně vybavené otevřené terénní vozidlo,
se jmenuje Jan Marek a má na starosti
biologickou ochranu letiště. Co to přesně zna-
mená? Spolu se svými pěti kolegy se stará oto,
aby se nad prostorem letových drah nevysky-
tovali ptáci. Jejich případný střet s letícím
letadlem by totiž mohl způsobit pro posádku
letadla komplikace. Aby k tomu nedošlo, pou-
žívají se k ochraně letiště před ptactvem vedle
loveckých psů a speciálně vycvičených dravců
také další prostředky.
„Základem je, že na letišti udržujeme trav-
ní porost ve výšce 15–20 centimetrů, aby se
vněm nezdržovali ptáci, kterým je právě tahle
výška nepříjemná, a zároveň v ní není potra-
va z výšky tolik vidět,“ pustí se do vyprávění
pan Marek. Vysoká tráva však pochopitelně
nezabrání hejnům ptáků nad přistávacími
drahami létat. Proto mají členové biologické
ochrany ve voze různé přístroje. Pan Marek mi
ukazuje takzvané bioakustické zařízení, které
reprodukuje poplašné signály různých druhů
ptáků od špačků až po havrany. „Tohle zařízení
funguje dokonale především na sociální dru-
hy ptactva, jako jsou racci, havrani nebo špač-
ci. Signály, které přístroj vydává, jsou přitom
varovné a vysílají zprávu typu: Uleťte, je tu
nebezpečí.“ To však nelze dělat bez rozmyslu,
protože tu jsou hned dvě možná rizika. Tím
prvním je, že po puštění takové zprávy se ptá-
ci nerozlétnou, ale naopak letí za hlasem sig-
nalizujícím nebezpečí, protože chtějí zachrá-
nit druha v ohrožení. Proto je třeba, aby se
bioakustické zařízení používalo v místě, kde
nehrozí střet hejna s letadlem. Tím druhým
problémem je, že intenzita vydávaného zvu-
ku se musí přizpůsobit danému druhu. „Kdyby
intenzita převýšila běžnou míru hlasitosti
toho kterého druhu, ptáci by hned poznali,
že to je nahrávka. A stejně tak je třeba tento
druh plašení používat ne příliš často, protože
hejna, která hnízdí v blízkém okolí, by na tuto
výstrahu brzy přestala reagovat a zvykla by
si na ni. Proto se musí použít jen krátce ave
chvíli, kdy se hejno vydá hledat podnět, se
musí vypnout a pro jeho rozehnání už se musí
zvolit jiná metoda – dravec nebo dělbuch.“
Novinkou, která se nyní na letišti začala pou-
žívat, jsou speciální laserové paprsky. Ty jsou
účinné především při svítání nebo při stmívá-
ní, kdy jsou nejvíce kontrastní. Používají se tak,
že laserovou stopou začnete na zemi před hej-
nem kmitat, až ho vyplašíte. Tyto lasery jsou
účinné až do dálky dvou kilometrů ajsou kon-
struované tak, že kdyby měl náhodou paprsek
mířit do výšky, kde by mohl případně oslnit
pilota letícího letadla, vypne se.
Biologická ochrana letiště je práce na celý
den po dobu celého roku za každého počasí.
Kdo si myslí, že při mlze nebo při dešti mají
letištní sokolníci klid, plete se. „Právě za mlhy
a za deště mají ptáci skutečně veliký provoz,“
vysvětluje pan Marek. „Navíc třeba v mlze
létají nízko, protože se cítí bezpečněji, čímž
nebezpečí vzrůstá, a my musíme být ještě
ostražitější. Obecně by se vlastně dalo říct, že
relativní klid nastává jen ve chvíli, kdy je vel-
ké horko, protože to ptáci odpočívají ve stínu
anelétají.“
Stejně mylnou představou je, že vzdušný
prostor nad letištěm při dnešním rozvoji může
ochránit už jen technologie. Ani ty nejmoder-
nější přístroje totiž nedokážou nahradit lidské
zkušenosti a schopnost rozeznat druhy ptáků,
které se nad letiště blíží, natož zvolit správ-
nou metodu jejich zaplašení. Proto pan Marek
a jeho muži musí monitorovat pohyb ptáků
ze země, a to nejen nad územím letiště, ale
Draví ptáci a lovečtí psi
nejsou na ruzyňském
letišti jedinými zvířaty.
Vedle nich se zde totiž
chovají ještě ovce a včely.
Ovce jsou nezbytné pro
spásání trávy v místech,
kde je nebezpečné
používat sekačky, aby
nedošlo k případnému
nežádoucímu přeskočení
jiskry z elektrického
motoru. Včely se pak
na letišti chovají jako
indikátor dodržování
ekologického provozu
letiště. Za svůj med pak
letiště získalo certikát
Český med, který se
uděluje jen vysoce
kvalitnímu medu.
ZVÍŘATA
NA LETIŠTI
Pan Marek je jedním z šesti
členů biologické ochrany
letiště, kteří hlídají, aby nad
vzdušným prostrem letových
drah nelétali ptáci
Kdo si myslí, že ptáci při
mlze nebo v dešti nelétají,
plete se. Právě za tohoto
počasí jich nad letištěm
létá nejvíce.