Strana 25
Rostlinný
léčivý
přípravek
kekožnímu
podání
•
Traumaplant
®
Špatně se hojící rány, sportovní úrazy, namožení svalů a bolesti kloubů
[
]
Kostivalová mast proti bolesti svalů a kloubů
k léčbě:
• sportovních a úrazových poranění
• pohmožděnin a vymknutí
• bolesti svalů a kloubů
• špatně se hojících iotevřených ran
Symphytum peregrini herbae succus (šťáva z nati kostivalu cizího)
Zastoupení a distribuce v ČR:
– International spol. s r.o.
®
Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1
tel.: 281 028 230, fax: 281 028 232
Držitel rozhodnutí o registraci:
Harras Pharma Curarina
Arzneimittel GmbH
D-81373 Mnichov, Německo
inz Traumaplant_2017 210x99 CC.indd 1 18.07.17 14:26
Inzerce
nohama. Táta mě vyhazoval za lajnu,
abych nepřekážel, a když to udělal asi
potřetí, tak jsem se v těch čtyřech pěti
letech stal udavačem. V té lítosti a v plá-
či jsem mu řekl: „A řeknu, že posloucháš
Londýn!“ Všichni tehdy ztichli, znehybně-
li. Za něco takového se popravovalo. Táta
mě vzal do chodby a vůbec se mu nedi-
vím, že mě nemilosrdně ztrestal. Tohle
jsem si v sobě nesl jako hrozný hřích.
V tu dobu?
I mnohem později. Dodnes si pama-
tuji, co to s tátou udělalo. Zbledl jako
stěna. To mohlo mít hrozné následky.
A v našem baráku se pak dokonce stalo,
že souseda, na kterého se provalilo, že
poslouchá zahraniční rozhlas, poslali do
koncentráku.
Spisovatel Robert Fulghum říká, že
místo aby mu ubývalo věcí, které ješ-
tě chce vyzkoušet, tak mu jich na stará
kolena přibývá. Jak to máte vy?
Já Roberta Fulghuma znám, byli jsme
spolu na obědě a byl jsem svědkem jeho
taneční vášně, ale musím říct, že nemám
tolik temperamentu a zvídavosti jako on
(smích).
Vy jste se před časem začal věnovat
psaní knih. V čem je to jiné než psaní
scénářů? I v tom, že vám do toho nikdo
nemluví?
Také. Ale já se do toho pustil především
proto, že jsem si ještě jako student před-
sevzal, že chci být spisovatelem povídek
a psát věci, jako psali Jan Neruda nebo
Karel Čapek. Ten formát mě baví i jako čte-
náře, protože já sám nejsem čtenář tlus-
tých knih, odrazují mě. Už v mládí jsem
se snažil povídkami prorazit, ale stále mi
je vraceli, a pak jsem dělal divadlo a lmy
a na sklonku života jsem si to přání usku-
tečnil. Napsal jsem knihu povídek a ona
se kupodivu dobře prodávala, takže mi
vnakladatelství řekli, ať napíšu další.
Do třetice to nezkusíte?
Zkusím, ale víc vám o tom říct nemohu,
to se nesmí (smích).
Kde vy neustále pro své knihy a scéná-
ře vlastně berete nápady?
Ono už se vám toho v mém věku hlavou
tolik nehoní, ale naštěstí mám štos zápis-
níčků z dob, kdy to bylo jinak, kam jsem
si ty nápady psal. Listuji jimi, a i když je to
většinou odpad, až se za to někdy stydím,
najdou se tam zlatá zrnka, která si přepi-
suji do jiného zápisníčku, a z těch pak
dělám tu novou knihu.
Není vám někdy při tom psaní
samotno?
Někdy ano, ale zase na druhou stranu
isvobodno. Když píšete sám, můžete
se dopustit větších niterností a něž-
ností, než když jsem třeba psával
sLáďou Smoljakem, před kterým bych
se za některé nápady styděl. A taky
u psaní knížky nemusíte přemýšlet
nad tím, kolik bude natočení té které
scény stát… Psaní je činnost, kterou
dělám moc rád, ale je zajímavé, že
neustále hledám něco jiného, čemu
se věnovat, abych si ktomu nemusel
sednout. Takže když nevím, jak v psa-
ní dál, dělám pořádek ve skříni, jdu
na takzvanou tvůrčí procházku… Ale
už jsem se naučil sednout si kpočíta-
či i ve chvíli, kdy je člověk bezradný,
protože jak začnete psát, tak většinou
přijdete na nějakou nitku, která vás
někam zavede. Jedině psaním se něco
napíše.
Váš syn nedávno někde řekl, že Po str-
ništi bos je váš poslední lm. Opravdu?
Asi ano.
Ani pro jiného režiséra byste nic
nenapsal?
Asi ne. My už jsme si na sebe zvykli. Mně
se líbí, jak Honza točí. A jemu se líbí, jak
píšu… někdy (smích). Je pravda, že další
scénář už asi neudělám… (Zdeněk Svěrák
se na chvíli odmlčí a pak se usměje.) Ale je
tam pořád to asi.
■
„Píšu velmi rád, ale je
zajímavé, že neustále
hledám něco jiného,
čemu se věnovat, abych
psát nemusel.“