Strana 43
Inzerce
Máte před psaním nějaký rituál?
Píšu prakticky nepřetržitě a to sázení
slov na papír je vlastně jen poslední fáze.
Všechno to začíná ve chvíli, kdy někomu
vyprávím příběh, který mě zaujal, abych
si ověřil, jak na něj reaguje on. Pak už
se jen dívám kolem sebe, pozoruji lidi,
jejich chování v určité situaci a všech-
no si zapisuji. Dnes, když jsem šel pěšky
Žižkovem na tenhle rozhovor, všiml jsem
si, že domy tu mají takové pseudoantické
ozdůbky. Někomu to může připadat jako
nepodstatný detail, ale člověk nikdy neví,
kdy se mu to při psaní bude hodit.
Vaše knihy vyšly ve víc než sto zemích svě-
ta. Nezamává s člověkem takový úspěch?
Pro mě je důležité žít život, který chci žít, což
se mi daří. A protože jsem spokojený taky
sživotem, který jsem vedl předtím, než jsem
začal psát, nechodím s hlavou voblacích.
Nejde o to, aby byl člověk slavný, pro-
tože slavným se stanete snadno, stačí
postřílet pár lidí, ale o to, aby hodnota
člověka stála za to, aby ho ostatní znali.
Díky svým knihám jste se stal známým
a jistě také bohatším, než jste byl jako
pastor. Změnila vás nějak skutečnost, že
už nemusíte přemýšlet o každém dolaru?
Doufám, že ne příliš. Ale jedna změna
přišla – předtím, když jsem chtěl přispět
penězi na charitu, mohl jsem tak učinit
jen malou částkou. Dnes mohu dát mno-
hem víc. Představu bohatství mám totiž
spojenou s možností rozdávat.
Jak vnímáte, že lidé dnes nemají pení-
ze jako prostředek, ale jako cíl?
Vydali se špatným směrem. Ale já nemám
právo mluvit druhým do svědomí. Mohu
jen nabídnout svůj přístup. Když mi před
lety volali z nakladatelství Argo, že by
chtěli vydat mou knihu a jaký si před-
stavuji honorář, napsal jsem jim: Když to
vydělá nějaké peníze, tak mi je pošlete.
Jinak mi nemusíte dávat nic. Jim to ale
bylo hloupé, tak jsme sepsali smlouvu
na symbolickou jednu korunu. Při pode-
pisování smlouvy na Co jsem to proboha
udělal už jsem chtěl víc. Jenomže oni mi
ty tři koruny ještě neposlali, tak jsem tady,
abych je z nich vyrazil. (smích)
Lze nalézt rovnováhu mezi tím, co od
sebe očekáváme sami, a co od nás oče-
kává okolí?
(smích) Ne, ale můžete se o to pokoušet.
Harmonie je něco velmi dynamického. Když
si kachna sedne na hladinu moře, bude se
houpat. S lidmi je to podobné. Všechno
se stále hýbe. Svět, vesmír. Den, kdy bylo
všechno v pořádku, byl včera. (smích)
■
NEJPŮVABNĚJŠÍ
DĚTSKÁ KNIHA ROKU
K dostání ve všech knihkupectvích nebo na www.kosmas.cz
MIKY A DOBRODRUŽSTVÍ
S AUTÍČKEM
Příběh chlapce, který se spolu smluvícím autíčkem
vydá hledat po celém světě svého tatínka