Strana 11
oblast pasu před zátěží. A protože ženy
i muži byli v té době, ostatně stejně jako
dnes, marniví, začaly se korzety využívat
k tomu, aby se dosáhlo co nejútlejšího
pasu nebo pozdvižení poprsí.“
Oblibu korzetů pak zastavil Napoleon
návratem k estetice antiky, přičemž
jejich opětovný boom přišel kolem roku
1825, kdy se pas dámských šatů opět
posunul z výšky pod ňadry k přirozené
poloze. „Po obecném odložení korze-
tů ve dvacátých letech 20. století sice
nebyly součástí běžného šatníku, ale
máme prameny o tom, že si je oblíbily
úzké skupiny lidí, stejně jako dnes. A je
potěšující, že dnes je lidé nosí přede-
vším pro radost, a nikoliv proto, že je to
společenská nutnost.“
OPATRNÉ POHYBY
Na otázku, jak si vlastně tělo na korzet
zvyká, Riwaa odpovídá, že korzet pro něj
není takovou překážkou, jak by se mohlo
zdát. Lidské tělo se denně přizpůsobuje
obuvi, oděvu. Je prostě jen nutné vybrat
takový, který bude respektovat danou
postavu a životní styl toho, kdo jej nosí.
„Někdo si na něj zvykne hned, někomu
to chvíli trvá a někdo si nezvykne vůbec.
Jak o tom už byla řeč – když se v korze-
tu začnete hrbit, tak vás šťouchne tak
trochu jako osobní trenér a vy se narov-
náte,“ směje se Riwaa a dodává, že jestli
nějaký pohyb dokáže prozradit, kdo na
sobě má korzet, je to usazování do křes-
la. „Korzet vás totiž přinutí dát ruce před
sebe, jako byste šli do dřepu. Na druhou
stranu tím, že vás korzet do určité míry
omezuje v pohybu, protože kotrmelec
v něm prostě neuděláte, nutí vás držet
tělo a pohybovat se s určitou elegancí,
jak ji známe z dřívějších dob.“
Při pohledu na korzety, které Riwaa
Nerona šije, vás nutně napadne, jestli
vlastně není škoda, že nejsou vidět, ale
ona má v tomhle jasno: „Nejde o to, aby
vás obdivovalo okolí, ale abyste se sami
cítili dobře. Korzety jsou jako spodní
prádlo – ten, kdo jej nosí, o něm ví a posi-
luje to do určité míry jeho sebevědomí.
Důkazem je i to, že mám klientky, které
ode mne mají osm korzetů. Nosí je podle
nálady, pocitu.“
KDO JE VLASTNĚ NOSÍ?
Zatímco před deseti lety tvořili většinu
klientely lidé z takzvané subkulturní scé-
ny, obliba korzetů se postupně natolik
rozšířila, že dnes lze jen těžko určit, jestli
je nosí manažerky, ženy středního věku,
nebo lidé, co jedou v trendech. „Mám
klientky od osmnácti do osmdesáti let,
ale dokonce i muže, kteří ke mně chodí ze
stejného důvodu jako ženy – chtějí zdů-
raznit křivky své postavy.“ Když Riwaa vidí
náš podiv nad tím, že korzety nosí muži,
vysvětluje, že nejde o aktuální výstřelek,
ale že také pánské korzety mají svou histo-
rii, která spadá do samých začátků korze-
tů, a že v 19. století byly vysoké důstojnic-
ké uniformy šité tak, aby pod nimi ocíři
mohli korzety nosit, čímž se zdůrazňovala
elegance uniformovaných profesí i jejich
společenské postavení.
Když se loučíme, ještě se Riwy ptáme,
co ji vlastně na její práci tolik baví, a ona
bez váhání odpoví: „Vážím si toho, že když
za mnou lidé přijdou, sdělí mi svá očeká-
vání, přání a touhy. Já se pak snažím jejich
přání naplnit a to je nesmírně zajímavá
a inspirativní cesta. Žádný člověk totiž
není stejný, a tak ani žádný korzet nemů-
že být stejný. Každý odráží to, jak na mě
klient působí. A když mi pak zákazník řek-
ne, že se v něm cítí dobře, mám pocit, že
jsem odvedla dobrou práci.“
■
|
DĚLAJÍ TO S CHUTÍ
|
www.drmax.cz 11
Své modely často předvádí sama. Není divu, protože její
postava je pro korzety doslova jako stvořená
Riwaa všechno šije sama a ručně, považuje to za jednu ze
svých nejoblíbenějších činností
„Korzety nenosí jen
ženy. V 19. století
byly běžnou součástí
důstojnických
uniforem.“