3/2019

• Strana 1

  www.drmax.cz 1

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  PODZIM 2019

  Najdete nás i naVíce obsahu s aplikací

  „ZÁKLADNÍ INSTINKT

  BYCHOM DNES UŽ NENATOČILI,“

  ŘÍKÁ MICHAEL DOUGLAS

  (str. 38)

  AKCE DR.MAX

  (str. 34)

  Pro klienty lékáren .

  Zdarma.

  RODINA JE DŘINA,

  MUSÍ SE NA NÍ PRACOVAT

  (str. 12)

• Strana 2

  2 www.drmax.cz

  Volně prodejné léky Espumisan

  ®

  a Espumisan

  ®

  kapky 100 mg/ml a zdravotnický prostředek Espumisan

  ®

  easy obsahují simetikon.

  Pečlivě si pročtěte příbalový leták. Kvnitřnímu užití.

  Espumisan

  ®

  kapkyEspumisan

  ®

  easyEspumisan

  ®

  tobolky

  Materiál schválen: červenec 2019.

  CZ-ESP-27-2019-v01-press

  Berlin-Chemie/A. Menarini Ceska republika s.r.o., Budějovická 778/3, 14000 Praha 4 – Michle

  tel.: 267199333, fax: 267199336, e-mail: o ce@berlin-chemie.cz

  MÁTE NĚKDY

  POCIT,

  ŽE JE VAŠE BŘICHO

  JAKO BALÓN?

  Když vás nadýmání nutí

  zůstat ve stínu, použijte

  Espumisan. Účinná látka

  simetikon pomáhá

  efektivně odstranit

  bublinky plynu z vašeho

  těla, takže můžete zase

  vystoupit ze stínu a cítit

  se spokojeně!

  •

  Espumisan

  ®

  kapky 100mg/ml

  jsou vhodné ipro kojence,

  deˇti amladistvé

  •

  Granule vyrobené moderní

  technologií

  •

  Rychle se rozpouští vústech

  aúčinná látka se rychle dostává

  dozažívacího ústrojí, kde působí

  •

  Baleno vjednotlivých sáčcích

  •

  Kléčbě příznaků zažívacích

  obtíží způsobených plyny

  •

  Kpřípravě nazobrazovací

  vyšetření voblasti břicha

  Věková

  skupina

  Dávkování

  (počet

  kapek)

  Frekvence

  kojenci

  do1roku

  5–10

  bezprostředně

  před každým

  kojením nebo

  dokaždé lahvičky

  skojeneckou

  výživou

  1–6 let 10

  3–5× denně

  6–14 let 10–20

  mladiství

  adospělí

  20

  BEZ ZAPITÍ

  VODOU

  CITRONOVÁ

  PŘÍCHUŤ

  Tobolky pro dospělé

  aděti od6 let

  Tobolky lze užívat

  vtěhotenství

  Může se užívat

  dlouhodobě

  * Tobolky jsou

  nejprodávanější

  formou značky

  Espumisan

  ®

  načeském trhu.

  www.espumisan.cz

• Strana 3

  www.drmax.cz 3

  Volně prodejné léky Espumisan

  ®

  a Espumisan

  ®

  kapky 100 mg/ml a zdravotnický prostředek Espumisan

  ®

  easy obsahují simetikon.

  Pečlivě si pročtěte příbalový leták. Kvnitřnímu užití.

  Espumisan

  ®

  kapkyEspumisan

  ®

  easyEspumisan

  ®

  tobolky

  Materiál schválen: červenec 2019.

  CZ-ESP-27-2019-v01-press

  Berlin-Chemie/A. Menarini Ceska republika s.r.o., Budějovická 778/3, 14000 Praha 4 – Michle

  tel.: 267199333, fax: 267199336, e-mail: o ce@berlin-chemie.cz

  MÁTE NĚKDY

  POCIT,

  ŽE JE VAŠE BŘICHO

  JAKO BALÓN?

  Když vás nadýmání nutí

  zůstat ve stínu, použijte

  Espumisan. Účinná látka

  simetikon pomáhá

  efektivně odstranit

  bublinky plynu z vašeho

  těla, takže můžete zase

  vystoupit ze stínu a cítit

  se spokojeně!

  •

  Espumisan

  ®

  kapky 100mg/ml

  jsou vhodné ipro kojence,

  deˇti amladistvé

  •

  Granule vyrobené moderní

  technologií

  •

  Rychle se rozpouští vústech

  aúčinná látka se rychle dostává

  dozažívacího ústrojí, kde působí

  •

  Baleno vjednotlivých sáčcích

  •

  Kléčbě příznaků zažívacích

  obtíží způsobených plyny

  •

  Kpřípravě nazobrazovací

  vyšetření voblasti břicha

  Věková

  skupina

  Dávkování

  (počet

  kapek)

  Frekvence

  kojenci

  do1roku

  5–10

  bezprostředně

  před každým

  kojením nebo

  dokaždé lahvičky

  skojeneckou

  výživou

  1–6 let 10

  3–5× denně

  6–14 let 10–20

  mladiství

  adospělí

  20

  BEZ ZAPITÍ

  VODOU

  CITRONOVÁ

  PŘÍCHUŤ

  Tobolky pro dospělé

  aděti od6 let

  Tobolky lze užívat

  vtěhotenství

  Může se užívat

  dlouhodobě

  * Tobolky jsou

  nejprodávanější

  formou značky

  Espumisan

  ®

  načeském trhu.

  www.espumisan.cz

  Vydavatel: Česká lékárna holding, a. s.

  Palackého 924/105, Brno, IČO: 26230071

  Šéfredaktor: Michal Petrov

  Odborná redakce: MUDr.Marie Vaněčková

  Náměty, dotazy, připomínky: redakcemaximum@drmax.cz

  Inzerce: inzercemaximum@drmax.cz, tel.: 603772344

  Zpracování časopisu: No Limits Art, s. r. o.

  Vydání: Podzim 2019, vychází vzáří 2019, čtvrtletník

  Datum uzávěrky: 6. 9. 2019

  Registrováno pod č. MK ČR E 20683

  Publikování nebo šíření jakéhokoliv materiálu zčasopisu bez písemného

  souhlasu vydavatele je zakázáno.

  Vydavatel neodpovídá zapravdivost údajů obsažených vreklamě avin-

  zerci. Cílem tohoto projektu není podpora předepisování, prodeje či

  spotřeby přípravků. Vrámci témat se redakce snaží poskytovat objektivní,

  pravdivé avyvážené informace edukační formou (ostatní materiály jsou

  označeny jako inzerce).

  Tento časopis nenahrazuje poradenství lékařů ani lékárníků.

  Foto natitulní straně: Profimedia

  Přečtěte si i digitální vydání v aplikaci

  Najdete nás

  Maximum

  ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ

  MILÉ ČTENÁŘKY / MILÍ

  ČTENÁŘI,

  do titulku jsem tentokrát

  vybral výrok, který právě

  dnes, kdy píšu tenhle úvod-

  ník, pronesla ke své soused-

  ce v autobusu jedna moje

  spolucestující, takže je to

  opravdu „jedna paní poví-

  dala“… Jenže bohužel – aby

  se tak řeklo – nekecala. Byla

  to pravda. Houfovaly se.

  Vlaštovky. Na drátech nad

  naší vesnicí. Je tu prostě

  podzim, a tak jako se k nebi

  vznášejí ptačí hejna, míří k němu určitě i tisíc lidských mod-

  liteb za co nejteplejší a nejdelší babí léto. Ale nebudeme si

  tu přece vykládat o počasí, že? Takže k obsahu čísla (a že je

  očem mluvit!):

  Je potřeba na rozhovor s Michaelem Douglasem poutat

  víc než jen těmihle čtyřmi slovy (a to by se spojka ani nemuse-

  la počítat)? Nejspíš ne. Ale proč se nevyznat z toho, že Základní

  instinkt vyvolal v polistopadovém Česku asi největší kulturní šok?

  A pak přišel Volný pád, o něco později Skandální odhalení a někdy

  potom Hra… Všechno filmy, o kterých se mluvilo, ale u kterých se

  ani nedutalo. Plnily kina. Protože jejich hlavní protagonista nejen-

  že skvěle hrál a ztvárňoval zajímavé typy chlapíků, ale taky plnil

  stránky bulvárních novin. Ne, na

  ty věci

  jsme se ho neptali. Ale

  itak jsme si jistí zajímavostí rozhovoru, a tudíž ho můžu doporu-

  čit s naprosto čistým svědomím, a nejen proto, že v něm Michael

  Douglas tvrdí, že dnes by už Základní instinkt natočit nešlo.

  Další rozhovor a další doporučení: Martin Jan Stránský. Říká,

  krom jiného, že umělá inteligence je komerční termín, podpo-

  rující mylnou představu, že technologie jde nějakým správným

  směrem. Jenže místo toho, aby nám zlepšila život, prý před-

  stavuje cestu do pekla. Proč si to myslí? Dočtete se to. Není to

  tak úplně četba do autobusu, ale to teď není nutné, protože je

  vněm možné oči upírat na něco jiného. Třeba na houfující se

  ptáky za oknem, pokud tu v době vydání Maxima ještě nějací

  zbudou. Mají to snadné, viďte? Prostě si jen tak zamávají křídly…

  Moje podzimní přání by mělo tedy znít asi nějak takhle: zbav-

  te se tíhy! Aspoň kousku – jde to! A počtěte si. A nemějte lidem

  za zlé, že mluví (nebo píší) o počasí. Kdy jindy o něm mluvit

  (psát) než teď?

  Váš

  Michal Petrov, šéfredaktor Maxima

  Obsah

  Inzerce ▼

  Foto: archiv Dr.Max

  Už se houfujou. .......................................................................................3

  Boj proti padělkům ................................................................................4

  Naše drobné podivnosti.. ....................................................................6

  Tam, kde cvičí koně .............................................................................10

  Rodina je dřina .....................................................................................12

  Věčná krása ............................................................................................ 16

  Ať žije podzim .......................................................................................22

  Křížovka .................................................................................................. 24

  Jiří Suchý: Někdy je lepší se nedívat ............................................. 26

  Člověk je vývar z vesmíru .................................................................30

  Novinky z vlastních lékáren ............................................................. 34

  Novinky vlastní značky ...................................................................... 34

  Artyčok s nohama ...............................................................................36

  Ďábel je svůdce ....................................................................................38

  Petra Suchá: Šedivé pondělí ............................................................ 42

  Když spisovatelé zuří ..........................................................................44

  Moc dlouho na prudkém slunci ..................................................... 46

  |

  EDITORIAL

  |

  UŽ SE HOUFUJOU

• Strana 4

  4 www.drmax.cz

  |

  SVĚT ZDRAVÍ

  |

  Boj proti PADĚLKŮM

  Text: Michal Petrov, foto: archiv redakce

  USA: POKLES PŘEDEPISOVANÝCH

  OPIÁTŮ

  Za necelých deset let se výdej opiátů na re-

  cept ve Spojených státech snížil o 43 procent

  a jen loni meziročně o sedmnáct. Vyplývá to ze

  zprávy společnosti Iqvia, která shromažďovala

  a analyzovala data amerického farmaceutické-

  ho trhu. Je to pozitivní zpráva zejména sohle-

  dem na to, že přípravky předepsané lékaři

  se v USA často stávají startem pozdější těžké

  závislosti. V této souvislosti zjistila Iqvia také

  to, že největší pokles v preskripci byl zaznamenán u nejsilnějších

  preparátů a také u balení s největším obsahem. Rekordní pokles

  byl vloni zaznamenán u přípravků jako OxiContin nebo Vicodin.

  Ten druhý i lidé v Česku dobře znají díky seriálu

  Dr.House.

  Podle

  všeho je tento trend důsledkem zákonných změn, osvěty a také

  obav zpřípadného trestu za neopodstatněné předepisování léčiv.

  Nedávno proběhla americkým tiskem zpráva o obvinění desítek lé-

  kařů, kteří měli krýt neoprávněné výdeje opiátů v objemu desítek

  milionů tablet léků na bolest. Ve Spojených státech umírá denně

  kolem 130 lidí na předávkování drogami. Relativně legální přísun

  STOP PRODEJE LÉKŮ NA KAŠEL MLADISTVÝM

  I v Česku se už nedávno objevily zprávy o tom, že některé

  přípravky na tlumení kašle mohou být zneužity jako dro-

  ga. Týká se to léků s obsahem syntetického opioidu dextra-

  morfan (DXM), který je v terapeutických dávkách bezpeč-

  ný, ale ve vyšších může mít psychotropní, halucinogenní

  účinky a svádí tak ke zneužívání. Americký Texas se přidal

  nedávno k dalším 18 státům USA, které už zakázaly prodej přípravků s DXM mla-

  distvým. Lékárnám, které by zákaz porušily anestačilo by jim první napomenutí,

  hrozí ve druhém případě stopadesátidolarová pokuta, v každém dalším ještě

  o stovku vyšší. Ve Spojených státech se prodává asi sto přípravků obsahujících

  DXM, podobně jako v Evropě (včetně Česka), bez receptu.

  DĚTSKÁ VÝŽIVA: KOJENÍM PROTI

  OBEZITĚ

  Evropská sekce Světové zdravotnické orga-

  nizace (WHO) doporučuje na základě svých

  studií, aby – pokud je to jen trochu možné–

  byly děti do půl roku výhradně kojené. Někdy

  tomu okolnosti nepřejí, ale statistiky někte-

  rých států Evropy a bývalého Sovětského sva-

  zu jsou v tomto ohledu alarmující. Pokud jde

  o děti, které se nikdy nepřisály kmatčině prsu,

  v Irsku je jich 46 procent, ve Francii 38ana

  Maltě 35 (v ČR je to pod deset procent). WHO

  se věnuje dětské výživě systematicky. Nedáv-

  no vznikl pod jejím patronátem dokument,

  který dává stravovací doporučení pro ty

  úplně nejmenší strávníky. Až do dvou a půl

  roku by neměli přijít do styku se sladkostmi

  asladkými snacky (mezi nevhodnými sladidly

  jsou i ta umělá a med), také by měli být ušet-

  řeni ovocných šťáv či slazených mlék. Vrámci

  WHO vznikla Iniciativa proti dětské obezi-

  tě (COSI), která ve své zprávě poukazuje na

  souvislost mezi kojením a dětskou obezitou.

  Mateřskému mléku

  se někdy říká tekuté

  zlato. Nesporné je,

  že je to účinná hráz

  před potížemi, kte-

  ré by mohly později

  vživotě přijít.

  NĚMECKO: HRA NA ROBOTIZOVANOU LÉKÁRNU

  Interiér v Radniční lékárně (Rathauapotheke) v nákupním centru

  Huma v německém Sankt Augustinu začal pokusně doplňovat

  vedle běžného vybavení i robot Charly, který tu je jako součást

  školního výzkumného projektu. Jeho nasazení má prý povzbu-

  dit malé a střední podnikatele k užívání digitálních technologií.

  Jeho přítomnost v lékárně je v této souvislosti logická, protože

  německé apatyky patří k tomu nejkonzervativnějšímu, co lze v Evropě najít

  (například elektronické recepty zavádějí teprve teď). Co se týče robota, jde spíš

  oatrakci než o pomocníka. Na zveřejněném videu, kde se ho operátor ptá, kde

  najde ibuprofen a jaké jsou nežádoucí interakce, trvá Charlymu nalezení triviální

  odpovědi opravdu dlouho. Příliš pohotový není, ani když má po poděkování říci

  prosím. O užitku tudíž sotva může být v této fázi řeč. A kdo by si myslel, že aspoň

  děti si tu přijdou na své, asi by byl překvapený – právě ti nejmladší návštěvníci

  jsou prý spolu se seniory z přítomnosti robota nesví nejvíc.

  sice možná zaznamenává pokles, ale problémem zůstává stále

  černý trh – stejně jako v Evropě.

  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve

  své zprávě uvádí, že v Evropě přibývá úmrtí způsobených zneu-

  žíváním drog. Mezi lety 2011 a 2016 činí nárůst dvacet procent.

  Dramatická situace je především ve Švédsku, Norsku, Irsku, Anglii

  a Walesu. Vedle ilegálního trhu jako hlavní příčiny zmiňuje OECD

  příliš benevolentní přístup lékařů při předepisování opiátů. Ev-

  ropské monitorovací centrum pro narkotika a drogovou závislost

  (EMCDDA) ve své výroční zprávě uvádí, že se trh na starém konti-

  nentu mění – tradičně mu dominovaly látky rostlinného původu,

  ale do popředí se teď dostávají syntetika. Významně roste počet

  závislých na kokainu, který ale v ČR není podle všeho zase tak dra-

  matický. Česko je ve zprávě zmiňováno vedle Bulharska, Španělska

  a Holandska jako stát, kde byly odhaleny laboratoře vyrábějící he-

  roin z morfinu, a jako země, kde se vyrábí metamfetamin. V roce

  2017 bylo v Evropě hlášeno 298 nele-

  gálních laboratoří na výrobu metam-

  fetaminu, z čehož 264 se nacházelo

  právě u nás. Počet závislých na této

  látce se u nás odhaduje asi na 35 tisíc.

• Strana 5

  www.drmax.cz 5

  |

  SVĚT ZDRAVÍ

  |

  HOMEOPATIKA JAKO JABLKO SVÁRU

  Americká organizace Center for Inquiry (CFI), prezentující se jako obhájce zá-

  jmů pacientů, sice na jednu stranu zatleskala státu New York, když zrušil povinné

  očkování, na druhou stranu ale ostře vystoupila proti tomu, aby jeden z největ-

  ších lékárenských řetězců v USA prodával homeopatika v bezprostřední blízkosti

  léčiv, aniž by oba druhy sortimentu dostatečně rozlišil. Viceprezident CFI obvinil

  síť Walmart, že označení homeopatik se v lékárnách nijak neliší od léčiv, apou-

  kázal na to, že i internetový obchod Walmartu doporučuje homeopatika jako

  terapeutické přípravky třeba při nachlazení, což je „obrovské klamání spotřebi-

  tele a zneužití gigantické obchodní

  síly, kterou Walmart má“. CFI, která tra-

  dičně lobbuje proti homeopatikům,

  proto na Walmart podala žalobu.

  Kvůli sporným účinkům homeopa-

  tik oznámila francouzská ministryně

  zdravotnictví Agnès Buzynová, že na

  ně stát od roku 2021 přestane kupu-

  jícím zcela přispívat. Současná třiceti-

  procentní dotace se má už po novém

  roce snížit na polovinu. Podle Buzy-

  nové je dnešní přístup postavený na

  někdejším politickém rozhodnutí,

  které mělo pomoci francouzskému

  průmyslu. Podle ministryně se dosta-

  tek expertů shodl na tom, že účinek

  homeopatik je srovnatelný s place-

  bo efektem. Petici proti ministerské-

  mu rozhodnutí podepsal asi milion

  Francouzů.

  FALEŠNÝCH LÉKŮ PŘIBÝVÁ

  Každý rok přichází kvůli padělaným léči-

  vům evropský farmaceutický sektor o víc

  než 10 miliard eur, a to do odhadů nejsou

  započítány ztráty lékáren. Vyplývá to ze

  zpráv Europolu a Úřadu EU pro duševní

  vlastnictví (EUIPO). Nebezpečnému tren-

  du nahrává i rozvoj zásilkového prodeje,

  který falzifikátorům bohužel navíc umož-

  ňuje lépe zamést stopy. Organizované

  zločinecké skupiny rozesílají padělky

  přípravků někdy v až archaicky působících skrýších – například v Irsku se takto

  podařilo odhalit kontraband v dutině vzniklé po vystříhání stránek v knížce. Ná-

  sledky už tak úsměvné být nemusejí. V Británii například způsobil v posledních

  letech padělek Xanaxu, léku předepisovaného při úzkostech a panických ata-

  kách, dokonce řadu úmrtí. V poslední době například upozornil německý Spol-

  kový úřad pro léčiva a medicínské produkty BfArM na falešné testovací proužky

  pro diabetiky, které měří příliš nízké hodnoty. Pocházely z Bulharska, které platí

  za největšího výrobce falešných steroidů v rámci EU. Nejčastěji jsou ale země-

  mi původu Čína a Indie, oblíbenou tranzitní zemí bývá Singapur. V Evropě jsou

  velmi činné ruské a ukrajinské kriminální skupiny. Europol a EUIPO upozorňují

  na dva zvláště nebezpečné trendy. Jednak jsou stále častěji padělaná farmaka

  na speciální léčbu (například rakoviny) a jednak padělatelé čím dál víc využívají

  legální distribuční trasy, když vystupují jako běžní reexportéři. Padělatelé jsou

  navíc stále schopnější. Často zaměstnávají odborníky a jsou schopni pro pro-

  dukci falz zřizovat celé vlastní výrobní linky.

  KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ…

  A MOŽNÁ I SPÍ

  V Německu je sice dva roky starým rozsud-

  kem zakázán prodej erotických pomůcek

  v lékárnách, ale to nijak nebránilo tamní

  zdravotní pojišťovně Barmer, aby je použi-

  la– řekněme– k terapeutickému doporučení.

  Vkampani, kterou pojišťovna rozjela pod slo-

  ganem „Pro pulsující noci“ na svém Faceboo-

  ku, figuruje vibrátor jako prostředek vhodný

  při řešení nespavosti. Zdravotní profesionálo-

  vé třeba mohou dávat najevo pohoršení, ale

  od pojištěnců, kteří asi tvoří významnou část

  sledujících facebookového profilu pojišťov-

  ny, se autoři dočkali vesměs pozitivní odezvy.

  Počet komentářů a reakcí šel záhy do tisíců.

  Aaby bylo jasno, přidali jeden navíc i autoři:

  „Při obstarávání a obsluze nemůžeme být ná-

  pomocni, dali jsme jen svůj zdravotní tip.“

  JÍZDA NA RETROVLNĚ

  A ještě jednou kampaň na sociálních sítích

  a znovu Německo. Velmi populární paci-

  entský časopis

  Apotheken Umschau

  , který

  vychází už šedesát let, sáhl v rámci oslavy

  kulatých narozenin do své historie a svým

  fanouškům na Facebooku a Instagramu

  zpřístupnil svůj obrazový archiv a tady je

  aspoň ochutnávka. Staré dobré (a na po-

  hled taky krásné) časy tak znovu na chvilku

  ožívají. Kampaň trvá do konce září.

• Strana 6

  6 www.drmax.cz

  Vracíte se třikrát ke dveřím zkontrolovat, jestli jste zamkli? Musíte si na důležitou schůzku brát

  prstýnek po babičce? A dělají vám dobře trička srovnaná pěkně do komínků? Každý máme svůj

  svět malých úchylek. Proč si pěstujeme tyhle drobné životní podivnosti?

  1

  ZAMČENÉ DVEŘE, ŽEHLIČKY...

  AÚZKOSTI

  Bezdůvodně se vracíme zkontrolovat

  zamčené dveře, na letišti se desetkrát pře-

  svědčujeme, že náš pas je v tašce. Tohle

  chování je sice trochu šílené, ale má své

  opodstatnění. Většinou je to úzkost. „Jde

  o úzkostné myšlenky, nastartované stra-

  chem či obavami, že se něco může stát.

  Někdy jsou relevantní, ale většinou ne,“

  říká psycholog Honza Vojtko. Příčin opa-

  kovaného a často nesmyslného jednání

  je podle něj spousta. Většinou to ale je

  naučené chování, které jsme si odnesli

  zrodiny. Někdy může být důvodem úna-

  va, stres... Ale únava jednou přejde, vyspí-

  me se, zase se dokážeme zkoncentrovat

  amyšlenky nás neobtěžují. Čili trocha pří-

  ležitostné hysterie při odchodu z domo-

  va je běžná věc, jindy je ale třeba zbystřit.

  OCD aneb Lepší už to nebude

  Může to totiž být i horší. Pokud si vyba-

  vujete Jacka Nicholsona coby spisovatele

  trpícího fóbií ze špíny adalšími strachy ve

  filmu Lepší už to nebude, pak vězte, že nám

  ukazoval filmovou podobu choroby OCD

  (obsessive-compulsive disorder) čili obse-

  dantně kompulsivní poruchy. A ta může

  také začít tím, že se sedmkrát vracíme

  kzamčeným dveřím nebo na párty srov-

  náme všechny vidličky do řady. „První slo-

  vo v názvu odkazuje na nutkavé či vtíravé

  myšlenky, které vyvolávají silnou úzkost,

  nedají se kontrolovat ani ovlivnit vůlí. Aby

  se jich postižený zbavil, sáhne k určitému

  stylu jednání, kterému se říká kompulze,“

  vysvětluje Honza Vojtko. Může jít o opa-

  kované mytí rukou, zhasínání a rozsvěcení

  nebo rovnání věcí. „Pokud zjistíte, že i když

  se vám nic neděje, a přesto máte úzkostné

  myšlenky, které zaháníte ritualizovanou

  činností, pravděpodobně jde oOCD.“

  2

  RITUÁLY SERENY WILLIAMSOVÉ…

  JÍ MŮŽOU PROHRÁT ZÁPAS

  Víte, že slavná tenistka obchází síť z jiné

  strany – vzdálenější od empiru – než všich-

  Naše DROBNÉ PODIVNOSTI

  |

  PSYCHOLOGIE

  |

  Text: Olga Procházková, foto: Fotolia

  ni ostatní tenisté? Takovýchto malých ritu-

  álů mají hlavně sportovci spoustu. K čemu

  lidem ale tyto drobné nesmyslnosti slouží?

  „Důležité je říct, že je máme v podstatě

  všichni, nejen Serena,“ doplňuje Vojtko.

  „Každý z nás nějak vstává z postele. Dává

  si sprchu. Pije ranní kávu. Jezdí nějak do

  práce. Naše osobní rituály nám dávají jakýs

  takýs pocit jistoty, že je všechno v pořádku

  a že nám nic nehrozí. Rituály nemají raci-

  onální základ, ale plní určité společenské

  role: například slouží při integraci do urči-

  té skupiny, přechodu z jednoho životního

  období do druhého a podobně. Pokud

  bych to měl shrnout, rituály nám pomá-

  hají jak v našem vnitřním mikrosvětě, tak

  ve velkém společenském makrosvětě.“ Na

  našich malých denních rituálech není tedy

  nic špatného, dokonce naopak.

  Dneska jinak, nebo raději ne?

  Co se stane, když se vědomě rozhodne-

  me, že se drobných úchylek v podobě

  soukromých rituálů vzdáme? Až začne-

• Strana 7

  www.drmax.cz 7

  me jinak skládat ručníky a klíč pověsíme

  na jiný háček, zvládneme to? „Určitě ano

  a rozhodně to zkuste. To, že testujeme

  platnost svých i společenských rituálů,

  ukazuje na zdravé kritické myšlení,“ říká

  terapeut. Abude Serena hrát hůř, pokud

  se třeba splete aobejde síť jinak? „Možné

  to je. Může se stát, že se tím trochu vyko-

  lejí, protože jí v mozku, který obcházení

  sítě a další činnosti řídí částečně automa-

  ticky, najednou nebudou ladit následné

  činnosti. Nebo se může stát, že to naopak

  nastartuje jiné části mozku, kreativněj-

  ší, a vymyslí nečekaně nějaký fígl, který

  její spoluhráčka nebude čekat,“ doplňuje

  Honza Vojtko.

  3

  POVĚRČIVOST  ČERNÁ KOČKA,

  BÍLÝ KOCOUR

  Kvůli černé kočce přes cestu jsme schop-

  ni si zajet pár kilometrů. Rozsypaná sůl

  nám zkazí náladu. Kde se vzaly tyhle

  pověry a proč na ně věříme? Máme rádi

  tajemství, nebo si hýčkáme něco, co nás

  přesahuje? „Obě vyjmenované situace

  jsou vyvolané iracionálním strachem, co

  se může stát. Bez strachu se sice nedá

  žít, zachraňuje nám život, ale tohle jsou

  zrovna momenty, kdy nám o život nejde:

  jen jsme šlápli na spáru od dlaždice nebo

  vysypali sůl,“ komentuje situace terapeut.

  Jak to víš?

  Psychologie pracuje s jedním efektem, kte-

  rému se říká Pygmalion efekt. Někdy sebe-

  naplňující proroctví. Je to fenomén, který

  zařídí, že očekávání některých možných

  budoucích událostí vede naše chování

  a myšlení k tomu, že se skutečně stanou.

  A co mám dělat, aby mě příště nevyděsila

  kočka běžící přes cestu? „Použijte kritické

  myšlení. Jakmile vám kvůli kočce v hlavě

  přistane myšlenka, panebože, teď se urči-

  tě stane něco zlého, odporujte sami sobě.

  Zeptejte se: Jak to víš? Vyloženě zkuste

  pracovat se svým strachem a pozorujte, co

  se stane. Pravděpodobně se nestane nic,“

  usmívá se Vojtko.

  4

  KOMÍNKY A TŘÁSNĚ

  Čtveřici malých podivností završuje

  úchylka v podobě uspokojujícího poci-

  tu, když lícují trička v komínku, třásně na

  koberci a papíry na stole. „Jestli to dělá-

  te jenom proto, že vás to takhle naučila

  maminka, ale umíte to neudělat, když

  například ráno zaspíte, tak je vše v pořád-

  ku. Když to ale udělat musíte, i když už

  jste měli být hodinu v práci, a ještě více

  se zdržíte, ukazuje to na OCD. Jděte si to

  ověřit k psychologovi či psychiatrovi.“

  Jen tak trochu mít něco pod palcem

  Jenže není to jen touha mít věci pod kon-

  trolou? „Ano, někdy tato potřeba může

  ukazovat i na nutnost mít nějakou moc,

  kterou vládnu jenom já. Například v rodi-

  ně nebo ve vztahu. Často se to ukazuje

  například vpárových terapiích, kdy jeden

  je dominantnější a v podstatě vládne

  rodině. Tato skutečnost pak může v tom

  submisivnějším z páru vyvolávat potřebu

  mít alespoň něco pod kontrolou, třeba

  úklid. Ale těch příčin a důsledků může být

  opravdu mnoho. Proto se chodí k tera-

  peutům, aby nám pomohli tyto projevy

  odhalit a přijít na to, kde se berou,“ uzavírá

  Honza Vojtko.

  ■

  |

  PSYCHOLOGIE

  |

  Registrovaný lék. Kožní podání. Jeden gram masti obsahuje retinoli acetas 1 600 IU (1,0665 mg) a ergocalciferolum 300 IU (0,0075 mg).

  Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

  TRÁPÍ VÁS?

  Řešením je lék s vitaminem A a D

  2

  vhodný k urychlení obnovy

  pokožky na postiženém místě.

  CMYK

  THREE-COLOUR PRINTING

  www.recordati.cz

  INFADOLAN

  ®

  1 600 IU/g + 300 IU/g mast

  NOVÝ

  OBAL

  Balení: 30 g, 100 g ( výhodné ekonomické balení)

  SUCHÁ POPRASKANÁ KŮŽE

  OPRUZENINY U DĚTÍ

  I DOSPĚLÝCH

  POPÁLENINY I. STUPNĚ

  ATOPICKÝ EKZÉM

  Inzerce

• Strana 8

  8 www.drmax.cz

  Inzerce 2x ▼▲

• Strana 9

  www.drmax.cz 9

  Sprej na čištění vzduchu Puressentiel používejte obezřetně. Před samotnou aplikací si důkladně přečtěte etiketu a informace týkající se produktu.

  * Environmental Agency 2017 - EPA Indoor Air Quality Tools. ** Kvůli plísním a roztočům. *** Vědecké studie Puressentiel.

  Účinnost přírody

  ČISTOTA

  VZDUCH,

  KTERÝ DÝCHÁME,

  MÁ ZÁSADNÍ VÝZNAM

  Přírodní účinnost.

  Vzduch v interiérech může být až 100krát znečištěnější než

  vzduch venku*. Proto značka Puressentiel navrhla patentované

  řešení s obsahem 41 esenciálních olejů, které vynikají 100%

  čistotou, přírodním původem a precizním dávkováním.

  Zlikvidujte viry, bakterie, znečištění a nabídněte rodině

  dokonale čistý vzduch, a to zcela přirozeným způsobem.

  Doma, v kanceláři ale třeba

  i v autě stačí pár stříknutí.

  • REDUKUJE ZDROJE EPIDEMIÍ A ALERGIÍ**

  • BAKTERIE, VIRY, PLÍSNĚ, ROZTOČI

  • 15 STUDIÍ ZAMĚŘENÝCH NA ÚČINNOST A SNÁŠENLI

  VOST***

  ÚČINNOST

  PROKÁZÁNA

  Kdostání v sítilékáren Dr. Max

  Přidejte se knám na Puressentiel.czsk

• Strana 10

  10 www.drmax.cz

  |

  REPORTÁŽ

  |

  Projedete Brnem do čtvrti Medlánky a najednou se před vámi rozprostře areál, jaký byste poblíž

  velkoměsta nečekali. Remontní stáje Policejního prezidia ČR jsou místem, kde vás opustí civilizační

  chmury a kde se z mladých koní stávají neohrožení pomocníci policistů.

  M

  íjíme stáje, výběhy a v tom

  se ozve střelba. Docela blíz-

  ko. Přirozeně zastavíme. „To

  se nemusíte bát, to je jen

  součást výcviku koní,“ směje se podplu-

  kovník Karel Pospíšil, který je už sice ve

  výslužbě, ale který kdysi stál u samých

  začátků jízdní policie v Česku a který

  brněnskou remontní stáj řídí. Společně

  přicházíme k výběhu. Uprostřed sto-

  jí dva koně, na nich jezdci a my jsme

  svědky něčeho, co se na první pohled

  může jevit zábavně, ale co je podstat-

  nou součástí výcviku. Kolem koní pro-

  chází jedna ze cvičitelek s deštníkem

  anaschvál jím do koňů strká, otevírá jim

  ho doslova před očima, pak bere nafu-

  kovací míč a hází jím po nich. Akoně

  stojí, ani se nehnou. Cvičitelé je občas

  poplácají po krku. „Právě tyto disciplíny

  výcviku patří mezi nejdůležitější. Kůň je

  totiž od přírody takzvané útěkové zví-

  ře. Když se objeví nějaký problém nebo

  nebezpečí, má v sobě zakódováno, že

  musí utéct,“ vysvětluje nám kapitánka

  Dana Kuřitková, která tu koně cvičí.

  „Jenomže ve službě musí na všechny

  tyhle podněty reagovat sklidem, důvě-

  řovat svému jezdci, že ho nenavede do

  nebezpečí.“

  VŠEOBECNÁ VÝSTAVA

  Psal se rok 1991, když se zřizovala pražská

  jízdní policie jako svého druhu experiment,

  jehož životaschopnost se měla vyzkou-

  šet v rámci květnové Všeobecné výstavy

  vPraze. Koně tehdy absolvovali čtyřměsíč-

  ní odbornou a praktickou přípravu a do ulic

  posléze vyjelo 11 služebních koní. Vzbudilo

  to poprask. Jak mezi policisty, kteří na něco

  takového nebyli zvyklí, tak u veřejnosti.

  Ozývaly se hlasy, že napodobujeme cizinu

  nebo že koně při každodenním pohybu na

  asfaltu adlažebních kostkách trpí. Ale čas

  ukázal, že jízdní oddíly mají smysl a že jsou

  nedílnou součástí policie.

  Tam, kde CVIČÍ KONĚ

  Text: David Laňka, foto: archiv redakce a Policie ČR

• Strana 11

  www.drmax.cz 11

  |

  REPORTÁŽ

  |

  „Koně se využívají nejen při maso-

  vých kulturních a společenských akcích,

  ale také při pátrání po pohřešovaných

  lidech, protože jednak obsáhnou daleko

  větší území než pěší a jednak dokážou

  překonat i překážky, kam se s motorkou

  nebo autem nedostanete,“ říká podplu-

  kovník Karel Pospíšil a doplňuje, že to,

  včem je role policejních koňů nezastupi-

  telná, je jejich velikost – budí totiž úctu

  a většina lidí v jejich blízkosti doslova

  „zkrotne“. „V lidech jako by bylo zafixo-

  váno, že dragouni nebo husaři byli kdysi

  elita mezi vojskem, a samozřejmě působí

  taky rozměry zvířete a jeho ušlechtilost,

  které budí respekt.“ Když se před davem

  rozdivočelých sportovních fanoušků ocit-

  ne několik policistů na koních, většinou

  vychladnou a rozptýlí se, protože koňské

  síle se neodváží postavit. Nehledě na to,

  že policejní koně jsou cvičení právě na

  „rozpouštění“ davů a jezdci je dokážou

  velmi zdatně navést k vytlačení agresiv-

  ních jedinců.

  HODNÍ HNĚDÁCI

  Výcvik policejních koní trvá zhruba rok a je

  rozdělen do čtyř etap, které jsou zaměřené

  na drezúru, disciplíny takzvaného policejní-

  ho parkúru, na silniční provoz a rušivé jevy.

  Když koně projdou výcvikem, jsou zařazeni

  do kategorie hlídkových koní a teprve po

  předání na oddělení hipologie, která jsou

  v České republice tři (Praha, Jihomoravský

  a Zlínský kraj), kde se obeznámí s daným

  městem a naučí se reagovat na mírná bez-

  pečnostní opatření, je jim zadána katego-

  rie pro speciální úkoly. Protože každý kůň

  má dispozice pro něco jiného.

  To, co však policejní koně spojuje,

  je především jejich povaha. Jak říká

  kapitánka Dana Kuřitková, musejí být

  především hodní. „Parametry koní, kte-

  ré nakupujeme, je daný. Jde o valachy

  nebo hřebce ve věku od tří do šesti let,

  o teplokrevná plemena a musejí být

  tmavé barvy, tedy vraníci, ryzáci nebo

  hnědáci. To je podstatné z toho důvodu,

  že takoví koně nebudí zvýšenou pozor-

  nost. Kdyby mezi třemi či pěti policejní-

  mi koňmi byl jeden bílý nebo černý kůň,

  lidé kněmu budou více chodit. Takže ta

  hnědá je vlastně něco jako uniforma,

  která smývá rozdíly. A tím neposledním

  parametrem výběru je, že musí jít o klid-

  ného a hodného koně, který nesmí být

  lekavý, nesmí mít žádné zlozvyky a musí

  být přístupný práci s jezdcem.“ Najít

  koně, kteří splní tyto podmínky, není

  jednoduché, a když se takový najde,

  může ještě „pohořet“ na lékařském

  vyšetření, které je velmi zevrubné a má

  přísné parametry, protože policejní služ-

  ba je pro koně náročná.

  JEZDCI A JEJICH KONĚ

  Zatímco ve stádiu výcviku mají koně při-

  dělené jezdce, kteří je po celou tu dobu

  provádějí a jsou s nimi od samého začát-

  ku až po výstupní zkoušku, po nástupu

  do služby už koně musejí poslouchat

  každého jezdce, který je jim právě přidě-

  len, protože u policie to nefunguje tak, že

  by každý kůň měl svého jezdce.

  „Stejně tak jezdec musí zvládnout kte-

  réhokoliv koně na oddělení. Právě proto

  jsou policejní jezdci skutečnými speci-

  alisty ve svém oboru a nejde je jen tak

  ze dne na den nahradit. Je to namáhavá

  aodborná práce, a také proto není adep-

  tů na tuto pozici tolik, kolik by bylo zapo-

  třebí. Když už to někdo dělá, je to koňák

  tělem i duší,“ vypráví podplukovník Karel

  Pospíšil.

  Z povídání nás vyruší zvuk policejní

  houkačky. Kapitánka Kuřitková vede

  svého koně za policejním vozem a kůň

  jde, jako by ani žádná houkačka nehou-

  kala. Pak jezdec navede koně zpátky

  do výběhu a tam s ním trénuje další

  disciplíny, kdy koni mávají před očima

  vlajkou, přechází po různých druzích

  povrchu a pak zase dojde na střelbu.

  Když kapitánka odvádí koně do stáje,

  nedá nám to nezeptat se, jak se se svý-

  mi svěřenci po výcviku loučí. Pohladí

  koně po hřívě. „Za ten rok si k němu

  samozřejmě vytvoříte vztah. Třeba zrov-

  na tohle je opravdu úžasný kůň a já vím,

  že to loučení nebude lehké, ale usnad-

  ňuje mi to vědomí, že o policejní koně

  je opravdu dobře postaráno a ve službě

  vážně netrpí.“

  Jen pár dní po naší návštěvě remontní

  stáje v Medlánkách míříme na koncert

  globální pěvecké hvězdy v pražských

  Letňanech. Davy fanoušků proudí smě-

  rem ke koncertní ploše. Uprostřed cesty

  od metra stojí několik policejních koňů

  sjezdci a dav, který byl do té doby sevřený

  jako kulturistova pěst, se začne přirozeně

  rozdělovat. Stejně to funguje, když kon-

  cert skončí a lidé jdou domů. Jak to říkal

  podplukovník Pospíšil? Velikost a res-

  pekt? Ano, tohle byl důkaz, že to skuteč-

  ně funguje a koně mají v policejní službě

  své nezastupitelné místo.

  ■

  Policejní koně jsou speciálně vycvičeni, aby s klidem zvládli

  isituace, ve kterých jim instinkt velí utéct

  Nejtěžší součástí výcviku je koňská odolnost vůči střelbě,

  sirénám nebo dýmovnicím

• Strana 12

  12 www.drmax.cz

  |

  PSYCHOLOGIE

  |

  Dobré rodinné vztahy vyžadují nemalé nasazení, velkou trpělivost, bezmeznou pokoru

  a hlavně schopnost navzájem si odpouštět. Je to každodenní dřina a jejím základním

  kamenem jekomunikace.

  J

  e to právě dobře fungující komuni-

  kace, která zajišťuje příjemné, pozi-

  tivní a spokojené domácí prostře-

  dí. Když spolu umí členové rodiny

  mluvit, jsou spokojení (a tím „mluvit“ se

  má na mysli i to, kdy jeden ví, kdy na toho

  druhého mluvit nemá). Když komunika-

  ce dře, způsobuje to konikty, a to má za

  následek tzv. otupování emočních pout.

  Jak se říká – tisíckrát nic umořilo osla. Nic

  strašného se vám ve vztahu neděje, ale

  jednoho dne zjistíte, že už toho máte tak

  nějak dost. Žádný zaručený návod, jak

  zajistit „správnou“ rodinou komunikaci,

  nenajdete v příručkách ani v učebnicích,

  ale – ať to zní jako sebevětší klišé – sami

  v sobě. Za pochodu se učíte, jak vychová-

  vat děti, jak jednat se členy rodiny nebo

  řešit neobvyklé situace, které život přiná-

  ší. Můžete přečíst tuny knih na toto téma,

  ale pokud jste empatičtí, nejvíc vám stej-

  ně dá jen a jen praxe.

  DRAHOCENNÝ ČAS

  Nejpalčivější problém většiny dnešních

  rodin je pracovní vytížení, školní povin-

  nosti i mimoškolní aktivity dětí. To má za

  následek, že se doma všichni potkávají

  tzv. mezi dveřmi. Nezbývá jim čas na trá-

  vení společných chvil a vzájemné popo-

  vídání si je situace na úrovni sci-fi. „Stále

  někam spěcháme, jsme myšlenkami

  v budoucnosti a utíká nám přítomnost.

  Vzájemně si čím dál tím méně naslouchá-

  me. Rodiče jsou často u dítěte přítomni

  fyzicky, ale myšlenkami a pozorností

  někde úplně jinde, plně nevnímají, co jim

  dítě říká. A to pak nemá důvod komuni-

  kovat,“ upozorňuje Petra Laura Maxová,

  logopedka a průvodkyně rodičovstvím.

  RODINA je dřina

  Text: Veronika Bělohlávková, foto: Fotolia

  Jak z toho ven? Takovým prvním krokem

  je zavést v rodině rituály. Situace, na kte-

  ré se všichni členové rodiny těší a vytvá-

  řejí jim pocit jistoty a stability. Rituálem

  se může stát pravidelné čtení pohádek

  před spaním, ale i návštěva muzea nebo

  kina. Nebo třeba jen zmínka, že tady na

  tom rohu táta sbalil mámu, když se jede

  kolem. Cokoliv, co bude pravidelné ana

  co se budou všichni těšit. „Už jako dítě

  mě každý pátek rodiče brali na kuželky.

  Byl to pro mě zážitek a celý týden jsem

  se na to těšil. Rodinnou tradici udržuji

  dál, páteční večery trávím se svými dět-

  mi amanželkou, ale i se svými rodiči na

  bowlingové dráze,“ vypráví pan Jaroslav.

  ZÁZRAK SPOLEČNÉHO STOLOVÁNÍ

  Dalším rituálem, který byl kdysi nepsa-

  ným zákonem rodin a který dnes už

• Strana 13

  www.drmax.cz 13

  IBSA Institut Biochimique SA

  Lugano, Švýcarsko

  • K léčbě artrózy, zejména kolene, kyčle akloubů prstů ruky

  • Obvykle se užívá 2xročně, vždy podobu 3měsíců

  Pro pohyb bez bolesti

  Chondroitini natrii sulfas

  Condrosulf

  ®

  400

  TVRDÉ TOBOLKY

  Registrovaný léčivý

  přípravek k perorálnímu podání.

  Přečtěte si pozorně příbalovou informaci

  dříve, než začnete přípravek užívat.

  Výhradní zastoupení, dovoz a distribuce:

  , spol. s r. o.

  ®

  Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1

  e-mail: ibi@ibi.cz, www.ibi.cz

  K dostání

  bezlékařského

  předpisuvedvou

  velikostechbalení:60

  nebo180tvrdýchtobolek.

  www.ibi.cz

  Condrosulf 210x99 CC.indd 1 15.05.18 9:44

  Inzerce

  |

  PSYCHOLOGIE

  |

  prakticky vymizel, je společné stolování.

  Přitom setkání u stolu je ideální možnost na

  sdílení radostí i smutků, na řešení problému

  nebo prostě jen prostor, kdy se můžete „vypo-

  vídat“. Společné jídlo přirozeně vede ke vzniku

  společenství – sdílení stejného jídla v člověku

  probouzí tzv. sdílení života. Obvykle se spon-

  tánně vytvoří příjemná atmosféra a snadněji

  se přejde do rozhovoru (ale samozřejmě vpří-

  padně dlouhodobějších problémů to může

  hned od první vteřiny pěkně jiskřit). Je na rodi-

  čích, aby vytvořili prostor pro sdílení asvým

  příkladem tak učili děti důležitosti komuniko-

  vat a vzájemně si naslouchat. „Jedním z nej-

  krásnějších momentů našeho stolování je hra

  Co se dnes stalo.

  Klidně se posadit a povídat

  si dává celému dni význam a důležitost,“ popi-

  suje paní Lenka, maminka tří dětí. Ustolu lze

  řešit i obtížné momenty, které se během dne

  vyskytly. Večeře nebo slavnostní oběd s pra-

  rodiči se mohou zase stát pro vnoučata důle-

  žitým momentem pro předávání vzpomínek,

  ale imyšlenek apostojů k životu.

  BUĎTE AKTIVNÍM POSLUCHAČEM

  Pravděpodobně nejtěžším, ale zároveň i nej-

  důležitějším aktem je umění naslouchat dru-

  hému. Najít si chvilku a věnovat čas blízkým

  vklidu. Soustředit se na to, co vám chce sdělit.

  Jedním ze způsobů, jak zajistit, aby tomu tak

  bylo, je jednoduše vypnout nebo ignorovat

  všechna elektronická zařízení. A patří mezi ně

  televizory, počítače i mobilní telefony, proto-

  že často jejich vlivem dochází k rozptylování.

  Pokud na to člověk není zvyklý, může si zpo-

  čátku připadat divně. Ticho totiž může něko-

  ho děsit. Ale není nic hezčího, než když pak to

  ticho protká spontánním povídáním takříkajíc

  o všem a o ničem.

  Pokud jde o odborníky na komunikaci, ti

  radí držet se nepsaného pravidla 80/20, podle

  kterého by člověk měl z 80 procent poslou-

  chat az 20 procent mluvit. Samozřejmě není

  možné, aby obě strany poslouchaly 80 procent

  času v jednom rozhovoru, ale je důležité mít na

  paměti podstatu pravidla. Jakmile ten druhý

  domluví, je dobré si ve zkratce zopakovat, jak

  to, co bylo řečeno, chápete, a ujistit se, že jste

  všemu rozuměli správně. A pak člověk může

  nabídnout řešení nebo obohatit rozhovor svý-

  mi zkušenostmi.

  CO SE V MLÁDÍ NAUČÍŠ…

  Přestože zlepšení komunikace v rodině zabe-

  re nějaký čas, výsledek obvykle stojí za to.

  Správná komunikace pomáhá posilovat pou-

  ta mezi rodiči a jejich dětmi, ale také pomáhá

  rodičům přiblížit se k sobě navzájem. „Když

  spolu v rodině mezi sebou budete aktivně

  komunikovat, porozumíte vzájemně svým

  potřebám, povahám a emocím. Na zákla-

  dě toho si můžete lépe vyhovět, pomáhat si

  azároveň posilovat vzájemnou důvěru, pocit

  sounáležitosti a důležitosti. Každý den můžete

  své dítě naučit několika novým věcem, které

  se postupně skládají do jedné velké mozaiky.

  Třeba té s názvem komunikační dovednost,“

  dodává Petra Laura Maxová. Přínosem, kte-

  rý ztoho vyplývá, je to, že se děti učí komu-

  nikovat i mimo rodinu, s učiteli, spolužáky

  apřáteli. Připraví je to na budoucí interakce

  se zaměstnavatelem, spolupracovníky i jejich

  vlastními dětmi. Zkrátka, co se v mládí naučí,

  vdospělosti pozitivně využijí.

  ■

  1. Nejprve se snažte

  porozumět a pak teprve

  chtějte být pochopeni.

  2. Zasmějte se svým

  omylům.

  3. Najděte sílu k omluvě

  aodpuštění.

  4. Ujistěte se, že jste si

  správně porozuměli.

  5. Uvědomte si důležitost

  slova. Myslím a teprve

  potom mluvím.

  6. Dodržujte své sliby.

  Není-li to možné,

  omluvte se.

  7. Jestliže se dítě ptá, je

  na odpověď připraveno.

  Neexistují tabu.

  8. S partnerem i dětmi

  mluvte o svých přáních

  ipocitech.

  9. Nevytvářejte si

  domněnky.

  10. Ověřujte si, zda jste

  správně pochopili slova

  druhého.

  KOMUNIKAČNÍ

  DESATERO NEJEN

  V RODINĚ

• Strana 14

  14 www.drmax.cz

  čistota

  kolagenu

  99,9 %

  Základním stavebním kamenem Colatu je bovinní kolagen,

  který se ale svým způsobem zpracování ivlastnostmi využitelnými

  pro lidský organismus od jiných kolagenů výrazně odlišuje...

  Kostičky Colatu obsahují

  čistý krystalický kolagen

  typuI, tedy kolagen čistoty

  99,99 % zbavený telopeptidů.

  Čistý krystalický kolagen

  vColatu má hlavní výhodu

  v tom, že kolagen zůstává ve

  své struktuře díky šetrnému

  zpracování neporušen.

  Lyolizovaná kostička je velice lehká,

  snadno polykatelná aje tak vhodná

  ipro ty, kteří mají problémy spolykáním

  velkých tablet nebo kapslí.

  Čistota složení a díky

  tomu minimální zátěž pro

  organismus jsou jednou

  zdalších výhod Colatu.

  Pro zpracování kolagenu se

  vpřípadě Colatu využívá

  pro doplňky stravy velice

  ojedinělá metoda lyolizace.

  Doplňky stravy. Colat AKUT Pro je kosmetický přípravek. Dbejte na vyváženou stravu a zdravý životní styl.

  doplňky stravy a kosmetické přípravky

  Inzerce 2x ▼▲

• Strana 15

  www.drmax.cz 15

  čistota

  kolagenu

  99,9 %

  Základním stavebním kamenem Colatu je bovinní kolagen,

  který se ale svým způsobem zpracování ivlastnostmi využitelnými

  pro lidský organismus od jiných kolagenů výrazně odlišuje...

  Kostičky Colatu obsahují

  čistý krystalický kolagen

  typuI, tedy kolagen čistoty

  99,99 % zbavený telopeptidů.

  Čistý krystalický kolagen

  vColatu má hlavní výhodu

  v tom, že kolagen zůstává ve

  své struktuře díky šetrnému

  zpracování neporušen.

  Lyolizovaná kostička je velice lehká,

  snadno polykatelná aje tak vhodná

  ipro ty, kteří mají problémy spolykáním

  velkých tablet nebo kapslí.

  Čistota složení a díky

  tomu minimální zátěž pro

  organismus jsou jednou

  zdalších výhod Colatu.

  Pro zpracování kolagenu se

  vpřípadě Colatu využívá

  pro doplňky stravy velice

  ojedinělá metoda lyolizace.

  Doplňky stravy. Colat AKUT Pro je kosmetický přípravek. Dbejte na vyváženou stravu a zdravý životní styl.

  doplňky stravy a kosmetické přípravky

  OSVĚDČENÝ PŘÍPRAVEK

  S UNIKÁTNÍM SLOŽENÍM

  Balení: sirup 180 ml a 100 ml, kapky 50 ml a 25 ml, 20 tablet

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, www.teva.cz

  CZ/STPS/19/0002

  TIŠÍ DRÁŽDIVÝ KAŠEL

  CHRÁNÍ PŘED DALŠÍM DRÁŽDĚNÍM KE KAŠLI

  ŘEDÍ HLEN A TÍM NAPOMÁHÁ VYKAŠLÁVÁNÍ

  Před použitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci. Stoptussin®, perorální kapky, roztok; Stoptussin® sirup;

  Stoptussin®, tablety jsou léčivé přípravky k vnitřnímu užití.

  O správném použití se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

  SPRÁVNA VOLBA PROTI KAŠLI

  DÍKY 2 ÚČINNÝM LÁTKÁM

• Strana 16

  16 www.drmax.cz

  |

  HISTORIE

  |

  Existuje pár věcí, které se líbily už našim babičkám a i nám stále připadají hezké. Může za to

  mimo jiné vlna retra, po které surfuje současný design. Obdiv davů i fajnšmekrů jim často ale

  přinesla pouhá náhoda.

  T

  ajemství nadčasové krásy má

  pár základních ingrediencí. Ale

  vytvořit cíleně ikonický produkt

  je skoro nemožné. Podobně jsou

  na tom písňové hity: nikdy se neví jistě,

  jaký song bude evergreenem. Vybrali

  jsme deset produktů běžného života,

  které vznikly v minulém století a s novým

  leskem se hravě přehouply do třetího

  tisíciletí.

  Není lehké jednoznačně říct, v čem spočí-

  vá tajemství nadčasového designu. Vkaž-

  dém případě je třeba připomenout, že

  dnes ikonické produkty nebyly vždy tak

  populární, jako jsou teď, procházely urči-

  tými periodami obliby, propady a často

  jim pomohla shoda šťastných okolností,

  třeba film nebo výhodná zakázka. Dalšími

  atributy, které hrály důležitou roli v oblíbe-

  nosti některých kousků, byly kromě kvalit-

  ního, nebo dokonce špičkového designu

  jejich nesporná funkčnost a taky cena.

  Aby se mohly masově rozšířit, musely být

  kvalitní, jednoduše dostupné a cenově

  přijatelné. Dnes už je to často obráceně,

  běžné věci, které se staly hvězdami, si už

  normální smrtelník nemůže dovolit. Navíc

  je třeba těmto krásným kouskům přiznat,

  že retro letí. Jsou v kurzu, nabízejí příběh

  avyvolávají emoce.

  ■

  Věčná KRÁSA

  1. Brouk – slavný

  jako Coca Cola

  Názvů měl po celém světě hodně, v Belgii Beruška, v Dánsku

  Bublina a v Dominikánské republice Kartáč. Oficiální název tohoto

  modelu zní Volkswagen Typ 1. Vyrábět se začal v Německu v roce

  1938 a má za sebou bohatou historii včetně ukončování a obnovy

  výroby. Dočkal se také několika faceliftů. Proč se stal tak slavným?

  Zamilovali si ho hlavně američtí vojáci, kteří byli v Německu po

  2. sv. válce, a taky hippies, což mu otevřelo cestu k celosvětové

  oblibě. Brouk si zažil svá zlatá šedesátá a na konci tisíciletí měl

  na kontě přes 20 milionů vyrobených vozů. Poslední kus ze

  zvláštní série New Beetle byl vyroben letos 10. července v Mexiku.

  Agentura AP k tomu poznamenala, že vůz se zapsal do dějin

  designu stejně jako lahev Coca Coly.

  2. Židle S10 – cistý

  funkcionalismus

  Pérující chromovaná židle S10 byla k vidění letos na jaře ve vile Tugendhat při

  příležitosti 111. výročí založení Slezákových závodů. Firma vznikla v roce 1908

  vBystřici pod Hostýnem a zaměřovala se na výrobu kovového ohýbaného nábytku.

  Jen pár dalších fabrik na světě zvládalo takovou technologii povrchové úpravy kovů

  jako oni. Klíčová byla pro Slezákovy závody 30. léta a právě z roku 1931 je židle,

  na níž se před rokem 1989 příležitostně pohupovala valná část československé

  populace. Zakladatel firmy Robert Slezák, podobně jako Tomáš Baťa nebo Michael

  Thonet, dobře pečoval o své zaměstnance: měli k dispozici závodní jídelnu, vanové

  lázně nebo odpočinkovou místnost. Slezákovy závody dodávaly ve velkém zakázky

  pro zdravotnický a pečovatelský nábytek a teď pod firmou Kovonax zachovávají

  tradici top kvality i designu.

• Strana 17

  www.drmax.cz 17

  |

  HISTORIE

  |

  3. Vespa – vosa pro

  Audrey Hepburn

  Rok 1946, Řím, golfový klub. Veřejnosti je představen

  trochu nestandardní motocykl: Vespa 98. A je z toho

  poprask. Skútr si rychle získává fanoušky a záhy se začne

  těšit nevídané masové oblibě. (Mimochodem, pro tento

  typ motorky, tedy skútr, jsou typická malá kola, slabší

  kubatura a sezení jako na židli.) Střih: rok 1951,

  film Prázdniny v Římě a Vespa 125. Díky tomuto

  romantickému filmu s Audrey Hepburn a Gregorym

  Peckem se Vespa stala definitivně legendou. Přitom

  všechno začalo nenápadně, když se Enrico Piaggio,

  majitel továrny na letadla, po válce rozhodl pozměnit

  produkci a zaměřit se na poptávku po levném

  dopravním prostředku. Značka Vespa (italsky vosa)

  vsoučasnosti nabízí nejen skútry, ale i designové

  doplňky jako budíky nebo lampičky. V roce 2016

  byl na trh uveden zatím poslední model skútru:

  70°Anniversary 2016.

  4. Sklenicky Duritky –

  legenda školních jídelen

  Jídelny, restaurace, nemocnice, domácnosti. Nějaký typ sklenky duritky byl před rokem

  1989 prostě všude. Od roku 1914 je vyráběla sklárna Rudolfova huť v Dubí na Teplicku.

  O tom, co duritky všechno vydrží, ale že se kvůli silnému vnitřnímu pnutí můžou taky

  roztříštit na tisíc kousků, kolovaly různé pověsti. Kalené sklo se v Rudolfově huti na

  rozdíl od jiných skláren nechladilo ve vodě, ale v oleji, proto byly duritky tak odolné. Za

  designem mnoha výrobků sklárny stál Rudolf Schrötter, jeho rukopis je i na nejznámější

  duritce s názvem Květa. Od roku 1996 se duritky u nás nevyrábějí, koupit je můžete

  vbazarech nebo si pořídit jejich napodobeniny. Originály i s celou legendou vzniku od

  náčrtu po realizaci jsou v depozitáři teplického regionálního muzea.

  Tenhle kousek má na svědomí americká armáda, konkrétně letectvo.

  Poptávka pilotů US Air Force byla jasná: chceme brýle, které nás budou

  chránit před slunečním zářením vysoko nad mraky a nebudou nám

  bránit ve výhledu. Letectvo na vývoji spolupracovalo skanadskou

  firmou Bausch & Lomb avýsledkem kooperace byly brýle s poměrně

  velkými zelenými skly, která jsou navíc trochu ohnutá, aby pokrývala

  komfortně celé zorné pole. V roce 1937 byla zaregistrována ochranná

  známka Ray-Ban a téhož roku vznikl model, který se měl stát legendou:

  „zelené“ brýle s kovovými obroučkami. Dnes jim říkáme Aviator. Kdo

  všechno podpořil jejich popularitu? Generál Douglas MacArthur, herec

  James Dean. Tsunami zájmu otento typ brýlí vyvolal film Top Gun

  (1986) s Tomem Cruisem v hlavní roli.

  5. Slunecní brýle Ray-Ban – Top Gun

  a ješte výš

• Strana 18

  18 www.drmax.cz

  Inzerce ▼

  |

  HISTORIE

  |

  6. Lampicka

  Drupol –

  Bruselská klasika

  Nejdřív něco o takzvaném bruselském stylu.

  Traduje se od výstavy EXPO 1958 v Bruselu,

  kde mělo Československo se svými expozicemi

  nevídaný úspěch. Typický jsou pro něj jasné

  barvy, masivní použití skla (zejména v architektuře),

  užití plastů, umakartu nebo laminátu... Tento

  design se nevysvětluje moc dobře. Zjednodušeně

  řečeno, typický „brusel“ jsou třeba tramvaje T3

  a jejich šedé a červené laminátové sedačky

  a taky právě červená lampa číslo 21616.

  Vyráběla se v 60. letech a její design má na

  svědomí výtvarník a průmyslový návrhář

  Josef Hůrka. Firma Drupol její výrobu obnovila

  v roce 2015.

  Jmenuje se po svém tvůrci Jindřichu Halabalovi. Ten

  vletech 1925 až 1955 pracoval jako hlavní designér

  pro brněnské Spojené uměleckoprůmyslové závody

  ajeho práce tak velmi silně ovlivňovala interiéry českých

  domácností. Jeho dnes legendární křeslo H-269 se

  vyznačovalo vysokou kvalitou (kostra z ohýbaného

  bukového dřeva) a pohodlím (výška sedáku je luxusních

  48 centimetrů). Je to opravdu parádní kousek. Pokud

  si ho chcete pořídit, připravte si desetitisíce korun. A to

  vpřípadě, že chcete renovovaný starý model nebo nový,

  vyrobený na zakázku od firmy Modernista.

  8. Nafukovací slon

  Fatra –plasty, které

  máme rádi

  Za nafukovací smečkou, kterou tvoří slon, buvol, žirafa,

  housenka, legendární harmonikový kocour a další zvířata, stála

  výtvarnice Libuše Niklová. Do firmy Fatra nastoupila v roce 1961

  a po zbytek své kariéry zde zastávala pozici návrhářky dětských

  hraček. Možná bychom o ní ani moc nevěděli, kdyby pozornost

  k její inovativní a unikátní práci nepřitáhl v roce 2010 její syn

  Petr Nikl pražskou výstavou s názvem 200 dm

  3

  dechu. A začal se

  dívat celý svět. Její hračky mají nyní své čestné místo ve sbírkách

  prestižních muzeí v Paříži či v New Yorku, v roce 2012 byla

  uvedena do síně slávy českého designu. Firma Fatra z Napajedel,

  založená v roce 1913, stále funguje a k výrobě legendárních

  plastových hraček se po několikaletém přerušení znovuvrátila.

  7. Kreslo Halabala –

  hlavne pohodlne

• Strana 19

  www.drmax.cz 19

  Záchranáři vobdobí

  chřipek anachlazení

  Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8

  www.teva.cz

  CZ/OTC/19/0014a

  Před použitím si pozorně přečtěte příbalové informace.

  AMBROBENE 15mg/5ml, sirup: lék k vnitřnímu užití, obsahuje účinnou látku ambroxoli hydrochloridum.

  STOPTUSSIN, perorální kapky: lék k vnitřnímu užití.

  STOPANGIN, orální sprej, obsahuje účinnou látku hexetidinum.

  O správném použití přípravků se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

  K dezinfekci dutiny

  ústní a hltanu

  při zánětlivých

  a infekčních

  onemocněních.

  Stopangin

  BOLEST V KRKU?

  Proti vlhkému kašli.

  Rychle a účinně

  rozpouští hlen

  a usnadňuje

  vykašlávání.

  Ambrobene 15mg/ 5 ml

  VLHKÝ KAŠEL?

  Správná volba

  proti kašli díky

  2 účinným

  látkám.

  Stoptussin

  KAŠEL?

  CZ_ZACHRANARI_2019_A4_0519.indd 1 22.7.19 10:30

• Strana 20

  20 www.drmax.cz

  Inzerce ▼

  |

  HISTORIE

  |

  Text: Olga Procházková, foto: archiv redakce

  9. Ton židle 18 – thonetka

  do každé rodiny

  V Bystřici pod Hostýnem, uprostřed bukových lesů, založil pan Michael Thonet v roce 1861 továrnu na

  výrobu ohýbaného nábytku. (Ty bukové lesy nezmiňujeme náhodou, kvůli nim tady továrna vznikla:

  ušetřilo to náklady na materiál a jeho transport.) Typ židle 18 vznikl záhy, už v roce 1876. Typická je pro

  něj zádová opěrka, kterou kopíruje vnější linie opěráku. Ovšem říct, že právě toto je nejslavnější thonetka,

  moc nejde. Ikonické jsou celé série. Po velké expanzi, která zahrnovala výrobu ve statisících kusech, vývoz

  do celého světa, spolupráci se špičkovými designéry a všeobecnou podporu místního obyvatelstva,

  přišly světové války a horší časy. Po znárodnění v roce 1953 byl podnik přejmenován na TON: Továrna

  naohýbaný nábytek. Od roku 1994 funguje TON jako a. s. a tradiční i moderní nábytek stále vyrábí.

  10. Marylin od Warhola – klasika v pop artu

  Preventan® Junior Akut

  S obsahem ProteQuine

  ®

  (aminokyseliny, oligopeptidy, nukleotidy),

  prebiotika inulinu (rozpustná vláknina z čekanky) a vitaminu C

  *,

  včetně

  přídatné látky beta-cyklodextrin. Pro akutní užívání pro děti od 3 let.

  Preventan® Junior ovocný mix

  Obsahuje patentovanou aktivní látku ProteQuine

  ®

  (aminokyseliny, oligopeptidy,

  nukleotidy), prebiotikum inulin (rozpustná vláknina z čekanky) a vitamin C

  *.

  Určeno pro pravidelné užívání dětem od 3 let.

  Český výrobce

  ®

  Doplňky stravy

  ČESKÝ ORIGINÁL

  pro posílení imunity vašich dětí!

  Preventan

  ®

  Junior

  * Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému a ke snížení míry únavy a vyčerpání.

  PRO

  DLOUHODOBÉ

  UŽÍVÁNÍ

  PRO AKUTNÍ

  UŽÍVÁNÍ

  Inzerce

  Obraz, kterým nikdy nic nezkazíte. Možná budou stačit prostá fakta: obraz snávem

  Marilyn Diptych vytvořil v roce 1962 americký pop-artový umělec Andy Warhol

  krátce po hereččině smrti. Má rozměry 205,44 cm × 289,56 cm a je vytvořen

  technikou sítotisku na plátně a malbou akrylovými barvami. Vlastní ho londýnská

  Tate Gallery. Obraz se skládá z 50 malých portrétů herečky: pravých 25 je barevných

  a symbolizují život a slávu, levá strana černobílá a odkazuje na tragický konec

  hollywoodské hvězdy. Použitá fotografie je jediná propagační fotka Marylin Monroe

  k filmu Niagara (1953). Dílo je označováno za jedno z nejvlivnějších v historii

  moderního umění.

• Strana 21

  ZÁRUKA KVALITY A ÚČINNOSTI

  RYCHLÉ USÍNÁNÍ,

  SVĚŽÍ RÁNO

  Extra silná bylinná

  směs tradičně

  užívaná pro lepší

  komfort usínání.

  doplněk stravy

  Meduňka lékařská Mučenka pletní Chmel otáčivý Kozlík lékařský

  EXKLUSIVNĚ

  V LÉKÁRNÁCH

  def hypnox 20+4 A4 inzerce 9|2018.indd 1 15.08.19 9:47

• Strana 22

  Inzerce ▼

  |

  JAK TO VIDÍ MARIE

  |

  J

  á vím, že začínají plís-

  kanice, dny se krátí

  a tak vůbec. Jenomže

  podzim zahaluje. A to

  je od něj laskavé. Dává mi oddychový

  čas.

  Léto je plné ostrého světla. Když se

  náhodou zahlédnu ve výloze, utrpím

  takový šok, jako když televize začala

  vysílat ve vysokém rozlišení. Do té doby

  mi drobné kosmetické vady moderá-

  torek unikaly. A najednou: Bác! Vidím

  i to, o co jsem nestála,

  a myslím, že ty hol-

  ky před kamerou

  jsou na tom

  stejně. I jim

  se sem tam

  podebere ně-

  jaký ten ško-

  dolibý pupínek.

  Díky vysokému rozlišení to teď můžeme

  sledovat v přímém přenosu.

  Mimochodem, ty pupínky, to je váž-

  ně peklo. Myslíte si, že za sebou máte

  už všechny myslitelné hormonální

  výkyvy, takže vaší pleti by měly hrozit

  maximálně vrásky. Cha. Pupínky na věk

  nehledí. Budou nás pronásledovat klid-

  ně do stovky. A vždycky vyskočí, když

  potřebujete vypadat co nejlépe. Už se

  vidím, jak na oslavu mých stých naroze-

  nin přijde delegace z radnice, fotograf

  anevím, kdo ještě, a já se budu od rána

  snažit zamaskovat ten pitomej

  pupínek na bradě nebo na čele.

  Ten se zahalit nedá.

  Když jsme u toho zahalo-

  vání – nestydím se za sebe.

  Dělám, co můžu. Cvičím,

  běhám, hlídám si příjem

  kalorií. Jenomže letos mi

  to na tom ostrém letním slunci prostě

  došlo. Je to tady. Gravitace mě začíná

  porážet. Možná je můj sval pevný, ale je

  tak nějak trochu níž, než býval. Přesněji

  řečeno, je celkem o dost níž. Dlouhé

  podzimní večery, dlouhé rukávy, dlouhé

  nohavice – úleva. Ve výlohách vidím jen

  dlouhý kabát. Čas na plavkový oddych.

  Kdybych náhodou měla chuť ulevit si

  příliš a svou zákopovou válku s gravitací

  vzdát, protože v zimě své tělo často na

  veřejnosti nevybaluji, zaskočím do prv-

  ního obchoďáku. Nemusím ani utrácet.

  Stačí se svléknout. Šok, který způsobují

  světla ve zkušebních kabinkách, posky-

  tují nákupní centra zcela zdarma. Je to

  lepší zpětná vazba než zrcadlová stě-

  na v baletním sále. Tam totiž normálně

  nechodím. Kabinka v nákupáku je pro

  mě nejlepší lék na lenost. Mířím odtam-

  tud zpravidla nikoli k pokladně, ale rov-

  nou do fitka.

  Samozřejmě jsou tu dvě další řeše-

  ní. Nasadit si sluneční brýle a dělat, že

  když s nimi nic pořádně nevidím, nevidí

  nikdo ani mě. To mi jde celkem dobře.

  Ale někdy je člověk sundat musí.

  Pak je tu ještě plastická chirurgie.

  Něco to stojí, ale zase je to dlouhodobé,

  efektivní i efektní.

  Jediné, s čím si neporadí ani brýle, ani

  ten nejlepší plastický chirurg, dokonce

  ani ten nejkratší den v roce, je ten pito-

  mej pupínek. Až jednou někdo přijde

  na to, jak ho odstranit za pět minut, měl

  by za to dostat Nobelovu cenu. Možná

  to není stejné jako lék proti rakovině

  acelosvětový mír, ale udělat najednou

  šťastnými tolik žen napříč všemi kultu-

  rami a generacemi, to by tedy bylo něco.

  Skoro jako pračka a myčka. Možná lepší.

  Vaše Padesátka

  Marie

  Foto: archiv Marie Petrovové

  22 www.drmax.cz

  Inzerce ▼

• Strana 23

  s obsahem vitaminu B

  1

  , B

  2

  , B

  3

  , B

  6

  CZ-19-REV-Q3-63 doplněk stravyPožádejte svého lékaře nebo lékárníka o doplňující informace.

  1 TABLETA OBSAHUJE

  Kyselina alfa-lipoová 500 mg

  Ginkgo biloba extrakt 40,0 mg

  Niacin 24,0 mg

  Vitamín E 18,0 mg

  Kyselina pantothenová 9,0 mg

  Vitamín B6 2,10 mg

  Vitamín B2 2,10 mg

  Vitamín B1 1,65 mg

  Selen

  82,5 μg

  PŘISPÍVÁ K NORMÁLNÍ ČINNOSTI

  NERVOVÉ SOUSTAVY

  1 TABLETA OBSAHUJE

  KYSELINY ALFA LIPOOVÉ

  500 mg

• Strana 24

  24 www.drmax.cz

  Inzerce ▼

  „Láska TAJENKA, sex minuty.“ – Robert Fulghum

  |

  KŘÍŽOVKA

  |

• Strana 25

  www.drmax.cz 25

• Strana 26

  Zdá se to neuvěřitelné, ale legendou se stal už v osmadvaceti, kdy

  společně s Jiřím Šlitrem před 60 lety založil divadlo Semafor. Je autorem

  desítky hitů, které nemá smysl vyjmenovávat. Je označován za největšího

  žijícího básníka. Nepolevuje v tempu, které mu závidí imladší kolegové.

  Do kin zanedlouho vstoupí celovečerní film

  Jiří Suchý – Lehce s životem se prát, který

  ovás natočila Olga Sommerová. Jaké byly

  vaše pocity, když za vámi přišla poprvé

  stímhle nápadem?

  Když mně režisérka, která právě obdržela nej-

  vyšší ocenění za film Červená, nabídne, že by

  chtěla svůj další film natočit o mně, tak taková

  nabídka se nedá odmítnout.

  Vy jste byl vždy tím, kdo věci inicioval, ať

  už jako autor, dramatik, režisér – a teď jste

  najednou musel „poslouchat“ režisérku. Byl

  to nezvyk, nebo jste zvyklý?

  Moudré lidi, kteří vědí, co chtějí, poslouchám

  ochotně a rád (smích).

  Jsou věci, se kterými dodnes nejste zcela

  srovnaný, že je stále nemáte uzavřené?

  Při všech těch ztrátách,

  kterými v životě prošel,

  je

  až s podivem, že je stále tak

  plný až nakažlivé radosti

  ze života a chuti do práce.

  Ale možná právě to je pro

  něj způsob, jak ty ztráty

  přežít. A i když se už blíží

  devadesátce, je knezastavení

  a svým tempem leckdy

  zahanbuje isvé mladší

  divadelní kolegy.

  JIŘÍ SUCHÝ OSOBNĚ

  |

  ROZHOVOR

  |

  26 www.drmax.cz

  Jiří Suchý

  Někdy je lepší se NEDÍVAT

• Strana 27

  www.drmax.cz 27

  Výraxxxxxxjejí 

  |

  ROZHOVOR

  |

  Snažím se dělat za nevlídnými věcmi

  tlustou čáru a nemyslet na ně. To mě

  osvobozuje.

  Když se tak člověk obrací do dob

  začátků Semaforu, nutně ho napadá,

  jestli je dnes taková „revoluce“ vlastně

  ještě možná. Co myslíte?

  Já vám nevím. Pravdu měl pan profesor

  Císař, když nazval svou knížku o malých

  divadlech

  Divadla, která našla svou dobu

  .

  A my jsme tehdy svou dobu našli.

  S maminkou jsem si nedávno povídal

  o tom, jak studovala v Mariánských

  Lázních, kde jste natáčeli Kdyby tisíc

  klarinetů, a jak se kolem srocova-

  ly davy. Jaké to tehdy bylo? Byla to

  radost, vděk?

  Tenkrát mně srocení davů kolem nás ani

  nevadilo. Dokonce jsem se z toho rado-

  val. Dneska už se ztakových událostí tolik

  neraduju a spíš je přijímám jako daň ze

  své činnosti. A daně se platit musí.

  V těch šedesátých letech jste společ-

  ně s Jiřím Šlitrem „udělali“ takovou

  spoustu hvězd, až se to zdá neskuteč-

  né. Sledoval jste pak jejich kariéry?

  Kariéry těch největších hvězd nešlo

  nesledovat, protože informacemi

  o nich jsme tenkrát byli přímo zahl-

  ceni. A byl jsem rád, že začínaly právě

  u nás.

  Váš vztah vždy vypadal velmi harmo-

  nicky, přesto – byly okamžiky, kdy jste

  si nerozuměli, měli jinou představu?

  Ajak jste to řešili?

  Jo, nastala jednou taková chvíle a zavinil

  jsem ji já. Barrandov mě tehdy vyzval,

  abych natočil autorský celovečerní film,

  ajá se do toho pustil, aniž bych do spo-

  lupráce zapojil Jiřího. A jeho se to dotklo.

  Pochopil jsem to, až když si v televi-

  zi vyjednal svůj vlastní seriál, nazvaný

  Plakala, panna plakala

  . Ale už v druhém

  díle jsem byl jeho hostem a do svého

  filmu

  Nevěsta

  jsem dodatečně zařadil

  ijeho hudbu. A bylo zas dobře.

  Když jsem nedávno mluvil s Michalem

  Malátným, obdivně se rozpovídal

  o tom, jakou neskutečnou energii

  máte a že se vedle vás vždy stydí, že

  nic nedělá. Co vás podle vás stále nutí

  psát, tvořit?

  Nemoc. Jmenuje se workoholismus

  a je obtížná a nejspíš nevyléčitelná.

  Vyznačuje se tím, že nedokážu odpočí-

  vat, ač po tom toužím.

  Co je u vás ten spouštěcí mechanis-

  mus, že začnete psát divadelní hru?

  Smlouva s magistrátem, podle které

  v autorském divadle musíme za sezó-

  nu uvést dvě premiéry, abychom mohli

  žádat o grant. A ty musím napsat a dnes

  už často je i zhudebnit já. A mě to děsně

  baví.

  Potřebujete na psaní klid?

  Klid je vítán, ale dovedu psát i v šat-

  ně během představení, v ty okamži-

  ky, kdy slezu ze scény a než tam zase

  nastoupím.

  Dáváte své věci někomu číst, než

  snimi jdete před publikum?

  Mám několik blízkých osob, jejichž úsu-

  dek je pro mě důležitý. Je to hlavně Jitka

  Molavcová a taky má osobní asistentka

  Irena Zlámalová, řečená Ajrín.

  Ve svých hrách se dotýkáte i tak aktu-

  álních věcí, jako byla kampaň # MeToo.

  Jak se na tyto události díváte? S nad-

  hledem, nevěřícně, s pobouřením…?

  Ze tří nabídnutých možností jsem si

  vybral tu „s nadhledem“.

  Co si tak říkáte, když se díváte na svět

  kolem sebe?

  Že někdy je lepší se nedívat.

  Překvapilo mě, že máte vlastní face-

  bookovou stránku. Co vás k tomu při-

  mělo?

  Má asistentka Ajrín. Přesvědčila mě, že

  je to dobrý způsob, jak dát na vědomí

  našim stálým divákům, co se chystá, co je

  čeká a co je nemine.

  Neděsí vás, jak při všech těch informa-

  cích, které dnes máme k dispozici, se

  stále méně dokážeme poučit a děláme

  pořád ty samé chyby?

  Když koncem 60. let zemřel Jiří Šlitr, přišel Jiří Suchý nejen

  okolegu, ale také o kamaráda

  Divadlo Semafor bylo ve své době zjevení. Jak se psalo

  v dobovém tisku – doslova závan svěžího vzduchu a humoru

  „Snažím se dělat

  za nevlídnými

  věcmi tlustou čáru

  anemyslet na ně.

  To mě osvobozuje.“

• Strana 28

  Inzerce ▼

  |

  ROZHOVOR

  |

  Neděsí mě to. Naučil jsem se být otrlým,

  abych unikl zoufalství.

  V čem je pro vás důležitý smích?

  Pokud si člověk zvolí pro svou životní

  pouť humor a smích, udělal velmi moud-

  ré rozhodnutí. Potvrzují to i významné

  kapacity, které prokázaly, že smích pro-

  dlužuje život.

  Jste považován za jednu z největších

  českých básnických legend. Vaše tex-

  ty zlidověly, zpívají si je nové a nové

  generace, můj tříletý syn má oblíbe-

  nou

  Babetu

  a

  Marnivou lásku

  . Jaký to

  je pocit?

  Samozřejmě, že každého člověka těší,

  když plody jeho práce najdou uplatnění.

  A pokud se to uplatnění přenáší z gene-

  race na generaci, je to ohromná odmě-

  na. Přiznám se, že s ničím takovým jsem

  nepočítal. Ale když se to dostavilo, jsem

  rád.

  A jaké to je, když se vašich písní chopí

  mladí a přezpívají je?

  To jsem ještě víc rád. A nejvíc rád budu,

  pokud některá písnička přežije až do

  doby, kdy nikdo nebude tušit, kdo ji slo-

  žil. Zkrátka když dojde k jejímu zlidovění.

  Ale to už se vlastně nedovím, protože se,

  jaksi, dostanu do jiného stavu – dá-li se

  to tak říct.

  Když teď dokončíte tento rozhovor,

  covás čeká?

  Čeká mě toho moc, obávám se, že víc,

  než se dá stačit. Na vině je těch šede-

  sát let existence Semaforu. Neustále se

  po mně žádá nějaká práce, která je tu

  navíc, protože jsem s ní devětapadesát

  let vůbec nepočítal. A najednou se to

  na mě hrne ze všech stran. Možná ale,

  že ten nápor přežiju. Až tenhle rozhovor

  skončí, musím dokončit práci na televizní

  podívané, kterou si Semafor dopřeje ke

  svým narozeninám, připravit na listopad

  pro divadlo jubilejní premiéru, zároveň

  už chystat úpravu naší vánoční hudeb-

  ní hry Opera Betlém, dokončit slíbenou

  knihu (mám rozepsané dvě), hlavně pak

  dokončit dobudování naší nové výstav-

  ní síňky nazvané Kufřík – ano, bude to

  kufřík, do něhož jsem nasypal hrst svých

  divadelních vzpomínek. A vybrat z něko-

  lika nezodpovězených stovek dopisů ale-

  spoň ty nejvýznamnější a odpovědět na

  ně. Auž se blíží začátek sezón, nastanou

  denní zkoušky, večerní hraní, zájezdy…

  Mohl bych ve výčtu pokračovat, ale

  nechce se mi, protože mě to skličuje.

  A na samý závěr se musím zeptat: Jak

  to udělat, aby si člověk mohl říct spolu

  s vámi „Lehce s životem se prát“?

  Je pravda, že jsem se velmi často musel

  slecčíms poprat – ostatně kdo nemusí?

  A je taky pravda, že to slovo „lehce“ je tu

  docela oprávněné. Nikdy jsem nedělal

  z ničeho velkou tragedii, nikdy jsem se

  příliš nesoužil, a když ano, tak jen tro-

  chu, aby se neřeklo. A teď bych se měl

  vytasit sreceptem, jak jsem toho docílil.

  A tady vás zklamu. Není to plod mého

  úsilí, ani předem vykalkulovaný záměr, je

  to důsledek toho, že já už jsem takovej.

  Každý má svou vlastní povahu a mně se

  udělala tahle.

  ■

  28 www.drmax.cz

  Text: David Laňka, foto: archiv redakce

  Doplněk stravy

  Salus Floradix® Železo+

  Při únavě a vyčerpání

  · Je dobře vstřebatelný

  · Má komplexní složení s obsahem přírodních látek

  · Představuje zdroj vitamínů B1, B2, B6, B12 a C

  Salus Floradix® Železo+ je tekutý doplněk stravy s obsahem železa a dalších

  tělu prospěšných látek, které přispívají ke snížení pocitu únavy a vyčerpání.

  Navštivte náš nový e-shop s potravinami a kosmetikou v BIO kvalitě www.liftea.cz.

  Salus Floradix® Železo+ je k dostání v lékárnách Dr. Max.

  Salus Floradix® Železo+

  Salus Floradix® Železo+ je tekutý doplněk stravy s obsahem železa a dalších

  www.oradix-zelezo.cz

  Doplněk stravy.

  Nenahrazuje pestrou

  a vyváženou stravu.

  Salus Floradix® Železo+

  Salus Floradix® Železo+

  · obsahuje výtažky z bylin a ovocné šťávy

  přispívající ke správnému trávení

  · je bez konzervačních látek a barviv

  Inzerce

• Strana 29

  Karlovy Vary

  International Film Festival

  Divácká cena deníku PRÁVO

• Strana 30

  30 www.drmax.cz

  Zůstává šťastný, i když si je skoro jistý, že se lidstvo řítí do záhuby. Navrátilec z Ameriky, jehož

  pradědeček založil

  Lidové noviny

  , Martin Jan Stránský poutavě vypráví o lidském mozku,

  hrabivosti a hloupnutí dětí.

  Text: Olga Procházková, foto: archiv M. J. Stránského

  Často říkáte, že mozek jsme my. Kdyby

  hypoteticky došlo na dokonalou trans-

  plantaci a dostali jsme jiné tělo, třeba

  hodně odlišné od toho původního, jak

  by si s tím náš mozek poradil?

  Na takovou otázku nedokážu odpovědět.

  Ale čistě teoreticky, tělo je jenom moto-

  rická záležitost. Pokud by propojení bylo

  technicky dokonalé, mozek by si na to zvy-

  kl, stejně jako si řidič zvykne na nový vůz.

  Co si myslíte o propojení mozku s počí-

  tačovou sítí?

  Záleží na tom, o jaké propojení jde. Existuje

  řada pokusů, jejichž cílem je redukce růz-

  ných handicapů. Například aby postižený

  dokázal pohnout prstem na umělé konče-

  tině nebo aby s pomocí napojení na hla-

  sový počítač zvládl mluvit. To jsou zásluž-

  né a zajímavé věci. Pokud jste ovšem měla

  na mysli nějaké hlubší funkční nebo infor-

  mační či intelektuální propojení, tak to je

  nereálné. Lidský mozek pracuje s kapaci-

  tou trilion bitů (

  10

  18

  pozn. red.

  ) za sekun-

  du. Nikdy nebude existovat počítač, který

  se přiblíží mozku.

  Zvládneme časem „alespoň“ kompen-

  zovat přerušení míchy? Existují napří-

  klad pokusy se zvířaty s přenosem ner-

  vového impulsu přes Wi-Fi signál.

  Spojit signál je jedna věc, ale musíte navá-

  zat na veškerá související spojení, která

  běží i v protisměru. Propojením jedno-

  směrného signálu nikdy nezískáte plně

  integrovanou funkci.

  Říkáte, že nikdy nebude existovat počí-

  tač tak silný jako lidský mozek. Výzkum

  umělé inteligence vás neznepokojuje?

  Umělá inteligence je silně zkreslený,

  zavádějící, komerční termín, podporují-

  cí mylnou představu, že technologie jde

  nějakým správným směrem. A že vytvoří

  něco, co nám zlepší život a našemu moz-

  ku ušetří čas a prostor, aby nemusel pře-

  mýšlet o spoustě věcí a mohl přemýšlet

  o jiných. Ale to je cesta do pekla. Nic jako

  umělá inteligence neexistuje, existují pou-

  ze počítače, které mají volné programy.

  Často mluvíte o škodách, které na spo-

  lečnosti i na našich mozcích páchají

  běžné technické vymoženosti. Ne-

  přinášejí nám telefony, auta, mobily

  apočítače opravdu nic prospěšného?

  Otázka nezní, jestli je nám něco prospěš-

  né, nebo ne. Pro mě nejdůležitější otázka

  lidského života zní: Jsem šťastný, nebo

  nejsem? A od ní se odvozuje všechno

  ostatní. Takže jestliže díky technice doká-

  žu někam dojet rychleji a jsem kvůli tomu

  šťastnější, tak je to ok. Třeba jsem. Nebo ve

  skutečnosti zjistím, že jsem tam tak brzo,

  že musím na ostatní čekat, nebo že jsem

  přišel o hezký zážitek, protože jsem nešel

  pěšky, nebo jsem se zabil při autoneho-

  dě. Otázka „Jsem šťastný?“ v tomto století

  zmizela z lidského uvažování a je stále více

  nahrazována falešnými a bludnými cíli.

  A co když je někdo opravdu šťastný,

  protože je v Brně první?

  Z čistě chemického hlediska je mozek

  schopen vytvořit stejné uspokojení

  ztoho, že jsme se vyhnuli plynové komo-

  ře, i z toho, že jsme dojeli včas z Prahy do

  Brna. Je to otázka doby a priorit. Proto vás

  dnes na dálnici vybrzdí ten černý merce-

  des, pro něj je životně důležité dostat se

  do Brna o deset minut dřív, stejně tak jako

  bylo pro moje rodiče důležité vyhnout se

  plynové komoře.

  ČLOVĚK je vývar z vesmíru

  |

  OBJEVY

  |

• Strana 31

  Vy jste šťastný?

  Já? Ano. Čím dál tím víc.

  Co je zdrojem vašeho štěstí?

  Uvědomuji si, co je pro mě důležité, abych byl

  šťastným, a snažím se vyhnout prioritám, které

  nikam nevedou.

  Zvolil jste si někdy prioritu, kterou jste pova-

  žoval falešně za důležitou?

  Myslím, že ne. Poněvadž je zároveň dobré si

  uvědomit, že některé dobré a důležité věci se

  musejí udělat, naplnit, splnit skrz něco, co není

  tak dobré a důležité, protože neexistuje jiná ces-

  ta. Nemyslím někomu ubližovat nebo porušo-

  vat zákony, ale někdy je potřeba mít disciplínu

  a dělat věci, které nás netěší, být obětaví vůči

  cíli, který máme.

  Neurologie mluví o tom, že náš mozek rozho-

  duje na základě neustálého porovnávání. Je

  nám tedy přirozené se porovnávat i s druhý-

  mi lidmi. Jenže když máme na síti celý svět,

  kde jsou všichni tak nějak krásní a prožívají-

  cí neustále nevšední zážitky, nedopadne to

  porovnávání moc dobře. Nepracuje tedy naše

  přirozenost – porovnávání se – proti nám?

  To trochu mícháte jablka a hrušky. Pravda je, že

  k porovnávání toho máme moc. Dnes máme

  totiž ohromný přebytek informací. A zároveň

  nás komercializace tlačí k upřednostňování akti-

  vity a množství nad kvalitou. Všechno se sou-

  středí na „víc“. Když mám tři kreditní karty, je to

  lepší, než když mám dvě. Dva vozy, i když mě to

  něco stojí, jsou lepší než jeden. Mám-li víc infor-

  mací, jsem na tom líp, než když jich mám méně.

  Až tak, že přestanu vnímat to, že většina z nich

  nestojí za nic. Je jich tolik proto, že z toho má

  někdo velký byznys.

  Nikdy v historii lidského rodu nebylo lepší

  mít víc? Úlovků, kožešin, víc soli, víc skotu?

  Ne, nikdy. Protože víc se vždycky ukázalo jako příliš.

  Takže nás k tomu svou podstatou nenutí

  mozek? Hromadit, abychom přežili?

  Došli jsme k tomu jako společnost, ale je to

  deformovaná představa. Všechno, co se na světě

  děje, se děje jen na základě lidských rozhodnutí.

  Nepřiletěli ufoni z Marsu, kteří by nařizovali lid-

  stvu, jak máme myslet, jak se rozhodovat nebo co

  máme považovat za lepší. Všechno rozhodujeme

  sami. A v evoluci lidského rozhodování je jediná

  touha – přežít a mít děti. Tečka, konec. Zní to sice

  nemoderně, ale je to tak. A abychom přežili a měli

  děti, existují dva evoluční tlaky. Za prvé: poznat

  zákony přírody. Tedy ulovit a nebýt sežrán. Za dru-

  hé: někam patřit, zapojit se do společnosti – do

  rodiny, klanu, panství, vesnice, národa…

  To se ví jistě?

  To je hotová věc. Jenže ta první potřeba v posled-

  ních třech generacích zanikla. Jídlo nelovíme ani

  nepěstujeme, neutíkáme před dravci, nejsou

  války, všichni ignorujeme globální oteplování

  a nedostatek vody. Ekologické problémy nás

  možná jednou doženou, ale pro běžného člo-

  věka je to vlastně neexistující problém. Co zbý-

  vá našemu mozku? Potřeba PATŘIT zahltí celou

  naši snahu o přežití ve třetím tisíciletí. Proto nás

  fascinuje Facebook a friends a lajky, proto potře-

  bujeme vědět, co se děje ve „všech“ skupinách,

  reálných i pomyslných, všude na světě. A pokud

  existuje technologie, která to umožňuje, tak je

  z toho guláš, který nemá protiváhu. Okolnosti

  vždy rozhodují o prioritách, například zajímal by

  kohokoli brexit, kdyby byla třetí světová válka?

  Pokud musíte řešit, zda budete, nebo nebudete

  naživu, otázka brexitu přestane být relevantní.

  Jenže lajky dávají našemu mozku dávky

  dopaminu, což je v podstatě silná droga.

  A potřeba patřit je nám evolučně daná.

  Máme vůbec šanci uniknout?

  Měli bychom o tom hlavně vědět a nestát se

  otrokem technologií. Technologie je návyková.

  Už vědci Stephen Hawking a Albert Einstein řekli,

  že technologie bude příčinou zkázy lidstva, ale

  nemysleli tím atomovou pumu, oni mysleli toto.

  Mezi mladými dospělými celosvětově narůstá

  procento úzkostí a depresí. Souvisí tento

  trend s nadměrným užíváním technologií

  asčasem stráveným na sociálních sítích?

  Existuje přímá souvislost mezi počtem hodin,

  které člověk stráví koukáním do obrazovky či

  monitoru, a pocitem úzkosti či rozvojem deprese.

  I když u počítače píšeme s radostí zajímavou

  knihu?

  Ano. Když přesáhneme šest nebo sedm hodin

  u monitoru denně, i když svou práci máme rádi,

  pořád děláme jednu a tu stejnou věc, v umělém

  a plochém světě. Přicházíme o lidský kontakt

  a dotyky, skutečné i metaforické, které dělají

  člověka člověkem. Technologie není biologická,

  zatímco my máme biologickou podstatu.

  Nejsou problémy, které mají mladí lidé, způ-

  sobené taky pokřivenou výchovou?

  Je doložené, že současné děti jsou hloupější,

  než byli jejich rodiče. Posledních deset nebo

  |

  OBJEVY

  |

  Lékař, vydavatel časopisu

  Přítomnost

  , osobnost

  mnoha kulturních,

  společenských

  apolitických aktivit.

  Narodil se v USA.

  Vystudoval dějiny

  umění na Kolumbijské

  univerzitě v New Yorku

  amedicínu na St. George’s

  University vGrenadě. Je

  stále aktivním primářem

  neurologie na yaleské

  fakultě v USA. Jeho rodina

  má bohatou historii.

  Pradědeček Adolf Stránský

  založil a vydával

  Lidové

  noviny

  . Jeho předkové se

  aktivně účastnili veřejného

  života v předválečném

  Československu a po

  válce v reakci na poměry

  emigrovali. Krátce po

  revoluci v roce 1989

  se Martin Jan Stránský

  vrátil, aby na tyto aktivity

  navázal. Mimo jiné v Praze

  vede svou Polikliniku na

  Národní v Praze a založil

  Kancelář Ombudsmana

  pro zdraví. Nedávno

  vyšla jeho kniha vtipných

  postřehů na téma malé

  české poměry, Deník

  doktora z Mrnic.

  MARTIN JAN

  STRÁNSKÝ 1956

  Rod Stránských je plný

  zajímavých osobností 

  www.drmax.cz 31

• Strana 32

  patnáct let výsledky všech standardizova-

  ných testů klesají. Podle některých studií

  jde IQ dolů. Možná jsme dosáhli přiroze-

  ného maxima, možná v tom není příčinná

  souvislost. Ale zároveň je prokázáno, že

  když rodiče dají dítěti tablet nebo iPhone,

  tak svého potomka stupidifikují a brutál-

  ně opomíjejí svou základní povinnost –

  vychovat ho. Rodiče jsou na světě proto,

  aby vychovávali děti, ne aby nakupovali,

  ne aby vydělávali na třetí dovolenou, ale

  aby mluvili s dítětem, aby seděli vedle

  dítěte a aby učili dítě. Někteří jsou dokon-

  ce posedlí tím, aby dítě mělo od malička

  přístup k moderním technologiím, ale

  to je v přímém rozporu s nejzákladnější

  potřebou vývoje dětského mozku. Takové

  děti, když dospějí, nezvládají běžný život.

  Potřebují komfortní zónu. Potřebují oka-

  mžité odměny. Nesnášejí kritiku a nedove-

  dou řešit problémy.

  Existuje spousta dětí, které ale vyrůs-

  tali bez tabletu v ruce a život zvládají

  dobře. Vidíte v nich naději?

  Určitě. Ale obávám se, že je to velice těsný

  boj, který asi nedopadne dobře. Existují

  dvě možnosti, jak z toho ven. Světová spo-

  lečnost si buď uvědomí, že technologie je

  dvousečný meč a začne s tím něco dělat.

  Zároveň si pak budeme muset najít něco,

  co dovede nahradit okamžité uspokojení,

  které nám technologie dává. Dopamin se

  dá zvedat třeba tím, že někomu pomůžu

  a budu očekávat, jak se moje pomoc zúro-

  čila v jeho životě, nebo vrhnu síly do pro-

  jektu stavby nové školy, místo abych jel

  na třetí dovolenou. Ale nepřináší to uspo-

  kojení okamžitě a je to svým způsobem

  proti evoluční nátuře, která nás vytvořila.

  A to jde zároveň přímo proti zájmům nad-

  národních organizací a států, jako je Čína,

  které jsou přímo založené na brutálním,

  sobeckém, sebestředném konzumerismu

  a nemají žádnou kulturní a humanistickou

  špetku. Pokud se ale tohle nestane, tak

  bude muset přijít nějaký reset. Přijde kri-

  ze, zemře většina populace a všem bude

  okamžitě jasno, že je třeba řešit skutečně

  prioritní věci.

  Do jaké míry jsou pro utváření naší

  osobnosti klíčové roky po narození?

  Absolutně nejdůležitější jsou první tři

  měsíce, klíčové první tři roky a strašně

  důležitých je i prvních třináct let.

  Čili naše první zkušenosti se světem

  tvoří první křižovatky rozhodování.

  Ano. Když pak později dítě udělá něco, co

  se mamince nelíbí, a udělá to znovu – pro-

  tože těch porovnání taky potřebuje hod-

  ně–, maminka ho buď potrestá, anebo mu

  to vysvětlí – v tom je velký rozdíl. Protože

  jde o dva od sebe naprosto odlišné postu-

  py a principy. A podle toho, jak bude

  ta maminka reagovat dál, dítě v moz-

  ku vytvoří spoje a naučí se rozhodovat

  nezdravým anebo zdravým způsobem.

  Takže pokud vyrostl na fackách?

  Vůbec nebude schopen rozhodovat se na

  základě nějakého vysvětlování. Nebude

  znát vysvětlování a lásku. Nebo to roz-

  hodně nebudou entity, které bude brát

  vpotaz při rozhodování. Bude znát rozho-

  dování přes bolest nebo výčitky svědomí.

  A to není žádná moje filozofie, je to fakt,

  který vychází z toho, že mozek tvoří rozho-

  dování na základě budování konkrétních

  neuroanatomických cest.

  Nakolik je nám daná naše osobnost,

  například schopnost řešit problémy,

  temperament, sklon k optimismu či

  pesimismu?

  Genetika má rozhodující vliv nad prostře-

  dím, ale může to být padesát jedna procent

  geny a čtyřicet devět prostředí. A zároveň

  není dáno, jaké oblasti budou ty genově

  dané. Například ve věcech, které považuje-

  me ve svém životě za důležité, měla zrovna

  u nás výchova rozhodující roli.

  Geny vítězí, ale nevíme, jak silně

  avjakých disciplínách.

  Někdy se problematika geny versus pro-

  středí redukuje do debaty, co je důležitější:

  talent, nebo trénink? Myslíte si, že špičko-

  vé, světové klavírní úrovně se dá dosáh-

  nout nekonečnou pílí?

  Ano.

  Ve skutečnosti ne. Ukázalo se, že talent je

  důležitější. Některé věci se prostě nedají

  modifikovat tak, abychom dosáhli skuteč-

  ně výjimečné kvality. Já třeba hraju golf,

  hraju špatně, teď jsem se trochu zlepšil.

  Snažím se a kroutím se u toho, a stejně to

  tak neuhraju jako moji přátelé, kteří trénují

  zanedbatelně a mají talent. A tak je to se

  vším. Genetika samozřejmě může i škodit,

  můžeme se narodit s určitou dispozicí, tře-

  ba k depresím. Genetika je silná, ale dá se

  hodně kompenzovat a zároveň posílit ty

  její části, které jsou pozitivní, aby člověk

  byl vyrovnaný.

  ■

  32 www.drmax.cz

  Přednášky Martina Jana Stránského o neurologii bývají

  pravidelně vyprodané a jsou velmi oblíbené

  Fotka je ze křtu Stránského knihy Deník doktora z Mrnic,

  jejímž kmotrem byl herec Pavel Zedníček

  |

  OBJEVY

  |

  Inzerce ▼

• Strana 33

  1. Kup 3 ks kapesníků Kleenex - v jakékoliv

  kombinaci.

  2. Pošli foto účtenky (aplikace SOPKA

  nebo www.balsamkleenex.cz).

  3. Hraj o zajímavé výhry - hlavní výhra

  ZÁJEZD NA ISLAND, denně pak hra

  o 2 termosky nebo 10 balení kapesníků

  Kleenex 24 ks.

  Kompletní pravidla naleznete na www.balsamkleenex.cz. Soutěž trvá od 1/10 do 30/11/2019.

  122

  VÝHER

  610

  VÝHER

  V

  y

  h

  r

  a

  j

  

  k

  a

  p

  e

  s

  n

  í

  k

  y

  z

  á

  j

  e

  z

  d

  n

  a

  I

  s

  l

  a

  n

  d

• Strana 34

  34 www.drmax.cz

  |

  SVĚT DR.MAX

  |

  NOVINKY z vašich lékáren

  Inzerce ▼

  Dermokosmetická značka Nuance se po třech

  letech existence dočkala i pánské řady. Stejně

  jako předchozí dámská má i novinka původ

  ve Francii, a právě tak staví na síle přírod-

  ních složek. Sortimentní skladba pánské řady

  je taková, aby mohla muže provázet celým

  dnem: zahrnuje energizující ranní gel, čisticí

  gel, after-shave elixír, krém na ruce a noční

  reparační krém. Přírodní složky se nejen sta-

  rají o hydrataci, ale mají také anti-age účinky.

  Při výrobě všech produktů Nuance je hlav-

  ním partnerem francouzská společnost Alban

  Muller, která se specializuje na rostlinné esen-

  ce a spolupracuje s takovými značkami, jako

  je L´Oréal, Yves Rocher, Estée Lauder, Lancôme

  či Sisley. Jako novinka se pánská řada uchází

  opřízeň i s akční zaváděcí cenou – prohlédně-

  te si náš dermoleták!

  TAXÍK MAXÍK PRO DALŠÍ ČTYŘI MĚSTA

  Od září jde z každého prodaného produktu vlastní značky Dr.Max

  opět jedna koruna na speciální účet, který slouží k financování

  sociální transportní služby Taxík Maxík, který se od nového roku

  rozjede v další čtveřici měst: ve Vimperku, Šumperku, Českých

  Budějovicích a Havířově. Takových už dnes slouží tucet. Ty první se

  rozjely vPrachaticích a Liberci už v lednu 2016, rok nato se přidaly

  Ústí nad Orlicí, Kutná Hora a Praha

  5, za další rok přibyly Benešov,

  Most a Svitavy, a letos dokonce

  čtyři lokality: Český Těšín, Frýdlant

  nad Ostravicí, Písek a Praha 15. Jak

  přibývají peníze na účet, můžete

  sami sledovat na našem faceboo-

  kovém profilu „Dr.Max Lékárna“.

  OSLAVA PROFESE

  Síť Dr.Max se poslední zářijový týden rozhodla pobla-

  hopřát všem lékárníkům k jejich světovému dni, který

  připadá na 25. 9. Důvod je prostý – za pulty, kterým

  lékárníci říkají tára, poskytují veřejnosti kvalifikovaní

  profesionálové velmi odbornou službu, navíc leckdy do

  pozdních večerních hodin sedm

  dní v týdnu. Heslo kampaně „Být

  lékárník je věda“ je proto zcela na

  místě, tak jako je na místě respekt

  k tomuto povolání. Vzhledem

  ktomu, že si ho ty ženy ati muži za

  tárou vybrali, aby pomáhali lidem,

  připojuje se k tomuto poděkování

  i redakce

  Maxima

  .

  Vlastní značka přichází i s dalšími novinkami, které jsou v lékárnách

  o něco tradičnější. Za zmínku určitě stojí přípravek Happy Sleep,

  obsahující látky podporující relaxaci a příjemné usínání. Na trh

  dále přichází doplněk stravy Nervea, podporující správnou činnost

  nervové soustavy. Coenzym Q10 s thiaminem ve třicetikapslovém

  balení přispívá k normální činnosti metabolismu, psychiky, srdce

  inervové soustavy a glukózový gel Dr.Max ocení nejspíš ti aktiv-

  nější – jde o rychlého dodavatele energie s komfortním užíváním

  z tuby přímo do úst. V lékárnách se také nově objevil přípravek

  Fibreline, stoprocentní rozpustná vláknina, která může usnadnit

  život při dlouhodobé zácpě nebo hubnutí.

  NOVINKY vlastní značky

  Sortiment vlastní značky už

  je velmi široký, a tak klienti

  lékáren Dr.Max možná

  ocení katalog informující

  přehledně o celém

  portfoliu. Zeptejte se na

  něj ve své lékárně!

  Pokud máte klientskou

  kartu Dr.Max, určitě si

  nenechte ujít nabídku

  znašeho posledního letáku,

  anebo věnujte pozornost

  nabídce na www.drmax.cz.

  K akci „Více než polovina

  léků bez doplatku“ si určitě

  vyhledejte víc informací na

  webu www.kartavyhod.cz.

• Strana 35

  JSTE OCEKAVANI

  panstvi_downton_inzerce_210x297_01.indd 1 17.07.19 15:46

  NOVINKY vlastní značky

• Strana 36

  36 www.drmax.cz

  |

  ZVÍŘE

  |

  P

  řestože neexistuje žádný prů-

  zkum, který by to potvrdil, včín-

  ské a africké medicíně se věří, že

  prášek z rozemletých luskouních

  šupin léčí kožní a pohlavní nemoci,

  podporuje laktaci, pomáhá při otocích

  a astmatu a zmírňuje projevy artritidy.

  Jenomže zatímco dříve bylo užívání

  luskouního prášku soustředěné prak-

  ticky výhradně do Asie a Afriky, kde

  žijí, dnes se nelegálně dováží prakticky

  do celého světa. Jejich maso je rovněž

  považováno za výjimečnou delikatesu,

  a tak důsledkem toho od roku 1998

  klesla celosvětová populace luskounů

  o 90 procent. A jen pro představu –

  zatímco na konci druhého tisíciletí stál

  kilogram luskouních šupin na černém

  trhu 11 dolarů, dnes se za něj platí 470.

  NEDOBYTNÁ KOULE

  Původ luskounů spadá do doby 65mili-

  onů let před naším letopočtem a jejich

  evoluční vývoj je podle vědců od té

  doby prakticky zanedbatelný. Jde

  o noční a samotářská zvířata, jejichž

  potravou jsou termiti a mravenci.

  Mraveniště nebo termitiště rozhrabou

  svými silnými drápy a pak jejich obyva-

  tele loví dlouhým lepkavým jazykem.

  Nemají zuby, takže při setkání s nimi se

  jejich kousnutí bát nemusíte, ale běda,

  jak se k vám otočí zády. Kromě toho, že

  na odehnání nepřítele vystřikují, stejně

  jako tchoři, opravdu nesmírně pách-

  noucí tekutinu, ještě navíc dovedou

  pěkně seknout ocasem.

  Pokud se setkají s opravdu velkým

  nebezpečím, stočí se do klubíčka apro-

  tože jejich šupiny jsou opravdu velmi

  pevné – natolik, že je nedokáže pro-

  kousnout ani šelma typu lva nebo tyg-

  ra–, stává se z nich prakticky nedobytná

  koule. Bohužel právě toho využívají pyt-

  láci, kteří na ně pošlou psy, luskouni se

  před nimi stočí do klubíčka, a pytláci je

  pak jednoduše posbírají do pytle nebo

  do sudu.

  DÉLKA ŽIVOTA NEZNÁMÁ

  Celkem je známo osm druhů luskounů

  (4 druhy žijí v Asii a 4 v Africe), přičemž

  ti největší dosahují až dvoumetrové

  délky a váží 35 kilogramů. Pokud jde

  oreprodukci, luskouní matky bývají březí

  130dní a poté přivedou na svět maximál-

  ně dvě mláďata. Po třech měsících, kdy je

  vozí na ocase, je přestanou kojit. Mladí

  luskouni dosáhnou pohlavní dospělosti

  zhruba po roce.

  To, co se dosud neví, je délka jejich

  života. Luskouni totiž žijí velmi osaměle

  a ve skrytu, a tak zatím nebylo možné je

  dlouhodobě pozorovat. A jejich chov je

  prakticky nemožný, protože je extrém-

  ně náročný. ZOO jen velmi těžko shánějí

  dostatek mravenců nebo termitů, a navíc

  jsou luskouni náchylní ke stresu, zápalu

  plic a vředovým onemocněním, takže

  více než dvě třetiny z nich v zajetí zemřou

  do jednoho roku po odchytu. Na celém

  světě jich je tak v zoologických zahra-

  dách chováno jen několik desítek. ■

  ARTYČOK s nohama

  Luskouni jsou jediní savci, kteří mají šupiny. Přežili dinosaury, ale jejich razantní úbytek vzbuzuje

  obavu, že nepřežijí pověry o tom, že právě jejich šupiny mají léčebné účinky. Odhaduje se, že

  za oběť pytlákům jich za posledních deset let padlo více než milion.

  Text: David Laňka, foto: Fotolia

  Inzerce ▼

• Strana 37

  Čtěte pečlivě příbalovou informaci. Oscillococcinum, perorální granule. Volně prodejný homeopatický léčivý přípravek k vnitřnímu užití. K dostání v lékárnách.

  Preventivne

  a od prvních prí

  Z

  naku

  léčba pro celou rodinu

  bez věkového omezení

  výhodné rodinné balení

• Strana 38

  |

  ROZHOVOR

  | |

  ROZHOVOR

  |

  38 www.drmax.cz

• Strana 39

  www.drmax.cz 39

  |

  ROZHOVOR

  |

  Je třeba ho představovat? Muže, který je nejzářivější hollywoodskou

  hvězdou? Někdejší sexuální symbol? Producenta, který podal po-

  mocnou ruku Miloši Formanovi, když mu svěřil režii Přeletu nad

  kukaččím hnízdem? Michaela Douglase?

  D

  ynastie. To pro Douglasovy platí beze

  zbytku. Jen výjimečně se stává, aby

  otec a syn dosáhli ve stejné branži

  absolutního vrcholu. Nicméně když

  se Michael rozhodl stát se hercem, jeho otec mu

  řekl: „Pokud já hraju hrdiny, měl by sis vybrat jiný

  typ postav.“ A tak si Michael vybral. Hrál hrdiny

  plné rozporuplných vlastností, posedlé, bláz-

  nivé, nezodpovědné, chybující, hříšné. Prostě

  chlápky z masa a kostí, ne jen plakátové posta-

  vy. A jak sám říká, na stará kolena se vrhl na

  žánr pro mladé, když přijal roli vědce ve filmové

  adaptaci komiksu

  Ant-Man

  . Bylo to poté, co se

  dostával z léčby rakoviny, která, jak přiznává,

  změnila jeho přístup k životu. Setkání s ním bylo

  příjemné a vyklidněné. Když jsme přišli, četl

  si noviny, před sebou měl rozjedený sendvič,

  akdyž měl videohovor se svou ženou Catherine

  Zeta-Jones, namířil na nás telefon, abychom se

  pozdravili.

  Jak se má váš otec?

  Má se dobře. Je mu 102 let. Právě objevil na

  svém telefonu službu Facetime! Takže mi teď

  každou noc volá, protože se budí velmi brzy, což

  je trochu šílené (smích)! Pořád mu to pálí.

  Váš otec je velká hvězda, osobnost, které si

  v Hollywoodu všichni váží. Vaše matka byla

  také herečka. To vedlo i vás k tomu, abyste se

  stal hercem?

  Pravděpodobně ano. Táta začal hrát v roce

  1942. Natočil stovku filmů. S matkou se sezná-

  mil během studia herectví a pak se spolu dali

  dohromady. Já jsem chodil na Kalifornskou uni-

  verzitu v Santa Barbaře, ale vlastně jsem nevě-

  děl, co chci v životě dělat. Psal se rok 1963, měl

  jsem dlouhé vlasy, asi byste mě považovali za

  hipíka. Když jsem byl ve třetím ročníku, zavolali

  si mě do kanceláře a řekli mi, že si musím koneč-

  ně vybrat nějaký obor. Tak jsem řekl: „Tak já

  zkusím divadlo.“ A bylo to. Nic jiného mě nena-

  padlo. Jako dítě jsem sledoval mámu na jevišti

  a samozřejmě jsem navštěvoval při natáčení

  svého otce. Myslel jsem si, že o herectví něco

  vím, amohlo by mi to jít. Ne že bych tak toužil

  se tomu věnovat. A nutno přiznat, že když jsem

  začínal, byl jsem velmi špatný herec. Otec se při-

  šel podívat na mé první představení a velmi se

  mu ulevilo. Jako herec jsem se mu zdál natolik

  špatný, že považoval za vyloučené, abych mohl

  pokračovat v této kariéře (smích). A otec je vel-

  mi upřímný, takže když jsem se ho přišel zeptat,

  jaký jsem byl, odpověděl: „Špatný, synu.“

  Přesto jste to nevzdal.

  To je tou naší douglasovskou zaťatostí.

  Nevzdáváme se. Ale bylo to někdy těžké. Mé

  začátky byly pomalé. Měl jsem velkou trému.

  Byl jsem hodně nervózní. Bývalo mi špatně, než

  jsem vstoupil na jeviště. Po ruce jsem míval koš,

  protože mi bylo na zvracení. Ale pracoval jsem

  na sobě. Nevím, proč mě to tak drželo. Postupně

  jsem se zlepšoval, ačím jsem byl lepší, tím víc

  mě hraní bavilo. Trvalo to mnoho let. Někdo na

  začátku mé kariéry udělal tu chybu, že mi řekl:

  „Kamera pozná, kdy lžeš.“ Takže moje herecké

  začátky byly o hledání reality a pravdivosti, což

  se mi nedařilo až do filmu

  Osudová přitažlivost

  ,

  který všechno změnil.

  Počkejte, vždyť tu jste točil v době, kdy už

  jste byl hvězda a producent úspěšných filmů!

  To ano, ale já to do té doby bral jako zábavu.

  Nic jsem neřešil, jen jsem před kamerou byl.

  Ale při

  Osudové přitažlivosti

  jsem začal na své

  postavě pracovat. Připravoval jsem se na film.

  Každé ráno jsem se budil s tím, že jsem new-

  yorský právník, ženatý, mám aférku… anajed-

  nou jsem se do té postavy dostal. Vlastně jsem

  se naučil sám sobě nalhávat, že jsem někdo

  jiný, a stal jsem se jím. Od té doby to takhle

  praktikuji a mám pocit, že se ze mě stal lepší

  herec. Nicméně zároveň jsem si uvědomil, jak

  často jsme schopni věřit lžím osobě samých.

  Byl pro vás otec v dětství hrdina, podobný

  těm, které hrál ve filmech?

  Narodil se v roce 1944,

  kdy jeho otec Kirk

  Douglas ještě nebyl tou

  velikou hollywoodskou

  hvězdou, ale začínajícím

  hercem. To, že šel poté

  ve stopách svého táty,

  považuje Michael jen

  za důkaz své životní

  bezradnosti. Nicméně

  nelituje. Začal hrát,

  produkovat a na začátku

  80. let se z něj stala

  hvězda. A i když si svůj

  hvězdný status drží

  dodnes, v posledních

  letech, kdy musel bojovat

  s rakovinou, jeho kariéra

  trochu upadla, také vinou

  nepříliš povedených filmů.

  Nicméně před pár lety se

  vrátil do televize, natočil

  už dvě řady úspěšného

  seriálu e Kominsky

  Method a také dva díly

  komiksového Ant-Mana

  znamenaly jeho návrat na

  výsluní. Práce má dost, ale

  nejvíc si prý užívá svých

  dětí Dylana a Carys, které

  má s herečkou Catherine

  Zeta-Jones.

  MICHAEL DOUGLAS

  |

  ROZHOVOR

  |

  ĎÁBEL je SVŮDCE

• Strana 40

  40 www.drmax.cz

  |

  ROZHOVOR

  |

  Upřímně řečeno, ke svému otci jsem cítil

  vždycky příliš velký respekt na to, abych ho

  bral jako hrdinu. Rodiče byli rozvedení, tak-

  že jsme se vídali především o prázdninách.

  A protože pořád něco natáčel, vnímal jsem

  ho jako muže, jakým bych se nemohl nikdy

  stát. Vypadal ve filmu vždycky mnohem

  větší než ve skutečnosti. Velmi jsem kněmu

  vzhlížel! Byl pro mě jako nedostižná autori-

  ta. Uvědomovali jsme si, že je hvězda, ito,

  jak velkou pozornost budí. Ale – nikdy jsem

  otom s ním nemluvil – myslím si, že ikdyž

  snámi byl rád, cítil se trochu ve stresu, jest-

  li je jako otec dobrý, jestli nám dává, co

  potřebujeme. A zatímco my ho viděli jako

  Boha, on se cítil provinile, že s námi není

  tolik, jak by měl.

  Měli jste někdy neshody?

  Nemyslím. Určitě jsem měl rebelské obdo-

  bí, ale nemohu říct, že to bylo zaměřené

  přímo proti mému otci. Bylo to zdravé

  rebelství, pokus o nalezení vlastní identity.

  Ale nebylo to nic, kvůli čemu by si měl táta

  dělat starosti!

  V čem si myslíte, že jste si podobní,

  avčem se lišíte?

  Myslím, že nás spojuje vytrvalost a energie,

  kterou investujeme do dokončení rozděla-

  né práce. A pevně doufám, že jsem po něm

  zdědil ochotu pomáhat lidem. Jeho životní

  příběh je klasickým příkladem, jak se zchu-

  dého člověka stane milionář. Pocházel

  z chudých poměrů a vypracoval se. Je to

  velký imigrantský příběh, který mě naučil,

  že když člověk něco chce, může toho vel-

  kou pílí dosáhnout. No a po matce jsem

  zdědil schopnost empatie.

  Kdo byl vaším mentorem v době vašich

  hereckých začátků?

  Karl Malden. Opravdu mu vděčím za

  všechno. Hráli jsme spolu v seriálu

  V uli-

  cích San Franciska

  , kde jsem měl svou

  první velkou roli. Natočil jsem 104 epi-

  zod. Točili jsme šest dní v týdnu. Když

  jsem viděl, jak je silný a vytrvalý, zaujatý

  svou profesí, měl jsem přirozenou potře-

  bu se mu vyrovnat. A jedinečný byl také

  v tom, že mi dokázal skutečně naslou-

  chat. Kladnou stránkou toho, že jsem byl

  herec „druhé douglasovské generace“,

  bylo, že jsem lépe rozuměl hollywood-

  skému životního stylu. Byl jsem schopný

  řešit problémy a překonávat neúspěchy

  lépe než někdo, kdo pochází „zvenčí“.

  Pozoroval jsem otcovy přátele, ať už to

  byli Frank Sinatra, Burt Lancaster, nebo

  Tony Curtis, jejich nejistoty, slabosti, pro-

  pady a vzestupy, a to byla veliká škola.

  Svůj první velký úspěch jste jako pro-

  ducent zaznamenal s filmem Přelet nad

  kukaččím hnízdem. Váš otec na tu knihu

  vlastnil práva a prodal vám je, ale když

  jste sháněl peníze, bylo to těžké.

  Otec byl nejen herec, ale také velmi úspěš-

  ný producent. Jeho společnost produkova-

  la řadu úspěšných filmů, nejlepší z nich byl

  Spartakus. Objevil knihu Přelet nad kukač-

  čím hnízdem ještě před jejím vydáním

  akoupil na ni práva. Pak ji upravil do podo-

  by divadelní hry. V roce 1960, na vrcholu své

  kariéry, těsně po Spartakovi, uvedl hru na

  Broadwayi – a nebyla úspěšná. Odehrává

  se v psychiatrické léčebně, byl tam humor,

  který podle mě lidem neseděl. Ale táta věřil,

  že kdyby se podle hry natočil film, tak ten

  úspěšný bude. Mezitím kniha vyšla a stala

  se z ní legenda. V roce 1963, kdy jsem stu-

  doval na vysoké také americkou literaturu

  dvacátého století, byl Přelet nad kukaččím

  hnízdem jednou z knih, o kterých jsme se

  učili. Četl jsem tu knihu a byla fantastická.

  Během té doby se můj otec mnoho let sna-

  žil o její zfilmování, ale neúspěšně. A když

  jsem ho pak jednou slyšel někomu říkat, že

  to vzdává a práva prodává, řekl jsem mu:

  „Nech mě to zkusit. Podělím se s tebou

  ozisky. Možná bych tě v tom mohl nechat

  hrát.“ Řekl: „Ok.“ A tak jsem na tom začal

  pracovat. Díky popularitě seriálu V ulicích

  San Francisca jsem se seznámil s producen-

  tem Saulem Zaentzem, který do toho se

  mnou šel. Abych měl na

  Přelet

  klid, rozhodl

  jsem se seriál opustit. Všichni si mysleli, že

  je to hloupost, ale udělal jsem to, ajak se

  ukázalo, vyplatilo se!

  To byl obrovský risk…

  Věřil jsem tomu, a to je základ. Tenkrát

  mě intuice nezklamala. Byla to kombina-

  ce mého nadšení a talentu všech, kteří na

  Přeletu dělali.

  Pojďme k jinému vašemu klíčovému

  úspěchu, filmu Wall Street.

  To byla pecka, Gordon Gekko je jedna

  z nejlepších postav, jaké jsem kdy hrál.

  Bylo mi ctí, že že si mě Oliver Stone vybral.

  Bylo fascinující, jak pracoval s herci. Většina

  ztěch, kteří s Oliverem pracovali, právě pod

  jeho vedením odvedla svůj nejlepší výkon.

  Je náročný režisér. Odměnou mi byl zájem

  diváků, dostal jsem Oscara. Byl to pro mě

  ten moment, kdy jsem vystoupil ze stínu

  svého otce a začal být sám za sebe.

  Text: David Laňka, foto: Promedia a archiv redakce

  Za roli finančního predátora Gordona Gekka ve filmu Wall

  Street si Douglas vysloužil Oscara za nejlepší herecký výkon

  Dobrodružná komedie Honba za diamantem vynesla

  Michaela Douglase na hvězdné nebe, kde je už skoro 40 let

• Strana 41

  www.drmax.cz 41

  Nepřekvapilo vás, že vaši postavu něk-

  do považuje za hrdinu, když vy ho vní-

  máte záporně?

  Vždycky jsem z toho byl zmatený a pře-

  kvapený. Pravda je, že ďábel je atraktivní.

  Když mu dáme dokonalý šatník a necháme

  ho říkat zábavné věci, stane se svůdcem.

  Ale i tak jsem šokovaný množstvím lidí,

  kteří považují Gordona Gekka za svůj idol.

  Když jsem o tom s fanoušky vedl diskuzi,

  říkal jsem jim: „Ten chlap přece skončil ve

  vězení! Je to záporák!“ A oni na to jen: „Né,

  nééé.“ (smích). Bohužel to svědčí o tom, jak

  jsou lidé povrchní, že soudí podle vzhle-

  du, podle toho, jak vypadal a jak dokázal

  všechny kolem ovládat. Takoví by chtěli

  být. Ale takoví lidé jsou velmi nebezpeční.

  Gekko říkal, že chamtivost je dobrá...

  Říkal, ale já tomu nevěřím. Chamtivost

  vede ke zlu. Bohužel se tahle věta stala

  mantrou obchodníků, omlouvají si tím

  kroky proti morálce. Ale to už je jejich

  svědomí. Já jsem proti.

  Není téma toho filmu dnes ještě

  aktuálnější?

  Je. Velikost majetku některých lidí dra-

  maticky vzrostla! A v posledních třiceti

  letech to velmi ovlivňuje politický sys-

  tém. Investuje se spousta peněz do poli-

  tiky, do podpory určitých politiků, takže

  se ten politik nemusí nutně zodpovídat

  svým voličům, ale těm lidem, kteří ho

  finančně podporovali. To, čeho jsme

  dnes svědky, je výsledkem let, kdy šlo

  příliš mnoho peněz na volební kampa-

  ně a nevybíral se ten nejlepší z hlediska

  pracovních schopností, ale ten, kdo má

  finančně nejvýhodnější kontakty.

  Přejděme k jinému vašemu filmu.

  Myslím, že Základní instinkt by už dnes

  natočit nešlo.

  Vzpomínám si na celkovou atmosféru té

  doby. Hledal jsem ostrý film, kde by byla

  úžasná role pro ženu, a Sharon Stone

  podle mě odvedla skvělou práci. Do té

  doby ženy měly strach z hraní záporných

  postav, ikdyž jsou to nejplastičtější role.

  Lidi tehdy proti filmu protestovali. Tvrdě.

  Hlavně proto, že v něm byla vrahem les-

  ba. Mysleli si, že je to nekorektní útok.

  Neumím si představit, co by ten film způ-

  sobil dnes, když si vezmete, jak v něm

  muži vnímají ženy.

  Vy jste se nyní vrátil do televize a natá-

  číte velmi úspěšný seriál The Kominisky

  Method. Proč návrat do seriálu?

  Bylo to jednoduché. Agent mi poslal scé-

  nář Chucka Lorreho, který stojí za seriály

  Dva a půl chlapa a Teorie velkého třesku,

  které sleduji. Přečetl jsem si to a byl jsem

  nadšený. Je to tak skvělá role a tak doko-

  nalé vystižení hereckého osudu! Aktomu

  nebetyčná legrace. Navíc natočení celé

  řady zabere stejně času jako natočení

  celovečerního filmu. A taky mě bavilo, že

  jde o komedii. Nemyslím si, že jsou kome-

  die mou silnou stránku, ale rád v nich

  zkouším hrát.

  Komedie akademici neberou vážně?

  Přitom je tak složitý žánr! Kolik trap-

  ných komedií musí vzniknout na jednu

  dobrou, co přežije zub času, je důkazem

  toho, jak těžké to je. Proto jsem tu roli

  vzal. A pak– televize je dneska jediným

  vesmírem, kde můžete tvořit svobodně.

  Nepanují tam tak přísná pravidla a man-

  tinely jako v Hollywoodu. Protože film

  může propadnout, ale na televizi se vždy

  bude někdo dívat. Nemáte za zády tu

  dýku nutného úspěchu.

  Jsou dialogy tak svižné jako v jiných

  seriálech Chucka Lorreho?

  Je to napsané stejně dobře. Píše báječně

  postavy, které mají své chyby, a každý

  se s nimi může identifikovat. Má pro to

  cit. Než začal psát, byl hudebník, což je

  podle mě důvodem tak úžasného smyslu

  pro správný rytmus. Protože je to podle

  mého názoru taky hodně o tichu, o tom,

  co postava neříká. O pauzách v rozhovoru.

  Žasnu nad tím.

  Dnešní systém hvězd je zcela jiný, než

  byl za vás. V čem to podle vás je?

  Ztrátou soukromí. Dříve mohl být herec

  vnímán jako svá postava, protože jste

  oněm nevěděli víc, než chtěl on sám. Ale

  kvůli dnešnímu rozmachu online serverů

  a sociálních sítí jsme o své soukromí přišli.

  Lidé o nás vědí i to, co nevíme my sami.

  Jsme nuceni být aktivní na sociálních sítích,

  protože to vyžadují smlouvy se studii. No

  akdyž někoho znáte beze zbytku, není pro

  vás tak atraktivní, tajemný.

  Je podle vás mezi mladými herci někdo,

  kdo má našlápnuto k hvězdné dráze

  apřitom je dobrý herec?

  To je přesně řečeno! Protože dnes řada

  hvězd netuší, co je herectví. Nehrají. Jen

  před kamerou jsou a bohužel to začíná

  divákům stačit. Nicméně najdou se výjim-

  ky a z mého pohledu je to John Krasinski.

  Je to skvělý herec, a jak ukázal jeho film

  Tiché místo

  , tak i scenárista a režisér, které-

  ho stojí za to sledovat.

  A ještě poslední otázka. Týká se vašeho

  nedávno příklonu k židovství. Můžete

  ktomu něco říct?

  Ono není moc co, navíc je to soukro-

  má otázka. Ale v kostce. Má matka byla

  Židovka, ale vždycky mi všichni říkali, že

  pokud nejsou Židé oba mí rodiče, nej-

  sem ani já. A já to nijak neřešil, neměl

  jsem potřebu někam patřit. Dokud mé

  děti nepřišly s tím, že budou konverto-

  vat. Tvrdě studovaly, měli svůj bar micva

  abat micva. To mě přimělo se tím zabývat

  adopadlo to, jak to dopadlo. Ale vlastně

  dodnes nevím, jestli Žid jsem, nebo ne.

  Protože podle reformního judaismu je

  Židem i dítě ze smíšeného manželství,

  utoho ortodoxního už ne. A to je velký

  rozpor mezi Izraelem, jehož současná

  vláda je založená na podpoře ortodoxní-

  ho judaismu, a židovskými diasporami po

  celém světě, kdy tři čtvrtiny Židů mimo

  Izrael uzavírá nežidovská manželství. Já

  věřím, že se tomu časem Izrael otevře

  astejně jako Abraham umožní přístup do

  svého „stanu“ komukoliv. Protože každé

  dogma začne dříve nebo později plodit

  nesváry a problémy.

  ■

  Jako mladý podle svých slov nevěděl, co

  chce dělat, a nejraději se prostě bavil

• Strana 42

  42 www.drmax.cz

  |

  POVÍDKA

  |

  D

  o béžovobílé kuchyně mezone-

  tového bytu se opírá ranní slun-

  ce a Karel se zalíbením sleduje

  svoje čtyřletá dvojčata. Holčičky

  vypadají takřka stejně, jenom Linda je

  ofous baculatější („Celá po mně!“ usměje

  se Karel v duchu) a ďolíček ve tváři má na

  pravé straně. Luise naopak zdobí šibalský

  důlek levou tvář. Holčičky jsou Karlovou

  pýchou, vrcholem jeho životní kariéry,

  jak s oblibou přidává k dobru ve společ-

  nosti. Coby padesátník zplodil dcery, co

  na tom, že vznikly ve zkumavce, na jeho

  mužství a genetickém otisku to neubí-

  rá ani Ň. Koneckonců, není to tak trochu

  trend dnešní doby? Pravidlo jednadvacá-

  tého století? Životní styl úspěšných mužů

  a podnikavých žen, kteří k rozhodnutí mít

  potomky došli s nabitím zralosti a – přede-

  vším – zodpovědnosti? Ne, oni s Martou

  nejsou žádná jelita, jsou spolu přes deset

  let a vždycky věděli, co chtějí a kam smě-

  řují. Věnovali se sami sobě a práci. A děti

  nakonec mají, Martou vysněné, a rovnou

  dvě. Vyšlo jim to, tak jak chtěli.

  Holky dopíjejí kakao, hodiny ukazují

  7:48, čas tak akorát vyrazit. Školka zavírá

  o půl deváté, což Karla neuvěřitelně vytá-

  čí, nesnáší, když musí o vstup do budovy

  žádat zvoněním jak nějaký služebníček.

  „Holt, musíme to dnes, jahůdky, stih-

  nout!“ mrkne na obě laškovně. Je pondě-

  lí aMartě slíbil, že jednou týdně odveze

  děti on. Ona si ráno pospí a udělá si den

  pro sebe. Kosmetika, řasy, vlasy, neh-

  ty, má toho hodně, zrovna včera večer

  mu vypočítávala všechny svoje aktivity,

  které vedou k dokonalému výsledku. To

  musí Karel uznat, Marta je kočka, baba

  s velkým B, na čtyřiačtyřicet rozhodně

  nevypadá.

  „Můžeme mamince zamávat?“ žado-

  ní holky unisono, když už jsou konečně

  připravené k odchodu, a do toho jako

  na potvoru zvoní telefon. Matka. To snad

  ne. Karel pokyne holkám na znamení

  souhlasu a se vztyčeným ukazováčkem

  u pusy je instruuje, aby mamince oprav-

  du jen symbolicky zamávaly a byly jako

  myšky. Jako by to snad šlo, jako myšky....

  Utišit tyhle dvě dračice, co jim každé ráno

  vtrhnou do ložnice a spolehlivě v jedné

  vteřině všem naplno odstartují den, je

  docela nápor.

  Holky demonstrativně po špičkách

  stoupají do patra, s miniaturními růžovými

  batůžky s hlavami duhových jednorožců

  na zádech vypadají na točitém nerez scho-

  dišti jako z reklamního časopisu. Karlem při

  té podívané na vteřinu projede ten silný

  libý pocit, ale ruší ho telefon, který neú-

  prosně vyzvání a vibruje. Pohlédne na něj

  a mámě automaticky odešle navolenou

  zprávu. „Nemohu mluvit, ozvu se později.“

  Sorry, máti, na tebe teď vážně nemám čas,

  pomyslí si a blahořečí téhle vymoženosti

  umožňující vyhnout se rannímu hovoru

  smatkou, aniž by ji musel zpravovat o svých

  důvodech. Apro jistotu vypne zvonění.

  Nahoře se v tom okamžiku ozve tlume-

  né bouchnutí dveří, Karlovi se zdá, že snad

  slyší pláč, holčičky brečí? Proboha, co se to

  tam děje? To už se ale obě vrací, jedna za

  druhou opatrně sestupují po schodech,

  pevně se přidržují zábradlí, vypadají vydě-

  šeně, fňukají a Karel sotva rozumí jejich

  vzlykajícím monologům.

  „Co se stalo?“

  „Maminka spí a má divný vlasy!“

  „Jaký vlasy?“ zírá na ně Karel a bere

  schody nahoru po čtyřech.

  Marta leží na boku, holky ji překvapivě

  neprobudily, zachumlaná do saténového

  povlečení, které splývá s barvou jejích vla-

  sů. Má je úplně šedé.

  Panebože, co to má znamenat? Karla

  se zmocní nečekaná úzkost. S pusou poo-

  tevřenou v ryzím údivu zírá na svoji ženu,

  která nevypadá jako jeho žena, ale jako

  její o dvacet let starší kopie, a vůbec neví,

  co má tohle, do prdele, znamenat! Marta

  vypadá jako jeho tchýně! Dej jí pámbů

  věčnou slávu! Kdyby Marta neměla vlasy

  dlouhé po ramena, a samozřejmě mladší

  tvář, Karel by se vsadil, že v jejich posteli

  leží Martina matka! Kde je jeho blonďatá

  Bond girl?!

  Zezdola se ozve volání holek a Karel se

  zhluboka nadechne. V odraze zrcadla na

  protější stěně vidí sám sebe, jasně, on je

  ŠEDIVÉ PONDĚLÍ

  Petra Suchá

  Foto: Fotolia a archiv autora

• Strana 43

  www.drmax.cz 43

  |

  POVÍDKA

  |

  šedivý jak stepní vlk, aby ne, žije s tím už dob-

  rých dvacet let! Po dovolené na Mallorce je ješ-

  tě pořád dohněda opálený, světle modré tričko

  Lacoste mu kopíruje jeho nemalé břicho, které

  naučeně, avšak bez zjevného efektu zatáhne.

  Marta se v tu chvíli ze spánku zasměje a zamlas-

  ká a jako kočka převalí na druhý bok. Nahý zadek

  jí vykoukne zpod deky. Šedivé vlasy jí teď obto-

  čily tvář. Karel si přijde v koncích. „Do hajzlu, to

  je jako nějakej vtip?“ chce se mu nahlas vypustit

  páru, ale místo toho potichu zavře dveře.

  Telefon v kapse mu zavibruje, po chvíli pře-

  stane a tentokrát krátká vibrace oznámí přijatou

  zprávu.

  Holky na něj čekají u vchodových dveří, ještě

  pořád trochu vyděšené, a Karel je obě obejme.

  „Mamince se jenom smyla barva na vlasy. Nic

  se neděje!“ utěšuje je rádoby zvesela a ony to,

  zdá se, berou. Karel si ale není jistý vůbec ničím

  a chlácholením holčiček překonává sám sebe.

  Včera večer měla Marta svoji hřívu platinovou,

  ano, možná s lehkým odrostem, jak mu konec-

  konců sama sdělila. Proto ta dnešní plánova-

  ná návštěva kadeřnice! Je to snad nějaký vtip?

  Skrytá kamera? Hraje to na mě Marta? Neměl

  jsem ji přece jen probudit?

  V autě se snaží uklidnit, nádech, výdech, mys-

  lí na to, co je třeba udělat teď a tady, kontroluje

  čas, naštěstí stíhají. Holčičky na zadním sedadle

  nezvykle mlčí, ale on nemá sílu je rozveselovat.

  Sám by potřeboval vzpruhu, ránu mezi oči, stu-

  denou sprchu, aby se probral a nic z toho, co

  viděl, nebyla pravda.

  Parkoviště u školky už je poloprázdné, pará-

  da, aspoň něco, holky vzorně pochodují na svoji

  osmihodinovou šichtu s vrstevníky, drží se ho za

  ruku, každá z jedné strany. Karel si ale připadá, že

  ony vedou jeho. Ve dveřích se potkávají s několi-

  ka ženami, co už svoje potomky předaly, Karel je

  netečně míjí a uvnitř sebe vnímá, že i tady je něco

  špatně. Náznakem procházející matky pozdraví,

  nezmůže se na víc než na drobné zamumlání

  pozdravu, ženy se většinou letmo usmějí... Ale

  co jen je tu jinak? Ty ženské dnes vypadají prostě

  jinak! Jako stařeny! Vlasy! Všechny ženy mají

  stejné vlasy! Připadá si jak na gerontologickém

  oddělení! Proč? Copak jsem se zbláznil?

  Učitelka ve třídě Strawberries vypadá o deká-

  du starší, krátký sestřih na kluka měla tutově

  naposledy hnědý, tmavý, co já vím, rozhodně

  ne šedivý jak myš! Usmívá se střídavě na něj a na

  holky, ty trochu rozpačitě podávají své Miss Katy

  ručičku, tátovi vlepí pusu a Goodbye Karel, see

  you tomorrow, zařehtá se zestárlá pedagožka,

  která ještě včera vypadala na svých třicet max.

  Karel z baráku vyklopýtá, ani neví jak.

  Měl by jet do firmy, ale na to teď nemá ani

  pomyšlení. V kapse mu zabrní mobil a on usedá

  na první lavičku, která se mu připletla do cesty.

  Zapaluje si cigaretu a intenzivně potáhne nikotin.

  Otevírá zprávy. Všechny od matky.

  Kajo uz to vis?

  Kajo co Marticka??? Hned jsem si na ni chudin-

  ku vzomnela!

  Zapnete si televizi!

  Sotva tu změť zpráv přelouská, telefon opět

  zavibruje a Karel bezvládně hovor přijímá.

  Z matky se valí otázka za otázkou, jako

  vodopád.

  „Víš to? Jak to, že to nevíš?“ zní až skoro vyčí-

  tavě. Vzpětí se ale začne smát, hlasitě, skoro se

  kucká smíchy!

  „Tak ty to nevíš? Všem zmizely barvy na vla-

  sech! Teda ženským, co si vlasy barvily! Je konec!

  Už žádný barvení, ani šminky, nic!“

  Karel se nadechne, ale neví co říct. Místo toho

  se mohutně rozkašle.

  „Ani umělý prsa, Kájo!“ zvolá matka skoro

  triumfálně.

  „Cože?“ zachrčí Karel a v myšlence se mu mih-

  nou Martiny nové silikony. Loňský dárek knaroze-

  ninám. Znovu si řádně potáhne z cigarety.

  „Jsi tam, Kájo?“ „Cože???“, slyší naléhavý tón

  matky a při tom očima začíná bloudit kolem

  sebe, kde tu a tam projde skupinka lidí, žena

  s kočárkem... Dvě dvacítky s vykrojenými šort-

  kami, jejich vlasy jsou přirozeně plavé, alespoň

  má ten pocit, žena s kočárkem, vypadající snad

  na šedesát, mohutný zapletený cop má skoro

  bílý, popelavou tvář... Matka, nebo babička? To

  je peklo, napadne Karla, zatímco žena usedá na

  vedlejší lavičku apřikládá si mimino k prsu.

  „Máti, proboha,“ skoro prosebně zašeptá

  Karel. „Co se stalo? Proč?“

  „No já nevím, Kájo, něco se stalo, kdo měl na

  sobě něco umělýho, je to pryč! Prý návrat k příro-

  dě! Ekologie! Je toho plný město, celej svět! Ráno

  to hlásili v rádiu i v televizi! Paní Borhyová je úpl-

  ně šedivá, hrůza!“

  „Borhyová...“ zopakuje Karel apaticky a znova

  si silně potáhne z camelky. Vzápětí se rozkašle,

  není s to odpovídat matce, která na druhém

  konci mluví, místo toho lape po dechu, plíce

  mu stávkují, telefon mu padá z ruky na zem, má

  pocit, že se udusí, předklání se a marně se snaží

  chytnout dech, pustit kyslík do plic.

  „Karle! Karle, slyšíš mě?!“

  Marta se nad ním v posteli sklání, drží ho za

  obě tváře. „Strašně sebou házíš, miláčku!“

  Karel vytřeštěnýma očima zírá na Martu a zpo-

  cenou dlaní se dotkne jejích lesklých blonďatých

  vlasů. ■

  Vystudovala sociální

  pedagogiku a oboru

  se také polovinu svého

  profesního života

  věnovala. Pracovala

  sdětmi ve výchovném

  ústavu, s odsouzenými

  k alternativním

  trestům, se seniory,

  v psychoterapeutické

  poradně či jako

  headhunter. Letos vydala

  svou literární prvotinu

  Vesmír ve sprše.

  PETRA SUCHÁ

• Strana 44

  44 www.drmax.cz

  |

  SVĚT HVĚZD

  |

  44 www.drmax.cz

  Když spisovatelé ZUŘÍ

  Obecně se tvrdí, že knihy jsou lepší než filmy podle nich natočené. A obecně vzato je to asi

  pravda. Existuje ale ještě jedna kategorie adaptací – a to jsou ty, které autory knih doslova

  rozběsnily. Kupodivu jsou mezi nimi i filmy, které jsou považované za klasiku.

  44 www.drmax.cz

  LIGA VÝJIMEČNÝCH

  „Vymažte moje jméno z titulků a všichni filmaři světa – už za

  mnou nechoďte, práva na zfilmování kteréhokoliv ze svých

  komiksů už vám nedám,“ nechal se slyšet legendární Alan

  Moore, autor řady slavných komiksů, když v roce 2003 vznikla

  adaptace Ligy výjimečných, která s původním příběhem měla

  společná jen jména hrdinů. Z temného příběhu se stala ne-

  smyslná směs humoru a akce. Film se dnes řadí mezi nejméně

  povedené adaptace a bohužel se stal posledním filmem Seana

  Conneryho, který po jeho natočení pověsil herectví na hřebík.

  AAlan Moore? Ten svůj zákaz nakonec zrušil, ale adaptace už

  si hlídá. A díky tomu vznikly povedené filmy Z pekla, V jako

  Vendeta nebo Watchmen.

  SNĚHULÁK

  Jak je severský kriminální hitmaker Jo Nesbø úspěšný na poli

  literatury, tak má smůlu na filmové adaptace svých děl, proto-

  že s výjimkou Lovců hlav jsou všechny mírně řečeno nepove-

  dené. Přitom adaptace Sněhuláka vypadala nadějně. Hvězdy

  za kamerou, hvězdy před kamerou, slavný Martin Scorsese

  (Vlk zWall Street) na postu producenta. A vyklubal se z toho

  průšvih jako hrom, protože když v kriminálce příběh nedává

  smysl akdyž se postavy chovají, jako kdyby je napsal žák dru-

  hé třídy, je to tragédie. A co na to Nesbø? „Viděl jsem spoustu

  špatných filmů. Ale nikdy vás sledování nebolí tak, jako když se

  koukáte na špatný film, který vznikne podle vaší knihy.“

  OSVÍCENÍ

  Až do předloňské adaptace

  To

  byl

  film legendárního Stanleyho Kubricka

  sJackem Nicholsonem v hlavní roli

  vnímán jako nejlepší adaptace kni-

  hy Stephena Kinga. On sám ale ten

  film doslova nesnáší, a to proto, že

  mu přijde „jako krásný naleštěný

  Cadillac, ale pod kapotou nemá

  motor“, jak se nechal King slyšet.

  Vadila mu především změna charak-

  teru hlavní postavy a až příliš artové po-

  jetí. Paradoxem je, že letos se do kin chystá

  adaptace pokračování s názvem Doktor Spánek

  ajeho režisér se nijak netají, že se chce kvalitám Osvícení přiblí-

  žit. King asi bude znovu zuřit.

  PŘÍPAD NEVĚRNÉ KLÁRY

  Když se do adaptace románu Michala Viewegha pustili italští

  filmaři, vše nasvědčovalo tomu, že by se náš úspěšný roma-

  nopisec mohl proslavit i v zahraničí. Ale ani tvůrci, kteří do té

  doby byli zárukou kvality, nebyli zárukou dobrého filmu. Ten je

  tak špatný, až některé „silácké“ scény budí nechtěné záchvaty

  smíchu. Viewegh se k němu dlouho vyjadřovat nechtěl s tím, že

  si váží práce, kterou do něj filmaři vložili, ale ani on to v jeden

  okamžik nevydržel. „Ten film je prostě strašně špatný,“ řekl.

  Text: David Laňka, foto: archiv redakce

• Strana 45

  |

  SVĚT HVĚZD

  |

  Když spisovatelé ZUŘÍ

  www.drmax.cz 45

  JURSKÝ PARK 3

  Spisovatel Michael Crichton byl doslova posedlý dohle-

  dem nad adaptacemi svých knih. A ty první ho dokonce

  přivedly k tomu, že si začal psát scénáře, posléze režíro-

  vat a také produkovat. Byl v té posedlosti tak důsledný

  adůrazný, že nepřipustil jiný pohled než ten svůj. Ato

  iza cenu, že režisérovi sebral film doslova z rukou aklid-

  ně ho přestříhal. Když se totéž pokusil uplatnit na Miloši

  Formanovi, ten z projektu odešel, že tohle nemá zapo-

  třebí. Vpřípadě třetího pokračování Jurského parku svěřil

  dohled do jiných rukou a poté, co film dopadl, jak dopa-

  dl, rozhodl se v dinosauří sérii už nepokračovat a prostě ji

  stopnul. Slavný Steven Spielberg se z pozice producenta

  cítil za tuto „prohru“ zodpovědný, a tak před pár lety na-

  startoval novou vlnu úspěšným Jurským světem.

  TEMNÉ SLUNCE

  V tomto případě nám odpusťte spekulaci, protože Čapek v té

  době už dávno nežil, ale nejde jinak, protože bezesporu nejhor-

  ší adaptací knihy Karla Čapka je Temné slunce z roku 1980. Na-

  točil ji režisér Otakar Vávra, a zatímco Krakatit z roku 1948 patří

  mezi nejpůsobivější snímky české kinematografie, nikdo nepo-

  chopil, co ho přimělo vzít Čapkovu předlohu znovu, přesadit její

  děj do současnosti, z vědců udělat špiony (z ruských hrdinné,

  zamerických záporné), do toho zamíchat únosy letadel, politic-

  ké vraždy a to celé natočit s rozpočtem, na který v té době dosá-

  hl jen Vávra. „Všechno je třaskavina, když se to vezme pořádně

  do ruky,“ zazní ve filmu a Vávra tenhle film vzal do ruky opravdu

  pořádně a je z toho nechtěně parodická podívaná.

  •

  Traumaplant

  ®

  mast

  [

  ]

  Kostivalová mast proti bolesti svalů a kloubů

  k léčbě:

  • pohmožděnin a distorzí

  • bolestí kloubů a svalů

  • špatně se hojících ran

  Rostlinný léčivý přípravek ke kožnímu podání, pečlivě si pročtěte příbalovou informaci.

  Šťáva a extrakt z čerstvé nati kostivalu cizího (Symphytum x uplandicum NYMAN)

  Zastoupení a distribuce v ČR:

  – International spol. s r.o.

  ®

  Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1

  tel.: 281 028 230, fax: 281 028 232

  Držitel rozhodnutí o registraci:

  Harras Pharma Curarina

  Arzneimittel GmbH

  D-81373 Mnichov, Německo

  inz Traumaplant_2018 210x99.indd 1 15.05.18 11:43

  Inzerce

• Strana 46

  46 www.drmax.cz

  |

  FEJETON

  |

  Inzerce 2× ▼

  Foto: Profimedia

  D

  o Toskánska jsem odjela

  s dcerou a vnukem. Ob-

  hlížela jsem všechna místa,

  kde jsem kdysi byla s mužem,

  a mé vzpomínky byly tak čerstvé, že jsem

  měla pocit, že můj muž cestuje se mnou.

  První večer po příjezdu jsem brečela.

  Ráno svítilo slunce a nemohla jsem si

  nevybavit, jak by můj muž řekl, že musím

  s opalováním opatrně. Jenže… můj muž

  byl mrtvý, a tak jsem si masochisticky

  lehla na pláž v pravé poledne.

  Náš apartmán byl nad přístavem

  jachet. Můj vnuk toužil si lodičky pro-

  hlédnout. Sešli jsme na molo a šli po něm

  až skoro za obzor. Stříbřité vlnky, vlahý

  větřík a moře, které měnilo barvu z tem-

  ně modré na jásavě azurovou. Vnuk se mi

  najednou prudce vytrhl… Řítil se přímo

  do vody. Nespadl a neutopil se. Držela

  jsem ho za tričko, ječela jsem jak siréna

  a jediné neštěstí bylo, že mu do vody

  spadla botička. Houpala se na vodě jako

  kachnička. Dítě bylo naživu a bota mi

  byla fuk. Nedokázala jsem proto nadše-

  ně reagovat, když mi ji ten muž podal na

  veslu. Bylo mu asi padesát. Byl opálený,

  takovým tím ležérním způsobem, kdy je

  jasné, že na jihu tráví víc než jen čtrnáct

  dní dovolené.

  Ten muž plul na jachtě, seděl u stol-

  ku a pil kávu. Poděkovala jsem mu, můj

  vnuk mu dokonce řekl: „Danke, thank

  you a merci.“ A ten muž neřekl nic, pro-

  tože na palubu vylezl z podpalubí mno-

  hem mladší muž a nesl tác, ze kterého to

  vonělo.

  Večer jsme šli do restaurace. Daly

  jsme si s dcerou rybu a zrovna jsme pře-

  mítaly, jestli nám po ní nebude špatně,

  když si vedle ke stolu přisedl ten pár

  z lodi. Opálený muž s tím mladším. Pili

  víno a taky nám ho nabídli a pak vyšlo

  najevo, že jsou to otec se synem. Že žijí

  vHolandsku a že ten starší muž se kdy-

  si narodil v Polsku a jeho maminka byla

  Ukrajinka. Nejdřív jsme mluvili anglic-

  ky a pak se nám všechny jazyky spletly

  avšichni jsme se dostali na úroveň naše-

  ho vnuka, který navštěvuje mezinárodní

  školku. A pak se ten syn odpojil a pak má

  dcera odešla s vnukem a pak jsem šla

  stím holandským Polákem na jeho jach-

  tu a pak mě tam políbil a pak jsme pluli

  kolem celé Itálie a pak už bylo září a já

  měla barvu jako každý, kdo tráví u moře

  déle než jen čtrnáct dní své dovolené.

  A pak mi dal holandský Polák prstýnek

  s velikým kamenem, a ani mé skeptické

  kamarádky nemohly nic namítat, protože

  nebyl Čech, a tudíž mu má česká popu-

  larita byla úplně fuk. Líbila jsem se mu

  jen tak. Jako žena, která to ještě s láskou

  nechce úplně zabalit.

  PS: No a co dál?! No co… Strašně mě

  bolí hlava. Můj muž měl pravdu. Neměla

  jsem tak dlouho ležet na prudkém slunci.

  Vaše H. P.

  Moc dlouho

  na prudkém slunci

• Strana 47

  www.drmax.cz 47

  kultovní MUZIKÁL

  V HLAVNÍ ROLI

  VOJTĚCH DYK/Lukáš JANOTA

  HUDBA/TEXTY/LIBRETO

  ONDŘEJ G. BRZOBOHATÝ

  Dále hrají

  K. Daňhelová, A. Fialová, I. Chýlková,

  J. Kretschmerová, J. Dulava, M. Holý,

  L. Janota, F. Rajmont, D. Ratajský,

  J. Sklenář, P. Vaněk

  A DALŠÍ

  Partneři Hudebního divadla Karlín

  SodaStream LOGO_cb.pdf 1 08.03.18 13:02

  Hlavní mediální partner

  Holmes_210x297_Shift magazin.indd 1 04.09.19 9:45

• Strana 48

  48 www.drmax.cz

  S vysokým

  obsahem

  vitaminů

  DC

  a

  S vynikající chutí

  černého bezu

  100% přírodní

  barviva a aroma

  11 vitaminů

  a minerálních

  látek

  TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8

  www.teva.cz, CZ/FSUP/19/0006

  TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o.

  Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8

  Doplněk stravy.

  Neslouží jako náhrada pestré a vyvážené stravy.

  Vibovit inzerce A4 CZ Max+Maximum.indd 1 17. 7. 2019 15:37:02