Strana 30
30 www.drmax.cz
Zůstává šťastný, i když si je skoro jistý, že se lidstvo řítí do záhuby. Navrátilec z Ameriky, jehož
pradědeček založil
Lidové noviny
, Martin Jan Stránský poutavě vypráví o lidském mozku,
hrabivosti a hloupnutí dětí.
Text: Olga Procházková, foto: archiv M. J. Stránského
Často říkáte, že mozek jsme my. Kdyby
hypoteticky došlo na dokonalou trans-
plantaci a dostali jsme jiné tělo, třeba
hodně odlišné od toho původního, jak
by si s tím náš mozek poradil?
Na takovou otázku nedokážu odpovědět.
Ale čistě teoreticky, tělo je jenom moto-
rická záležitost. Pokud by propojení bylo
technicky dokonalé, mozek by si na to zvy-
kl, stejně jako si řidič zvykne na nový vůz.
Co si myslíte o propojení mozku s počí-
tačovou sítí?
Záleží na tom, o jaké propojení jde. Existuje
řada pokusů, jejichž cílem je redukce růz-
ných handicapů. Například aby postižený
dokázal pohnout prstem na umělé konče-
tině nebo aby s pomocí napojení na hla-
sový počítač zvládl mluvit. To jsou zásluž-
né a zajímavé věci. Pokud jste ovšem měla
na mysli nějaké hlubší funkční nebo infor-
mační či intelektuální propojení, tak to je
nereálné. Lidský mozek pracuje s kapaci-
tou trilion bitů (
10
18
pozn. red.
) za sekun-
du. Nikdy nebude existovat počítač, který
se přiblíží mozku.
Zvládneme časem „alespoň“ kompen-
zovat přerušení míchy? Existují napří-
klad pokusy se zvířaty s přenosem ner-
vového impulsu přes Wi-Fi signál.
Spojit signál je jedna věc, ale musíte navá-
zat na veškerá související spojení, která
běží i v protisměru. Propojením jedno-
směrného signálu nikdy nezískáte plně
integrovanou funkci.
Říkáte, že nikdy nebude existovat počí-
tač tak silný jako lidský mozek. Výzkum
umělé inteligence vás neznepokojuje?
Umělá inteligence je silně zkreslený,
zavádějící, komerční termín, podporují-
cí mylnou představu, že technologie jde
nějakým správným směrem. A že vytvoří
něco, co nám zlepší život a našemu moz-
ku ušetří čas a prostor, aby nemusel pře-
mýšlet o spoustě věcí a mohl přemýšlet
o jiných. Ale to je cesta do pekla. Nic jako
umělá inteligence neexistuje, existují pou-
ze počítače, které mají volné programy.
Často mluvíte o škodách, které na spo-
lečnosti i na našich mozcích páchají
běžné technické vymoženosti. Ne-
přinášejí nám telefony, auta, mobily
apočítače opravdu nic prospěšného?
Otázka nezní, jestli je nám něco prospěš-
né, nebo ne. Pro mě nejdůležitější otázka
lidského života zní: Jsem šťastný, nebo
nejsem? A od ní se odvozuje všechno
ostatní. Takže jestliže díky technice doká-
žu někam dojet rychleji a jsem kvůli tomu
šťastnější, tak je to ok. Třeba jsem. Nebo ve
skutečnosti zjistím, že jsem tam tak brzo,
že musím na ostatní čekat, nebo že jsem
přišel o hezký zážitek, protože jsem nešel
pěšky, nebo jsem se zabil při autoneho-
dě. Otázka „Jsem šťastný?“ v tomto století
zmizela z lidského uvažování a je stále více
nahrazována falešnými a bludnými cíli.
A co když je někdo opravdu šťastný,
protože je v Brně první?
Z čistě chemického hlediska je mozek
schopen vytvořit stejné uspokojení
ztoho, že jsme se vyhnuli plynové komo-
ře, i z toho, že jsme dojeli včas z Prahy do
Brna. Je to otázka doby a priorit. Proto vás
dnes na dálnici vybrzdí ten černý merce-
des, pro něj je životně důležité dostat se
do Brna o deset minut dřív, stejně tak jako
bylo pro moje rodiče důležité vyhnout se
plynové komoře.
ČLOVĚK je vývar z vesmíru
|
OBJEVY
|